|
|
Studie pro odstranění rizik bezpečnosti práce
Němec, Pavel ; Basel, Martin (oponent) ; Jurová, Marie (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku bezpečnosti práce na pracovišti. Poskytuje teoretická východiska k danému tématu a sleduje současnou situaci bezpečnosti práce ve firmě. Dále obsahuje analýzu rizik na pracovišti balicí linky, na základě které následně navrhuje opatření vedoucí k minimalizaci rizik a zlepšení bezpečnosti práce.
|
|
|
Studie pro odstranění rizik bezpečnosti práce
Bětík, Tomáš ; Šlimar, Pavel (oponent) ; Jurová, Marie (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti v rámci prostor bioplynové stanice vybraného podnikatelského subjektu. Práce poskytuje teoretická východiska k tématu, analyzuje úroveň bezpečnosti práce a plnění zákonných požadavků ve společnosti a na daném pracovišti. Na závěr navrhuje doporučení pro zlepšení BOZP.
|
|
| |
|
|
Posouzení rizik bezpečnosti práce v tepelných elektrárnách
Turčan, Michael ; Schön, Pavel (oponent) ; Jurová, Marie (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzy podmínek práce a posouzení rizik v konkrétní organizaci, pro konkrétní projekt. Přináší zlepšení stávajících opatření v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Důraz je kladen na bezpečnost práce a ochranu zdraví pracovníků. Práce poskytuje informace o teoretických východiscích bezpečnosti práce, zkoumá její praktické uplatnění v organizaci a přináší pohled na posuzování a řízení rizik.
|
|
|
Ionizující a neionizující záření ze zdravotního hlediska
Gottvald, Martin ; Neoral, Jiří (oponent) ; Bača, Petr (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce pojednává o elektromagnetickém záření v celém jeho frekvenčním spektru. Rozděluje záření na ionizující a neionizující, popisuje princip jeho působení a možné zdravotní rizika při expozici. Jsou rozebrány hygienické limity, nejvyšší přípustné a referenční hodnoty neionizujícího záření. V práci má být ověřeno, zda předměty denní potřeby neohrožují na zdraví lidskou populaci a jsou v souladu s nařízením vlády č. 1/2008 Sb. o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. Měření nízkofrekvenční části je realizováno ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem. Vysokofrekvenční část měření byla provedena ve 3 bytech. Cílem bylo zjistit jak se mění výkonová hustota při pohybu v bytě a jaký vliv mají na měření překážky (Zdivo).
|
|
|
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve vybraném odvětví
Váně, Miroslav ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Špička, Roman (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Práce je rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. V první částí uvedu právní předpisy týkající se vybraného odvětví. V části druhé pak srovnám teorii s praxí a uvedu stručné komentáře k jednotlivým částem. Součástí praktické části je také anketa týkající se spokojenosti zaměstnanců s BOZP. Cílem bakalářské práce je přinést ucelené srovnání problematiky BOZP z teoretického a praktického hlediska.
|
|
|
Rizika práce ve zdravotnictví
PROKŮPKOVÁ, Šárka
Tato diplomová práce se zabývá problematikou rizik práce ve zdravotnictví. Pracovníci ve zdravotnictví se rozdělují na dvě skupiny. První skupinou jsou zdravotničtí pracovníci a druhou skupinou jsou pracovníci ve zdravotnictví.Rizika, která působí na zdravotnický personál, jsou rozdělena také do dvou skupin. Specifická rizika tvoří první skupinu, kam patří především rizika fyzikální, chemická a biologická. Druhou skupinou jsou nespecifická rizika, kterou tvoří především směnný provoz, psychická nebo fyzická zátěž, vynucená pracovní poloha, zraková zátěž, alergeny aj. Podrobně jsou v teoretické části popsána všechna rizika, která na zdravotnický personál působí. Pro praktickou část byl použit kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření. Dotazník je sestaven z 35 otázek, kdy převládaly uzavřené otázky, ale byly použity i otázky polootevřené a otevřené. Výzkumný vzorek tvořil zdravotnický personál (lékaři, sestry, zdravotní laboranti, porodní asistentky, zdravotničtí asistenti a sanitáři) z vybraných oddělení nemocnice Žatec a Most, a to bez přihlédnutí k zastoupení obou pohlaví či druhu oddělení a měst. Na otázky odpovídalo celkem 100 respondentů. Byly stanoveny 3 hypotézy: H1: Statisticky významné procento zdravotníků neví, do jaké kategorie práce jsou zařazeni byla potvrzena. H2: Na vybraných odděleních vždy hlásí zdravotníci poranění, které je způsobeno ostrým předmětem, svému vedoucímu pracovníkovi byla vyvrácena. H3: Nakládání s biologickým materiálem je na obou vybraných zdravotnických zařízeních v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., § 62 odst. 4 c) a s vyhláškou č. 306/2012 Sb., § 5 byla potvrzena.
|
|
|
Psychická a fyzická zátěž u sester na ARO
MALÍSKÁ, Veronika
Téma bakalářské práce je Psychická a fyzická zátěž u sester na ARO. Práce sestry je všeobecně pokládaná za nesmírně náročnou po stránce fyzické i psychické. Na sestry v intenzivní medicíně jsou kladeny velmi vysoké požadavky, které jsou pro ně psychicky i fyzicky zatěžující. Denně se setkávají s lidskou bolestí, utrpením, umíráním a smrtí. Zároveň, je zde na sestry kladena vysoká fyzická zátěž, zejména v ošetřovatelské péči, která je spojena s neustálou manipulací s imobilními pacienty či pacienty s velmi sníženou pohybovou schopností a lidmi v bezvědomí. Podstatný podíl utváří i často poddimenzované personální obsazení, z kterého plyne přepracovanost- přesčasová práce. Záměrem této práce je poukázat, osvěžit povědomí, o těchto zátěžích, které jsou kladeny na sestry a zároveň poukázat na možnosti, které jsou, možnosti, které mohou sestrám pomoci předejít následkům psychického a fyzického přetížení a tuto zátěž snížit, na co nejnižší možnou mez. Pro splnění hlavního záměru bakalářské práce byly vytyčeny tři cíle. Cíl 1: Zjistit, zda sestry pracující na ARO využívají postupy ke snížení fyzické zátěže. Cíl 2: Zjistit, zda sestry pracující na ARO využívají možnosti ochrany zdraví před psychickou zátěží. Cíl 3: Zjistit, zda míra psychické zátěže u sester pracujících na ARO je větší než míra fyzické zátěže. Stanoveny byly tři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Využívají sestry pracující na ARO pomůcky ke snížení fyzické zátěže? Výzkumná otázka 2: Využívají sestry pracující na ARO dostupné možnosti ochrany zdraví před zvýšenou psychickou zátěží? Výzkumná otázka 3: Je míra psychické zátěže u sester pracujících na ARO větší než míra fyzické zátěže? Pro dosažení výsledku praktické části práce, bylo využito kvantitativního výzkumného šetření. Pro získání informací byla použita metoda kvantitativního sběru dat pomocí nestandardizovaného anonymního dotazníku.Výzkumný soubor tvořily sestry pracující na anesteziologicko- resuscitačních odděleních (ARO) v nemocnicích v Písku, Českém Krumlově, Táboře, Jindřichovo Hradci a Českých Budějovicích. Z výzkumného šetření vyplynulo, že i když je práce sestry na ARO velmi náročná po psychické i po fyzické stránce, což dokazuje zjištěné vysoké procentuální zastoupení u obou typů zátěží, vyšších výsledků ve výzkumném šetření dosáhla míra psychické zátěže a tím byla zodpovězena výzkumná otázka o míře psychické a fyzické zátěže u sester na ARO. Další část výzkumného šetření se zabývala možnostmi ochrany zdraví před psychickou zátěží, jak z pohledu osobních možností sester, tak možnostmi, které sestrám nabízí organizace. Z této části vyplynulo, že své osobní možnosti, v rámci metod duševní hygieny a dostupné možnosti ochrany duševního zdraví nabízené organizací, sestry využívají. Tím byla výzkumná otázka, zda využívají sestry pracující na ARO dostupné možnosti ochrany zdraví před zvýšenou psychickou zátěží, zodpovězena. Poslední část výzkumného šetření se zabývala pomůckami a postupy ke snížení fyzické zátěže při práci sester na ARO. Z šetření vyplynulo, že sestry považují materiálně- technické vybavení pracovišť za dostačující a tyto možnosti využívají. Z toho tedy vyplývá, že výzkumná otázka, zda využívají sestry pracující na ARO pomůcky ke snížení fyzické zátěže, byla zodpovězena. Výstupem bakalářské práce bude poskytnutí výsledků výzkumné části nemocnicím, ve kterých byl výzkum prováděn, zejména z důvodu navýšení kvality práce ošetřovatelského týmu, ke zlepšení prevence v oblasti ochrany zdraví před nadměrnou psychickou a fyzickou zátěží na pracovišti.
|
|
|
Analýza zdravotních rizik v pracovním prostředí kamenolomů, měření a hodnocení
STODOLOVSKÁ, Květa
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení pracovního prostředí kamenolomů. Byly položeny 4 výzkumné otázky: Jaké faktory lze stanovit v pracovním prostředí kamenolomů? Jsou dodržovány hygienické limity sledovaných faktorů v pracovním prostředí kamenolomů? Jaká opatření k ochraně zdraví zaměstnanců uplatňují zaměstnavatelé v kamenolomech? Jsou navržená opatření k ochraně zdraví zaměstnanců účinná? Bakalářská práce byla řešena jako kvalitativní výzkum. Sledovaný soubor tvořily 2 kamenolomy v Jihočeském kraji. Ke sběru dat byla použita technika přímého, nezúčastněného a zjevného pozorování, dále studium odborné literatury, legislativy, zkušebních protokolů a poznatky získané na základě rozhovorů s vedoucími. Data byla zpracována obsahovou analýzou. V teoretické části jsem se zaměřila na jednotlivé rizikové faktory v pracovním prostředí kamenolomů a na hodnocení zdravotních rizik. V praktické části jsem pak výsledky měření porovnávala s hygienickými limity, které jsou stanoveny v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při prací, v platném znění a v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., které stanoví hygienické limity hluku a vibrací. Jednotlivé hodnocené profese byly zařazeny do kategorií dle vyhlášky č. 432/2003 Sb., v platném znění. Mezi faktory, které byly v pracovním prostředí kamenolomů hodnoceny patřil prach, vibrace celkové i přenášené na ruce, hluk a fyzická zátěž. Nejhůře hodnocenými faktory byl prach a celkové vibrace. Hygienické limity nebyly vždy dodrženy, a tak zaměstnavatel je povinen uplatňovat prostředky k ochraně zdraví zaměstnanců. Nejdůležitějším krokem v rozvoji kamenolomů je nákup nových, moderních strojů a celková modernizace výroby, což má za následek snížení expozice pracovníků rizikovým faktorům.
|
|
|
Národní inventura persistentních organických polutantů v České republice: Kontaminace potravin, hodnocení duetární expozice, kontaminace populace
Recetox - Tocoen and Associates, Brno ; Černá, Milena ; Ruprich, Jiří ; Drápal, Jiří ; Holoubek, Ivan
Uvedení vývoje monitorování výskytu POPs v České republice od 80. let. Zhodnocení výskytu POPs ve vybraných veterinárních komoditách je následováno popisem systému kontrol cizorodých látek v potravinách v letech 2001 a 2002. Podrobný popis možné dietární expozice s vyhodnocením expozice jednotlivými látkami, uvedením významných expozičních zdrojů, charakteristikou rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik je uveden pro polychlorované bifenyly, dioxiny, dibenzofurany a PCBs s dioxionovým efektem, aldrin, endrin, dieldrin, methoxychlor, endosulfan, heptachlor epoxid, hexachlorbenzen (HCB), hexachlorocyklohexany (HCHs), lindan, DDTs a polyaromatické uhlovodíky. Jsou uvedeny výsledky biologického monitoringu, který sleduje zatížení české populace persistentními organickými látkami.
|
host ::
RSS.