|
|
Diverzita rodu Blastocystis (Stramenopiles)
Lorencová, Markéta ; Čepička, Ivan (vedoucí práce) ; Kostka, Martin (oponent)
Ačkoli je rod Blastocystis málo známý, získává si v současné době pozornost mnoha protistologů a parazitologů. Zástupci tohoto rodu zcela ztratili bičíky, ale obdobně jako zástupci příbuzných skupin Opalinidae a Proteromonadidae, jsou anaerobní a žijí endobioticky ve střevním traktu mnoha živočichů. Vzhledem k těmto vlastnostem byla fylogenetická pozice rodu Blastocystis dlouhou dobu záhadou. B. hominis je jedním z nejběžnějších střevních parazitů lidí a celé škály živočichů. Jeho prevalence dosahuje poměrně vysokých hodnot, a to nejen v zemích třetího světa, ale i v rozvinutých státech. Díky jeho obrovské genetické diverzitě, patogennímu a zoonotickému potenciálu (B. hominis bývá často spojován se syndromem dráždivého tračníku) vzrůstá význam tohoto rodu.
|
|
|
Dispersal, distribution and genetic diversity of Melampyrum subalpinum group
CHLUMSKÝ, Jan
This thesis is focused on the dispersal, distribution, and genetic diversity of the taxonomically highly diverse Melampyrum subalpinum group. A complete revision of the localities of M. subalpinum in the Czech Republic and Slovakia is presented. The genetic variation and population structure of the M. subalpinum group across its distribution range is described based on allozymes, nuclear and chloroplast gene sequencing, and genome size. Signs of historical hybridization with M. nemorosum were found in some populations. A comparison of seed dispersal by ants between the co-occurring M. subalpinum and M. pratense and the influence of differences in this process are presented. A new mean of seed dispersal (endozoochory) is introduced for Melampyrum. Myrmecochorous dispersal distances are tested and Holocene migration possibilities are discussed taking into account endozoochory.
|
|
|
Metodické aspekty hodnocení genetické diverzity skotu
MIJAILOVIĆ, Angelina
Cílem bakalářské práce je popsat metody hodnocení genetické diverzity. Na začátku je popsána biologická diverzita a její rozdělení se zaměřením na genetickou diverzitu. Dále jsou popsány mutace, segregace, rekombinace, migrace, selekce, genetický drift, inbreeding. Práce se dále zabývá polymorfismem, zejména jednoduchými bodovými polymorfismy (SNP), VNTR a mikrosatelity. Jsou popsány genetické markery, markery asistovaná selekce a genomová selekce. U vnitropopulační genetické diverzity jsou popsány biometrické metody, u mezipopulační genetické diverzity poté genetické distance a některé nejčastěji používané programové balíky. V závěru práce jsou popsány fylogenetické stromy a jejich druhy s uvedenými příklady využití v praxi.
|
|
|
Vybrané otázky z genetické diverzity psů
CHLUPATÁ, Lucie
Bakalářská práce je zpracována formou rešerše, na téma "Vybrané otázky z genetické diverzity psů". Cílem této práce bylo zpracování současného stavu vědeckého poznání v oblasti genetické diverzity psů. Nejdříve je v práci popisován původ, domestikace psů,organizace zabývající se chovem psů a vybraná plemena psů. Z genetické stránky jsou popisovány základní pojmy v genetice, genetické markery, DNA profil psa a metody hodnocení genetické diverzity. V závěru mé bakalářské práce jsem nastínila možná doporučení pro chovatele psů.
|
|
|
Genetická diverzita prasat
BÁRTA, Jan
Cílem této bakalářské práce je, popsat současný stav z hlediska genetické diverzity prasat, hodnocení genetické diverzity a současný stav ochrany genových zdrojů v ČR. Nejprve je popsán význam chovu prasat, jejich domestikace a plemena prasat nejčastěji chovaná v ČR. Dále pak biodiverzita a její dělení, genetická diverzita a metody jejího zjišťování. Poslední kapitolou jsou pak genové zdroje.
|
|
|
Molekulární metody jako způsob determinace genetické diverzity druhů na příkladu raka bahenního na území ČR
KORYŤÁK, Lukáš
Rak bahenní (Astacus leptodactylus) byl na naše území introdukován na počátku 19. století. Zdrojové populace pocházeli z oblasti Haliče (Polsko). Cílem této práce bylo kromě osvojení si molekulárních metod, vzorkování vybraných populací a zjištění genetické diverzity na těchto populacích v rámci České republiky. Výskyt byl zjištěn na šesti z třinácti vytipovaných lokalit. Analyzováno bylo celkem 30 jedinců z šesti populací. Zkoumána byla diverzita mitochondriálních genů COI a 12S rRNA. Haplotypová diverzita pro oba geny byla nejvyšší v populaci Řečice (12S: Hd=1,000; COI: Hd=0,667), Stanislav (Ukrajina) (12S: Hd=0,866; COI: 0,733) a Kozárovice (12S: Hd=0,607; COI: Hd=0,500). Naopak existence pouze jednoho haplotypu byla zjištěna pro oba studované geny v populacích Kosov, Mačkov a Stodůlky. Divergence sekvencí pro 12S rRNA činila 1 %, pro COI 2 %. Topologie fylogenetických stromů byla totožná pro oba dva studované geny s existencí dvou dobře definovaných fylogenetických linií. Jedna z linií byla tvořena pouze jedinci (haplotypy) z populace ze Stanislavi (Ukrajina). Druhá pak obsahovala zbylé analyzované populace raka bahenního. Protože populace ze Stanislavi je z Ukrajiny, můžeme říci, že populace z východní Evropy jsou odlišné od populací na našem území, resp. populací z Polska, odkud byli raci bahenní na naše území přivezeni. Abychom mohli potvrdit tento trend, je třeba analyzovat větší počet jedinců a více populací z celého areálu výskytu raka bahenního.
|
|
|
Ecology and genetic diversity of Gentiana pannonica populations in different geographical and habitat scales
EKRTOVÁ, Ester
The thesis focused to population ecology and genetics of subalpine species Gentiana pannonica. Pollination ecology of species and generative reproduction in different habitat (primary vs. secondary) were investigated in the field. Genetic variation and structure of G. pannonica populations were studied in three disjunct parts of its distribution range: the Eastern Alps, the Bohemian Forest, and the Giant Mts. Present distribution of G. pannonica in the central past of the Bohemian Forest were processed.
|
|
|
Fylogeografie a genetická variabilita \kur{Diuraphis noxia} (\kur{Aphididae})
PAŠÍKOVSKÝ, Jiří
Podstatou práce byl výzkum genetické variability přírodních populací Diuraphis noxia (Aphididae) pomocí mikrosatelitních markerů a markerů pro EPIC-PCR. Prvním cílem bylo zavedení metody pro mikrosatelitní lokusy a její optimalizace Diuraphis noxia. Poté následovalo zavedení metody EPIC-PCR a její optimalizace pro Diuraphis noxia. Poté následovala samotná pilotní studie, ve které byli analyzováni jedinci ze 47 lokalit z celého světa. Pomocí mikrosatelitních markerů byla potvrzena očekávaná variabilita mezi jednotlivými populacemi i uvnitř populací. Metodou EPIC-PCR byla zjištěna největší genetická variabilita mezi Chile a Alžírskem za použití markeru pro cytochrom C. Tyto poznatky lze dále využit ke komplexní studii Diuraphis noxia.
|
|
|
Genetická diverzita populací lipana (Thymallus thymallus L.) v České republice odvozená z mikrosatelitových markerů
Papoušek, Ivo ; Halačka, Karel ; Kohout, Jan ; Šlechta, Vlastimil ; Vetešník, Lukáš ; Mendel, Jan
Lipan patří mezi nejhodnotnější druhy lososových vod České republiky. Genetická diverzita dvanácti populací lipana ze všech tří povodí České republiky byla zhodnocena pomocí dvou multiplexních analýz deseti mikrosatelitových lokusů. Byly zjištěny alelové frekvence a testovány genotypové frekvence na odchylku od Hardy-Weinbergovy rovnováhy. Vztahy mezi jednotlivými populacemi byly zhodnoceny faktoriální korespondenční analýzou a analýzou hlavních koordinát. Analýza multilokusových mikrosatelitových genotypů ze tří úmoří České republiky prokázala, že v českých populacích lipana existuje významná genetická variabilita. Nicméně tato variabilita nemá žádnou geografickou strukturu, jedinci z jednotlivých úmoří netvoří oddělené skupiny. Zdá se, že původní genetická struktura českých populací lipana byla již ztracena v důsledku uniformizace umělým hospodařením.
|
|
|
Populační a genetická struktura pstruha obecného a lipana podhorního jako základ úspěšného rybářského obhospodařování
Halačka, Karel ; Papoušek, Ivo ; Kohout, Jan ; Vetešník, Lukáš ; Lusk, Stanislav ; Mendel, Jan ; Šlechta, Vlastimil
Cílem práce bylo poznání dynamiky populací lososovitých ryb. Pozornost byla zaměřena zejména na genetickou diverzitu populací pstruha obecného a lipana, dále pak na vybrané morfologické znaky (struktura pokožky). Genetické analýzy pomocí D-loop a cytochromu b ukázaly extrémní uniformitu našich populací v rámci všech třech úmořích. Vlivem antropogenních zásahů (umělé reprodukce spojená s převozy násad či generačních ryb) byl zcela narušen výsledek přirozené diverzifikace vedoucí ke vzniku místních, daným podmínkám přizpůsobených subpopulací (naprostá většina jedinců byla jednotného (atlantského) holotypu). Srovnávací studie zabývající se strukturou a dynamikou pokožky pstruha obecného, duhového, sivena amerického a lipana ukázala výrazné rozdíly zejména v zastoupení sekrečních buněk. Jejich nižší podíl v lipana může souviset citlivostí k zaplísnění v povýtěrovém období.
|
host ::
RSS.