|
Vnější ekonomická rovnováha zemí Visegrádské skupiny
Goetzová, Lucie ; Burian, Stanislav (vedoucí práce) ; Milan Robin, Milan Robin (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem ukazatelů vnější ekonomické rovnováhy zemí Visegrádské skupiny prostřednictvím vybraných ukazatelů. V teoretické části je kladen důraz na platební bilanci a změny související s novou metodikou a jejich komparace s metodikou předcházející. Také jsou zde vymezeny kritické hodnoty vybraných ukazatelů. V praktické části jsou v rámci propojenosti vnější a vnitřní ekonomiky zhodnoceny vybrané vnitřní ukazatele a míra otevřenosti ekonomik. Stěžení část pak předkládá vývoj platebních bilancí a rozbory běžného a finančního účtu. U běžného účtu je kladen důraz na výkonovou bilanci a účet prvotních důchodů. U finančního pak na položku přímých zahraničních investic. Nechybí ani hodnocení míry zásahů centrální banky za účelem vyrovnanosti platební bilance. Další část práce se zabývá výší a vývojem hrubého externího dluhu a také vývojem měnového kurzu. Na závěr práce je provedeno shrnutí a komparace zemí Visegrádské skupiny na základě výše zmíněných charakteristik.
|
|
Mikropropagace lípie sladké (Lippia dulcis Trev.)
Zubíková, Alžběta ; Fernández Cusimamani, Eloy (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Lípie sladká (Lippia dulcis Trev., Sporýšovité) je vytrvalá bylina s plazivým stonkem pocházející ze Střední Ameriky. Je známá nejen svými léčivými účinky při problémech s dýchací či trávicí soustavou, ale také svou sladkou chutí, kterou způsobuje terpen hernandulcin, díky kterému jsou listy Lípie 1000x sladší než cukr. Generativně se rostlina rozmnožuje pomocí semen a vegetativně řízky.
Hlavním cílem této práce bylo sledování vlivu cytokininů kinetinu (KIN) a 6-benzylaminopurinu (BAP) s přídavkem auxinu indolyl-3-octovou kyselinou (IAA) na růst a regeneraci rostlin z nodálních segmentů Lippia dulcis Trev. v in vitro podmínkách.
Nodální segmenty byly kultivovány na 6-ti variantách MS média s přídavkem růstových regulátorů v koncentracích 0,5; 0,75 a 1,0 mg/l pro BAP a KIN s kombinací 0,5 mg/l IAA a jedna varianta čistého MS média jako kontrolní. Kultivace probíhala po dobu 35 dní (doba subkultivace) a každých 7 dní bylo prováděno měření. Hodnotily se následující parametry: regenerace, počet výhonů, délka výhonů, počet nodů, počet a délka kořenů.
Výsledky měření ukazují, že kombinace růstových regulátorů auxin + cytokinin nemají pozitivní vliv na růst a regeneraci Lippia dulcis Trev. v in vitro podmínkách. K nejlepší regeneraci (100%), růstu (při průměrné délce výhonů 3,05 +- 1,42) a nejvyššímu počtu nově vytvořených nodů (5,79 +- 2,4) docházelo u explantátů kultivovaných na čistém MS médiu bez přídavků růstových regulátorů. Mezi variantou s čistým MS médiem a variantami s přídavkem růstových regulátorů jsou statisticky významné rozdíly, avšak bez příznivého vlivu na vývoj nodálních segmentů.
|
|
Typologie skladebných prvků kulturní krajiny na pískovcovém podloží.
Cimburová, Dorotea ; Veith, Tomáš (vedoucí práce) ; Halamová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje typologii staveb vybudovaných v pískovcovém podloží a jejich vztahu k přírodním podmínkám, kterými je myšlen především reliéf.
Klade si za cíl porovnat a zhodnotit uplatnění typologií, které se pískovcovým stavbám věnují. Typologie různých autorů jsou proto nejprve srovnávány v literární rešerši. Jejich použitelnost je následně zhodnocena na základě terénního výzkumu. Ten probíhal v modelovém území Holanských rybníků. Nalezené prvky využívající pískovcového podloží byly vyfotografovány a následně zaneseny do podkladové mapy v prostředí geoinformačních systémů.
Dalším podstatným cílem je zhodnotit strukturu krajiny modelového území. K tomu je využíván geosystémový přístup ke krajinné struktuře, který je podrobně popsán v literární rešerši. Tento přístup člení krajinnou strukturu na prvotní, druhotnou a terciální. Prvotní krajinná struktura je v práci zastoupena reliéfem, druhotná stavbami využívající pískovcové podloží a terciální představuje nehmotná památková ochrana těchto staveb. Práce se zabývá předpokladem, že prvky jednotlivých struktur se vzájemně ovlivňují a jsou na sebe vázány. Největší důraz je kladen především na vazbu mezi reliéfem a stavbami.
Ke zhodnocení a potvrzení předpokládané hypotézy vztahu mezi reliéfem a stavbami je v práci využíváno Biogeografické členění České republiky II. díl a mapa biochor, které informace o reliéfu poskytují. Prvky nalezené v modelovém území byly v prostředí geoinformačních systémů konfrontovány s mapou biochor. Tímto způsobem je popsána prvotní a druhotná krajinná struktura modelového území. K nalezení příkladu vztahu staveb a terciální krajinné struktury je použit především Ústřední seznam kulturních památek České republiky.
Na základě terénního průzkumu byla potvrzena a zhodnocena aplikovatelnost jednotlivých přístupů k řešené problematice. Vyšlo najevo, že typologie některých autorů jsou v řešeném území použitelnější a vhodnější než ostatní. Zároveň byla potvrzena hypotéza, že jednotlivé prvky krajinné struktury modelového území se vzájemně ovlivňují.
|
|
Návrh a implementace systému pro centrální správu software ve firmě
Kejmar, Jiří ; Brožek, Jiří (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Teoretická část diplomové práce se zabývá problematikou prostředí .NET Framework, vývojovým prostředím Microsoft Visual Studio a programovacím jazykem C#.
Praktická část diplomové práce se zabývá problematikou správy software ve firmě a následnou implementací vlastního řešení. V první části je zpracována analýza aktuálního procesu, na základě které jsou definovány požadavky pro návrh optimalizovaného procesu centrální správy software. Tento proces je navržen pomocí vícevrstvé architektury a zahrnuje uživatelské rozhraní na platformě ASP.NET, centrální databázi SQLite, vnitřní logiku systému realizovanou pomocí služby systému Windows a navržením centralizovaného úložiště zdrojových dat, aplikačních skriptů a instalačních záznamů. V druhé části jsou zpracovány návrhy a implementace jednotlivých částí systému. V závěru kapitoly je představena metodika ověření vytvořeného prototypu.
Závěrečné zhodnocení shrnuje diplomovou práci, zvolená řešení a výsledky testů provedených v reálném prostředí. Vytvořený systém umožňuje jednoduchým způsobem provádět centrální správu aplikací ve firmě.
|
|
Březost feny a následná péče o fenu a štěňata
Šírková, Eliška ; Chmelíková, Eva (vedoucí práce) ; Fiala Šebková, Naděžda (oponent)
Období od počátku hárání, nakrytí, březosti až po porod a následná poporodní doba, je náročná perioda pro celý organismus feny. Reprodukční aktivita feny je charakteristická fyziologickými, etologickými a somatickými změnami odpovídajícími jednotlivým fázím tohoto období. Pro stanovení vhodné doby ke krytí se obvykle vyšetřuje hladina progesteronu odběrem periferní krve. Detekce gravidity je prováděna nejčastěji ultrasonograficky. Možné je také rentgenologické stanovení počtu plodů, ale až v době, kdy mají štěňata osifikované kosti. Obě tyto metody mohou prokázat nejen četnost vrhu, ale také i případné komplikace ze strany matky či štěněte.
Během březosti hraje důležitou roli hormonální činnost pohlavních orgánů feny. Jejich vlastní aktivita a centrální řízení jsou velmi důležitými faktory pro normální vývoj plodu a následný fyziologický porod.
Během porodu mohou nastat komplikace ze strany matky i ze strany plodu. Maternální příčiny se při porodu vyskytují více a nejčastější komplikaci představuje nedostatečná kontrakce děložní svaloviny či úzká pánev feny. Fetální příčiny jsou při porodu méně časté, ale jsou závažnější. Může dojít ke špatnému postavení štěněte v porodních cestách nebo plod může být abnormálně veliký.
|
|
Diverzita hmyzích společenstev nepůvodních porostů borovice černé (Pinus nigra) na území západní části středních Čech
Tůmová, Klára ; Kadlec, Tomáš (vedoucí práce) ; Jakubíková, Lada (oponent)
V důsledku rapidního zintenzivnění zemědělství, dochází stále častěji k úbytku biotopů a jejich fragmentaci. Ta vede ke snižování rozlohy obyvatelných plošek a k jejich izolaci. Izolace krajinných prvků je základní geografická charakteristika, která hraje důležitou roli v ekologických invazích. Invaze obecně způsobují velké ekonomické škody a mají vliv na snižování biologické diverzity v porostech.
V této práci jsme se zaměřili na působení borovice černé (Pinus nigra). Tato dřevina se na území České republiky vyskytovala už v době třetihor a následným rozpadem kontinentů vymizela. Cílem této práce je zjistit vliv borovice černé (Pinus nigra) na bezobratlé živočichy ve srovnání s porosty původní borovice lesní (Pinus sylvetris).
Experiment byl prováděn na 35 lokalitách středních Čech (18 ploch borovice lesní, 17 ploch borovice černé). Bezobratlí byli odchytáváni metodou světelných lapačů. Z odchycených vzorků byla stanovena celková abundance a biomasa bezobratlých. Ze zpracovaných dat nebyl prokázán negativní vliv nepůvodní borovice černé na celkovou abundanci i biomasu bezobratlých. Tento fakt je nejpravděpodobněji způsoben fylogenetickou příbuzností obou druhů dřevin.
Nebyl zjištěn rozdíl v abundanci a biomase většiny herbivorních skupin bezobratlých. V porostech borovice černé byl ale zaznamenán vyšší výskyt karnivorních druhů bezobratlých živočichů.
Obecně lze říci, že porosty této dřeviny v České republice nepůsobí negativně na bezobratlé živočichy, dokonce byla prokázána vyšší afinita karnivorních druhů bezobratlých živočichů k porostu borovici černé.
|
|
Populační hustota jelena evropského (Cervus elaphus) a poškození lesních porostů na Křivoklátsku
Faifr, Michal ; Červený, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mrkvičková Kořanová, Diana (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit populační hustotu vysoké zvěře v oblasti Křivoklátska. Ke zjišťování populační hustoty byla použita metoda sčítání hromádek trusu. V práci je rovněž charakteristika celé sledované oblasti a jelena evropského (Cervus elaphus), která se na Křivoklátsku hojně vyskytuje. V práci jsou rovněž rozebrány jednotlivé sčítací s následným zaměřením na metodu sčítání hromádek trusu.
Dále je v této práci zhodnocen výskyt nejenom jelení zvěře v lesních porostech a způsobené škody, ale i přítomnost siky japonského (Cervus nippon), srnce obecného (Capreolus capreolus), prasete divokého (Sus scrofa) a daňka skvrnitého (Dama dama) a škody jimi způsobené. V této studii byla také vyzdvižena výše odlovu vysoké zvěře v obou sledovaných oblastech a porovnání se zjištěnou hustotou populace jelení zvěře.
V diskusi jsou rozebírány klady a zápory metody sčítání hromádek trusu a přesnost dosažených výsledků.
|
|
Vývoj krajiny bývalého vojenského prostoru Milovice - Mladá
Pavelka, Libor ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Barbara, Barbara (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem krajiny bývalého katastrálního území Mladá, do kterého zasahoval i bývalý vojenský prostor Milovice - Mladá. Zájmové území o rozloze 1460 ha se nachází ve Středočeském kraji přibližně 40 km severovýchodně od Prahy mezi městy Benátky nad Jizerou a Nymburk.
Cílem této práce je porovnat land use/land cover v jednotlivých časových obdobích, které dokumentují nejvýznamnější historické události a současný stav. Ke zpracování studie byly použity mapy Stabilního katastru z roku 1842 a letecké snímky z let 1954, 1999 a 2015. Následně byla data zpracována s využitím geografického systému. Součástí práce je i provedený terénní průzkum v roce 2015 s vlastním hodnocením.
Provedenou analýzou bylo zjištěno, že rozhodující vliv ve využití území způsobila přítomnost armády a vytvořené nezalesněné plochy - cvičiště. Postupně došlo k razantnímu úbytku zemědělské půdy, zejména orné, a také k vykácení porostů dřevin. Právě bývalá vojenská činnost a absence zemědělství vytvořily v této oblasti jedinečný biotop mimořádné přírodovědné hodnoty.
Na základě terénního průzkumu lze konstatovat, že především lokality Pozorovatelna a přírodní rezervace Pod Benáteckým vrchem poskytují ideální prostor pro vzácné druhy rostlin a útočiště pro mnoho živočichů.
Plánovaná výstavba polygonu pro testovací jízdy vozů Škoda Auto, která měla proběhnout v roce 2002 v lokalitě Pozorovatelna, by pravděpodobně vedla k devastaci oblasti, což by způsobilo nenahraditelné poškození tohoto území.
|
|
Technické řešení protipovodňové ochrany v Bělé nad Radbuzou
Paulus, Ivo ; Křovák, František (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na protipovodňovou ochranu města Bělá nad Radbuzou. Předmětem řešení protipovodňových opatření je centrální část města, kde se nachází nejdůležitější budovy, jako Městský úřad, budovy občanské vybavenosti. Ochrana jednotlivých nemovitostí, situovaných mimo centrum města, není kvůli ekonomickému a estetickému hledisku řešena.
Cílem práce je vyřešit protipovodňová opatření v centru města, a to v rozsahu dokumentace pro územní řízení.
Práce je zaměřena v prvním kroku na stanovení záplavových čar a rozsah zaplavení nemovitostí ve městě. Následně jsou řešeny majetkoprávní vztahy v zájmovém území se zvolením vhodného situačního uspořádání PPO. Dále došlo k hydrotechnickému modelování v dotčeném území, pro stanovení výšky hladiny při Q5, Q20, a především Q100. Práce řeší konkrétní návrh parametrů protipovodňové ochrany. V dalších částech jsou řešeny statické výpočty navržených protipovodňových opatření, dále výkresová část práce. Tato diplomová práce řeší ekonomické zhodnocení stavby, s určením finanční návratnosti stavby. V závěru budou komplexně zhodnocena navržená PPO.
Tato práce byla řešena na základě hydrologických a geodetických dat, byly použity katastrální mapy. Data byla zpracována softwarech HEC-RAS, ArcGis, Kros plus a AutoCad.
Přínos této práce je ve vyřešení a vyčíslení rozsahu protipovodňových opatření pro centrum města.
Hlavním výsledkem je stanovení směrového vedení liniových PPO, dále konkrétní parametry PPO v jednotlivých úsecích řeky Radbuzy a Bezděkovského potoka a došlo k ekonomickému zhodnocení stavby včetně finanční návratnosti.
Výsledky této práce umožňují získat ucelený přehled o rozsahu řešených PPO ve městě Bělá nad Radbuzou.
|
|
Parazitární onemocnění australských druhů papoušků
Rasochová, Karolína ; Jankovská, Ivana (vedoucí práce) ; Husák, Tomáš (oponent)
Australské druhy papoušků mohou být hostiteli mnoha druhů parazitů. Parazitární onemocnění postihuje papoušky chované v lidské péči i papoušky ve volné přírodě. Tato práce zpracována formou literární rešerše slouží jako přehled většiny parazitů, jejichž výskyt byl u australských druhů papoušků potvrzen. Mnoho druhů parazitů bylo u papoušků objeveno teprve nadávno. Výskyt některých nových druhů je potvrzen i v chovech australských papoušků ve střední Evropě (kokcidie Sarcocystis calchasi) a na území České Republiky (prvok Leucocytozoon spp., škrkavka Ascaridia platyceri).
Parazitární infekce mohou být detekovány vyšetřením vzorků (trusu, krve, tkáňe) u žijicích papoušků nebo pitvou u uhynulých jedinců (histopatologie). U papoušků se setkáváme s protozoálními infekcemi způsobené prvoky (kmen Metamonada a Apicomlexa), mezi nejčastěji se vyskytující patří giardióza, kokcidióza, kryptosporidióza
a krevní parazité (Plasmodium spp., Leucocytozoon spp., Haemoproteus spp.). Australské druhy papoušků jsou nejčastějšími hostiteli hlístic, především škrkavek (Ascaridia spp.) a kapilárií (Capillaria spp.). Z kmene hub (Fungi) je u papoušků potvrzený výskyt Encephalitozoon hellem způsobující mikrosporidiózu, která se primárně vyskytuje u lidí se získanou imunodeficiencí. Jedná se tak o potencionálně zoonotické onemocnění.
Z ektoparazitů jsou uvedeny nejvýznamnější zástupci z mnoha parazitujících druhů roztočů a hmyzu. U jednotlivých parazitů je popsán jejich životní cyklus, patogenita, cesty přenosu, klinické příznaky u infikovaných jedinců, diagnóza, možnosti prevence a léčby.
|
host ::
