|
|
Proměny reflexe krajiny; práce ateliéru konceptuální tvorby Miloše Šejna v letech 1990 - 2000
Hrnčířová, Markéta ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Anotace: Předkládána diplomová práce se zaměřuje na konceptuální projevy, které reflektují krajinu a jejím záměrem je naznačení možné geneze těchto uměleckých přístupů. Po obecném vymezení pojmů a uvedení do problematiky se práce zabývá jednotlivými tématy, která souvisela s krajinou a jejím nemimetickým výtvarným ztvárněním od konce šedesátých let. Další část se poté zaměřuje na osobu Miloše Šejna, umělce s velmi specifickým, tělesným vztahem k přírodě a zároveň vedoucího Ateliéru konceptuální tvorby pražské AVU, kde studovalo několik umělců, kteří se fenoménem krajiny také zabývali. Já jsem si vybrala čtyři umělce, kteří Šejnovým ateliérem prošli a na základě jejich prací a dostupných dokumentů se budu snažit ukázat, jak tato nová generace reflektovala krajinu, zda se nechala inspirovat domácími vzory či objevila zahraniční předlohy, které nebyly v Čechách dlouho dostupné.
|
|
| |
|
| |
|
|
Institutional acceptance of concept art across Europe
Biľová, Zuzana ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Morganová, Pavlína (oponent)
Titul a meno autora: Bc. Zuzana Biľová Inštitúcia: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická Fakulta Ústav pro dějiny umění Celetná 20, 110 00 Praha 1 Odbor: Navazující magisterské studium Názov práce: Inštitucionálne prijatie konceptuálneho umenia v Európe Vedúci práce: PhDr. Márie Klimešová, Ph.D. Počet strán: 96 + prílohy Počet príloh: 4 Rok obhajoby: 2011 Kľúčové slova: konceptuálne umenie, Harald Szeemann, Documenta 5, When attitudes become form, konceptuálne umenie v bývalej ČSSR Táto diplomová práca sa zaoberá problémami definície konceptuálneho umenia a vývojom tohto pojmu. Na základe dvoch výstav, ktoré stáli na jeho začiatku a konci, sa snažím sledovať ištitucionálne prijatie tohto smeru v Európe. Komplexne opisujem prípravu, vznik a priebeh výstavy "When attitudes become form", ktorá sa označuje za prvú výstavu konceptuálneho umenia na európskom kontinente. Konala sa v roku 1969 v Berne a poslúžila ako základný koncept, pre jej kurátora Haralda Szeemanna pri organizovaní medzinárodnej výstavy v Kassely, "Documenty 5". Tá síce potvrdila dominanciu konceptuálneho umenia, no taktiež stála na začiatku jeho ideového vyprchania. Moja práca podrobne analyzuje aj tento druhý projekt, pričom sa sústredí hlavne na sekciu s názvom "Myšlienka+Myšlienka/Svetlo", ktorá sa priamo zaoberá pojmom...
|
|
|
Fenomén prázdné galerie
Brožka, Petr ; Havlík, Vladimír (oponent) ; Chamonikolasová, Kaliopi (oponent) ; Ryška, Pavel (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Cílem práce je objasnit specifika, která provází vystavování prázdné galerie a pokusit se definovat podstatu a obecnější zákonitosti vystavení prázdna v galerii. Dizertační práce rovněž předkládá tezi o prostém prázdnu jako formě, která generuje umění ze své podstaty. Jakkoli je tato forma prismatem logické-sémantiky přípustná, dizertační práce zároveň představuje protiargumenty, které její existenci v rámci výstavního provozu vylučují. V neposlední řadě text znovu otevírá polemiku v rámci institucionálních teorií umění. Dizertační práce podrobuje kritice i zavedené pojmosloví v souvislosti s vystavením prázdné galerie.
|
|
|
Fenomén prázdné galerie
Brožka, Petr ; Rozbořil, Blahoslav (oponent) ; Ingerle, Petr (oponent) ; Bartlová,, Milena (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Text řeší otázky týkající se vystavování prázdné galerie. Problém prázdna je nahlížen prismatem teorie výtvarného umění, sémiotiky a fenomenologie, resp. hermeneutiky. Text se vztahuje k diskurzům teorii výtvarného umění vzdálenějším a pokouší se definovat podstatu a obecnější zákonitosti vystavení prázdna v galerii. Dizertační práce předkládá tezi o prostém prázdnu jako uměleckém díle a pokouší se zkonstruovat logicko-sémantickou tezi o specifické formě prázdna v galerii, která generuje umění ze své podstaty. V neposlední řadě text znovu otevírá obecné problémy konceptuálního umění a snaží se nabídnout širší čtenářské obci srozumitelný výklad možností jeho aplikace.
|
|
|
Vybrané postkonceptuální přístupy v současné české malbě
Dub, Petr ; David,, Jiří (oponent) ; Havlík, Vladimír (oponent) ; Zálešák, Jan (oponent) ; Stratil, Václav (vedoucí práce)
Disertační práce Vybrané postkonceptuální přístupy v současné české malbě reflektuje autorské projevy generace nejmladších umělců pracujících s konceptuálními formami v médiu malby po roce 1996. Cílem práce je přiblížení střetu a prolínání konceptualismu s malířstvím. Referenčním rámcem pro překládanou práci je vedle vývoje konceptuálního umění i postmoderní obrat ve výtvarném umění spojený s globální změnou jeho společenského statutu v průběhu druhé poloviny 20. a začátku 21. století. Vývoj na domácí umělecké scéně a konkrétní přístupy jsou prezentovány na základě repre-zentativního výběru nejvýraznějších tendencí a signifikantních autorů ve srovnání s tvorbou zahraničích tvůrců. Text interpretuje zásadní teoretická pojednání, recenzované ohlasy a tvůrčí prohlášení z oblasti „současné malby po kon-ceptuálním umění“.
|
|
|
Vztahy současného volného a užitého umění
Smetana, Filip ; Ptáček, Jiří (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vztahy mezi současným volným a užitým uměním. Zkoumá zejména možnosti obousměrného prostupování a přesahů těchto oblastí. V diplomové práci se snažím dotýkat hraničních bodů mezi sochou, malbou, kresbou a designem V diplomové práci se zabývám tématem nástěnného reliéfu. Ve své práci vždy využívám konceptuálních principů, přičemž jsou tyto principy často navenek nejasné. Pomocí konceptuálních klíčů a kontextů se snažím vytvářet estetické kvality uměleckých artefaktů. V praktické diplomové práci pomocí nástěnných plastik pracuji se skládáním obrazu. Umělecká díla často mohou měnit svou povahu a jejich vnímání pomocí odlišného kompozice, adjustace, či kontextu s okolím. V práci pracuji s možností chápat každý, jednotlivý umělecký prvek jako součást širšího celku. Diplomová práce se skládá z reliéfních nástěnných plastik. Skladba dílců tvoří obklad celé stěny, popř. sloupu. V diplomové práci kombinuji jednotlivé reliéfy podle konkrétního klíče.
|
|
|
Zátiší v prostoru (prakticko-teoretická práce)
KŘÍŽOVÁ, Lenka
Diplomová práce zpracovává a mapuje zátiší v konceptuálním pojetí vybraných autorů v druhé polovině 20. a počátku 21. století. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá konceptuálním uměním, jeho vývojem, teorií a představiteli. Dále mapuje vývoj zátiší, přičemž se zaměřuje zejména na zátiší ve 20. století a zátiší prostorová. Zároveň se zabývá tvorbou umělců, kteří byli největší inspirací ke vzniku práce. Praktickou část tvoří cyklus skic, fotomontáže a finálový výtvarný konceptuální projekt. Součástí je také dokumentace práce.
|
|
|
Konceptualizace umění jako negace formy. Problém podstaty konceptuálního umění.
ŘÍHOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá problematickými aspekty avantgardy zesílenými a rozvinutými v poválečném hnutí tzv. nové avantgardy ve vizuálním umění, především pak jeho konceptuálními tendencemi, které představují pro současnou estetiku stálou výzvu. Nejprve se pokusí nastínit východiska estetické teorie umění, aby posléze poukázala, jakým směrem se kritika estetiky ze strany konceptuálních umělců ubírá. Představí možnosti a meze vybraných definičních strategií, povahu vztahu konceptuálního umění k jiným typům umění a mimouměleckým činnostem, především jeho přibližování k filosofii a vědě. Klíčovými otázkami jsou: Čím je konceptualismus? Co činí neo-avantgardní díla uměním? Lze na konceptualismus vztahovat estetické kategorie? Jakým způsobem funguje konceptuální dílo jako znak?
|
host ::
RSS.