|
|
Prožívání reality bezdomovectví klienty Domu sv. Pavla Městské charity České Budějovice
HORALOVÁ, Nela
Bezdomovectví je společenský jev, který se svými důsledky dotýká celé skupiny osob a je součástí života celé společnosti. Má bakalářská práce se zabývá prožíváním reality bezdomovectví klienty Domu sv. Pavla v Českých Budějovicích. Cílem práce bylo zjistit příčiny bezdomovectví u klientů Domu sv. Pavla a dozvědět se, jak klienti prožívají realitu bezdomovectví. V teoretické části práce jsem se zaměřila na specifické problémy spjaté s bezdomovectvím v České republice a na služby, které jsou těmto lidem poskytovány. Déle jsem popsala strukturu a činnosti konkrétního zařízení určeného pro osoby bez domova, Domu sv. Pavla v Českých Budějovicích. V praktické části jsem se zaměřila na zjištění nejčastějších příčin tohoto problému. Nejčastějšími příčinami bezdomovectví u dotazovaných klientů byly ztráta zaměstnání nebo bydlení, závislost na alkoholu nebo jiných návykových látkách, příchod z výkonu trestu odnětí svobody a rozpad rodiny. Současně jsem také zkoumala, jak tito lidé svou komplikovanou situaci prožívají. Zjistila jsem, že žádnému z klientů tato situace nevyhovuje a že většina z nich se snaží svůj život změnit. Hledají si práci a vlastní bydlení, ale reintegrace těchto lidí zpátky do běžného života je velmi složitá. Práci jsem zpracovala pomocí kvalitativního výzkumu. Údaje pro výzkum jsem získala přímo od klientů Domu sv. Pavla prostřednictvím strukturovaných rozhovorů. Rozhovor se skládal z devíti otázek a celkem proběhl s deseti klienty. Myslím si, že tato práce by mohla pomoci poodhalit příčiny vzniku bezdomovectví a způsob, jakým tito lidé svou těžkou situaci prožívají a snaží se s ní bojovat. A protože je Dům sv. Pavla jediným zařízením tohoto typu na území Jihočeského kraje, tato práce by mohla být i motivací pro ostatní města pro založení podobného zařízení.
|
|
|
Stimulační mechanismy v systému pomoci v hmotné nouzi
TŮMOVÁ, Hana
Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje poskytování pomoci osobám, jež se ocitly v situaci, kdy nejsou schopny sami se zaopatřit. V současnosti je kladen větší důraz na odpovědnost občana za sebe i svoji rodinu a na jeho aktivní úlohu při řešení vzniklé sociální události. Je snaha motivovat adresáty pomoci v hmotné nouzi k aktivní snaze zvýšit si příjem vlastním přičiněním. Cílem diplomové práce bylo zmapovat zkušenosti s využíváním vybraných mechanismů v systému pomoci v hmotné nouzi. Bylo stanoveno 5 výzkumných otázek: 1. Jak je klienty vnímáno řešení stavu hmotné nouze prodejem nebo jiným využitím majetku? 2. Jakým způsobem je prokazována snaha adresáta pomoci v hmotné nouzi při zvýšení příjmu vlastní prací? 3. Jaké nároky a pohledávky jsou nejčastěji adresáty pomoci v hmotné nouzi uplatňovány při zvyšování příjmu vlastním přičiněním? 4. Jsou názory týkající se pozitivního vlivu zvýšení příjmu vlastní prací na řešení stavu hmotné nouze patrné spíše na straně sociálních pracovníků? 5. Jaké jsou možnosti kontroly adresáta pomoci v hmotné nouzi při prokazování snahy o zvýšení příjmu vlastní prací? Kvalitativní výzkum byl proveden metodou dotazování, použita byla technika polostrukturovaného rozhovoru. Sběr dat probíhal červenec až říjen 2011 a v březnu 2012. Zkoumaným souborem bylo 12 adresátů pomoci v hmotné nouzi zvolených náhodným výběrem, 12 sociálních pracovníků obecních úřadů a 5 sociálních pracovníků krajských poboček Úřadu práce. Ze získaných dat byly zpracovány kasuistiky. Další data byla podle tematických okruhů vzájemně porovnána a sumarizována do tabulek. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že většina z dotázaných sociálních pracovníků nepokládá mechanismy systému pomoci v hmotné nouzi za stimulující. Domnívají se, že v některých případech spíše nutí klienta na dávkách pomoci v hmotné nouzi setrvat.
|
|
|
Je sociální práce s romskou minoritou nevděčná?
ŠINDELÁŘOVÁ, Lenka
Sociální práce s romskou minoritou je specifická, na pracovníky jsou kladeny nároky týkající se různých odlišností jejich cílové skupiny. Přitom je sociální práce s romskou minoritou důležitá nejen pro samotné klienty, ale svými dopady a výsledky se týká všech. Přesto se pracovníci/nice setkávají u veřejnosti někdy spíše s nepochopením, údivem nebo překvapením, v některých případech dokonce odsuzováním své práce. V teoretické části práce jsou shrnuta některá nejdůležitější témata týkající se právě sociální práce s klienty/tkami cílové skupiny romské minority. Kromě vymezení některých pojmů je popsáno, díky jakým faktorům a problémům se Romové stávají nejčastěji klienty sociálních služeb. Jde především o nezaměstnanost, dluhy, nemožnost najít vhodné bydlení, špatný zdravotní stav, ale především celkové sociální vyloučení této skupiny obyvatel. Je zde také popsáno, které modely, přístupy a druhy sociální práce se klientů romské minority nejvíce týkají. Cílem práce bylo analyzovat subjektivní pocity a nálady pracovníků, získat informace o tom, s jakými se nejčastěji setkávají kladnými i zápornými reakcemi na svou práci ze strany nejen svých klientů, ale i od široké veřejnosti a především zjistit, jak tyto projevy vnímají. Dále šlo o zmapování jejich případných dalších problémů, ale i reflexi toho, co je v práci nejvíce těší a baví a naopak nějakého faktoru, který jim jejich práci znepříjemňuje. Výzkum byl proveden kvalitativní strategií s využitím několika metodických postupů ? šlo o metodu dotazování, techniku polostrukturovaného rozhovoru, ale také zúčastněné pozorování. Ze získaných poznatků vyplynulo, že oslovení/é pracovníci/e se setkávají s reakcemi jak pozitivními, tak negativními, a to ze strany klientů i ze strany široké veřejnosti. V souhrnu z odpovědí respondentů vyplynulo, že význam jejich práce je podle nich marginalizován a jejich práce není oceňována tak, jak by podle nich měla být.
|
|
|
Důvody a rozsah užívání drog u dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí
CHRTOVÁ, Ivana
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Důvody a rozsah užívání drog u dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, tato problematika mě zaujala během výkonu studijní praxe. Experimentování a následné užívání drog dětskou populací je stále závažnějším problémem, a to nejen v České republice, ale i po celém světě. V posledních letech bylo zaznamenáno snížení věkové hranice pro experimenty s drogami, ať už legálními či nelegálními. Děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí jsou zasaženy drogami a dalšími patologickými jevy daleko dříve než většinová společnost, což tuto hranici posouvá ještě níž. V důsledku příslušnosti dítěte k sociokulturně znevýhodněné skupině obyvatel se dítě dostává do problémů sociálních, zdravotních, ekonomických, často i kriminálních. Příslušnost k vyloučené skupině obyvatel pak může zapříčinit sklony k častějšímu a rizikovějšímu užívání drog. Práce se zabývá užíváním drog dětmi ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Data pro tuto práci byla získávána od dětí ve věku 14-15 let ve speciálně pedagogických zařízeních na území Jihočeského kraje. Ke zjištění dat byl použit kvantitativní výzkum, metodou dotazování, technikou anonymního dotazníku, doplněný o rozhovor s terapeuty zařízení, který byl kvalitativně vyhodnocen. Na základě vyhodnocení výsledků byly verifikovány a falzifikovány předem stanovené hypotézy. Práce obsahuje teoretickou část, kde jsou vysvětleny základní pojmy, popsány modely vzniku drogové závislosti, o které jsou dále opírána tvrzení a příčiny experimentů a užívání drog dětmi ze znevýhodněného prostředí. Teoretická část je zakončena výsledky výzkumu této problematiky u dětí z běžné populace, se kterými jsou následně srovnávány výsledky výzkumu této práce. V praktické části jsou vytyčeny cíle a je zde popsán vlastní výzkum. Cílem této práce je zjistit důvody a rozsah užívání drog u dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Dílčími cíli byla komparace důvodů a rozsahu užívání u těchto dětí s daty již dříve zjištěnými u běžné dětské populace v České republice. Výsledky výzkumu prezentují vyšší zastoupení respondentů ze sociokulturně znevýhodněného prostředí v užívání návykových látek, včetně vyšší četnosti jejich užívání, mladšího věku prvního užití, ale i pravidelného užívání a zkušenosti s různými typy návykových látek oproti běžné dětské populaci. Díky výsledkům výzkumů můžeme také poukázat na to, že důvody užívání návykových látek dětmi ze sociokulturně znevýhodněného prostředí se odlišují od důvodů běžné dětské populace. Spočívají zejména v psychické a sociální deprivaci těchto dětí a nenaplnění jejich základních psychických potřeb. Tato stigmatizace následně ovlivňuje sklon dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí k užívání návykových látek, kdy díky droze jsou schopny na chvíli ?zapomenout? a radovat se. Výsledky práce je možné využít v praxi, k výuce, pro potřeby dalších výzkumů nebo jako zdroj informací pro širokou i odbornou veřejnost.
|
|
|
Možnosti řešení nepříznivé sociální situace osamělých matek v azylovém domě
KLÍMOVÁ, Jana
Předmětem teoretické části práce je popsat principy současné sociální politiky se zaměřením na pomoc a podporu osob ohroţených sociálním vyloučením, v tomto případě osamělých matek s dětmi, které se ocitly v nepříznivé sociální situace spojené se ztrátou bydlení. Práce bude charakterizovat pobytovou sluţbu sociální intervence ? azylové domy jako moţnost řešení. Na příkladu Azylového domu města Příbram bude popsána nabídka aktivit a sluţby, které poskytuje, vnitřní pravidla, metody práce s uţivateli s důrazem na proces individuálního plánování sluţby v kontextu s osobními cíli uţivatelů sluţby a jejich právy. V praktické části se práce zaměří na hodnocení úspěšnosti sluţby a očekávání na základě rozhovorů s odborným personálem a vybranými uţivateli. Cílem práce je nalezení a pojmenování příčin slabých míst organizace jako východiska pro zlepšení práce zařízení. Metody práce: rozhovor, studium dokumentů, pozorování.
|
|
|
Neromští obyvatelé sociálně vyloučených "romských" lokalit
HAVLÍKOVÁ, Jana
Diplomová práce nesoucí název Neromští obyvatelé sociálně vyloučených ?romských? lokalit je rozdělena na dvě části: teoretickou a empirickou. V teoretické části se diplomová práce věnuje zejména vymezení pojmů sociální exkluze a sociálně exkludovaná lokalita. Zároveň popisuje fenomén kultury chudoby, underclassu, white trash a etnicity. Výzkumná část se zabývá popisem metodiky samotného výzkumu, interpretací a prezentací výsledků výzkumného šetření. Cílem diplomové práce je popsat percepci života v sociálně exkludované ?romské? lokalitě neromským obyvatelstvem. S ohledem na cíl diplomové práce byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Kvalitativní šetření bylo provedeno metodou dotazování. Technikou dotazování byl polostrukturovaný rozhovor sestávající z otevřených otázek. Cílový soubor představuje dvanáct respondentů žijících ve třech vyloučených lokalitách na území města České Budějovice, kteří se na základě sebeidentifikace nepovažují za příslušníky romského etnika. Výsledkem práce je zjištění, co vede neromy k životu ve vyloučených lokalitách, zda se respondenti v místě bydliště cítí bezpečně a jak vnímají soužití s romským etnikem.
|
|
|
Bezdomovství a srovnání nabízených služeb církevními zařízeními mužům bez domova na území jižních Čech
STRÁŇKOVÁ, Vladimíra
Práce se zabývá bezdomovstvím a orientuje se pak na muže bez domova a služby poskytované církevními zařízeními na území jižních Čech. Teoretická část vysvětluje některé z používaných pojmů, jako je bezdomovství a bezdomovec, pojem hmotná nebo sociální nouze, chudoba a sociální vyloučení, charita církve. Dále popisuje dvě charitní organizace a jejich zařízení poskytující péčei lidem (resp. mužům) bez domova. Praktická část pak mapuje služby z pohledu klientů dvou výše popsaných zařízení, ropzsah nabízených služeb, faktické využívání a případné chybějící okruhy péče tak, jak to vnímají současní uživatelé zařízení. jedná se o azylový Dům sv. petra a azylový Dům sv. pavla. V závěru poukazuje na nutnost vlastní motivace jedince a zároveň na potřebu poskytnutí potřebné péče, aby se jedinec nestal sociálně vyloučený.
|
|
|
Nezaměstnanost znevýhodněných skupin v ČR
Tišerová, Gabriela ; Kadeřábková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Khendriche Trhlínová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem nezaměstnanosti znevýhodněných skupin. V teoretické části práce objasňuje přístupy ke studiu a vymezuje pojmy, které jsou v práci užívány, hodnotí současný stav trhu práce v České republice. Dále definuje znevýhodněné skupiny, analyzuje jejich znevýhodnění, vymezuje problémy a důsledky v uplatnění na trhu práce. V praktické části se autorka zaměřuje na podporu integrace znevýhodněných skupin, jsou sledovány strategické dokumenty věnující se problematice vyloučení znevýhodněných skupin z trhu práce z úrovně EU až po dokumenty městské úrovně. Práce předkládá aktivní politiku zaměstnanosti a sociální podnikání jako možné formy podpory integrace znevýhodněných skupin na trh práce. Cílem práce je zjištění, na základě analýzy, současného stavu trhu práce a možnosti integrace znevýhodněných skupin v období nedostatku financí a oslabených možností zásahu sociálním státem.
|
|
|
Chudoba a sociální vyloučení: etická výzva české společnosti
KOLÁŘOVÁ, Lucie
Práce se věnuje úloze státu a společnosti v přístupu k chudobě a sociálnímu vyloučení. V úvodní části práce charakterizuje fenomén chudoby a sociálního vyloučení a zabývá se otázkou vnímání chudoby společností. Zaměřuje se na koncept kultury chudoby, pozornost je věnována potřebnosti solidarity, sociální spravedlnosti a sociálnímu státu. V další části se práce zabývá mírou chudoby a sociálního vyloučení v České republice, a možnostmi záchranné sociální sítě v ČR. Popisuje konkrétní projevy sociálního vyloučení a chudoby v české společnosti, především v oblasti bydlení, uplatnění na trhu práce a destruktivního zadlužování. Objasňuje situaci Romů jako nejvíce postižené skupiny obyvatel. Stávající situace v České republice ukazuje, že přístup společnosti k chudobě jako k osobnímu nedostatku a selhání, blokuje vzájemnou solidaritu a generuje strategie spojené s represí, které rezignují na pochopení příčin. Proto nemohou být dostatečně efektivní. Společnost by měla problémy chudoby reflektovat, promýšlet a účinně je řešit. Inspiraci lze nalézt v křesťanské etice a jejím pojetí lidské důstojnosti.
|
|
|
Negativní dopady sociální opory u Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách (s přihlédnutím k situaci v Písku)
ĎURKOVOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá sociální oporou, tedy jakoukoliv pomocí, která je člověku poskytována ze strany druhých lidí (- laiků i profesionálů) a snaží se na podkladech získaných z odborné literatury popsat, zhodnotit a analyzovat negativní stránky sociální opory poskytované Romům žijícím v sociálně vyloučených lokalitách (s přihlédnutím ke konkrétní situaci v Písku) a pokusit se nalézt vhodné návrhy na její zlepšení. Přesto, že je práce koncipována jako teoretická, pro dokreslení problematiky jsou v ní uvedeny i názory píseckých sociálních pracovníků, kteří se věnují přímo pomoci sociálně vyloučeným Romům a formou kasuistik jsou v ní zmapovány sociální sítě a popsány zkušenosti malého vzorku romských obyvatel zdejších sociálně vyloučených lokalit.
|
host ::
RSS.