|
| |
|
| |
|
|
Československo
Hrončeková, Ivana ; Stejskalová, Tereza (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Videopoézia o súčasnom Československu. Diplomová práca kombinuje textové záznamy prirodzenej formy českoslovenčiny a teoretických téz s videoperformanciami alebo videozáznamami bežných situácií. Kolážovým spôsobom pracuje s dekonštrukciou a konštrukciou textu a obrazu do lyrického celku.
|
|
| |
|
| |
|
|
Mladá poezie devadesátých let 20. století
PIORECKÝ, Karel
Předkládaná práce je zaměřena na básnickou tvorbu mladých debutantů, kteří vstoupili do literární komunikace v devadesátých letech 20. století, tedy autorů nezatížených zkušeností s kulturní politikou uplatňovanou před listopadem 1989. Jejich tvorba se rodila ve spletitém kontextu posttotalitní kulturní situace, v níž se setkávaly velmi rozdílné tradice, které byly v předchozích desetiletích vyloučeny z veřejné komunikace. Paralelně s tímto procesem se rodila mladá poezie devadesátých let, na jejímž charakteru se nemohl nepodepsat onen dobový zájem o vše minulé a donedávna zakázané. V první kapitole věnujeme pozornost dobové literárněkritické recepci mladé poezie v devadesátých letech. Analyzujeme jazyk, hodnotové rámce, kritéria a očekávání, které uplatňovala soudobá literární kritika na mladou poezii. Klíčovou byla otázka po tradici, na níž by měla ve změněných a demokratizovaných kulturních a společenských podmínkách nová poezie navazovat. Očekávání literární obce byla orientována spíše směrem k minulosti, tedy k navázání na některou z hodnotných a po dlouhé době opět neproskribovaných tradic, než k neoavantgardnímu hledání nových výrazových rejstříků. Následující tři kapitoly sledují trojici výrazných linií v rámci mladé poezie devadesátých let: linii poezie spirituální, věcné a imaginativní. Analytické a interpretační sondy do tří zmíněných linií propojuje společné hledisko {--} sledování lyrického subjektu a podob jeho stylizace. Toto metodologické východisko se opírá o Červenkovu teorii lyrického subjektu, jíž je věnována samostatná teoreticky zaměřená kapitola v úvodní části práce. Soustředění pozornosti k lyrickému subjektu umožnilo sestavit typologii podob lyrického subjektu a vysledovat obecnější tendence, charakteristické pro subjektivitu v mladé poezii devadesátých let. Zmiňované tři tradiční lyrické mody a výrazové rejstříky sice mladá poezie devadesátých let ochotně přijímala, ale postupně z nich odstranila jakékoli programní a ideologické akcenty. Tradiční lyrické mody v posttotalitní a postmoderní situaci přestávají být součástí velkých příběhů. Jejich původní metanarativní charakter je eliminován. Ze spirituální poezie se vytrácí explicitní konfesijnost, imaginativní lyrika se zbavuje surrealistické revolučnosti a psychologismu, poezie věcnosti postrádá patos nutné vývojové změny, s níž tento lyrický mod aplikovala Skupina 42. V poezii devadesátých let tedy tradice nejsou rozvíjeny ve své původní podobě, ale selektivně používány s ohledem na aktuální stav kultury a myšlení.
|
|
| |
|
| |
|
|
Poezie Jana Rokyty
NEUBERGOVÁ, Daniela
Práce se týká osobnosti, která v dnešních dobách již zcela vymizela z učebnic české literatury, ačkoliv je význačná nejen svou tvorbou literární, nýbrž i pěstováním slovanských vztahů a zájmů o slovanskou kulturu. Onou osobností je Adolf Černý neboli Jan Rokyta. První část práce je věnována životu Jana Rokyty a s ním spojenou celoživotní prací a zájmy nejen v oblasti literární. Následuje přehled knižních vydání Rokytových děl. V následujícím oddílu je podán přehled dobové kritiky Rokytova díla. Následně navrhujeme periodizaci autorových tvůrčích období. Podstatnou částí práce jsou analytické partie, podávající interpretaci poezie Jana Rokyty; aby bylo možno pokusit se vnímat dobovou hodnotu sledovaného jevu, provádíme přitom porovnání s poezií tak velké osobnosti české literatury, jakou byl Jaroslav Vrchlický.
|
|
|
Antické motivy v epice J. Vrchlického.
AUBRECHTOVÁ, Lucie
Hlavní náplní této bakalářské práce je interpretace antických motivů ve vybraných epických sbírkách Jaroslava Vrchlického. Cílem je sledovat frekvenci těchto motivů v jednotlivých sbírkách, porovnat rozdílnosti v jejich užití a stanovit jejich místo ve struktuře celku. Největší část práce je věnována samotné analýze antických motivů po stránce obsahové i formální. Je kladen důraz na způsob zpracování jednotlivých motivů, zasazení do kontextu a volbu jazykových prostředků.
|
host ::
RSS.