Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  začátekpředchozí21 - 24  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
First-trimester screening of pregnancy-related complications using plasma exosomal C19MC microRNAs
Špačková, Kamila ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
Těhotenské komplikace jako gestační hypertenze, preeklampsie, fetalní růstová restrikce, gestační diabetes mellitus, spontánní předčasný porod a předčasná ruptura plodových obalů mohou mít vážné následky jak pro matku, tak pro dítě. tudíž v porodnictví velmi žádaným cílem. Objev cirkulujících microRNA v mateřské plazmě otevřel v tomto oboru nové možnosti. MicroRNA jsou krátké, nekódující, 21 až 23 nukleotidy dlouhé, jednořetězcové RNA, jejichž ní funkcí je regulace genové exprese. V placentě se během těhotenství exprimují jak běžné, tak unikátní miRNA, mezi nimi i miRNA z klastru C19MC. Některé z těchto miRNA vykazují v souvislosti s určitými těhotenskými komplikacemi změny v expresním profilu. Tato práce popisuje plazmatické exozomální profily šesti miRNA z klastru C19MC (miR prvním trimestru, u kterých se následně projevily těhotenské komplikace a srovnává je s ily u pacientek s normálním těhotenstvím.
Study of exosomes in polyomavirus infection
Hyka, Lukáš ; Šroller, Vojtěch (vedoucí práce) ; Saláková, Martina (oponent)
Exosomy jsou extracelulární váčky endosomálního původu. Původně se myslelo, že exosomy slouží pouze k vylučování buněčného odpadu, avšak se ukázalo, že slouží i ke komunikaci mezi buňkami a hrají roli i ve virových infekcích. Exosomy jsou využívány viry např. k přenosu virového proteinu či jejich RNA/DNA. Jedním z virů, u kterého není role exosomů při infekci objasněna je myší polyomavirus. Myší polyomavirus patří do čeledi Polyomaviridae, do které spadá i řada lidských virů, jako je např. JC virus či virus Merkelova karcinomu. Myší polyomavirus kóduje malý, velký a střední T antigen a tři kapsidové proteiny. O středním T antigenu je známo, že se váže na buněčné membrány. Vzhledem k tomu, že exosomy jsou membránově odvozené struktury, zaměřili jsme se možný přenos středního T antigenu. K tomuto cíli bylo potřeba nejdříve zvládnout metody izolace exosomů a jejich charakterizace. Exosomy byly izolovány pomocí ultracentrifugace a dále purifikovány na hustotním gradientu OptiPrep. Charakterizovány byly pomocí elektronové mikroskopie, přístroje NanoSight a proteinových exosomových markerů. Mezi tyto markery patří například Alix, či flotillin-1. Dále byly buňky transfekovány, aby exprimovali střední T antigen. Bylo ukázáno, že exosomy izolované z těchto buněk skutečně obsahovali střední T antigen....
Microvesicle and exosome detection in immune-related diseases
Šťastná, Evelína ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Fabišik, Matej (oponent)
Exozómy (ES) a mikrovezikuly (MV), súhrnne extracelulárne vezikuly (EV), sú submikroskopické vezikuly obalené fosfolipidovou dvojvrstvou. Menšie ES (40 - 100 nm) majú pôvod v endozomálnom kompartmente, zatiaľ čo väčšie MV (50 - 1000 nm) sú odvodené od cytoplazmatickej membrány bunky. EV sú vylučované všetkými typmi buniek. Pozostávajú z lipidov a proteínov, ale ich zloženie sa líši v závislosti od stavu bunky, z ktorej pochádzajú. Rovnako sa líšia aj obsahom, ktorý transportujú (DNA, RNA a proteíny). Vyskytujú sa vo všetkých telových tekutinách v oveľa vyššom počte ako samotné bunky, čo z nich robí atraktívny a prístupný biomarker autoimunitných ochorení, kardiovaskulárnych ochorení alebo nádorov. Na detekciu EV je používaná citlivá prietoková cytometria (FCM), ktorú budem porovnávať s alternatívnymi metodikami. Súčasťou práce bude popis biogenézy EV a zameriam sa na rolu EV pri koagulácii a zápale v imunitne-podmienených poruchách, akými sú autoimunitné ochorenia, konkrétne reumatoidná artritída (RA).
Role exosomů při virové infekci a vzniku rakoviny
Sekavová, Alžběta ; Španielová, Hana (vedoucí práce) ; Hirsch, Ivan (oponent)
Exosomy umožňují mezibuněčnou komunikaci a přenášení nákladu mezi buňkami. Znalost mechanismů třídění nákladu do exosomů a jejich přenosu mezi buňkami je zásadní pro vývoj vakcín a diagnostických přístupů. Exosomální přenos může přispívat jak k imunitní odpovědi organismu, tak k pathofyziologiím - zejména vzniku a rozvoji nádorových onemocnění a šíření virových infekcí. Výzkum role exosomů v životních cyklech tumorogenních virů přirozeně propojuje dosavadní poznatky o mechanismech virové karcinogenese a transportu buněčných i virových onkoproteinů a nukleových kyselin. Virus Epsteina a Barrové využívá exosomy pro přenos onkoproteinu LMP1 a regulačních RNA, zatímco virus lidské imunode- ficience využívá buněčné dráhy pro vznik exosomů k pučení z buňky zakrytý její membránou, která poskytuje úkryt před imunitním systémem. U viru hepatitidy C byl prokázán exosomální přenos infekčních částic. Onkoproteiny a virové RNA jsou v exosomech uvolňovány i z buněk infikovaných jinými lidskými tumorogenními viry. Mechanismy i důsledky těchto jevů však dosud zůstávají neprobádané. Klíčová slova: exosom, rakovina, virová infekce, tumorogenní viry, imunita, mezibuněčná komunikace, virus hepatitidy C, virus Epsteina a Barrové, virus lidské imunodeficience

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   začátekpředchozí21 - 24  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.