Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 86 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Výzkum záporných elektrodových materiálů na bázi uhlíku pro sodno-iontové baterie
Homolka, Tomáš ; Máca, Josef (oponent) ; Libich, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na výzkum uhlíku jako perspektivního materiálu záporné elektrody pro sodno-iontové baterie. První část se zabývá elektrochemickými články a jejich vývojem obecně. Poté jsou zmíněny lithium-iontové články, jejich historie a v současnosti používané materiály. Další část se věnuje sodno-iontovým článkům, jejich dosavadnímu vývoji, aktuálním problémům a rozdílům oproti lithium-iontovým, neboť se jeví jako jedna z perspektivních post-lithium technologií s potenciálem rychlé komercializace. V praktické části jsou otestovány některé vzorky materiálů se zaměřením na jejich kapacitní vlastnosti a coulombickou účinnost.
Záporné elektrodové materiály v lithium-iontovém akumulátoru
Šikuda, Milan ; Sedlaříková, Marie (oponent) ; Libich, Jiří (vedoucí práce)
Táto práca sa zaoberá štúdiom lítium-iónových akumulátorov. Zameriava sa na záporné elektródové hmoty a elektrolyty. V práci sa podrobne rozoberá výroba, elektrochemické vlastnosti, možnosti zlepšenia parametrov záporných elektródových materiálov LTO (Lithium Titanate Oxid) a grafitu. Vyšetrovala sa kompatibilita elektrolytov s rozpúšťadlami karbonátov, Sulfolanu a DMF (DiMethylFormamide) s danými elektródovými materiálmi. Hlavným cieľom tejto práce je charakterizácia vlastností elektródových hmôt a elektrolytov v závislosti na širokom rozmedzí teplôt a ich porovnanie za účelom dosiahnutia optimálneho riešenia. Práca je rozdelená na dve hlavné časti. Teoretická časť rozoberá zloženie, postup syntézy a analýzu lítium-iónového článku. Praktická časť sa venuje meraniu a vyhodnocovaním nabíjacích-vybíjacích charakteristík a nevratnej kapacity akumulátoru pri rôznych teplotách.
Retardéry hoření reaktoplastů v kompozitech určených pro dopravní prostředky
Novotný, Kamil ; Kučera, František (oponent) ; Poláček, Petr (vedoucí práce)
První část této bakalářské práce obsahuje literární rešerši zahrnující popis základních mechanismů účinku retardérů hoření, jejich rozdělení podle složení a přehled komerčně používaných sloučenin. V experimentální části bylo sledováno ovlivnění tepelné stability a hořlavosti reaktoplastické matrice přídavkem retardérů hoření. Zároveň bylo sledováno ovlivnění mechanických vlastností pryskyřice. Jako matrice byla zvolena epoxidová pryskyřice, která je díky svým vlastnostem široce uplatňovaná při konstrukci dopravních prostředků, ale její nevýhodou je vysoká hořlavost. Byl sledován vliv dvou aditivních retardérů s nízkou cenou, snadnou aplikovatelností a šetrností k životnímu prostředí, a to hydroxidu hořečnatého a expandovaného grafitu. K vyhodnocení byly využity plamenová zkouška, termogravimetrická analýza a tahová zkouška. Obecně s přídavkem aditiv docházelo ke zhoršení mechanických vlastností. Materiál s kombinací obou látek měl nejhorší mechanické vlastnosti, zato se ukázal jako nejméně hořlavý.
Uhlíkové materiály pro alternativní zdroje elektrické energie
Tichý, Jiří ; Novák, Vítězslav (oponent) ; Barath, Peter (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem uhlíkových materiálů a jejich použitím pro alternativní zdroje energie. Cílem práce byla příprava elektrod s různými uhlíkovými materiály a proměření jejich vlastností. Teoretická část pojednává o uhlíku, jeho vlastnostech a použití v palivových článcích a Ni-Cd akumulátorech. Experimentální část popisuje výrobu elektrod s různými uhlíkovými materiály a shrnuje výsledky jejich měření.
Záporná elektroda pro lithno-iontové akumulátory
Libich, Jiří ; Vanýsek, Petr (oponent) ; Straková Fedorková, Andrea (oponent) ; Vondrák, Jiří (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá výzkumem elektrodových materiálů pro lithno-iontové akumulátory. Hlavní směr výzkumu byl zaměřen především na materiály pro záporné elektrody, které pracují na principu interkalace lithných iontů do jejich struktury. Předmětem zájmu jsou materiály na bázi uhlíku, především jejich grafitické struktury jako hostitelé pro lithné ionty za vzniku sloučeniny LiC6. Výsledkem výzkumných prací je zlepšení vlastností těchto materiálů, především z pohledu stability, vratné kapacity a dalších parametrů. Výzkum těchto materiálů jsou jednou z důležitých oblastí základního výzkumu pro zlepšení vlastností budoucí generace lithiových akumulátorů. Práce taktéž řeší otázku bezpečnosti lithium-iontových akumulátorů spolu s kompatibilitou záporných elektrodových materiálů s aprotickými elektrolyty.
Charakterizace vlastností grafitových materiálů v aplikaci litihum-iontového akumulátoru
Kajzr, Miroslav ; Vondrák, Jiří (oponent) ; Libich, Jiří (vedoucí práce)
Táto práca sa bude zaoberať problematikou ohľadne záporných elektródových hmôt pre Lithium-iontové akumulátory. Úvodná časť práce sa venuje vlastnosťami záporných elektród na bázi grafitu a spoznávanie súčasných technológií a trendov vo vývoji elektródových hmôt. Experimentálna časť práce sa zaoberá prípravou a charakterizáciou základných typov grafitových materiálov.
Záporná elektroda pro sodno-iontové články
Šimek, Antonín ; Jaššo, Kamil (oponent) ; Libich, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce obsahuje obecné seznámení s problematikou akumulátorů, jejich základní principy a rozdělení. Zaměřena je zejména na výzkum elektrodových materiálů pro záporné elektrody sodno-iontových akumulátorů, které pro svou činnost nevyužívají lithium. Pozornost je ovšem věnována i akumulátorům lithium-iontovým, jejichž vývoj je úzce spjat s akumulátory sodno-iontovými. Praktická část se zabývá zejména syntézou sodného titanátu, který slouží jako aktivní materiál v záporné elektrodové hmotě, a jeho elektrochemickou a fyzikální charakterizací.
Application of graphite in thermal management of microelectronics
Havlíček, Václav ; Mačák, Martin (oponent) ; Vyroubal, Petr (vedoucí práce)
This thesis is focused on the enhancement of thermal management of microelectronics by implementing carbon-based materials, exactly graphite foils into the thermal architecture. The~thesis starts by explaining current thermal methods and challenges in the field of microelectronics and moves to commonly used materials - aluminum and copper, explaining their capabilities and adding carbon allotropes into the scope. In the second part, this thesis contains several use cases of the pyrolytic graphite sheet in thermal management of microelectronics, proving its usability and analyzing the benefits for heat spreading, thermal conductivity while enabling electrical insulation and the possible use in flexible electronics.
Výzkum interkalačních vlastností elektrodových materiálů založených na expandovaném grafitu
Vencelides, Lukáš ; Máca, Josef (oponent) ; Libich, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou elektrochemických článků a detailně se věnuje především lithium-iontovým akumulátorům. V práci je popsána historie vývoje lithium-iontových akumulátorů, základní informace o lithiu a základní druhy elektrochemických článků. Práce se detailně věnuje popisu charakteristických vlastností a operačnímu principu lithium-iontových akumulátorů s důrazem na zápornou elektrodu a záporné elektrodové materiály. Ze záporných elektrodových materiálů jsou zde popsány jak nejpoužívanější grafitové, tak i moderní materiály s velkým potenciálem do budoucna. V měřících metodách práce popisuje metody CV, GCPL a EIS. Velký důraz je kladen na vysvětlení principu funkce elektrochemické impedanční spektroskopie a její aplikace při měření elektrochemických vlastností materiálů používaných v lithium-iontových akumulátorech. Je zde také popsán postup výpočtu difúzních koeficientů pomocí výsledků elektrochemické impedanční spektroskopie. V praktické části jsou použity dvě metody pro výpočet difúzních koeficientů lithiových iontů do záporné elektrody z expandovaného vločkového grafitu pomocí výsledků série elektrochemických měření.
Chemorezistivní senzor plynů
Venkrbec, Lukáš ; Pytlíček, Zdeněk (oponent) ; Prášek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou detekce plynů. Teoretická část je věnována principům a konstrukci chemických senzorů plynů, zejména pak chemorezistivních senzorů plynů, a to hlavně s aktivní vrstvou tvořenou polovodivými oxidy kovů a uhlíkovými nanočásticemi. Ve své druhé polovině se věnuje uhlíkovým nanostrukturám, jejich vlastnostem a metodice přípravy. V experimentální části je řešen typ nosné struktury, příprava aktivní vrstvy a způsob jejího nanášení či princip detekce. V části výsledky a diskuze je práce zaměřena podrobné zpracování výsledků a vyhodnocení odezvy na amoniak, vlivu uvedených modifikací a postupů. Získané výsledky jsou v závěru porovnány jak mezi sebou, tak s příslušnou odbornou literaturou.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 86 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.