Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 38 záznamů.  začátekpředchozí19 - 28další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Komparace daňové zátěže zaměstnanců v ČR a ve Švédsku
Štáhl, Jiří ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Morávková, Jana (oponent)
Cílem této diplomové práce je komparace daňové zátěže zaměstnanců v České republice a ve Švédsku. První část práce je věnována popisu daňových systémů obou porovnávaných zemí se zaměřením na zdanění závislé činnosti, a to podle platné legislativy v roce 2016, za účelem úspěšného provedení výpočtů v následujících částech. Druhá část diplomové práce se zabývá samotnou komparací zvolených ukazatelů. Pro dosažení stanovených cílů jsou porovnávány zjištěné hodnoty efektivních daňových sazeb u různých příjmových skupin a různých typů poplatníků. Dále jsou porovnávány hodnoty ukazatelů redistribuce, a to intervalové a globální progresivity (Lorenzova křivka, Giniho koeficient). Závěrečná část je věnována porovnání zjištěných výsledků s výsledky již obhájených diplomových prací.
Determinanty softwarového pirátství v evropských zemích
Kozlova, Alina ; Janíčko, Martin (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá vliv růstu vybraných faktorů na míru softwarového pirátství ve 25 evropských zemích. V modelu jsou použity následující determinanty: HDP na obyvatele, Giniho koeficient, HND na obyvatele, výdaje na výzkum a vývoj, podíl terciárně vzdělaných na pracovní síle, index ekonomické svobody, ochrana práv duševního vlastnictví a internetové pokrytí. Na základě dat za roky 2007 - 2011 představuji 5 ekonometrických modelů, které jsou odhadnuty za pomoci panelové regrese. Ukazuje se, že ekonomické faktory, jako jsou HDP a HND na obyvatele, mají negativní vliv na míru pirátství a meziroční růst uživatelů internetu podporuje zvyšování míry pirátství. Ostatní determinanty nevyšly statisticky významné, ale potvrdil se negativní směr závislosti růstu podílu terciárně vzdělaných na pracovní síle vůči míře pirátství.
Komparace daňové zátěže zaměstnanců v ČR a v USA
Buček, Jan ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Kostohryz, Jiří (oponent)
Cílem této práce je komparace daňové zátěže zaměstnanců v České republice a ve Spojených státech amerických, a to dle legislativy platné v roce 2016. V rámci teoretické části se věnuji popisu daňových systémů se zaměřením na zdanění příjmů ze závislé činnosti. U Spojených států amerických krátce uvádím i vývoj daňového systému. Praktická část se skládá ze dvou kapitol. Ta první je zaměřena na výpočet efektivní sazby daně pro poplatníky z vybraných typů domácností, druhá prakticky orientovaná kapitola se zabývá globální progresivitou daně z příjmů. Rovné rozdělení příjmů ve společnosti je analyzováno pomocí Lorenzovy křivky a Giniho koeficientu. Uskutečněné výpočty poukazují na progresivní působení daně jak v ČR, tak i ve Spojených státech amerických s tím, že vyšší míra daňové progrese a zároveň nerovnosti v rozdělení příjmů je přítomna v USA. V otázce efektivních sazeb daně z příjmů je vyšší daňová zátěž patrna u USA, v rámci celkových efektivních sazeb se rozdíly mezi ČR a USA snižují.
Komparace daňové zátěže zaměstnanců v ČR a v Belgii
Hrubanová, Adéla ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Beneš, Jonáš (oponent)
Diplomová práce analyzuje a porovnává daňové zatížení zaměstnanců v České republice a v Belgii. V první části shrnuje daňové systémy obou zemí a popisuje, jakým způsobem se postupuje při výpočtu jejich daňového zatížení. Druhá část se věnuje komparaci efektivních daňových sazeb pro různé typy poplatníků. Třetí část pojednává o daňové progresivitě z hlediska lokální progresivity, kterou měří pomocí stanovených intervalů a zjišťuje pro které příjmové kategorie je progresivita nejvýznamnější. Lorenzova křivka v poslední části práce zobrazuje graficky globální progresivitu daně a redistribuci příjmů ve společnosti. Giniho koeficient ji měří. Závěrečné zhodnocení potom upozorňuje na důležité souvislosti mezi oběma zeměmi, porovnání s dalšími zeměmi Evropské unie a jejich budoucí vývoj právě v oblasti zdanění mezd.
Zdanění příjmů ze závislé činnosti v České republice a v Německu
Malá, Hana ; Finardi, Savina (vedoucí práce) ; Vančurová, Alena (oponent)
Cílem této diplomové práce je porovnání zdanění příjmů ze závislé činnosti v České republice a v Německu. Teoretická část práce je zaměřena na popis zdanění příjmů ze zaměstnání u sledovaných zemí včetně vysvětlení systému sociálního pojištění u obou států.Empirická část diplomové práce se zabývá porovnáním daňové zátěže příjmů ze zaměstnání u různých příjmových a typových poplatníku s použitím vhodně zvolených ukazatelů, jimiž jsou například efektivní daňová sazba. V závěrečné části práce jsou komparovány hodnoty ukazatelů redistribuce, a to intervalové a globální progresivity (Lorenzova křivka, Giniho koeficient).
Odhad pravděpodobnosti defaultu pomocí logistické regrese
Chalupa, Tomáš ; Dlouhá, Zuzana (vedoucí práce) ; Formánek, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je vytvořit vhodný model, který odhaduje pravděpodobnost nesplacení úvěru klientem. K odhadu byla použita logistická a probitová regrese a dvě definice nesplacení, 60 a 90 dnů po splatnosti. V práci je popsán způsob výstavby, odhadu a testování skóringových modelů a také struktura použitých dat, která byla použita v praktické části práce. Nejprve byl vytvořen teoretický model, který byl později konfrontován s odhady. Vytvořené modely byly porovnány v práci popsanými statistikami jako je McFaddenovo R^2, schopnost jejich diverzifikace byla zjišťována Lorenzovou křivkou a Giniho koeficientem. Bylo zjištěno, že logistická a probitová regrese mají téměř stejné výsledky a že 90 dnů je vhodnější definice než 60 dnů.
Komparace míry rovnosti příjmů České republiky a Maďarska v letech 2009 až 2014
Slámová, Adéla ; Barák, Vladimír (vedoucí práce) ; Štekláč, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá srovnáváním míry příjmové nerovnosti v České republice a Maďarsku. Práce se zaměřuje na historický vývoj obou zemí v období transformace, jejich stupněm evropské integrace a uvádí některé ekonomické teorie, které se zabývají distribucí příjmů ve společnosti. Součástí práce je analýza jednotlivých faktorů, které mají podíl na konečné velikosti míry příjmové nerovnosti a komparace velikosti Gini koeficientu v jednotlivých letech v období 2009 - 2013. Hlavním přínosem této analýzy je zjištění, že v České republice je největším problémem malé zaměření vysokoškolských studentů na technické obory a očekávatelná krize důchodového systému, v Maďarsku stojí za stále se zvyšující příjmovou nerovností především nízká vzdělanost populace a vysoké sociální dávky pro rodiče, což je odrazuje od brzkého návratu na trh práce.
Komparace daňové zátěže zaměstnanců v ČR a v Irsku
Křivanová, Jana ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Bušovský, Ladislav (oponent)
Cílem mé práce je komparace daňové zátěže zaměstnanců v České republice a v Irsku dle legislativy daných států, platné pro rok 2015. V teoretické části se zabývám popisem daňových systémů s důrazem na zdanění příjmů ze závislé činnosti. Součástí je i krátké shrnutí vývoje daňových systémů. Praktická část je rozdělena do dvou sekcí. První z nich je zaměřena na výpočet efektivní sazby daně pro poplatníky z různých typů domácností a druhá se zabývá výpočtem intervalové a globální progresivity daně v obou státech, společně s analýzou rovnosti redistribuce příjmů ve společnosti pomocí Lorenzovy křivky a Giniho koeficientu. Provedené výpočty prokázaly progresivní působení daně jak v ČR, tak v Irsku, přičemž vyšší míra daňové progrese i vyšší míra nerovnosti rozdělení příjmů je patrná v Irsku. Z pohledu efektivních sazeb daně z příjmů je vyšší daňová zátěž v Irsku, a to průměrně o 13,5 procentních bodů, což potvrzuje zákonné ustanovení v příslušné daňové legislativě.
Komparace daňové zátěže zaměstnanců v ČR a v Rakousku
Krčmářová, Simona ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Beneš, Jonáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním zdanění závislé činnosti v České republice a v Rakousku. Pomocí efektivní sazby daně a efektivní sazby celkového zatížení zaměstnance analyzuje daňovou zátěž zaměstnanců pro různé typy poplatníků. Následující kapitola zkoumá intervalovou progresivitu daně v obou státech a vyhodnocuje, pro které poplatníky je míra progresivity daně z příjmů nejcitelnější. Lorenzova křivka před zdaněním a po zdanění v poslední kapitole zobrazuje rozdělení příjmů mezi zaměstnanci a vliv zdanění příjmů na redistribuci důchodů ve společnosti. Koeficienty sestavené z Lorenzovy křivky pro Českou republiku a Rakousko kvantifikují míru přerozdělování příjmů pomocí progresivní důchodové daně.
Finanční situace domácností
Ševčík, Zdeněk ; Bína, Vladislav (vedoucí práce) ; Bartošová, Jitka (oponent)
Cílem této práce je analyzovat finanční situaci domácností v České republice v období let 2005 až 2009. Práce se dále soustředí na zhodnocení finanční situace domácností tvořených nezaměstnanými osobami a neúplnými rodinami s dětmi. Doplňující analýzy se zabývají věkovým hlediskem, velikostí obce a dosaženým vzdělání osob v čele domácnosti. Poté vypočítám Giniho koeficient a sestrojím Lorenzovu křivku jak pro celé období 2005 až 2009, tak regionálně pro rok 2009.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 38 záznamů.   začátekpředchozí19 - 28další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.