|
| |
|
|
Děti a mládež ze sociálně vyloučených lokalit a jejich selhávání v neformálním vzdělávání
Podlogarová, Lenka ; Janebová, Eva (vedoucí práce) ; Kasíková, Hana (oponent)
Autorka se v diplomové práci s názvem Děti a mládež ze sociálně vyloučených lokalit a jejich selhávání v neformálním vzdělávání se zabývá příčinami selhávání dětí a mládeže ze sociálně vyloučených lokalit v procesu neformálního vzdělávání. Neformální vzdělávání je v současné době pojímáno jako skupinový, institucionalizovaný, plánovaný proces, který se uskutečňuje mimo či nad rámec formálního vzdělávacího kurikula, tj. ve volném, "nepovinném" či mimoškolním čase. Pro zjištění příčin selhávání dětí a mládeže v procesu neformálního vzdělávání byla zvolena metoda individuálních rozhovorů. Výzkumný vzorek byl tvořen pěti klienty nízkoprahového zařízení společnosti Člověk v tísni v Bílině, kteří selhali či selhávají v procesu neformálního vzdělávání v institucionalizovaných zařízení. V závěru práce se nacházejí doporučení pro práci s tímto segmentem klientů. Klíčová slova: Rom, etnické menšiny, sociální vyloučení, sociálně vyloučené lokality, komunita, neformální vzdělávání
|
|
|
Problematika menšin v České republice se zaměřením na romskou menšinu
ŠONKOVÁ, Eva
Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na problematiku menšin v České republice, s akcentací na romskou menšinu, a to vzhledem k jejímu odlišnému postavení mezi ostatními etnickými a národnostními menšinami v české společnosti. V kontextu multietnického soužití v české společnosti jsou uvedena v prvé řadě jednotlivá sekundární data ilustrující podobu vztahu mezi majoritní společností a minoritami a v druhé řadě skutečnosti ovlivňující nahlížení na příslušníky minoritních skupin, jako procesy sociální percepce či vliv konstrukce negativního obrazu mediální scénou. Obsah práce dále zahrnuje rozbor struktury obyvatelstva, včetně krátkého přiblížení jednotlivých menšin, i přehled mechanismů a důsledků současného všestranného sociální vyloučení Romů. V neposlední řadě je rozebírána podstata identity minorit a z ní vycházející integrační strategie, přičemž je uvedena nejaktuálnější verze vládní koncepce integrace Romů do české společnosti. Výzkumné kvantitativní šetření je prostřednictvím vyhodnocení vytyčených statistických hypotéz orientováno na přiblížení postojů a představ většinové společnosti o soužití s příslušníky etnických a národnostních menšin neboli etnického klimatu společnosti.
|
|
|
Romská problematika na Šluknovsku ve světle archivních a publicistických zdrojů. Historie a současnost
SLÁDEČKOVÁ, Jiřina
Cílem této bakalářské práce bylo nahlédnout na romskou problematiku v oblasti Šluknovska, a to nejenom z hlediska archivních záznamů, ale také soudobých publicistických zdrojů. Zájem byl z velké části zaměřen na dějinné události, které vedly k současnému pohledu majority na romskou minoritu. Tento, do jisté míry teoretický rámec byl následně aplikován na část praktickou. Při ní bylo využito kvalitativní výzkumné metody. Respondenty byly osoby, které na Šluknovsku žijí, a jichž se romská problematika bezprostředně dotýká. Záměrem bylo zjistit, jak se v krátkém časovém horizontu změnilo vnímání pozice nepřizpůsobivých osob, a to nejenom v rámci vlastních zkušeností respondentů, ale také pod vlivem médií.
|
|
|
Národnostní menšiny v České republice
ZUNTOVÁ, Tereza
Bakalářská práce zpracovaná na téma Národnostní menšiny v České republice je rozdělena na dvě komplementární části. V teoretické části najdeme zmapovaný vývoj zastoupení jednotlivých národnostních menšin na území státu od vzniku Československého státu v roce 1918 po současnost, která je následně v teoretické části popisována detailněji. Problematika je podložena nejen odbornou literaturou, ale i statistickými údaji a již provedenými výzkumy zabývající se daným tématem. Práce se soustřeďuje na život menšin na území státu, na jejich kulturní stránku života a dále na úroveň integrace do majoritní společnosti. V praktické části najdeme samotný výzkum, který je zaměřen na majoritní společnost a jejího pohledu na soužití jí samotné s národnostními menšinami. Výzkum je prováděn formou dotazníku.
|
|
|
Vietnamský žák na základní škole a jeho vnímání učiteli a spolužáky
ČEKALOVÁ, Petra
Cílem diplomové práce je zjistit, jaké vztahy panují mezi minoritou a majoritou na českých základních školách. Pro tuto práci byla vybrána konkrétní menšina, menšina vietnamská. Zkoumáme zde, zda existují rozdíly ve vnímání mezi dívkami a chlapci a mezi staršími a mladšími žáky, a zda děti reagují jinak ve formálních a neformálních situacích. Také zjišťujeme, zda mají žáci alespoň základní znalosti o zemi původu této minority. Diplomová práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje kromě vysvětlení základních termínů, spojených s menšinami obecně, také historické a kulturní informace o Vietnamu, o životě a rozmístění Vietnamců v ČR a také poznatky o Vietnamských žácích na českých školách. V praktické části je použita metoda dotazníků pro žáky, doplněná o rozhovory s učiteli. Výsledky těchto šetření jsou zpracovány do grafů a tabulek a jsou doplněny o příslušné komentáře.
|
|
|
Soudobé koncepce výchovy k toleranci a multikulturalismu
NAVRKALOVÁ, Anna
Práce se věnuje pojmům souvisejícím s výchovou k toleranci a multikulturalismu, vymezení jejích hlavních myšlenek a cílů. Jsou zde uvedeny soudobé koncepce výchovy k toleranci. Konkrétně se jedná o naši republiku, státy Evropské unie (Rakousko, Slovensko, Polsko, Německo, Francie) a mocnosti mimo Evropskou unie jakými jsou USA a Rusko.
|
|
|
Ethnic minority and Roma women in the Czech Republic
Křížková, Alena
Studie se zaměřuje na etnické minority a cizince a zejména na skupiny žen ohrožené sociálním vyloučením, se zvláštním zřetelem na romské ženy a imigrantky z východu. Politiky a přístup k základním právům a službám v naší společnosti jsou zhodnoceny z hlediska genderové rovnosti a vícenásobné diskriminace.
|
|
|
Kořeny, vývoj a řešení etnického konfliktu na území Kosova
Hrušková, Adéla ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám etnickým konfliktem na území Kosova od středověku až po současnost, a to především faktory, které vedly k jeho vzniku a eskalaci, jeho dynamikou, způsoby řešení a současnou situací.Faktory, které vedly ke vzniku a eskalaci etnického konfliktu v Kosovu jsou povahy etnické a kulturní, politické a socioekonomické, navzájem se po dobu vývoje konfliktu doplňovaly a ovlivňovaly a výsledkem byl a stále je závažný a dlouhotrvající konflikt mezi dvěma etniky, které v Kosovu žijí -- kosovskými Srby a Albánci. Na vývoji etnického konfliktu v Kosovu můžeme pozorovat různé způsoby jeho řešení -- jak konfliktní tak nekonfliktní. Přesto tato řešení v minulosti nepřispěla k definitivnímu vyřešení situace a fáze latentního konfliktu se několikrát střídaly s fázemi eskalace konfliktu.V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost na Srbsku, které však tento akt považuje za nelegální, stejně jako například Rusko. Většina států EU a NATO však nezávislou Republiku Kosovo uznává. Otázka nezávislosti Kosova a etnický konflikt v Kosovu vůbec tak ovlivňuje mezinárodní vztahy a názorově rozděluje mezinárodní společenství.
|
host ::
RSS.