|
|
Osobní zkušenosti žen samoživitelek během pandemie Covid-19
PLASSOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá pandemií Covid-19, která významně ovlivnila život žen samoživitelek. Cílem práce bylo na základě studia odborných a dostupných zdrojů, literatury a vytvořeného výzkumu představit životní zkušenosti žen samoživitelek v době pandemie Covid-19 a zjistit, jak se vyvíjela životní situace u vybraných žen samoživitelek při příchodu pandemie a během jejího průběhu v letech 2020, 2021. Pro práci byl využit kvalitativní výzkum. Hlavními problémy, jež byly zjištěny, jsou nedostatečné finanční zajištění během pandemie, nezaměstnatelnost, diskriminace a porušování lidských práv.
|
|
|
Problematika zálohovaného výživného
VLČKOVÁ, Věra
Problematika zálohovaného výživného byla více než patnáct let velmi diskutovanou otázkou v České republice. Hlavním cílem mé práce je zjištění, jaký dopad bude mít nová nepojistná sociální dávka náhradní výživné na příjemce a zhodnocení současných nástrojů vymáhání výživného. V teoretické části práce se zabývám vymezením klíčových pojmů, které slouží k orientaci a uchopení této sociální dávky. V rámci výzkumu se věnuji otázkám potřebnosti čerpání dávek ze systému státní sociální podpory, efektivitě avizované nabízené pomoci státu, nákladovosti agendy pro výplatu s posouzením účelnosti již existujících nástrojů vymahatelnosti. Vzhledem k charakteru práce jsem zvolila kvalitativní výzkum. V práci byla použita komparativní metoda vycházející z analýzy sběru dat, kde pro získání výstupů byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek byl zvolen pomocí kombinace metody kontrastů a záměrného výběru v konečném počtu 8 komunikačních partnerů. Získaná data byla zpracována pomocí kódování do kategorií. Z výzkumné analýzy vyplývá, že komunikační partneři myšlenku přijatého zákona vítají a uplatní nárok na tuto dávku. Efektivita této dávky ale ustupuje do pozadí, protože časová působnost výplaty dávky je omezena na dobu trvání dvou let. Takto nastavená pomoc je krátkodobým řešením a není východiskem do budoucna. Vize této sociální dávky, která vstoupí v účinnost 1. července 2021, již teď vykazuje nedostatky. Především tím, že není určena jen pro nezaopatřené děti, které žijí v rodině s velmi nízkými příjmy. Jedná se o netestovanou dávku a zároveň příjem dítěte, který bude zahrnut do rozhodného příjmu rodiny pro posouzení ostatních nárokovaných dávek, které může snížit. Cílená dávka pro tyto rodiny by byla účinnější a efektivnější než takto avizovaná pomoc. Současné nástroje vymáhání výživného ukázaly, že jsou neefektivní. Ani stát nebude mít lepší postavení při vymáhání těchto pohledávek.
|
|
|
Globalizace a její dopad na život člověka v rozvojových a vyspělých společenstvích (zemích)
KARBOVÁ, Martina
Diplomová práce se zabývá dopady globalizace na člověka žijícího v rozvojových a vyspělých společenstvích (zemích). Úvod práce je věnován obecnému vymezení a vysvětlení pojmu globalizace, její historii, pozitivním a negativním aspektům globalizace, dále pak globálním problémům a rizikům, ale také globální etice a jejím perspektivám. Dále je tato práce zaměřena na tři oblasti, a to na ekonomickou, sociální a ekologickou. Ekonomická část je věnována etickým tématům v oblasti produkce, globální podnikatelské etice, tématu Fair Trade, globálnímu problému chudoby a také rozvojovým zemím. Třetí kapitola se věnuje mezinárodní sociální práci, humanitární a rozvojové pomoci a neziskovým organizacím. Poslední, čtvrtá kapitola se zabývá ekologickou globalizací a dopady ekologických problémů na člověka. Cílem této práce bylo poukázat na procesy globalizace, a to zejména ekonomické, sociální a ekologické, které mají dopad na úroveň života člověka žijícího v rozvojových a vyspělých společenstvích (zemích). Prostředkem k dosažení tohoto cíle byla nastudovaná literatura.
|
|
|
Strategie zvládání chudoby žen starších 60 let v prosperující společnosti
HÁKOVÁ, Jana
Cílem diplomové práce je upozornit na důležitost tématu chudoby u žen starších 60 let a též zjistit, jaké způsoby zvládání materiální deprivace volí ženy, které spadají do jedné z nejzranitelnějších sociálních skupin žijících na hranici nebo pod hranicí chudoby. Dílčím cílem práce je formulovat soubor doporučení, zaměřené na prevenci a zvládání chudoby žen starších 60 let. K naplnění těchto cílů slouží podání teoretických východisek v prvních třech kapitolách práce. Popsána je problematika stáří, přiblížena je kvalita života žen starších 60 let ve stáří. Definovány jsou pojmy jako chudoba, sociální vyloučení, prosperující společnost. Blíže je vymezena problematika chudoby žen starších 60 let, její příčiny, možnosti prevence a řešení. Pozornost je věnována také způsobům zvládání chudoby ženami staršími 60 let. Na teoretická východiska je ve čtvrté kapitole práce navázáno popisem realizovaného výzkumu, jehož cílem bylo zjistit, jaké copingové strategie využívají ženy starší 60 let ke zvládnutí chudoby a materiální deprivace. Výzkum byl koncipován jako kvalitativní. Metodami výzkumu byl polostrukturovaný rozhovor, pozorování a analýza dokumentů. Výzkumný soubor tvořilo sedm komunikačních partnerek. K analýze dat byl zvolen design zakotvené teorie. Součástí práce je doporučení pro praxi sociální práce. Výstupem analýzy dat je teorie zachycující užívané strategie zvládání chudoby ženami staršími 60 let, s určením faktorů, které ovlivňují volbu a realizaci těchto strategií. Práce poukazuje na význam edukace žen o včasném finančním zabezpečení na stáří, nutnost posílení terénní sociální práce zaměřené na ženy starší 60 let ocitající se v chudobě, též jejich podporu v řešení jejich situace, včetně posilování využívání sociální opory při zvládání stavu chudoby ze strany těchto žen.
|
|
|
Rodiny na dávkách hmotné nouze
HOROVÁ KOLÁŘOVÁ, Michaela
Cílem bakalářské práce je popsat typy rodin, které pobírají dávky hmotné nouze. Bakalářská práce je složena ze dvou částí teoretické a praktické. V teoretické části jsou zpracovány teoretické poznatky ohledně pojmů týkajících se rodiny a typu rodiny. Jsou zde vymezeny příčiny vzniku stavu hmotné nouze u rodin a její dopad na fungování rodiny a její členy, zejména děti. Dále se definuje hmotná nouze se zaměřením na zákon o hmotné nouzi (pojmy, jednotlivé dávky) a jsou prozkoumány jiné možnosti sociální opory. Šetření v praktické části zkoumá, jaký typ rodin žádá o dávky hmotné nouze a z jakého důvodu se rodiny do hmotné nouze dostávají. K dosažení cíle práce se použije kvalitativní výzkumný přístup, který mj. vychází z analýzy dokumentů rodin pobírajících dávky hmotné nouze.
|
|
|
Jak se sociální pracovníci orientují v Kultuře chudoby
PAJEROVÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá tím, jak se sociální pracovníci orientují v Kultuře chudoby po psychosociální stránce, jakým směrem směřují svoji intervenci a zda je terapeutické paradigma součástí řešení. Celá práce je od začátku propojena s empirickými poznatky z vlastního kvalitativního šetření. Respondenty byly sociální pracovníci ze státního i neziskového sektoru pracující s klienty identifikovatelnými jako zástupce Kultury chudoby. Práce se dále zabývá psychosociálními aspekty, které nejvíce ovlivňují člověka, a to už od dětství. Mezi takové aspekty patří stres, transgenerační přenos, psychosociální dopady nezaměstnanosti, attachementu, a efekt zvaný time-discounting. V neposlední řadě je popsáno terapeutické paradigma a podrobná metodologie výzkumu.
|
|
| |
|
|
Dětská chudoba
KŘIVANOVÁ, Natálie
Tato diplomová práce "Dětská chudoba" pojednává o chudobě dětí. První část uvádí do problematiky chudoby, jejích existujících definic, dělení a vývoj v světě. Práce čerpá z českých, zvláště pak zahraničních knižních a internetových zdrojů, zejména pak z výročních zpráv, statistik a databází mezinárodních institucí. V teoretické části vychází z konceptu chudoby, sociálního vyloučení a bludného kruhu chudoby. Dále byly analyzovány příčiny dětské práce v daných zemích a sektory trhu práce, které děti nejčastěji zaměstnávají. Zabývá se i prostitucí a dětskými vojáky. Poukazuje na důležitost prevence chudoby.
|
|
|
Iniciativa Food Not Bombs ve vztahu k osobám bez přístřeší
ČESKÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá iniciativou Food Not Bombs a jejím vztahem k problematice bezdomovectví. Cílem práce bylo popsání fungování iniciativy Food Not Bombs v České republice a monitorování reflexí aktivistů v kontaktu s osobami bez přístřeší. Food Not Bombs je celosvětová iniciativa, která prostřednictvím bezplatného rozdávání jídla poukazuje na nerovnosti ve společnosti. V teoretické části jsou definovány základní pojmy související s fenoménem bezdomovectví včetně sociálních služeb a přístupů sociální práce s touto cílovou skupinou a aktuální stav problematiky. Dále je zde představena historie iniciativy Food Not Bombs, základní principy jejího fungování a navazující aktivity. Empirická část práce obsahuje vlastní výzkum. Byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie a metoda dotazování, pro sběr dat byl využit polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo jedenáct informantů z osmi měst České republiky, ve kterých skupiny Food Not Bombs působí. Získaná data byla převedena do textové podoby a následně analyzována formou otevřeného kódování a kategorizace. Na základě této analýzy byly zodpovězeny výzkumné otázky, které byly zaměřené na identifikaci rozdílů v činnosti jednotlivých kolektivů a na to, jak aktivisté vnímají osoby bez přístřeší. Bylo vymezeno několik rozdílů mezi skupinami z různých měst. Nejednalo se však o zásadní odlišnosti, lze tedy usuzovat, že skupiny se spíše shodují, než liší. Aktivisté vnímají osoby bez přístřeší jako jedince vyloučené ze společnosti a trpící materiální deprivací, často z důvodu nespravedlivé distribuce zdrojů. Snaží se negativně vnímat problém bezdomovectví jako celek a nehodnotit jednotlivé osoby jako viníky. Charakteristický je rovný přístup ke strávníkům, snaha o pomoc a podporu pro každého bez rozdílu. Práce může sloužit k rozšíření povědomí o aktivitách iniciativy Food Not Bombs a přispět ke změně negativního či pasivního přístupu veřejnosti k osobám bez přístřeší.
|
|
|
Chudoba a sociální dávky v sociálně vyloučených lokalitách
Federičová, Miroslava ; Kalíšková, Klára ; Zapletalová, Lucie
Studie prezentuje unikátní analýzu životních podmínek osob a domácností v sociálně vyloučených lokalitách (SVL) z hlediska jejich příjmů a ohrožení chudobou ve srovnání s běžnou populací. Zvláštní pozornost věnujeme míře využívání sociálních dávek a jejich účinnosti při snižování míry chudoby. Analýza je založena na unikátních datech z šetření životních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách (SVL-SILC), provedeného v roce 2020 Agenturou pro sociální začleňování Ministerstva pro místní rozvoj a z dat šetření „Životní podmínky“ (EU-SILC) Českého statistického úřadu z roku 2020.
|
host ::
RSS.