|
ADHD a přístup k dětem ADHD v mateřských a základních školách
ŠIMKOVÁ, Iva
Přístup k dětem s ADHD v mateřských a základních školách Syndrom ADHD (Attention deficit hyperactivity disorder) je psychická porucha, která se vyznačuje třemi hlavními příznaky: impulsivita, hyperaktivita a porucha pozornosti. Právě kvůli těmto třem základním příznakům mívají děti trpící poruchou ADHD problémy ve škole. I když se snaží jak nejlépe umí, jejich nedostatečná schopnost se koncentrovat jim obvykle nedovolí nosit dobré známky. Kvůli impluzivitě a hyperaktivitě zase dostávají poznámky. Kvůli těmto a dalším faktorům pak vznikají mezi dětmi s ADHD jejich učiteli spory. V dnešní době trpí ADHD asi 3-5% dětí, což znamená, že s nimi setká během své učitelské kariéry každý pedagog. Proto je nutné se ptát, zda jsou znalosti učitelů o syndromu ADHD dostačující. Chovají se učitelé k dětem s tímto syndromem opravdu tak, jak by se k nim chovat měli? Děti s ADHD obvykle nemají školu rádi, protože v ní nejsou úspěšní jako většina jejich spolužáků. I přes to ale, že učení není jejich oblíbenou činností, mají i oni své oblíbené učitele. Jaké psychické rysy a charakteristiky činí učitele úspěšných a oblíbeným? Zajisté by bylo možné zkoumat nespočet nejrůznějších charakteristik. Pro můj výzkum jsem se ale zaměřila na tyto faktory: extroverze, neuroticismus, otevřenost zkušenosti, svědomitost, přívětivost a schopnost odolávat zátěži. Sběr dat pro výzkum byl prováděn pomocí dvou anonymních dotazníků : Big Five a Sence of Coherence. Další metodou byl test o pěti otázkách, který zkoumal znalosti učitelů o ADHD. Poslední metodou pak byl řízený rozhovor s dětmi, jehož účelem bylo zjistit, která paní učitelka je nejoblíbenější. Pro pedagogy zajisté není snadné mít ve třídě několik dětí se syndromem s ADHD. K práci s nimi je nutná velká míra trpělivosti a empatie. Když ale učitelé budou spolupracovat s rodiči a vytvoří dobrý tým, který bude dětem pomáhat a podporovat je, zajisté se jim podaří utvořit pro děti ve škole příjemnou atmosféru, ve které se bude dětem líbit, do které se budou rádi vracet a na kterou budou v dobrém vzpomínat.
|
|
Feministická teologie
BOHUSLAVOVÁ, Michala
Cílem této bakalářské práce je popsat charakteristické rysy feministické teologie a představit nejpodstatnější témata jejího bádání. První z kapitol pojednává o dějinném vývoji feministické teologie. Tato kapitola seznamuje čtenáře s klíčovými otázkami týkajícími se postavení žen ve společenském i církevním životě, které byly aktivně řešeny zejména během 19. a 20. století. Druhá kapitola této práce obsahuje charakteristiku základních principů feministické teologie. Každodenní lidská zkušenost, otevřený dialog a vzájemnost tvoří v tomto kontextu základ veškeré teologické reflexe. Uvedeny jsou také příklady výkladů vybraných biblických pasáží, které považují feministické teoložky za problematické. V závěru práce se pak ještě zabývám některými feministickými metaforami Boha Otce.
|
|
Dobročinnost na základních školách
LISOVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá dobročinností na základních školách. V úvodu práce jsou krátce definovány základní pojmy a druhy dobročinnosti. Další kapitoly se věnují přehledu vývoje dobročinnosti v českých zemích a jednotlivým motivům, které podněcují ke konání dobročinných aktivit. V další části je pozornost zaměřena již na dobročinnost v kontextu základní školy. Nejprve jsou zde charakterizovány jednotlivé neziskové organizace zabývající se dobročinností na základních školách a jejich konkrétní činnosti a také jsou rozebrány školní dokumenty, učebnice a jiné učební materiály, které se využívají při výuce na druhém stupni základní školy. Druhá polovina práce je věnována případové studii, ve které jsou prezentovány výsledky z provedeného výzkumu. Ve vlastním výzkumu jsou hlouběji analyzovány dvě základní školy. Cílem provedeného výzkumu je zjistit: jestli má základní škola dobročinnost zakotvenou ve školních kurikulárních dokumentech, jakým dobročinným aktivitám se školy věnují, jestli se dobročinnost vyučuje v rámci občanské výchovy apod.
|
|
Výuka první pomoci na druhém stupni základních škol
HŘAVOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá porovnáním vybraných škol z hlediska realizace výuky první pomoci a znalostí žáků, jimiž disponují. V práci je obsažena problematika první pomoci obohacená o nejnovější postupy a vyhodnocení dotazníkového šetření, které bylo hlavní náplní práce. Osloveni byli žáci 9. tříd z 8 různých základních škol ze dvou krajů České republiky (Jihočeského kraje a Kraje Vysočiny), přičemž bylo získáno 252 respondentů. Skrze dotazníkové šetření bylo zjištěno, jak a kdy se na jednotlivých základních školách uskutečňuje výuka první pomoci. Dále byla získána data umožňující jisté porovnání znalostí žáků. V práci se ukazuje silný vliv mimoškolních aktivit a akcí spojených s první pomocí na znalosti žáků, kteří dané možnosti využili. Naopak se neprojevuje výrazný vliv způsobu výuky, který by bylo možné předpokládat.
|
|
Možnosti inkluzivního vzdělávání žáků s tělesným postižením v základních školách na Třebíčsku
PLÍŠKOVÁ, Kateřina
Práce na téma "Možnosti inkluzivního vzdělávání žáků s tělesným postižením v základních školách na Třebíčsku" se zaměřuje na možnosti integrace. Jedinci s tělesným postižením jsou dle literatury nejvhodnější kandidáti k inkluzivnímu vzdělávání. Při vzdělání v běžné základní škole jim brání především bariéry architektonické. Integrace se v poslední době stala jedním z často probíraných témat. V současné době se usiluje o rovná práva jedinců se zdravotním postižením nejen ve vzdělání, ale také ve společnosti. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá vymezením pojmů zdravotní postižení a tělesné postižení, dále se věnuje druhům tělesných vad, jejich příčinám vzniku i přidruženým onemocněním. Práce je zaměřena na inkluzivní vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu, soustředí se na současné změny a rozebírá specifika vzdělávání jedinců s tělesným postižením. V krátkosti se zmiňuje o školském poradenském pracovišti a podpůrných opatřeních, u nichž se více soustředí na asistenta pedagoga a individuální vzdělávací plán. V úvodu praktické části bakalářské práce autorka popisuje cíl práce, věnuje se popisu technik a metod. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak jsou základní školy na Třebíčsku připraveny na inkluzivní vzdělávání žáků dětí s tělesným postižením v hlavním vzdělávacím proudu. Na základě stanoveného cíle bakalářské práce byla formulována hypotéza, která zněla: Připravenost základní školy je ovlivněna dosud získanými zkušenostmi s již dříve integrovanými žáky. Ke sběru dat bakalářské práce byl použit kvantitativní výzkum. Použita byla metoda dotazování a techniky vlastního dotazníku. Výsledky dotazníkového šetření jsou pro přehlednost doplněny grafy a tabulkami. Osloveny byly všechny základní školy na Třebíčsku. Aby autorka zajistila vysokou návratnost, školy osobně navštívila a vyučujícím předala dotazníky. I přesto se sedm škol odmítlo výzkumného šetření zúčastnit z důvodu nedostatku času, nezájmu o zkoumané téma nebo nadbytku už předchozích dotazníkových šetření. Realizace výzkumu probíhala v měsíci dubnu a zúčastnilo se ho 51 základních škol. Pro potvrzení nebo vyvrácení hypotézy byly srovnávány zvlášť výsledky škol, které mají již předchozí zkušenost s integrací, a těch škol, které tuto zkušenost nemají. Z tohoto srovnání se potvrdilo, že připravenost škol je ovlivněna již získanými zkušenostmi s integrovanými žáky. Výsledky ukázaly, že 45 % škol má zkušenost s inkluzivním vzděláváním žáků s tělesným postižením. Přičemž na 14 školách se jedinec s postižením současně vzdělává. Tyto školy musely řešit architektonické bariéry formou úprav schodišť, instalací šikmé plošiny, výtahu nebo zapůjčení tzv. schodolezu. Ve školách, které s integrací jedince s tělesným postižením zkušenosti nemají, se stavební bariéry nalézají. Pouze dvě školy zmínily, že jsou bezbariérové. Z výsledků je patrné, že další významný faktor ovlivňující integraci jsou lidé, kteří se na integraci podílejí. Jedná se o rodiče, asistenta pedagoga a vedení školy. Mezi všemi je pochopitelně naprosto stěžejní bezproblémová komunikace a vzájemná spolupráce. Tato práce by mohla sloužit především pro rodiče dětí s tělesným postižením, kteří se připravují na vstup do základní školy. Práce může být dále využívána samotnými základními školami na Třebíčsku či širokou veřejností, zajímající se o problematiku inkluzivního vzdělávání.
|
|
Možnosti a význam výuky výtvarné výchovy u žáků se zrakovým postižením v základním vzdělávání
SEKYROVÁ, Natálie
Tématem bakalářské práce jsou možnosti a význam výuky výtvarné výchovy u žáků se zrakovým postižením v základním vzdělávání. Cílem bakalářské práce je představit možnosti a význam výtvarné výchovy pro rozvoj kognitivních funkcí a motoriky horních končetin žáků mladšího školního věku se zrakovým postižením. Praktickým záměrem je vytvoření modifikace školního vzdělávacího programu (dále jen ŠVP) předmětové oblasti Výtvarná výchova pro speciální potřeby žáků se zrakovým postižením na 1. stupni základní školy, a to jak pro žáky slabozraké, tak pro žáky nevidomé. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První kapitola je věnována definici zrakového postižení, jeho klasifikaci a členění podle stupně, typu a příčiny vzniku. Druhá kapitola pojednává o etiologii zrakového postižení. Třetí kapitola se zabývá specifiky vývoje dětí se zrakovým postižením v mladším školním věku. Konkrétně je zde popsán kognitivní vývoj dětí se zrakovým postižením v tomto věku. Zaměřuje se na zrakové, sluchové a hmatové vnímání, dále na pozornost, paměť, myšlení a řeč. Čtvrtá kapitola obsahuje možnosti základního vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Nejprve je zde pro přehlednost uvedena legislativa, raná péče a předškolní vzdělávání. Poté je velká část kapitoly věnována samotnému základnímu vzdělávání a to jak formou integrace, tak na základní škole pro zrakově postižené. Pro úplnost textu jsou zde zmíněny i základní informace o středoškolském vzdělávání. Poslední kapitola teoretické části pojednává o výtvarné výchově pro žáky se zrakovým postižením. Praktická část obsahuje modifikaci školního vzdělávacího programu základní školy hlavního vzdělávacího proudu. Jsou zde nejprve uvedeny cíle práce a metodika praktické části, jejíž součástí je popis výzkumného terénu a analýza ŠVP základní školy. Poslední část je tvořena samotnou modifikací a jsou v ní obsaženy tabulky s původním i modifikovaným učivem a očekávanými výstupy a dále metodické doplnění zvlášť pro žáky slabozraké a nevidomé. Pro zpracování praktické části bakalářské práce byly použity kvalitativní postupy. Technikou sběru dat byla analýza dokumentů, konkrétně školních vzdělávacích programů. Bakalářská práce je využitelná jako studijní materiál pro studenty speciální pedagogiky, speciální pedagogy a po formální úpravě i pro cílovou skupinu rodičů a žáků se zrakovým postižením. V neposlední řadě by mohla sloužit jako metodické náměty pro pedagogy na základních školách hlavního vzdělávacího proudu a žáky se zrakovým postižením s tímto typem vzdělávacích potřeb, kteří jsou v nich integrováni.
|
|
Speciální pedagog a jeho místo v systému vzdělávání v ČR.
MIKEŠOVÁ, Lenka
V bakalářské práci "Speciální pedagog a jeho místo v systému vzdělávání v ČR" byli jako cílová skupina zvoleni ředitelé vybraných základních škol na Prachaticku. Teoretická část se zabývá speciálním pedagogem z hlediska legislativy a kvalifikačních podmínek potřebných pro výkon tohoto povolání. Tato kapitola také popisuje osobní předpoklady a nezbytné dovednosti pro speciálního pedagoga, dále specializaci speciálního pedagoga. Velmi významná část této kapitoly je věnována osobě speciálního pedagoga na základní škole a jeho kariérnímu systému. Druhá kapitola teoretické části se samostatně věnuje vzdělávacímu systému v České republice se zaměřením na základní vzdělávání. Dále tato část pojednává o alternativním vzdělávání na základních školách, o vzdělávání žáků se SVP a o inkluzivním, interaktivním vzdělávání. Empirická část bakalářské práce vychází z výzkumu, který byl koncipován jako výzkum kvalitativní. Toto šetření bylo vedeno formou polostrukturovaného rozhovoru s řediteli vybraných základních škol na Prachaticku. Z celkem patnácti oslovených ředitelů následně proběhl rozhovor s devíti z nich. Před samotným rozhovorem byly stanoveny základní otázky, ty byly položeny všem respondentům a poté byly kladeny doplňující otázky. Cílem práce bylo zjistit, jak ředitelé základních škol na Prachaticku vnímají možné uplatnění speciálního pedagoga ve svých zařízeních. Poté byly určeny dvě výzkumné otázky, a to v tomto znění: V jakých souvislostech by ředitelé vybraných škol uvažovali o zaměstnání speciálního pedagoga ve svých zařízeních? Jaké činnosti by měl speciální pedagog z pohledu ředitelů na ZŠ vykonávat? Po analýze odpovědí respondentů vyšlo najevo, že největší souvislost s přijetím speciálního pedagoga na základní školu mají finanční dispozice konkrétní školy. Všichni dotazovaní se shodli na tom, že ve svých finančních rozpočtech momentálně nedisponují prostředky pro zřízení pracovní pozice školního speciálního pedagoga. Podstatný vliv by měl v souvislosti se zavedením speciálního pedagoga i nárůst žáků se SVP. Dále respondenti ve svých odpovědích zmiňovali, že školní speciální pedagog by mohl představovat vhodné řešení pro administrativní záležitosti spojené s novým systémem inkluzivního vzdělávání, což chápou jako velmi dobrý důvod pro zřízení pozice školního speciálního pedagoga na ZŠ. Cílem druhé výzkumné otázky bylo zjistit, jaké konkrétní činnosti by dle ředitelů měli školní speciální pedagogové vykonávat. Na základě analýzy získaných odpovědí se ukázalo, že dotazovaní ředitelé měli menší vhled do této problematiky. Výzkumné šetření mezi respondenty tedy přináší závěr, že školní speciální pedagog by měl komunikovat s rodiči žáků se SVP, vytvářet IVP, ŠVP, dále komunikovat se školským poradenským pracovištěm a měl by zastávat i administrativní činnost, kterou přináší inkluzivní vzdělávání. Tato bakalářská práce by měla přinést komplexní pohled na osobu školního speciálního pedagoga na vybraných základních školách na Prachaticku. Zároveň by mohla věcněji přiblížit problematiku speciálního školství v systému vzdělávání, a to nejen studentům oboru speciální pedagogika, ale také rodičům žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Dále by práce mohla poskytovat informace o školním speciálním pedagogovi ředitelům základních škol.
|
|
Školní úspěšnost dětí s ADHD z pohledu učitelů
PERNÁ, Tereza
Bakalářská práce se zaměřuje na školní úspěšnost dětí s ADHD, zejména na názory učitelů ze základních škol praktických a běžných základních škol. Teoretická část pojednává o základní terminologii, jejím historickém vývoji a objasnění její nejednotnosti, která se objevuje v literatuře i praxi. V první polovině teoretické práce můžeme narazit na etiologii ADHD, včetně diagnostických kritérií. Práce se snaží popsat jednoduchým a přehledným způsobem pozici dítěte s ADHD ve škole a vzdělávacím procesu jako celku, pojmenovat a jasně definovat nejvýraznější překážky jeho školní úspěšnosti a hrozby jeho rozvoje na poli vzdělání i celkového rozvoje. Práce například poukazuje na nutnost vhodného výběru školy či na vliv nevhodného hodnocení dětí s ADHD, dále na poruchy chování, kam lze zařadit například nadměrné upoutávání pozornosti, negativismus či záškoláctví. V druhé části teoretické práce je pozornost věnována definování školní úspěšnosti a neúspěšnosti, popsání neprospívajícího žáka. Zmiňuje taktéž jednotlivé typy ovlivňujících faktorů ve vztahu k ADHD jako příčině školní neúspěšnosti, které vyžadují speciální přístup a zohlednění popsaných specifik na poli vzdělávání i domácí přípravy, prostředí, potřeby relaxace nebo třeba vnímání specifických projevů chování. Pomocí dotazníků vlastní konstrukce, jsou porovnány názory učitelek ze základních škol praktických a běžných základních škol, podle kterých si lze utvořit přehled o tom, jaké faktory dle jejich názoru ovlivňují školní úspěšnost dětí s ADHD, ale i do jaké míry mají tyto faktory vliv. Výzkum probíhal v Jihočeském kraji. Dotazníky byly distribuovány do škol ve Strakonicích, Českých Budějovicích, Českém Krumlově a Kamenném Újezdu. Výsledky tohoto výzkumu, mohou složit jako studijní materiál pro studenty, kteří mají zájem získat komplexní souhrn informací o školní úspěšnosti dětí s ADHD. Po dohodě při distribuci dotazníků do škol, budou výsledky této práce prezentovány ředitelům škol, jako inspirativní materiál v oblasti odstraňování překážek školní úspěšnosti dětí s ADHD.
|
|
Znalosti obyvatelstva vybraného regionu o následcích havárie na jaderné elektrárně v Černobylu
PRAŽÁK, Marek
Černobylská jaderná havárie, ke které došlo 26. dubna 1986, je největší jadernou havárií v historii lidstva. Během pokusu na 4. reaktoru došlo k jeho výbuchu a během následného požáru uniklo do životního prostředí obrovské množství radionuklidů. Radioaktivním spadem byla zamořena značná část Evropy včetně tehdejší ČSSR (Československá socialistická republika). Vzdušné proudy kontaminované výbuchem zamířily následující dny po havárii nad Evropu. Ze zdravotního hlediska byly nejškodlivějšími radioaktivními látkami způsobující radioaktivní zamoření cesium 137Cs a jód 131I. Ze strany tehdejší vlády občané neobdrželi objektivní a pravdivé zprávy a havárie byla médii vykreslována jako bezvýznamný incident. Za cíle své práce jsem si stanovil: a) Vypracovat přehled okamžitých a zejména dlouhodobých následků havárie. b) Analyzovat znalosti obyvatelstva Jihočeského kraje o následcích černobylské havárie v závislosti na věku respondentů. Pro naplnění vymezených cílů jsem si stanovil následující hypotézy: H1) teoretické rozdělení znalostí obyvatelstva bude mít normální rozdělení, H2) osoby starší 45 let budou mít statisticky významně vyšší znalosti než osoby mladší. Dané téma jsem zpracoval pomocí shromažďování dostupné odborné literatury, internetových zdrojů a publikací vydaných dotčenými institucemi. V úvodní části popisuji výstavbu elektrárny, základní technické parametry použitého reaktoru a průběh a příčiny samotné havárie. Další kapitola je zaměřena na následky havárie v jednotlivých časových etapách okamžité, po 10 a po 20 letech. Věnuji se jak následkům na životech a zdravích lidí, tak následkům ekologickým, sociálně ekonomickým a psychologickým. Dále popisuji stav v tehdejší ČSSR a postupu tehdejší vlády při informování obyvatelstva. Poslední kapitola teoretické části je věnována současnému stavu černobylské oblasti a elektrárny. Při zpracování výzkumné části práce jsem provedl sběr dat mezi obyvateli Jihočeského kraje v rámci dotazníkového šetření, při kterém bylo osloveno celkem 280 respondentů, z toho 140 dotazníků bylo vyplněno respondenty mladšími 45 let a 140 dotazníků respondenty staršími 45 let. Dotazník obsahoval celkem 15 otázek týkajících se základních, nikoliv odborných, znalostí v dané problematice. Pro dotazníkové šetření jsem si Jihočeský kraj rozdělil dle okresů. Výběr jednotlivých měst v rámci dotazníkového šetření byl proveden prostřednictvím náhodného výběru a to losováním. Celkem bylo vyplněno 280 dotazníků, z toho 140 dotazníků bylo vyplněno respondenty mladšími 45 let a 140 dotazníků respondenty staršími 45 let. Z těchto vyplněných dotazníků jsem náhodným losováním vybral 100 dotazníků z každé věkové skupiny. Test stanovených hypotéz a statistické vyhodnocení je provedeno pomocí deskriptivní a matematické statistiky. Statistické hodnocení jsem provedl testováním normality použitím X2-testu dobré shody. Vzájemné porovnání znalostí mezi sledovanými skupinami jsem provedl testováním za pomoci dvou výběrového t-testu na základě odhadu empirických parametrů z každé skupiny. Statistickým šetřením jsem došel k závěru, že rozdělení teoretických znalostí obyvatelstva má normální rozdělení, čímž se potvrdila první hypotéza. Výsledky výzkumu taktéž jednoznačně prokázaly, že znalosti obyvatelstva u věkové skupiny nad 45 let statisticky významně převyšují znalosti obyvatel mladší věkové skupiny. V celkovém zhodnocení průměrný počet správných odpovědí u starší věkové skupiny dosáhl 71 %, zatímco mladší věková skupina odpověděla správně pouze ve 44 %, čímž výsledky dotazníkového šetření potvrdily i druhou zadanou hypotézu.
|
|
Teroristický útok za použití vybraných CBRN agens a činnost složek integrovaného záchranného systému ve vybraném městě
KOTYZA, Michal
Diplomová práce je zaměřena na problematiku teroristických útoků za použití vybraných CBRN agens. Především se zabývá připraveností základních složek integrovaného záchranného systému (IZS) v Jihočeském kraji na tyto situace. Cílem práce je posoudit připravenost složek IZS na teroristické zneužití CBRN agens. První část práce se okrajově zabývá filozofií terorismu a vybranými teroristickými organizacemi, které podstatným způsobem figurovali v moderní historii lidstva. Teroristické organizace jsou rozděleny podle kontinentů od Východu na Západ. Nejsou zde zahrnuty teroristická hnutí Afriky a Jižní Ameriky. Další část teoretické práce se zabývá vybranými CBRN agens, které jsem zvolil na základě jejich účinnosti a relativní dostupnosti teroristickými organizacemi a také jsem zde uvedl jejich základní principy účinku na lidský organismus. V neposlední řadě je zahrnutý i princip rozptylů jednotlivých agens. Ve výzkumné části práce se zabývám připraveností základních složek IZS v Jihočeském kraji na teroristický útok za použití CBRN agens. Pro uskutečnění výzkumu jsem zvolil metodu dotazníkového šetření, kdy jsem vytvořil pro každou základní složku IZS dotazník se specificky zvolenými otázkami týkající se oblasti jejich působnosti při mimořádné události s výskytem CBRN agens. Otázky byly sestaveny podle činností a úkolů stanovených v Katalogovém souboru typových činností při společném zásahu složek IZS. Pro jejich vyhodnocení jsem stanovil procentuální hranice pro každou složku tak, aby odpovídala jejich rozsahu provádených prací a odpovědnosti na místě mimořádné události s výskytem CBRN agens. Dalším faktorem hodnocení připravenosti byla úroveň prostředků individuální ochrany Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, Policie České republiky v Jihočeskémkraji a Zdravotnické záchranné služby v Jihočeském kraji, které by byly použity při mimořádné události s výskytem CBRN agens. Na základě těchto kritérií jsem následně dospěl ke zodpovězení výzkumné otázky. V další části kapitoly diskuse jsem se zaměřil na výsledky dotazníků, kdy jsem za každou základní složku IZS, která byla podrobena šetření, vybral tři nejproblematičtější otázky z každého dotazníku a pokusil jsem se vysvětlit příčinu neúspěchu se zdůvodněním správné odpovědi. V návaznosti na neuspokojivý výsledek šetření jsem provedl SWOT analýzu základních složek IZS, zaměřenou na oblast připravenosti proti CBRN agens. Pomocí SWOT analýzy jsem následně stanovil strategii postupu pro další směr zlepšení. Této problematice je věnována poslední část kapitoly diskuse, ve které jsem sestavil návrh scénáře pro společné cvičení složek IZS na základě doporučené výchozí strategie ze SWOT analýzy. Jako téma cvičení jsem zvolil teroristický útok za použití CBRN agens v Dopravně obchodním centru Mercury v Českých Budějovicích. Základním specifikem tohoto cvičení je synchronizovaný útok za použití rozptylu nervově paralytické látky sarin, umístěné na nástupišti autobusového nádraží a nástražného výbušného zařízení použitého v kombinaci se zdrojem ionizujícího záření. V závěru práce jsem se zaměřil na rekapitulaci výsledků diplomové práce a nastínil jsem doporučení pro zlepšení současného stavu.
|
host ::
