|
|
Ortografie Augustova Summovníku
Šmídová, Kateřina ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozborem grafické stránky tisku Summovník Jana Augusty, který je založen na transliteraci vybraných úseků textu. Spis byl identifikován až v roce 2012, proto nebyl dosud popsán. Protože se jedná o památku reprezentující humanistickou češtinu, hlavním cílem bylo zjistit, nakolik se v ní prolínají dobové pravopisné systémy - spřežkový a diakritický. Analýzu jsme rozdělili do několika kapitol v závislosti na zkoumaných jevech, které jsme statisticky vyhodnocovaly. Při výkladu jsme se mimo jiné opírali o dvě stěžejní gramatiky 16. století, náměšťskou mluvnici a Blahoslavovu Gramatiku. Rozbor transliterovaného textu jsme prováděli v programu Microsoft Word 2007 pomocí funkce "Najít a nahradit" s využitím nástroje "Použít zástupné znaky". Částečný přepis Summovníku může sloužit jako výchozí bod pro následné ediční zpracování.
|
|
|
Knihovna Jednoty bratrské v Kralicích nad Oslavou
Hoťová, Anna ; Šípek, Richard (vedoucí práce) ; Večeřová, Petra (oponent)
(česky) Bakalářská práce se pokouší přiblížit osud a obsah fondu knihovny Jednoty bratrské (156? - 1656) V první kapitole nastiňuje vývoj Jednoty bratrské, ve druhé její vztah ke vzdělání a působení Jana Blahoslava, zmíněna je tiskařská činnost. Třetí kapitola se zabývá vznikem knihoven Jednoty bratrské a jejich fungování. Čtvrtá kapitola je zaměřena na předmět této bakalářské práce, tedy na knihovnu Ivančicko-kralickou. Jednotlivé úseky jsou věnovány vývoji a druhům akvizice. Zmíněny jsou také emblémy a monogramy, které byly v okruhu Jednoty hojně využívány a mohou posloužit k identifikaci původního majitele knih. Kapitolu uzavírá krátké pojednání o Kralické Bibli. Pátá kapitola se zaměřuje na popis osudů knihovny v Pobělohorském období a na její cestu do exilu. Dále je popsán způsob, jakým byla knihovna převážena přes Vratislav do Lešna. Kapitola končí spolu se zánikem knihovny v Lešně roku 1656. Šestá kapitola je zaměřena na popis fondu knihovny. Je provedeno srovnání tzv. "Vratislavského seznamu" s poznámkami obsaženými v Bibli kralické. [Autorský abstrakt].
|
|
| |
|
| |
|
|
Sociální postavení členů jednoty bratrské v Mladé Boleslavi na počátku 17. století
Simon, Karel ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Herčík, Karel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá sociálním postavením členů jednoty bratrské v Mladé Boleslavi na počátku 17. století. Základní pramen, z něhož výzkum vychází, je součástí unikátního nálezu bratrské korespondence, ke kterému došlo v roce 2006. Jedná se o registra boleslavského sboru jednoty bratrské z let 1610 a 1611. Zpracováním a vyhodnocením zápisů v těchto registrech je určen počet členů boleslavského sboru jednoty a stanoveno procentuelní zastoupení českých bratří v obyvatelstvu města. Podle údajů v uvedených rejstřících a podle záznamů v dochovaných mladoboleslavských městských knihách z počátku 17. století byla zjištěna účast členů jednoty bratrské na správě města. Práce dále věnuje pozornost zastoupení českých bratří ve vedení jednotlivých cechů v Mladé Boleslavi. Předmětem výzkumu je i majetkové postavení členů boleslavského sboru jednoty. Výzkumem bylo zjištěno, že v letech 1610 a 1611 tvořili členové boleslavského sboru jednoty bratrské 17 % až 18 % obyvatel města. Členové jednoty bratrské se významným způsobem podíleli na správě města. Průměrné zastoupení českých bratří ve všech funkcích městské správy činilo 42 %. Čeští bratři měli také ve sledovaném období významné postavení v cechovním systému města. Zastoupení členů jednoty v čele cechů se pohybovalo průměrně kolem 30 %. V...
|
|
|
Vzdělávací činnost Jednoty bratrské v regionu Mladá Boleslav
Nedvědová, Denisa ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Leontovyčová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na Jednotu bratrskou na historii a její činnost na území českomoravském a severoamerickém. Historická část zkoumá její počátky. Shrnuje období založení a pronásledování. Poukazuje na významné osobnosti Jana Blahoslava a Jana Amose Komenského. Dále se zabývá její misijní prací. Zkoumá vliv českého odkazu u Moravských bratří v Severní Americe a jeho zachování. Dále se zaměřuje na vzdělávací činnost Jednoty bratrské v České republice a především v Mladé Boleslavi.
|
|
|
Církevní řád Jednoty bratrské
Cháb, Matěj ; Landová, Tabita (vedoucí práce) ; Halama, Jindřich (oponent)
Řád církevní Jednoty Bratří Českých, vydaný v roce 1632 v polském Lešně patří v rámci publikační činnosti Jednoty k pozdním tiskům. Vzhledem k tomu, že jde o tisk schválený synodem Jednoty, představuje bezpochyby oficiální názory teologů Jednoty bratrské první poloviny sedmnáctého století. Jeho název vyvolává v soudobém čtenáři pocit, že jde spíše o látku týkající se církevního práva, při četbě Řádu je poměrně záhy zřejmé, že samotný text však tomuto předpokladu neodpovídá. Tato práce si klade za cíl charakterizovat Řád církevní Jednoty Bratří Českých z hlediska účelu, pro který byl sepsán a v první části shromažďuje a vyhodnocuje informace vykreslující historické pozadí vzniku textu. Dále zde zpracovává podklady dokladující charakter myšlenkového a právního prostředí doby a místa, ve které a na kterém text vznikal. Na tomto základě upřesňuje účel a charakter textu Řádu církevního Jednoty Bratří Českých. Druhý cíl, který tato práce sleduje je hledání odpovědi na otázku, zda text samotný, který ve své většině popisuje praktické otázky života křesťanského společenství, od úrovně regionální správy církve až po úroveň praktické aplikace křesťanského přístupu k životu v rodině, je díky autoritě na které spočívá nadčasový a může být podkladem pro promýšlení současné církevní praxe, nebo zda je časově podmíněný...
|
|
|
Návrh na řešení veřejného prostranství s archeologickými nálezy základů kostela s. Marka a školy Jednoty bratrské v lokalitě Na Marku v Přerově
Kolaříková, Aneta
Bakalářská práce se vzhledem ke zvolenému tématu v literární rešerši obecně zabývá pojmem torzální architektura, který představuje specifickou kategorii architektonického dědictví. Nastiňuje způsoby odkrývání, právní ochrany a prezentace torzální architektury in situ, jakožto historické stopy, která zůstává ve své fragmentární podobě na mnohých místech čitelná i v současnosti. Na konkrétních českých i zahraničních příkladech jsou pak tyto různé způsoby prezentace ilustrovány. Analytická část obsahuje obecnou charakteristiku města Přerova, historicko-urbanistický vývoj a je doplněn o několik prostorově funkčních analýz vztahujících se k zástavbě a zeleni města. V návrhové části jsou pak syntetizovány všechny dílčí analýzy řešené plochy a vyúsťují v zahradně architektonický návrh, který má za cíl přiblížit potenciálním návštěvníkům města řešenou plochu jako důležitou vrstvu v historii města a obyvatelům nabídnout příjemné místo pro volitelné aktivity.
|
|
|
Integrace Jednoty bratrské do české společnosti v souvislosti s realizací volnočasových aktivit
TALÁNOVÁ, Daniela
Práce se zabvá integrací Jednoty bratrské do české společnosti v souvislosti s realizací volnočasových programů. První část se věnuje problematice interakce církve v souvislosti s nabídkou aktivit ve volném čase z teoretického hlediska. Přináší odpovědi na výzkumné otázky na základě literárních pramenů. Podává přehled o historii Jednoty bratrské až do její současnosti a o její interakci se společností. Všímá si její práce s lidmi, způsobů evangelizace i celkovému vztahu ke společnosti. Ve druhé části jsou zachyceny názory členů církve Jednoty bratrské, kteří se věnují volnočasovým programům. Srovnává jednotlivé výpovědi respondentů, vyzdvihuje jim společné prvky. Získané odpovědi též porovnává s výsledky teoretického zkoumání.
|
|
|
Křest v myšlení raně novověkého měšťana
JIROUTOVÁ, Kateřina
Narození a křest dítěte patřily ve všech dobách k významným událostem v životě člověka. Předkládaná diplomová práce chce ukázat, jaký význam měl křest a jak byl reflektován v měšťanské společnosti raného novověku. Oproti předchozí práci jsem rozšířila pramennou základnu. Rozbor šesti rodinných pamětí je doplněn analýzou druhé českokrumlovské matriky v rozmezí let 1662 až 1666, přičemž její databáze je přílohou této práce. Prameny církevní provenience zastupují agendy katolického, bratrského a luteránského křtu a zejména náboženské polemiky. Větší spektrum pramenů umožnilo hlubší pohled na význam křtu, roli kmotra a také na konfrontaci mezi církevními nařízeními a soudobou životní praxí ve městech 16. a 17. století.
|
host ::
RSS.