|
|
Žáci z rozvedených rodin
ZUNTOVÁ, Tereza
V diplomové práci nás budou zajímat hlavně dopady rozvodu rodičů na psychiku dětí a jejich budoucí život. Součástí práce je literární rešerše, která je zaměřena na témata rodiny, rozvodu a následných dopadů rozvodu na dítě. Stejně tak je koncipovaná celá teoretická část. Na téma rodiny nahlížíme mimo jiné i z kontextu historického vývoje, protože v něm spatřujeme významné souvislosti pro současnou dobu, kdy je rozvod rodin stále častější. Kromě historie rodiny se zabýváme také jejími funkcemi a uspořádáním. V oblasti rozvodu se zaměřujeme na charakteristiku jednotlivých druhů rozvodu. Zajímali jsme se také o nejčastější příčiny rozvodu. Velmi důležité nám připadalo zařadit kapitolu o porozvodové péči o dítě. Poslední kapitolou teoretické časti je kapitola zaměřená přímo na dopady rozvodu na dítě. Řešíme zde hlavně psychickou stránku osobnosti a postoje k životu. Praktická část je zaměřena na kvalitativní výzkum, který je proveden metodou hloubkového rozhovoru. Účastníky výzkumu se stali žáci, kteří právě navštěvují druhý stupeň základní školy a dále ti, kterým se rodiče rozvedli, když druhý stupeň navštěvovali a nyní nahlíží na rozvod s odstupem času.
|
|
|
Rodina na 1. stupni ZŠ v hodinách Prvouky
MATOUŠKOVÁ, Barbora
V této diplomové práci se zabývám tématem "Rodina na 1. stupni ZŠ v hodinách Prvouky". Jedná se o výzkumnou práci, jejímiž hlavními cíli je zjistit pomocí smíšeného výzkumu informovanost učitelů o rodinách žáků, s jakými obtížnými situacemi se v praxi běžně setkávají a jak dané téma učitelé prezentují v hodinách prvouky a mimo ni v souvislosti s nárůstem různých forem rodiny. Práce je rozdělena do dvou částí. V první, teoretické části, se snažím přiblížit vyučovací předmět prvouka, stručně charakterizovat rodinu, její vývoj od pravěku až po současnost a současně zmiňuji přehled demografických změn souvisejících s touto oblastí. Druhá, praktická část, přináší výsledky smíšeného výzkumu realizovaného u učitelů na 1. stupni ZŠ. Pro výzkumné šetření byla použita metoda dotazníku a rozhovoru.
|
|
|
Vliv sociálního prostředí dítěte na jeho přechod z prvního stupně základní školy na stupeň druhý - případová studie
PUKLOVÁ, Kristýna
Práce se zabývá vlivem sociálního prostředí na problémy související s přechodem dítěte z prvního stupně základní školy na druhý. Tento přechod je problémem u všech dětí, ale především u dětí sociálně znevýhodněných dochází často k tomu, že přestanou na základní školu pravidelně docházet. Výzkum se opírá o kvalitativní výzkumné metody (případová studie podpořená jednou z metod vizuální sociologie, konkrétně metodou fotografií podporovaných rozhovorů). Výzkum byl prováděn především v Salesiánském středisku mládeže v Českých Budějovicích.
|
|
|
Rodina s handicapovaným dítětem
MATUSZKOVÁ, Michaela
Autorka se bude ve své bakalářské práci zabývat rodinami s handicapovaným dítětem. Práce bude zaměřena na tělesné postižení s diagnózou dětská mozková obrna. V první části práce jsou vysvětleny základní pojmy související s tématem jako je norma, normalita, vada, porucha, postižení a handicap. Významnou část práce budou tvořit základní fakta o diagnóze. Druhá část bakalářské práce bude věnována příběhům rodin s tímto postižením. Konkrétně bude zkoumáno, s jakými problémy se musí rodiny vyrovnat, zdali jsou jejich přístupy k dítěti stejné nebo jestli se výrazně liší, případně na koho se mohou rodiny obrátit v potřebě pomoci. Autorka proto zmíní i některé organizace a sdružení, které se těmto lidem věnují. Na práci bude autorka spolupracovat s příbramským sdružením DEMKA a ALKA.
|
|
|
Postavení a role sourozenců dětí s těžkým zdravotním postižením v rodině
TŮMOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce je zaměřena na postavení a roli sourozenců dětí s těžkým zdravotním postižením v rodině. Cílem této práce je zjistit, jakou roli a postavení k sobě zaujímají zdravý sourozenec a sourozenec s těžkým zdravotním postižením. Jako hlavní výzkumnou otázku jsem si stanovila, zda a jak se měnila role a postavení zdravého sourozence k sourozenci s těžkým zdravotním postižením v průběhu dospívání. V teoretické části jsem se zaměřila na rodinu, její funkce, výchovné styly a na podoby současných rodin. Dále jsem se věnovala zdravotnímu postižení. Definovala jsem tělesné a mentální postižení, vymezila jsem rozdíl mezi postižením vrozeným a získaným a také jsem se podrobněji zabývala dětskou mozkovou obrnou. Vedle tohoto postižení jsem ještě okrajově nahlédla na neuromuskulární a další svalová onemocnění a na ortopedická postižení. Další část mé teoretické práce tvořila rodina s dítětem se zdravotním postižením, kde jsem se zaměřila na velmi důležitý proces vyrovnání se s narozením dítěte se zdravotním postižením, dle známé americko- švýcarské lékařky Elisabeth Kübler-Rossové. V neposlední řadě jsem se také zabývala sourozenci dítěte se zdravotním postižením a vztahem dítěte ke svému postižení. Vzhledem k malému počtu respondentů jsem si pro realizaci výzkumu zvolila kvalitativní výzkum. Výzkumný soubor se skládá z osmi respondentů, kteří byli ochotni se na mém výzkumu podílet. Sběr dat probíhal pomocí připravených dotazníků, které jsem respondentům rozeslala pomocí emailu. Všechny jsem obeznámila s tématem mé bakalářské práce, s cílem, výzkumnou otázkou a s anonymitou při podávání informací v dotazníku, na kterou se někteří i sami doptávali. Dotazníky jsem zvolila z toho důvodu, že někteří z respondentů se nachází momentálně mimo republiku, nebo z dalších jiných důvodů nebyla možnost osobního setkání. Otázky jsem pokládala otevřené, tedy bez možnosti výběru odpovědi, respondenti měli tedy úplně volný prostor ke svému vyjádření. Práce by mohla být přínosem především pro samotné sourozence dětí s těžkým zdravotním postižením, díky ní by mohli získat na tuto problematiku i jiný náhled ze strany dalších sourozenců, dále by mohla být přínosná i pro rodiče dětí se zdravotním postižením, aby si uvědomili, jak celou tuto problematiku vnímá zdravý sourozenec.
|
|
|
Pohled rodinných příslušníků na možnosti péče o seniora s disabilitou
RAJCHOTOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá tématikou spojenou s výběrem péče o seniora. V teoretické části jsou vymezeny pojmy senior, disabilita, dále se zde věnujeme tématu senior a rodina a s tím souvisejícím vícegeneračním soužitím, v neposlední řadě rodinné péči o seniory, zdravotně sociální péči o seniory a poté typickým službám pro seniory. Empirická část byla realizována pomocí strukturovaného rozhovoru, v němž bylo osloveno 8 vícegeneračních rodin z oblasti Vltavotýnska, které žijí v jedné domácnosti. Ve výzkumu jsme zjišťovali názory rodinných příslušníků a seniorů na možnosti péče o seniora a následně jsme srovnávali jejich odpovědi. Bakalářská práce nahlíží na odlišnost názorů rodinných příslušníků a seniorů vzhledem k možnostem zajištění péče o seniora. Zajištění péče v přirozeném prostředí je většinou přáním seniora, ale ne vždy se toto přání shoduje s názorem rodinného příslušníka. Velká neinformovanost respondentů má za následek obavy z institucionálního zařízení, případně zkreslené informace a představy o pobytu v zařízení. Neinformovanost se projevila taktéž v případě možnosti poskytnutí rodinné péče o seniora, když rodinní pečující projevili ve většině případů spíše obavu. Respondenti by se tedy měli více orientovat v možnostech péče o seniora, aby jednou mohli seniorovi zajistit důstojné stáří, prožité podle jeho představ tak, aby to přineslo prospěch celé společnosti.
|
|
|
Specifické metody sociální práce s rodinou v průběhu řízení o výkonu rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství
BALOUN, Ingrid
Diplomová práce se zabývá specifickými metodami sociální práce s rodinou v průběhu řízení o výkonu rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství. Cílem mé diplomové práce je zjistit, jaké metody sociální práce aplikují sociální pracovníci při práci s rodinou, kde probíhá řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí na dobu po rozvodu. V souvislosti s cílem jsem stanovila výzkumnou otázku takto: Jaké bariéry identifikují sociální pracovníci při své práci s rodinou, kde probíhá řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí na dobu po rozvodu? Pro zpracování empirické části jsem zvolila kvalitativní výzkum, který bude probíhat pomocí polostrukturovaného rozhovoru se sociálními pracovníky. Výzkumný soubor tvořilo dvanáct sociálních pracovníků, kteří pracují s rodinami v rozvodu. Dopředu byla stanovena dvě hlavní kritéria pro záměrný výběr výzkumného souboru. Jako prvním kritérium bylo, že sociální pracovníci musí pracovat s rodinami, které jsou v průběhu řízení o výkonu rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství. Druhé kritérium bylo, aby sociální pracovními pracovali na orgánu sociálně právní ochraně dětí minimálně po dobu jednoho roku. Z výzkumu vyplynulo, že sociální pracovníci na orgánu sociálně-právní ochrany dětí nejvíce používají přístup orientovaný na úkoly a uplatňují antiopresivní přístup. Z technik v rozhovoru s klienty využívají nejvíce aktivní naslouchání a s dětmi při rozhovoru techniku práce s kresbou. Při naplňování cíle diplomové práce jsem identifikovala problém u sociálních pracovníků a to ten, že polovina informantů nevěděla, jaké přístupy a techniky jsou v sociální práci. Nejvíce informantů ohledně jejich bariér v práci vypověděli, že je pro ně bariérou klient pod vlivem alkoholu či drog a agresivní klient. Diplomová práce identifikovala některé nedostatky sociálních pracovníků, ale i jejich vedoucích, např. v nedodržování standardů a může jim pomoci si tyto nedostatky uvědomit a v budoucnu je napravit. Klíčová slova Sociální práce s rodinou; Manželství; Rodina; Rodičovská péče; Orgán sociálně-právní ochrany dětí
|
|
|
Rodina a poradenství v procesu koordinované rehabilitace
CHALUPOVÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá problematikou role rodiny v procesu koordinované rehabilitace. V současné době již není rehabilitace chápána pouze jako zdravotnická aktivita ve smyslu fyzioterapie, ale jako interdisciplinární činnost, která zahrnuje nejenom péči léčebnou, ale také sociálně-právní, pedagogicko-psychologickou a pracovní. Koordinovaná rehabilitace proto vyžaduje spolupráci týmu odborníků, kteří se na ní podílejí. Nejde pouze o kvalifikované odborníky, ale i o člověka se zdravotním postižením a jeho rodinu. Rodina je nejdůležitější sociální skupinou a základním stavebním článkem společnosti. Plní základní výchovnou funkci, formuje postoje dítěte k sobě samému, k blízkým i k celému světu. Zásadním způsobem tak ovlivňuje společnost a naopak společnost působí zpětně na rodinu. Je proto třeba rodině poskytovat informace nezbytné pro plnění svých funkcí (zejm. pokud pečuje o osobu s disabilitou), například formou odborného poradenství. Cílem práce bylo identifikovat roli rodiny a její spolupráci s poradenskými institucemi v procesu koordinované rehabilitace. Poradenskými institucemi byly kromě poraden pro osoby se zdravotním postižením myšleny i další organizace, které poskytují odborné sociální poradenství osobám se zdravotním postižením, a organizace, jejichž sociální služby jsou primárně určeny právě této cílové skupině. Pro zpracování empirické části byl použit kvalitativní výzkum. Sběr dat byl proveden pomocí metody dotazování, konkrétně techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo třináct sociálních pracovníků/pracovnic poskytujících odborné sociální poradenství nebo další sociální služby, jež jsou primárně určeny osobám se zdravotním postižením. V souvislosti s cílem práce byla stanovena hlavní výzkumná otázka, která zněla: Jaké nesnáze sociální pracovníci identifikují při práci s rodinou v procesu koordinované rehabilitace? Z hlavní výzkumné otázky byla dále odvozena dílčí výzkumná otázka, která zněla: Jaká je role rodiny v poradenském procesu z pohledu sociálního pracovníka? Z výsledků vyplynulo, že sociální pracovníci jsou se spoluprací s rodinou uživatelů sociálních služeb spokojeni a udávají, že spolupráce mezi nimi funguje. Spolupráce mezi sociálními pracovníky a rodinou se však výrazně liší podle druhu poskytované sociální služby. Výzkum dále odhalil, že poskytovatelé sociálních služeb se s nesnázemi při práci s rodinou setkávají spíše výjimečně. I přesto sociální pracovníci považují za nesnáze především limity v komunikaci s rodinou. Poskytovatelé sociálních služeb se snaží budovat vztah mezi nimi a rodinou uživatele dané služby a poskytují jim sociální oporu. Sociální pracovníci vnímají roli rodiny především jako jejich komunikačního a spolupracujícího partnera. Nejlepší je tedy komunikace vedená na partnerské spolupráci sociálního pracovníka a rodiny uživatele sociálních služeb. Diplomová práce identifikovala nesnáze sociálních pracovníků při jejich práci s rodinou a přináší informace pro podněty k aktivnějšímu zapojování rodin do řešení obtížné životní situace svých členů.
|
|
|
Specifika sociální práce s rodinou v mediaci
HAUPTOVÁ, Veronika
Tato práce se zabývá problematikou rodinné mediace a jejího využití v rámci sociální práce s rodinou, kdy je jedním z vhodných prostředků k řešení rodinných sporů, které patří mezi ty emočně nejnáročnější na řešení. Právě mediace umožňuje řešit spory kultivovaným způsobem a to za pomoci prostředníka mediátora, který spor nerozhoduje, ale pomáhá stranám nalézt nejpřijatelnější řešení. Cílem této práce je zmapování, jakým způsobem je rodinná mediace využívána a jaký je její potenciál. Dílčími cíli pak je identifikace nesnází a benefitů, které mediace do práce s rodinnou přináší a zjištění popularity mediace, proč není využívaná tolik jako by mohla být. Výzkumnými otázkami jsem dále chtěla zjistit, jak na mediaci nahlížejí a jak jsou s ní obeznámeny pracovnice orgánu OSPOD a mediátorky, vykonávající služby rodinné mediace. V neposlední řadě jsem se zajímala o spolupráci těchto dvou subjektů. Celý výzkum byl zaměřen na oblast Jihočeského kraje. K získání potřebných dat byl použit kvalitativní výzkum a jako techniku sběru dat, jsem si zvolila polostrukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Výzkumný soubor tvořily 4 pracovnice orgánu OSPOD a 5 mediátorek, kdy jsem oběma těmto skupinám pokládala otázky, které byly rozdělené do několika navazujících okruhů. Celkem jsem tedy provedla 9 rozhovorů. Z výzkumu vyplynulo, že v současné době není mediace využívána, tak jak by mohla být, a tudíž její potenciál není naplněn. Za vinu to dávám především velmi nízkému povědomí o mediaci v široké, ale leckdy i v odborné veřejnosti, kdy jež prozatím se o mediaci ví velice málo. Na druhou stranu se, ale stále jedná o relativně nový institut, který se v našem prostředí musí etablovat a získat důvěru odborné i laické veřejnosti. Abych nebyla pouze negativní od doby, kdy byl přijat zákon č. 202/2012 o mediaci, se situace rapidně zlepšila, proto se i domnívám, že mediace bude mít v budoucnosti svoje místo ve sféře řešení mezilidských problémů a jenom je potřeba čas. To vyplývá i ze zkušeností ze zahraničí, kde má mediace již svoje místo.
|
|
|
Seberealizace seniorů v domově s pečovatelskou službou
ŠIMEČKOVÁ, Irena
Problematika stáří a stárnutí je pro každého z nás čím dál aktuálnější téma. Mnoho seniorů ani nečekalo, že se tak vysokého věku dožije. Je pochopitelné, že starým lidem postupně ubývají síly a dojdou k závěru, že chtějí být umístěni do pobytového zařízení. Je třeba dodat, že rozhodnutí seniora musí být dobrovolné, určitě jej nelze vynutit. Jeho rodina a přátelé mu můžou být oporou. V situaci, kdy je senior vcelku samostatný, avšak jeho zdravotní stav se zhoršuje a dá se očekávat, že bude potřebovat pomoc při zvládání běžných úkonů, může si podat žádost o umístění do domova s pečovatelskou službou. Senioři pak s obcí, která vlastní domov s pečovatelskou službou uzavřou řádnou nájemní smlouvu a s pečovatelskou službou se domluví, jaké konkrétní úkony potřebují. Aby se senior lépe adaptoval v domově s pečovatelskou službou, může si vzít nábytek ze svého domova, obrázky či fotografie. Výhodou pro seniora může být, že v domově má známé a zná okolí. Mnohdy je v domově s pečovatelskou službou lepší dostupnost zdravotní péče, služeb a dopravy nežli v jeho předchozím bydlišti. Výhodou je i program, který domov s pečovatelskou službou pro seniory vytváří. Je samozřejmostí, že i senioři si mohou vytvořit svůj vlastní program. I senioři se mohou seberealizovat. Mohou navštěvovat kluby pro seniory, vzdělávat se na univerzitách třetího věku, chodit do divadla, navštěvovat zajímavá místa či chodit na procházky. Téma mé diplomové práce je Seberealizace seniorů v domově s pečovatelskou službou. Cílem práce je zmapovat faktory, které ovlivňují potřebu seberealizace seniorů v konkrétním domově s pečovatelskou službou. Byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Jak senioři vnímají možnost seberealizace s podporou pečovatelské služby. Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky byly stanoveny čtyři dílčí výzkumné otázky. Byla použita strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum se uskutečnil v Domově s pečovatelskou službou v Tylově ulici v Českých Budějovicích. Pečovatelskou službu zde zajišťuje Ledax, o.p.s. Z výzkumu vyplynulo, že senioři se cítí bezpečně a znají svá práva. Senioři uváděli, že jsou spokojeni s pečovatelskou službou, na druhou stanu chtějí zůstat co nejdéle samostatní. Dotazovaní se shodli, že jejich zdravotní stav není ideální, ale snaží se vše brát s nadhledem. Mají strach z toho, že se stanou plně závislí na péči jiné osoby. Dále se velmi těžko vyrovnávají se ztrátou sousedů, se kterými navázali přátelství, toto uváděli senioři, kteří zde žijí více jak deset let, zároveň se shodli, že dříve zde byli sousedské vztahy lepší a pořádalo se mnohem více společenských akcí. Senioři, kteří jsou v domově kratší dobu uváděli, že sousedské vztahy jsou dobré. Všichni senioři jsou v pravidelném kontaktu se svou rodinou a známými. Preferují osobní návštěvu, ale když je nejhůř, tak si zavolají. Senioři se zúčastňují volnočasových aktivit, které pořádá domov s pečovatelskou službou a to zejména ženy. Z výzkumu dále vyplynulo, že by senioři uvítali více volnočasových aktivit. Během rozhovoru uvedli někteří z dotazovaných seniorů, že se pro ostatní snažili vymýšlet různé volnočasové aktivity, bohužel se to však nesetkalo s úspěchem. Na zodpovězení hlavní výzkumné otázky - Jak senioři vnímají možnost seberealizace s podporou pečovatelské služby? Mohu sdělit, že pro seniory je důležitá podpora pečovatelské služby jak při jejich každodenních záležitostech, tak i při volnočasových aktivitách. V případě že mají problém, část dotazovaných se shodla na tom, že je to právě pečovatelská služba, kam se obrátí pro radu. Výsledky této práce budou předány sociálním pracovníkům a seniorům v Domově s pečovatelskou službou v Tylově ulici v Českých Budějovicích.
|
host ::
RSS.