|
|
Vlakové nádraží
PETRÁŠOVÁ, Jitka
Teoretická část této práce se týká přítomnosti a pojetí technicistního prvku v dřívějším i současném českém malířství. Blíže zkoumá toto téma v díle nejvýraznějších současných výtvamých umělců a dotýká se i fenoménu graffiti a jeho vlivu na současnou uměleckou tvorbu. Dále vysvětluje můj záměr a technický postup při práci na praktické části diplomové práce {--} cyklu šesti tematických maleb.
|
|
|
Urbanistický vývoj města Strakonice ve dvacátém století (Se zaměřením na 1. polovinu 20. století)
HÁJKOVÁ, Eliška
Diplomová práce přibližuje urbanistický vývoj města Strakonice v minulém - 20. století. Práce vznikla na základě písemných a ikonografických pramenů uložených ve Státním okresním archivu ve Strakonicích a v Muzeu středního Pootaví Strakonice. V úvodní kapitole je nastíněn vývoj a proměny zástavby kolem soutoku řek Otavy a Volyňky od prvních zmínek po konec 19. století. Z původních osad kolem hradu, který založil rod Bavorů, se během středověku vytvořilo město. Ves Bezděkov byla roku 1869 povýšena na město Nové Strakonice a od roku 1919 se staly součástí Strakonic. Druhá a hlavní část práce se již zabývá změnami v první polovině 20. století. Pro celkový rozvoj města je důležité období mezi léty 1918-1938, zástavba expanduje za hranice bývalých městských hradeb, zakládají a rozvíjí se průmyslové podniky. Další kapitola pokračuje přiblížením stavebního vývoje v letech 1948-1989. Mnohé demolice a nová výstavba, to vše změnilo Strakonice k nepoznání. Závěrečná část se proto věnuje památkám, které přežily 20. století. Osudy těchto staveb, i těch již neexistujících, jsou provázané s místním obyvatelstvem, proto se práce zmiňuje i o společenském a kulturním životě ve městě. Diplomová práce přibližuje toto období neustálých změn a zvratů a snaží se tak přispět k doplnění historie města Strakonice.
|
|
| |
|
|
Úřednická kariéra mezi Brnem a Vídní
Vyskočil, Aleš
Jednu z mnoha vazeb mezi Brnem a Vídní udržovali státní zaměstnanci. Služba ve Vídni představovala běžnou součást kariérního profilu úředníka. Tři osudy moravských úředníků jako příklad politické soutěže mezi českým a německým světem na přelomu 19. a 20. století.
|
|
| |
|
|
Velké historické povodně v jižních Čechách a jejich impakty
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
První věrohodné zprávy o historických povodních z jižních Čech jsou až ze 16. století (např. případ z června 1582). Budeme-li ale pátrat, kdy naposledy zde došlo k povodni alespoň přibližně srovnatelné s rokem 2002, dojdeme k letopočtu 1890: soudobá katastrofa se tedy vyskytla s odstupem 112 let. Konec 19. a začátek 20. století byl ve střední Evropě obdobím zvýšeného výskytu velkých povodní. Kromě roku 1890 se ty největší vyskytly např. v letech 1880, 1897, 1903 apod. Konkrétně v jižních Čechách docházelo od významné vltavské povodně v roce 1888 po dobu osmi let v pravidelných dvouletých intervalech k velkým nebo větším záplavám, tedy v letech 1890, 1892, 1894 a 1896. Současné období zvýšeného výskytu velkých povodní je tedy určitou analogií. Z 20. století, jinak chudého na velké povodně, patřil k relativně největším v jižních Čechách případ z července 1954.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Postavení Rakouska v mezinárodních vztazích 20. století
Šťastná, Alice ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje postavení Rakouska na mezinárodním poli ve 20. století. Cílem práce je analyzovat proměnu tohoto postavení v mezinárodním kontextu - po první světové válce byl z centrální země habsburské říše vytvořen malý chudý stát, který se už po dvaceti letech své existence stal součástí německé Říše. Ačkoliv bylo Rakousko v roce 1945 osvobozeno, teprve až v roce 1955 byla podepsána Státní smlouva, navracející zemi suverenitu a ukončující období spojenecké okupace. S tímto rokem se také spojuje počátek moderní historie rakouského státu. Práce je rozčleněna do 4 částí. První kapitola se věnuje vývoji Rakouska do 2. světové války, druhá mapuje válečné období ve vztahu k vyjednávání o budoucím osudu země až po poválečnou situaci, kapitola třetí se zabývá aspekty deseti okupačních let a úsilí o dosažení shody v otázce Státní smlouvy. Závěrečná kapitola pak shrnuje zákon o neutralitě, politiku neutrality, zahraniční politiku i snahy o začlenění do evropských integračních seskupení.
|
host ::
RSS.