|
|
Dopady antropogenního znečištění kadmiem na životní prostředí
Sedláková, Michaela ; Francová, Anna (vedoucí práce) ; Hudcová, Barbora (oponent)
Tato práce si klade za cíl popsat, jak se kadmium chová v našem životním prostředí a do jaké míry je jím naše prostředí znečištěno. K popisu této problematiky sloužila především odborná literatura, odborné články a výroční zprávy institucí zabývajících se znečištěním životního prostředí. Na základě zjištěných informací lze konstatovat, že znečištění kadmiem v Evropě za poslední roky klesá, ale stále existují kontaminované oblasti, na které je třeba se zaměřit a nalézt efektivní způsob odstranění znečištění. Další oblastí, na kterou by se měl výzkum zaměřit, je kontaminace půd čistírenskými kaly nebo hnojením fosforečnany, které jsou zdrojem nejenom kadmia, ale i dalších těžkých kovů.
|
|
|
Role rostlinných bioindikátorů při hodnocení stavu životního prostředí v okolí skládky
Proboštová, Veronika
Diplomová práce se zabývá problematikou skládkování a biomonitoringu se zaměřením na rostlinné bioindikátory. Úvodní část je zaměřena na teoretický popis skládkování, dělení skládek, legislativní požadavky. Dále je zde podrobněji rozveden princip a využití biomonitoringu a bioindikátorů. Druhá část práce zahrnuje informace o skládce Zdounky -- Kuchyňky, popis přírodních podmínek lokality a soupis rostlinných druhů nalezených při biomonitoringu území. V závěru je zhodnocena role rostlinných bioindikátorů v závislosti na okolním prostředí.
|
|
|
Výzkum možností využití bioindikátorů pro monitoring skládek
Lichovníková, Veronika
Vazba druhového složení a prosperity rostlinných společenstev na přírodní podmínky v místě jejich výskytu je velmi úzká a lze díky ní sledovat možné zhoršení jednotlivých přírodních složek. Tato vazba neboli bioindikace, je v moderní vědě hojně využívána a platí za efektivní a ekonomicky příznivou metodu detekce znečistění. Prohloubení znalostí o bioindikaci je věnována také tato doktorská disertační práce na téma: Výzkum možností využití bioindikátorů pro monitoring skládek. Technické zabezpečení skládek odpadů dnes striktně podléhá příslušným právním předpisům, a proto je riziko úniku polutantů vznikajících při ukládání a následném rozkladu odpadů nepatrné. Přesto je třeba dbát na možná rizika úniku těchto látek a následné kontaminace přilehlého okolí. Výzkum na ověření možností využití cévnatých rostlin při monitoringu skládky probíhal v letech 2013 až 2015 na skládek tuhého komunálního odpadu Petrůvky. Během tříletého období jsme provedla rekognoskaci terénu a vytyčila jsem 5 biotopů, na kterých jsem následně zaznamenávala druhové složení a pokryvnost cévnatých rostlin. Na základě jejich ekologických požadavků a míry výskytu jsem určila jejich bioindikační hodnotu. Zvláště jsem věnovala pozornost druhům, které poukazovaly na vyšší úživnost stanoviště. Významnými aspektem pro ověření stavu daného prostředí byly identifikované zvláště chráněné druhy: bělolist žlutavý (Filago lutescens), myší ocásek nejmenší (Myosurus minimus), pomněnky dvoubarevné (Myosotis discolor), Pryskyřník zlatožlutý (Ranunculus auricomus) a rozrazil Dilleniův (Veronica Dillenii), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) a bělolist rolní (Filago arvensis), které indikovaly dobré přírodní podmínky. Bioindikační vlastnosti rostlinných druhů byly následně porovnány s výsledky analýzy povrchové, podzemní vody a půdy, které byly analyzovány v rámci pravidelného monitoringu provozované skládky. K porovnání výsledků byly dále využity výsledky fytologického monitoringu, který byl na části území proveden v roce 2009. Na základě provedeného výzkumu jsem stanovila možnost využití rostlinných bioindikátorů pro monitoring skládky.
|
|
| |
|
|
Stanovení palladia metodou ET-AAS po předchozí prekoncentraci na pevných sorbentech
Hajdová, Jana ; Čelechovská, Olga (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Teoretická část této diplomové práce se zabývá charakteristikou palladia, jeho využitím především v automobilových katalyzátorech, výskytem v životním prostředí, bioakumulací a zdravotními riziky působícími na člověka. Dále jsou uvedeny základy biomonitoringu a shrnuta vhodná biomonitorovací metoda pro zachycení polétavého prachu. Také jsou popsány vhodné metody prekoncentrace a stanovení palladia. Předmětem experimentální části práce je popis a zhodnocení podmínek optimalizace prekoncentrační metody SPE za použití sorbentů silikagel C18 a QuadraSil TA. Optimalizace podmínek metody elektrotermické atomové absorpční spektrometrie ET – AAS. A následné stanovení palladia pomocí optimálních podmínek ET – AAS ve zpracovaných reálných vzorcích v podobě vystavení lišejníku (Hypogymnia physodes) působení automobilové dopravy ve městě Brně.
|
|
|
Využití mechů a lišejníku pro hodnocení přítomnosti kovů v ekosystému
Pavlovičová, Adriána ; Vávrová, Milada (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá využitím mechů a lišejníků jako rostlinných bioindikátorů k hodnocení znečištění životního prostředí kovy. Definuje zdroje kovů v životním prostředí, popisuje morfologii jednotlivých druhů mechů a lišejníků. V poslední části se zmiňuje o metodách aktivního biomonitoringu, při kterých se využívají mechy i lišejníky, a navrhuje konkrétní druhy mechů a lišejníků, které by se daly použít k hodnocení znečištění životního prostředí platinovými kovy.
|
|
|
Bioindikátory - jejich role při hodnocení stavu životního prostředí
Winklerová, Lucie ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá využitím rostlinných a živočišných bioindikátorů při hodnocení stavu životního prostředí. Bioindikátory jsou v práci rozděleny podle ekosystému, pro který jsou používány, na bioindikátory vodního a terestrického ekosystému. Dále jsou rozděleny podle skupin analytů, které jsou prostřednictvím nich indikovány. Pozornost v práci je věnována vybraným rizikovým prvkům, polycyklickým aromatickým uhlovodíkům a polychlorovaným bifenylům. Přítomnost těchto xenobiotik v životním prostředí je ovlivněná zejména lidskou činností. Především jednotlivá odvětví průmyslu a automobilová doprava jsou trvalými zdroji kontaminace ekosystému těmito xenobiotiky. Nemalý vliv na znečišťování ekosystému organickými a anorganickými kontaminaty měla také neuvážená aplikace některých hnojiv v zemědělské výrobě. Biondikátory jsou využívané pro krátkodobý i dlouhodobý monitoring těchto kontaminantů. Význam bioindikace a bioindikátorů je velký; s jejich pomocí lze nejen posoudit přítomnost xenobiotika v daném prostředí, vývoj jejího výskytu, zdroje znečištění, ale jsou nezbytné i při hodnocení jeho biologického účinku a jím vyvolaných reakcí a mechanismů u sledovaného organismu. Biomonitoring je dnes již nezbytnou součástí ochrany životního prostředí, právě z důvodu sledování přítomnosti a transportu kontaminantů.
|
|
|
Noninvasive crayfish cardiac and behavioral activities monitoring system
PAUTSINA, Aliaksandr
Crayfish provide a model which is simple, has an easily-accessible cardiovascular system and can be maintained in the laboratory conditions; the model has good utility for water quality assessment and ethophysiological studies. A noninvasive crayfish cardiac and behavioral activities monitoring (NICCBAM) system is discussed in the thesis. The system is inexpensive, has relatively few components and permits long-term continuous simultaneous monitoring of cardiac and behavioral activities of several crayfish. Moreover, compared to other available systems, it provides a novel approach of cardiac activity shape analysis which allows improving monitoring accuracy as well as obtaining additional information on crayfish functional state. The NICCBAM system was evaluated by comparing with the well-known electrocardiography system which demonstrated that cardiac contractions with both approaches were synchronous and that both signal shapes were similar. Experiments on crayfish cardiac activity relative to selected odors and chemicals demonstrated the promising potential of cardiac signal shape analysis, not only for detecting changes in the aquatic environment, but also for their classification.
|
|
|
Využití raků jako bioindikátorů kvality vody
KUKLINA, Iryna
Ekologické postavení raků se během posledních desetiletí zásadně posunulo od vnímání raků jako senzitivních indikátorů vodního prostředí po dnešní rozšíření řady tolerantních druhů schopných přežívat v širokém rozpětí nepříznivých podmínek prostředí. I přes diskuze, zda je či není rak správný bioindikátor, jsou ale raci stále považováni za neodmyslitelnou a klíčovou součást vodního ekosystému. Bez ohledu na to, jak jsou jednotlivé druhy raků vnímavé ke kvalitě vodního prostředí, všechny druhy mohou být velmi dobře využity v různých studiích zaměřených na biomonitoring. Hlavním cílem disertační práce bylo vyvinutí a inovace systému pro kontinuální monitorování kvality vody s využitím raků jako bioindikátorů. Tím, že nejsou raci tak vývojově složití ve srovnání s obratlovci (např. rybami), ale dostatečně komplexní ve srovnání s ostatními bezobratlými s pevnou tělesnou schránkou (např. mlži), reprezentují užitečný objekt pro biomonitoring s dobrou možností manipulace s relativně snadným získáním, analýzou a interpretací dat. První část práce je věnována vyhodnocení raků jako vhodných bioindikátorů. Potvrdili jsme, že při zjišťování akumulace těžkých kovů ve vodním prostředí mohou raci poskytnout dostatečné množství vhodných tkání a orgánů. Pro tento účel jsme analyzovali žábra, svalovinu a hepatopancreas. Primárně se většina těžkých kovů akumuluje v hepatopankreatu (chrom, kadmium, měď, nikl, zinek). Pro větší relevanci výsledků biomonitoringu byla data porovnána se vzorky odebranými z ryb ze stejných nádrží. Zvláštní pozornost je v práci (druhá čast) věnována vyhodnocení etofyziologických charakteristik, pohybu a srdeční činnosti k vyhodnocení kvality vody. Testována byla reakce na chloramín, chloridy a dusitany a později i na různé přirozené podněty (pachy potravy, jedince jiného pohlaví, dravce atd.). Tento přístup se svým způsobem ukázal jako na jednu stranu jednoduchý, ale v zásadě komplexní a sofistikovaný. Jednoduchost tohoto přístupu spočívá v jeho rychlém využití a snadnějším vyhodnocení změn srdeční a pohybové aktivity přímo v reálném čase, oproti dlouhým a složitým analýzám. Jisté komplikace mohou souviset s nepředvídatelnou reakcí zvířat, protože se měřené parametry mohou často navzájem ovlivňovat, což musí být řádně sledováno a eliminováno. Jedinečnost našeho vyvinutého systému spočívá právě v kombinaci vyhodnocování chování a fyziologických parametrů, což poskytuje možnost relevantního vyhodnocení reakcí zvířat na změnu prostředí. Na vyvinutý systém byla podána patentová přihláška a senzor bude ochráněn jako užitný vzor. Tento systém je využitelný i pro ostatní korýše s dostatečnou velikostí krunýře, stejně tak jako pro vodní mlže. Jedinou slabinou systému může být to, že živý organismus je sice schopný přímé reakce na změnu prostředí, ale není schopný přesně specifikovat příčinu. Nicméně k tomuto účelu mohou být následně využity přesné chemické analytické metody schopné dnes detekovat široké spektrum látek. Ačkoli je srdeční tep druhově specifický a závislý na kondici jedince a nemůže být tudíž jednoduše aplikován na všechny druhy, může být vizuální analýza primárních křivek srdečního tepu využitelná pro stanovení referenčních hodnot pro určité fyziologické stavy raků. Tomuto problému je věnována závěrečná část práce. Závěrem lze říci, že vyvinutý systém pro biomonitoring je velmi dobře využitelná neinvazní metoda ke studiu reakcí raků na specifické podněty v kontrolovaných podmínkách, s možností další aplikace ve více vědních oborech i praxi.
|
|
| |
host ::
RSS.