|
|
Obsah a složení biologicky aktivních látek v medu a jejich význam pro člověka
Havlová, Radka
Tato práce se zabývá tématem včel v České republice a jejich nejvýznamnějším produktem – medem. V práci je popsána fyziologie včely, její role ve společenstvu a její produkty. Druhá část práce je věnována medu, využití a složení. Velká část práce je věnována právě složení medu a vlivu těchto složek na lidské zdraví. Práce se zaměřuje zejména na biologicky aktivní látky v medu.
|
|
|
Složení a vlastnosti ovčího mléka a jeho využití v mlékárenství
Nováková, Vendula
Tato bakalářská práce poskytuje informace o složení a vlastnostech ovčího mléka a také vlivech působících na jeho složení a vlastnosti. Jednotlivé složky a vybrané vlastnosti ovčího mléka jsou srovnávány s mlékem kravským. Dále je práce zaměřena na výživové aspekty ovčího mléka a produkty z něj vyrobené. Závěrem jsou charakterizovány nejvyhledávanější výrobky z ovčího mléka, což jsou zejména sýry, pro které je ovčí mléko vzhledem ke složení nejvhodnější. A také jsou popsány ostatní výrobky vyznačující se vysokou nutriční hodnotou a pozitivním vlivem na organismus člověka.
|
|
|
Výskyt patogenních mikroorganismů u microgreens
Kupčíková, Veronika
Microgreens jsou nově vznikající salátová plodina s vlastnostmi, které jsou podobné vlastnostem naklíčených semen. Tato práce byla zaměřena na výskyt patogenních mikroorganismů v microgreens a rizika plynoucí z těchto patogenů. Teoretická část práce popisuje technologie pěstování microgreens, mikrobiální rizika microgreens, charakteristiku vybraných patogenů, obsah výživově významných a zdraví pro-spěšných látek a zmiňuje legislativu, která souvisí s microgreens. Praktická část obsahuje statistické vyhodnocení naměřených hodnot obsahu patogenů, které se vyskytovaly v zakoupených vzorcích. Stanoveny byly celkové počty mikroorganismů, Escherichia coli, koliformní bakterie, plísně a enterobakterie. Výsledky byly porovnány s jinými vědeckými pracemi na související téma a konfrontovány s legislativou týkající se microgreens.
|
|
|
Možnosti stravování formou "raw food"
Haluzová, Eva
Bakalářská práce je zaměřena na filozofii "raw food", jaké potraviny se mohou konzumovat a jakou technologií je lze zpracovávat. Také jak se Česká republika staví k "raw food", zda Češi znají "raw food" a jestli je o restaurace nabízející "raw food" zájem. Pro příznivce "raw food" je tento směr stravování životní styl, kterým bojují proti porážení zvířat a zároveň podporují zdraví člověka. Potraviny jsou rostlinného původu, které byly tepelně zpracovány maximálně do 45 ℃. Mezi benefity syrové stravy jsou vitamíny a minerály, které tělu dodáváme, pH potravin, které je zásadité a glykemický index, který se udržuje v rovnováze. Jsou zde ale i rizika, jako jsou nedostatek bílkovin, vitamínu B12 nebo vitamínu D. Rizikem je i onemocnění salmonelózou nebo listeriózou.
|
|
|
Využití klíčních rostlin jako nové potraviny
Vetchá, Marcela
Klíční rostliny jako nový druh potraviny jsou nabízeny na světovém trhu. U nás jsou známé klíční rostliny obilí, hrachu nebo fazole. Lze ovšem použít i zeleninové druhy. Mnoho klíčních zeleninových druhů obsahuje významné obsahové látky. U vybraných klíčních rostlin byl stanoven vitamín C, minerální látky, chlorofyl a, chlorofyl b a karotenoidy. Klíční rostlina hlávkového zelí obsahovala nejvíce vitamínu C. Minerální prvek draslík a sodík měly vysoký obsah v klíční rostlině řepy. Další prvek hořčík měl nejvyšší obsah v naklíčeném osivu pekingského zelí. A vápník byl nejvíce obsažen v klíční rostlině hlávkového zelí. Klíční rostliny také mohou působit lákavě na pohled, mít příjemnou vůni i dobře chutnat. Při degustaci klíčních rostlin byla nejchutnější ředkvička, cibule pór. Je tedy zřejmé, že klíční rostliny mohou pozitivně ovlivnit, jak zdravotní stav člověka, tak příjemně obohatit stravu o nové chutě.
|
|
|
Stanovení významných látek s antioxidačními vlastnostmi v hroznech révy vinné
Halabrin, Romana
Tato diplomová práce na téma Stanovení významných látek s antioxidačními vlastnostmi v hroznech révy vinné se zabývá látkami obsaženými v hroznech révy vinné se zaměřením na významné látky s antioxidačními vlastnostmi. Organické kyseliny, vitamíny, dusíkaté látky a fenolické látky včetně hydroxyskořicových kyselin. Především však na glutation, kyselinu askorbovou, kaftarovou, kutarovou, fertarovou a glukonovou. Antioxidační látky jsou měřeny u vybraných odrůd v různých stádiích zrání. Materiál vybraný pro měření jsou bobule hroznů révy vinné odrůd Ryzlinku rýnského a Rulandského modrého, které pocházejí ze školního zemědělského podniku ŠZP Žabčice (oblast pěstování Žabčice) a školních pozemků Mendelovy univerzity Brno (oblast pěstování Lednice) Zabývá se také metodami měření obsahu a koncentrace těchto látek a stanovení základních analytických parametrů (cukernatost, hladiny organických kyselin, asimilovatelného dusíku). Popisuje je a vyhodnocuje výsledky ze zajištěných vzorků.
|
|
|
Aktívne látky v čučoriedkach
Balaščáková, Viktória
V mé bakalářské práci jsem se věnovala borůvkám, jejich charakteristice z botanického hlediska, technologií pěstování a zejména jejich biologickým aktivním látkám a účinkem na lidský organismus. Borůvky patří do rodu Vaccinium a čeledi Ericecae. Kromě lesních druhů (např. V. augustufolium, V. myrtillus) známe i druhy pěstované pro komerční účely, známé jako kanadské (např. V. corymbosum, V. Ashe). Přestože se borůvky začaly pěstovat již v 20. století, jejich popularita díky skvělé chuti a výživové hodnotě prudce narostla až za poslední roky. Mnohé výzkumy naznačují, že borůvky jsou významným zdrojem vitamínů a dalších bioaktivních látek, které jsou zdraví prospěšné. Z vitamínů je nejvíce zastoupena kyselina askorbová, která se mimo jiné považuje i za ukazatel kvality živin během zpracování a skladování borůvek. Fenolové sloučeniny, jako jsou polyfenoly, jsou silnými intracelulárními antioxidanty i při nízkých koncentracích. Antioxidační aktivita flavonoidů má pozitivní vliv na léčbu chronických chorob, včetně rakoviny a neurodegenerativních poruch. Antokyany, které jsou považovány za látky s největší antioxidační aktivitou mají antidiabetické, protirakovinné, protizánětlivé, antimikrobiální a antiobezitné účinky, a slouží i jako prevence kardiovaskulárních chorob. Hlavními vlastnostmi fenolických kyselin, z nichž je v borůvkách nejvíce zastoupena kyselina chlorogenová, jsou protizánětlivé účinky.
|
|
|
Antinutriční látky v potravinách
Němcová, Denisa
Tato bakalářská práce pojednává o problematice antinutričních látek, které se nacházejí v potravinách a také v krmivech pro hospodářská zvířata. V potravinách a krmivech mohou být tyto látky přirozeně obsažené nebo do nich mohou být dodané při zpracování. Práce se zabývá rozdělením antinutričních látek, které se přirozeně v potravinách vyskytují. Řadí se do nich fytáty, glykosidy, glukosinoláty, lektiny a další. Také se zabývá, v jak velkém množství se v potravinách vyskytují a jak pozitivně a negativně ovlivňují příjem živin. V bakalářské práci jsou vypsané konkrétní potraviny, ve kterých se antinutriční látky vyskytují ve větším množství a zda ovlivňují pozitivně nebo negativně lidský a zvířecí organismus.
|
|
|
Antioxidanty v plodech rakytníku řešetlákového a jeho produktech
Říhová, Lenka
Diplomová práce na téma Antioxidanty v plodech rakytníku řešetlákového a jeho produktech v teoretické části popisuje rakytník řešetlákový z taxonomického i botanického hlediska, popisuje, jak se rakytník řešetlákový pěstuje a jak se sklízí plody. Také se zabývá chemickým složením plodů a jejich pozitivními účinky na zdraví. Následně pojednává o složení a prospěšných vlastnostech rakytníkového oleje. Nakonec se zaměřuje na popis vybraných antioxidantů nacházejících se v rakytníku řešetlákovém spolu s metodami, které se využívají k jejich stanovení. Praktická část diplomové práce je zaměřena na stanovení antioxidantů, konkrétně vitaminu C, fenolických látek (3,4-dihydroxybenzaldehyd, kyselina kávová, kyselina chlorogenová, kyselina skořicová, kyselina kryptochlorogenová, kyselina p-kumarová, p hydroxybenzaldehyd, kyselina protokatechová, kyselina salicylová, kyselina vanilová, vanilin), organických kyselin (kyselina citronová, kyselina fumarová, kyselina ketoglutarová, kyselina malonová, kyselina jablečná, kyselina chinová, kyselina jantarová) a vitaminů skupiny B (B1, B2, B3, B5, B6), a to v plodech a produktech z rakytníku. K detekci antioxidantů byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie ve spojení s hmotnostním spektrometrem (HPLC-MS).
|
|
|
Vliv výživy na imunitní stav jedinců se sedavým typem zaměstnání
KALISTOVÁ, Daniela
Cílem diplomové práce je zjistit výživové návyky a vliv výživy na imunitní stav jedinců se sedavým typem zaměstnání. Teoretická část diplomové práce obsahuje popis funkce imunitního systému a popis vlivu jednotlivých živin (například aminokyselin, vitaminů, antioxidantů, probiotik apod.) na imunitní systém. Praktická část se zabývá zjišťováním výživových návyků a případným vlivem výživy na imunitní stav respondentů prostřednictvím standardizovaného dotazníku. Tato diplomová práce by mohla být přínosem pro jedince zajímající se o zlepšení svého zdraví prostřednictvím výživy.
|
host ::
RSS.