|
|
Rozšiřování NATO jako determinant vztahu s Ruskou federací
Čížková, Tereza ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou vlivu rozšiřování Severoatlantické aliance na vztahy s Ruskou federací. První část se věnuje okolnostem, které přinesl konec studené války, a diskusi o budoucnosti NATO s ohledem na rozšiřování. V druhé části práce zkoumá vývoj po roce 2000 a další vlnu rozšiřování o pobaltské státy. Třetí část analyzuje možnost vstupu Gruzie a Ukrajiny do NATO a ruský postoj k této otázce. Zároveň nastiňuje teoretický scénář -- Ruskou federaci jako kandidáta na vstup do Severo-atlantické aliance.
|
|
|
Theory of a Clash of Civilizations: Case study Kosovo
Kodrazi, Suzan ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Príklad kosovského konfliktu a následnej intervencie NATO v roku 1999 slúži ako prostriedok pre testovanie platnosti teórie "Stretu civilizácií" Samuela Huntingtona. Vzhľadom k tomu, že bol Balkán a konkrétne Kosovo uvedené ako príklad konfliktu na zlomovej línií samotným Samuelom Huntingtonom, cieľom tejto práce je verifikácia jeho tvrdenia o tom, že konflikt v Kosove bol náboženského charakteru. Konflikt bude rekonštruovaný na základe hypotéz a výrokov Samuela Huntingtona a interpretovaný na základe troch hypotéz. Po prvé, Kosovo mohlo predstavovať konflikt na zlomovej línií, čo by znamenalo verifikáciu Huntingtonovej teórie. Po druhé, intervenciou NATO sa do konfliktu zapojila tretia civilizácia, inak povedané demokratický Západ (NATO) zasiahol proti pravoslávnej civilizácií (Srbsko) v mene islamskej (Kosovo). Potvrdenie tejto teórie by implikovalo, že konflikt v Kosove bol síce konfliktom na zlomovej línií, ale medzi Západnou civilizáciou (s Kosovom ako jej súčasťou) a pravoslávnou, čím by bolo pôvodné Huntingtonove tvrdenie vyvrátené. Tretia hypotéza je založená na predpoklade, že intervencia NATO by mohla byť interpretovaná ako vojna Civilizácie v mene jej hodnôt. Takýmto spôsobom by sa konflikt v Kosove na základe teórie "Stretu civilizácií" vysvetliť dal, no falzifikovalo by to pôvodné Huningtonove tvrdenie o náboženskej podstate problémov Kosova.
|
|
|
Zapojení České republiky do postkonfliktní rekonstrukce v Afghánistánu
Motýlová, Ivana ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Tato práce pojednává o řešení současného konfliktu v jednom z nejchudších a nejnestabilnějších států světa, v Afghánistánu. Jsou zde připomenuty historické souvislosti tohoto konfliktu probíhajícího v zemi od roku 2001 a determinanty utvářející charakter afghánské společnosti. Dále se práce zabývá vývojem konfliktu samotného a postkonfliktní rekonstrukcí jako nástrojem jeho řešení. Do postkonfliktní rekonstrukce v Afghánistánu se zapojuje mnoho vnitřních i vnějších aktérů a jedním takovým vnějším aktérem v rámci mezinárodního společenství je Česká republika, jejíž přínos je podrobněji rozebrán v případové studii této práce.
|
|
|
Finsko-ruské vztahy po vstupu Finska do EU
Cvejnová, Barbora ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Diplomová práce se věnuje finsko-ruským vztahům po roce 1995, kdy Finsko vstoupilo do EU. Současné vztahy obou zemí jsou považovány za nadstandardní, a to i na základě negativní historické zkušenosti, kterou má Finsko se svým sousedem. Diplomová práce si klade za cíl analyzovat finsko-ruské vztahy a zmapovat jejich oblasti. Otázkou je, zda výborné vztahy vydží i nadále, či zda se neobjeví faktory, které by mohly narušit dosavadní vývoj vzájemných vztahů. Cílem práce je zjistit, zda existují možná rizika či nástrahy v budoucím vývoji vztahů, popřípadě jakou roli by mohla hrát historická zkušenost v některých problematických otázkách, jako například vstup Finska do NATO či otázka Karélie.
|
|
| |
|
|
Okolnosti rozchodu severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po druhé světové válce
Manoch, Karel ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rozchodem severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po druhé světové válce. Hledá počátky spolupráce těchto států i kořeny divergentních tendencí v jejich bezpečnostních politikách. Snaží se také zasadit základní koncept rozchodu do širších souvislostí a rozebrat okolnosti, které k němu vedly, ať již přímo či nepřímo. V poslední části se práce zaměřuje i na bezprostřední důsledky, které následovaly po rozhodnutí třech severských zemí přistoupit k Organizaci severoatlantické smlouvy, a z toho jsou také nakonec vyvozeny a předloženy přehledné a shrnující závěry.
|
|
|
Tradice a současnost česko-dánských vztahů
Lukaštíková, Iva ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce popisuje a analyzuje vztahy českého státu a Dánského království. Časově postihuje období od středověku až dodnes, zaměřena je však hlavně na podobu a průběh vzájemných poměrů ve 20. století. Práce se zabývá několika oblastmi česko-dánských vztahů. Především jde o rovinu politickou a diplomatickou, zaměřuje se ale i na vzájemný obchod a kulturní výměnu. Vzhledem k nedostatku tištěných zdrojů se práce opírá zejména o materiály z fondů Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR a je prvním uceleným přehledem vztahů mezi těmito dvěma státy.
|
|
|
Severoatlantická aliance a Česká republika
Svobodová, Tereza ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá zajištěním bezpečnosti České republiky během studené války a po jejím skončení se zvláštním důrazem na vztah ČR a NATO. Hlavní pozornost je věnována období po pádu železné opony, kdy ČR hledala nové ukotvení v evropských bezpečnostních vztazích. V práci jsou představeny různé scénáře výstavby evropského bezpečnostního systému, se kterými se po skončení studené války pracovalo, a uvedeny důvody, které vedly k výsadnímu postaveni NATO v současné evropské bezpečnostní architektuře. Zvláštní kapitola je věnována vývoji vztahu ČR a NATO a politické diskusi, která v ČR vstupu do NATO v roce 1999 předcházela.
|
|
|
Legalita kosovského zásahu
Lachi, Olesea ; Kalová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pospěchová, Lucie (oponent)
Údery NATO, hned po jejich zahájení, vyvolaly velké debaty na celém světě: dilema spočívala v tom, že snaha zastavit ?etnické čistky? kosovských Albánců ze strany Bělehradu měla tak nejistý právní základ: zásah NATO v Kosovu totiž neměl mandát Rady bezpečnosti OSN. Zákaz použití síly je jus cogens v mezinárodním právu a výjimky které vyjmenovává Charta OSN zásah neospravedlňují. Přesto, mezinárodní společnost považuje zásah legitimním. Ve své práce bych se chtěla zaměřit právě na otázku legality kosovského zásahu NATO, částečně i legitimity, nebo nakolik se dá vykompenzovat ?neúplnou? nebo ?nedostatečnou? legalitu právní legitimitou.
|
|
|
Rozšiřování NATO: Interakce s bezpečnostním prostředím Evropy 90. let
Beneš, Libor ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Krátký, Karel (oponent) ; Krč, Miroslav (oponent) ; Janošec, Josef (oponent)
Disertace popisuje interakci rozšiřování NATO s bezpečnostním prostředím Evropy 90. let. Propojuje teorii mezinárodních vztahů s teoretickými a praktickými zkušenostmi a argumenty, zejména kritikou, k rozšiřování. Potvrzuje tezi, že rozšiřování je přínosný, ba nenahraditelný proces pro Evropu i Západ. Rozšiřování zase uspělo, protože odpovědělo na problémy a potřeby Evropy. Mladší evropské demokracie rozšířením NATO získaly i NATO posílily. V zájmu jejich, Evropy i celého Západu je ocenit, studovat a rozvíjet přínos rozšiřování a jeho interakce s Evropou, podporovat silné NATO, vztahy Evropy s USA i posilování vztahů evropských zemí s USA přímějšími formami, aktuálně hlavně vybudováním americké základny v ČR.
|
host ::
RSS.