|
Vibrational communication of subterranean rodents
HROUZKOVÁ, Ema
This PhD. thesis focuses on the vibrational communication of subterranean mammals, in particular, vocal communication of bathyergids (Heliophobius argenteocinereus, Fukomys mechowii, Fukomys darlingi) and seismic communication of Tachyoryctes. We recorded and analyzed the vocalization of three species and discussed the physical parameters of their vocalization in relationship to the special underground acoustic environment. Moreover, social systems of African mole-rats range from solitary to eusocial and thus our results enabled us to discuss the influence of sociality on vocal repertoire richness and its composition. Long distance communication possesses many challenges in underground environments; the only effective mean is seismic communication. We described for the first time seismic signaling in Tachyoryctes and proposed its function.
|
|
Obnova hesel v distribuovaném prostředí
Kos, Ondřej ; Veselý, Vladimír (oponent) ; Hranický, Radek (vedoucí práce)
Cílem práce je navržení a implementace frameworku umožňujícího obnovu hesel v distribuovaném prostředí. Úvodní část se tak zaměřuje na analýzu bezpečnosti hesel, technik používaných pro útoky na ně a také představuje metody bránící napadání hesel. Představen je nástroj Wrathion umožňující obnovu hesel za pomocí akcelerace na grafických kartách díky integraci frameworku OpenCL. Provedena je také analýza dostupných prostředí umožňující běh výpočetních úloh na více zařízeních, na jejím základě je pro rozšíření Wrathionu zvolena platforma OpenMPI. Popsány jsou jednotlivé úpravy a přidané komponeny nástroje a celý systém je také podroben experimentům zaměřujícím se na měření škálovatelnosti a náročnosti síťového provozu. Diskutována je také finanční stránka věci z pohledu využitelnosti Wrathionu v cloudovém distribuovaném prostředí.
|
|
Úzkopásmová PLC komunikace pro Smart Metering
Kubů, Jiří ; Blažek, Petr (oponent) ; Mlýnek, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá úzkopásmovou PLC komunikací. V práci je popsán základní princip, rozdělení PLC komunikace, historie technologie, využívané komunikační standardy a rušení ovlivňující datovou komunikaci této technologie. V rámci této práce byly provedeny i experimentální měření v reálném prostředí s modemy od firmy Texas Instruments C2000 PLC TMDSPLCKITV4 a C2000 PLC TMDSPLCKIT-V3. Výsledky tohoto měření jsou reálné přenosové rychlosti. Dále byla vytvořena aplikace pro dálkový sběr dat po PLC s modemy C2000 PLC TMDSPLCKIT-V3, kde hlavní náplní práce byla úprava firmware PLC modemů a vytvoření aplikace pro příjem dat z koncového zařízení.
|
|
Alkylderiváty polycyklických aromatických uhlovodíků v životním prostředí
Jagošová, Klára ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou alkylderivátů polycyklických aromatických uhlovodíků v jednotlivých složkách životního prostředí. V první části práce jsou shrnuty základní informace o jejich fyzikálních a chemických vlastnostech, toxikologii a osudu v životním prostředí. Druhá část práce je zaměřena na současné metody stanovení těchto škodlivých látek, včetně pasivního a aktivního vzorkování z jednotlivých matric, extrakce, přečištění a finální analýzy. Ve třetí části je navržen standardní operační postup pro stanovení alkylderivátů PAHs v reálném vzorku sestávající se z tlakové extrakce rozpouštědlem, sloupcové chromatografie a kompletní dvoudimenzionální plynové chromatografie s hmotnostní detekcí. V závěrečných kapitolách je diskutována experimentální část a výsledky stanovení alkylderivátů PAHs v laboratořích ÚCHTŽP.
|
|
Potřebnost domácí hospicové péče na Písecku
NECHVÁTALOVÁ, Daniela
Diplomová práce se zabývá problematikou potřebnosti služeb domácí hospicové péče na Písecku. Cílem práce bylo zjistit, zda je zájem o poskytování této komplexní péče, která se snaží uspokojit jak fyzické, tak i psychické, sociální a duchovní potřeby člověka. Byl zjišťován nejenom názor na potřebnost poskytování specializované paliativní péče, ale také důvody, které vedou rodiny k péči v domácím prostředí. V teoretické části je přiblížena problematika týkající se hospicové péče. V práci je zmíněna historie, současnost, legislativa a financování hospicové péče v České republice. Další kapitola se podrobněji věnuje jedné z forem paliativní péče, kterou je domácí hospicová péče. Prostor je také věnován potřebám umírajícího a rodině, která má nezastupitelný význam při péči o nevyléčitelně nemocné. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu, přičemž pro jeho účely byla použita metoda dotazování a technika rozhovoru podle návodu. Výzkumného šetření se zúčastnilo 18 komunikačních partnerů. Data získaná z rozhovorů byla vyhodnocena metodou otevřeného kódování. Z výsledku výzkumu vyplývá, že jak odborná veřejnost, tak pečující rodiny mají zájem o poskytování specializované paliativní péče. Odborná veřejnost vítá nabídku domácí hospicové péče a pokládá ji za důležitou a potřebnou v nabídce různých typů péče o pacienty v terminálním stádiu onemocnění. Rodiny pacientů v terminálním stádiu nemoci mají zájem o domácí hospicovou péči jako jednu z variant nabízených služeb. Důvodem rodin, při rozhodování o péči v domácím prostředí, jsou zdravé a pevné vztahy k umírajícímu člověku. Závěry z tohoto výzkumu mohou přispět k bližšímu náhledu na tuto problematiku nebo se mohou stát zdrojem informací pro rodiny, které stojí před složitým rozhodnutím péče o vážně nemocného člena rodiny v domácím prostředí.
|
|
Posouzení protipovodňových opatření k ochraně obyvatel ve vybraných městech Jihočeského kraje v povodí Lužnice
CHLISTOVSKÝ, Miroslav
Diplomová práce na téma "Posouzení protipovodňových opatření k ochraně obyvatel ve vybraných městech Jihočeského kraje v povodí Lužnice" je rozdělena na teoretickou část a výzkumnou část. Teoretická část je obecný celek, který v podkapitolách odkazuje na příslušnou legislativu k povodňové problematice, vysvětluje povodeň jako pojem a vše s ní spojené, zejména seznamuje čtenáře s povodňovou charakteristikou území ČR, s charakteristikou povodí řeky Lužnice a popisuje vybrané obce při jejím toku, které jsou podrobeny výzkumu. Objasňuje rozdíl mezi přirozenou a zvláštní povodní, popisuje historické a novodobé povodně a jejich škody a zabývá se ochranou před těmito živly, charakterizuje činnost příslušných povodňových orgánů. V rámci ochrany obyvatelstva definuje souhrn opatření, která napomáhají k zabezpečení ochrany života a zdraví lidí, majetku a životního prostředí při mimořádných událostech, kterými jsou varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a jiná opatření k zabezpečení ochrany života, zdraví a majetku. Cílem práce je vyhodnotit efektivitu protipovodňových opatření z pohledu počtu ochráněných obyvatel na vybraném území. Abychom mohli cíle dosáhnout, bylo nutné provést několik na sebe navazujících kroků. Na základě posouzených výsledků mohlo být odpovězeno na výzkumnou otázku, zda vybudovaná protipovodňová opatření jsou efektivní ve vztahu k ochráněným hodnotám života, zdraví, majetku a životního prostředí. Pro naplnění cílů práce a ověření výzkumné otázky bylo nutné se seznámit s příslušnou legislativou k danému tématu, dále pak s realizovanými povodňovými opatřeními, povodňovými plány obcí vč. provedení analýzy jejich věcných a organizačních částí. Následně provést kvalitativní zpracování dotazníkového šetření, jehož respondenty byli statutární představitelé obcí, kteří mají na starost protipovodňovou ochranu, příp. jimi pověřené jiné osoby (př. pracovníci krizového řízení, referenti odboru životního prostředí, stavebního úřadu apod.). Zjištěné skutečnosti posloužily k popisu, vyhodnocení, komparaci a analýzy protipovodňových opatření ve vztahu k počtu ochráněných obyvatel v rámci povodí řeky Lužnice, čímž byly získány konkrétní výsledky, které jsou diskutovány v komentáři této práce. Předložená diplomová práce ve své výzkumné části posuzuje efektivitu protipovodňových opatření v rámci ochrany obyvatel v Jihočeských obcích Bechyně, Tábor, Planá nad Lužnicí, Soběslav, Dráchov, Veselí nad Lužnicí, při toku řeky Lužnice, která se dotýká intravilánu při říčních kilometrech od 10,6 do 77,3 ř. km. Inspirací pro zpracování této diplomové práce byly důsledky katastrofální povodně v roce 2002 a povodní v roce 2006 a 2013, které tyto oblasti zasáhly a způsobily ohromné škody i ztráty na životech. Dále pak osobní zájem autora, jakožto obyvatele města Veselí nad Lužnicí a pracovníka krizového řízení téhož města. Výzkumná otázka a metodický postup výzkumu byl navržen tak, aby mohly být naplněny cíle diplomové práce, tedy vyhodnocení efektivity protipovodňových opatření z pohledu počtu ochráněných obyvatel na vybraném území. V práci byl zhodnocen stávající stav protipovodňové ochrany, byl proveden popis, komparace a její analýza, byla navržena některá další možná opatření, která by dle mého názoru vedla ke zlepšení povodňové ochrany a omezila povodňové škody v řešeném území. Byla posouzena efektivita stávajících realizovaných protipovodňových opatření z hlediska ekonomické stránky. Pro dosažení relevantních výsledků bylo potřeba se seznámit s hydrologií řeky Lužnice, koncepcí protipovodňové ochrany Jihočeského kraje, povodňovými plány obcí, zejména bylo nutné věci konzultovat s představiteli obcí a příslušnými pracovníky krizového řízení, pracovníky životního prostředí a jinými odborníky. Ze získaných výsledků bylo zjištěno, že stávající protipovodňová ochrana u všech obcí je zhotovena pro ochranu obyvatel, majetku a životního prostředí do průtoku toku Q 100...
|
|
Změna chování předškolního dítěte v závislosti na změně prostředí
KAHUDOVÁ, Jitka
Cílem bakalářské práce je upozornit na odlišné chování dětí se zvláštními projevy chování při změně prostředí. V teoretické části je charakterizována škola v přírodě od jejího vzniku po současnost a její edukační program. V další části jsou vymezeny různé druhy prostředí a výchovy a jejich vliv na chování a adaptaci dítěte. Jsou zde také definovány jednotlivé faktory, jež ovlivňují chování dítěte a konkrétní druhy problémového chování. Praktická část se zabývá výzkumným šetřením, jež bylo zaměřené na zjištění rozdílů v chování dětí v jejich domovské mateřské škole a při pobytu ve škole v přírodě. Výsledky poukazují na pozitivní vliv školy v přírodě na chování dětí.
|
|
Didaktická pomůcka podle montessoriovské pedagogiky jako nástroj pro rozvoj orientace v prostoru dítěte předškolního věku se zdravotním postižením
MILICHOVSKÁ, Lenka
Bakalářská práce se zaměřuje na tvorbu didaktické pomůcky dle zásad pedagogiky Montessori jako nástroje pro rozvoj orientace v prostoru dítěte předškolního věku se zdravotním postižením. Teoretická část práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola je zaměřena na jedince se zdravotním postižením. Druhá kapitola popisuje specifika vývoje dítěte předškolního věku a nabízí srovnání se specifiky vývoje dítěte s dětskou mozkovou obrnou a dítěte s vývojovou dysfázií v kapitole třetí. Následující tři kapitoly se věnují pedagogice Montessori, z nichž první popisuje stěžejní principy Montessori, ve druhé je zpracován teoretický základ Montessori materiálu a závěrečná kapitola se zabývá předškolním zařízením a domácímu prostředí založených na principech Montessori. Hlavním cílem této bakalářské práce je vytvoření didaktické pomůcky v montessoriovském pojetí pro dítě předškolního věku se zdravotním postižením se zaměřením na orientaci v prostoru. Prvním dílčím cílem bylo pozorovat dítě při práci s originálním Montessori materiálem. Druhý dílčí cíl se zaměřoval na výrobu didaktické pomůcky pro rozvoj orientace v prostoru podle montessoriovské pedagogiky. Dále byla pomůcka užita k zácviku dítěte se zdravotním postižením pro práci s pomůckou, což byl dílčí cíl třetí. Čtvrtým dílčím cílem byla ukázka práce dítěte s pomůckou za přítomnosti zákonných zástupců pro práci s touto pomůckou v domácím prostředí. Závěrečným pátým dílčím cílem byla aplikace pomůcky do domácího prostředí. Na základě těchto vytyčených cílů byly stanoveny výzkumné otázky. Pro splnění cílů byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu. Pro získání potřebných dat k vytvoření didaktické pomůcky byla použita technika pozorování dětí se zdravotním postižením, analýza osobní dokumentace, dále byla data sbírána pomocí polostandardizovaného rozhovoru s pedagogickými pracovníky a se zákonnými zástupci dětí se zdravotním postižením. Výzkum probíhal v období od ledna do konce března 2016. Výzkumný soubor tvořily tři děti se zdravotním postižením navštěvující Rodinné centrum Pomněnka v Českých Budějovicích, zákonní zástupci těchto dětí a pedagogičtí pracovníci centra. Výsledkem této práce je vlastnoručně vyrobená didaktická pomůcka podle montessoriovské pedagogiky se zaměřením na orientaci v prostoru. Pomůcka byla zhotovena ve dvou modifikacích a dále byla upravena dle individuálních potřeb každého z vybraných dětí se zdravotním postižením. Na základě pozorování dětí se zdravotním postižením v centru Montessori, analýzy záznamových archů a rozhovorů se zákonnými zástupci, bylo zjištěno, že vytvořená didaktická pomůcka rozvíjí orientaci na pracovní ploše ve vertikální a horizontální rovině, základní pojmy orientace na pracovní ploše (pojmy nahoru - dolů, první - prostřední - poslední, vpravo - vlevo, nahoru vpravo/vlevo, dolů vpravo/vlevo), přesnost a schopnost vzájemného porovnávání tvarů (písmen). Vlastnoručně vyrobená pomůcka byla ověřena v pedagogickém i domácím prostředí. Výzkumné šetření poukazuje na to, že obě tato prostředí děti stimulují a vedou je k systematičnosti a samostatnosti. Pomůcka byla užívána dle základních "požadavků" Montessori pedagogiky a atributů pro práci s pomůckou s důrazem na připravenost prostředí (klid, vhodný čas, osobní prostor,..) a systematičnost práce s pomůckou. Didaktická pomůcka podle Montessori pedagogiky umožňuje zohlednění individuálních potřeb dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami a lze ji užívat v pedagogickém i domácím prostředí.
|
|
Oční vyšetření na oddělení z pohledu sestry
SUCHÁ, Veronika
V teoretické části bakalářské práce se zabýváme vyšetřením, se kterým se nejvíce setkáváme na očním oddělení, a to jak na jeho lůžkové části, tak i na ambulancích, které jsou součástí očního oddělení. Věnujeme se charakteristické práci sestry na očním oddělení, také ošetřovatelským diagnózám a problémům, se kterými se může sestra setkat na očním oddělení. Jako příklad zde také uvádíme různé typy očních ambulancí. Ve výzkumné části bakalářské práce jsme vznesli dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče před vyšetřením na očním oddělení. Druhým cílem bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče po vyšetření na očním oddělení. K těmto cílům jsme si vhodně zvolili dvě výzkumné otázky, se kterými jsme pracovali během zpracování výzkumné části bakalářské práce. První výzkumnou otázkou bylo, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče před vyšetřením očí. Druhá otázka zněla, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče po vyšetření očí. Pro výzkumné šetření k bakalářské práci jsme zvolili kvalitativní výzkum. Předem jsme měli sestaven polostrukturovaný rozhovor. Respondentkami byly všeobecné sestry pracující na očním oddělení v nemocnici v jižních Čechách a v nemocnici na Vysočině a rozhovory probíhaly s jejich souhlasem. Z otázek a odpovědí bylo vytvořeno 6 kategorizačních skupin, z nichž některé mají i podskupiny. Z výzkumného šetření vyplývá, že práce sestry na očním oddělení má jistá specifika u pacientů před i po vyšetření zraku. Pro první stanovený cíl, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče před vyšetřením na očním oddělení, z odpovědí sester vyplynulo, že od pacientů před vyšetřením zjišťují informace. Tvrdíme, že se jedná o anamnézu, ačkoli každá sestra se zmínila o něčem jiném, ale i tak to z toho vyplývá. Všechny se shodly na otázce po brýlích, které pacient nosí, dále na otázkách o problémech se zrakem a očních operacích. Více jak polovina sester se ptá pacienta na tupozrakost a oční úrazy. Sestry před vyšetřením dbají na správnou komunikaci s pacientem a spolupráci s ním. Také uvádí komunikaci s lékařem před vyšetřením. Všechny sestry uvedly, že u pacientů aplikují lokální kapky či jiné léky dle typu vyšetření a ordinace lékaře. Polovina sester se shodla na vyšetření zrakové ostrosti do dálky a výplachu oka před vyšetřením. Před vyšetřením si všechny sestry chystají potřebné pomůcky, do kterých zařadily oční kapky, čtverečky a emitní misku. Nezapomněly ani na přístrojovou techniku, kterou všechny musí před vyšetřením zapnout a odezinfikovat. Všechny sestry také hovoří o prostředí k vyšetření zraku. Při této otázce, jak chystají prostředí na vyšetření, všechny odpověděly, že lékař vyšetřuje pacienta na denním světle nebo v temné místnosti. Dále před každým vyšetření je příprava pacienta odlišná. Podle typu vyšetření sestra pacienta připraví. Pro druhý cíl, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče po vyšetření na oddělení, z výzkumu plyne, že sestry opět velkou část času věnují komunikaci s pacienty. Do komunikace zde řadí i techniku vedení pacienta, jeho doprovod. Věnují se pomoci při činnostech, které pacienti po vyšetření sami nezvládnou. Největší měrou sestry po vyšetření plní ordinace lékaře. Všechny sestry se shodly, že sledují u pacientů alergickou reakci po vyšetření. Polovina sester sleduje celkový stav u pacienta po vyšetření. Každá sestra dezinfikuje přístrojové vybavení po vyšetření na očním oddělení. Všechny sestry se také shodly, že po vyšetření by měl pacienta o omezeních, která souvisí s daným vyšetřením, informovat lékař. Sestry by tyto skutečnosti měly pacientům pouze opakovat.
|
|
Adaptace dětí předškolního věku v cizojazyčném prostředí
MITREVSKÁ, Martina
Tématem mé bakalářské práce je adaptace a osvojování cizího jazyka bilingvních dětí v prostředí mateřské školy. Cílem práce je zjistit nejčastější problémy, které adaptaci bilingvního dítěte doprovázejí a vývoj řeči bilingvního dítěte z pohledu rodičů a učitelek mateřských škol. Bakalářskou práci tvoří dvě části, teoretická a praktická. V teoretické části se věnuji pojmům a současným názorům, uvedených v literatuře, která se zabývá danou problematikou jako je například vývoj řeči, jazyk, bilingvismus, bilingvní výchova, bilingvní jedinec, adaptace dítěte na mateřskou školu. V praktické části se na vzorku pěti dětí snažím o zjištění, jak adaptaci dítě prožívá, jak probíhá jazykový vývoj bilingvního dítěte, jaké jsou nejčastější problémy, které adaptaci dítěte doprovází a jak by měl pedagog postupovat, aby adaptace a zvládnutí jazyka proběhla přirozeně, co nejrychleji a co nejšetrněji. Zkoumání bude probíhat formou přímého pozorování. Budu se zabývat chováním, náladou, zapojením dětí, vývojem řeči. U těchto dětí budu spolupracovat s rodiči, kteří mi pomohou zaznamenat důležité změny. Výzkumný soubor tvoří bilingvní děti ve věku od 3 do 6 let, které žijí v rodině jednojazyčné, ale jazyk rodiny se neshoduje s jazykem užívaným ve společnosti. Rozhovorem s učitelkami a rodiči bilingvních dětí se pokusím zjistit, jak se dítě adaptovalo, jak zvládalo jazyk, nejčastější problémy bilingvních dětí a obavy rodičů.
|
host ::
