|
|
Pandemie španělské chřipky 1918/19 se zvláštním zřetelem na České země a středoevropské poměry
Salfellner, Harald ; Hlaváčková, Ludmila (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent) ; Pock, Lumír (oponent)
Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Studijní program: Dějiny lékařství Abstrakt disertační práce Pandemie španělské chřipky 1918/19 se zvláštním zřetelem na České země a středoevropské poměry Dr. med. univ. Harald Salfellner Praha, 2017 Abstrakt Na konci první světové války, v letech 1918 a 1919, postihla lidstvo dosud nevídaná pandemie chřipky, jíž během několika málo měsíců padlo za oběť více lidí, než ve všech bitvách první světové války 1914-18 dohromady. Přesný počet obětí není znám a je dnes různými prameny udáván mezi 20 a 50 miliony. S výjimkou několika odlehlých ostrůvků byl touto takzvanou španělskou chřipkou postižen celý svět, zvláštní měrou pak Evropa vykrvácená industriálně vedenou válkou. V létě roku 1918 dorazila pandemie v podobě první, relativně neškodné vlny, do českých zemí, o několik týdnů později se nemoc proměnila ve smrtelné ohrožení, kterému i u Vltavy podlehly tisíce lidí. Zatímco v říjnu 1918 povstávala z trosek rakouského mnohonárodního státu první Československá republika a davy ve městech jásaly, hleděly tisíce nemocných svírané horečkou a kašlem za zataženými závěsy vstříc svému nejistému osudu. Zatímco v USA byla chřipková pandemie jakožto největší zdravotní katastrofa 20. století podrobně probádána v četných vědeckých příspěvcích a monografiích, existují v mnoha...
|
|
|
Mediální terorismus prostřednictvím bakterie E.coli
Füleová, Veronika ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Škodová, Markéta (oponent)
Diplomová práce "Mediální terorismus prostřednictvím bakterie E.coli" zasazuje tzv. okurkovou paniku z léta 2011 do širšího kontextu s cílem odhalit, jakými znaky se současná rizika a jejich mediální reprezentace vyznačují. Uveřejňování nepotvrzených zpráv a neschopnost nalézt skutečného původce bakterie E.coli, která měla zapříčinit pandemii střevní nákazy, ovlivnily spotřební chování společnosti a přispěly k destabilizaci hospodářských struktur na globální úrovni. Většina příjemců mediálních sdělení je závislá na odborné nebo vládní autoritě vzhledem k tomu, že jim chybí hlubší znalost toho, co skutečně představuje riziko a co slouží jen jako prostředek k vytvoření tzv. mediální bubliny. Z tohoto důvodu se práce zaměřuje na teorii sociální konstrukce reality, na mediální rutiny a teoretické koncepce, které podporují existenci pseudoudálostí. Obsahová analýza kauzy ve vybraných českých denících a týdenících a srovnání s podobnými kauzami z uplynulých let na závěr identifikuje společný jazyk charakteristický pro "pandemie" bakteriálního a virového původu 21. století.
|
|
| |
|
|
Chřipkové viry
Kaufmanová, Lucie ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou chřipkových virů a jimi způsobenými onemocněními. Chřipka je jedna z nejčastějších infekčních nákaz, která každoročně postihuje téměř 10 % světové populace, v době pandemie dokonce 40 až 50 %. Velice často dochází k mylným představám, že chřipka je jakékoliv postižení horních cest dýchacích s provázející rýmou a kašlem. Práce je rozdělena na dva důležité segmenty. První část se věnuje obecné charakteristice virů, jejich zařazení do taxonomických jednotek, strukturnímu a stavebnímu složení virů, dále životnímu cyklu, a koloběhu virů v přírodě. Druhá část bakalářské práce shrnuje dosavadní poznatky týkající se chřipky; obecného vymezení, historie chřipkových virů včetně důležitých pandemií 20. století, obsahuje i epidemiologické charakteristiky chřipky. Zabývá se důležitostí očkování, poskytuje informace o jednotlivých druzích očkovacích vakcín. Můžeme zde najít i vysvětlení pojmů jako je epidemie a pandemie včetně rozdílů mezi nimi. Dále se v mé práci vyskytují nejdůležitější organizace zabývající se sledováním chřipky i samotný pojem surveillance. Práce shrnuje hlavní rozdíly mezi chřipkou a jinými respiračními infekcemi. Konkrétně se zaměřuje na jednotlivé typy chřipkových virů, jejich rozdělení, výskyt a variabilitu. Jsou zde uvedeny statistické údaje týkající...
|
|
|
Připravenost ČR na pandemii chřipky
JURZYKOWSKÁ, Lucie
Onemocnění chřipkou se hromadně vyskytuje v lidské populaci po celá staletí. Chřipka je akutní infekční onemocnění virového původu. V současnosti se chřipka vyskytuje na celém světě. Viry chřipky neustále cirkulují ve všech kontinentech světa nejen v lidské, ale i zvířecí populaci. Chřipka se poměrně snadno přenáší vzdušnou cestou a šíří dále. Každým rokem zasáhne obyvatelstvo v různě rozsáhlých sezonních epidemiích. Onemocnění chřipkou představuje významný zdravotní, sociální a ekonomický problém. Kromě každoročních sezónních epidemií může chřipka za několik desítek let způsobit pandemii. Pandemie chřipky by znamenala celosvětové rozšíření infekčního onemocnění způsobené novou variantou chřipkového viru. Pandemie chřipky v minulosti způsobily úmrtí milionům lidí na celém světě, hluboké ekonomické ztráty a sociální rozvrat států. Proto jednotlivé státy zpracovávají národní pandemické plány. Včasná připravenost na případnou pandemii chřipky v podobě národních pandemických plánů a z nich vyplývajících opatření představují prostředek ke zmírnění rozsahu, dopadu a následků pandemie. Úroveň připravenosti může mít vliv na hospodářský chod států, zdravotní dopady onemocnění a konečné počty obětí. Cílem diplomové práce je porovnat navržená opatření pro reakci na pandemii chřipky vyplývající z národních pandemických plánů České a Slovenské republiky, zjistit stav připravenosti na pandemii chřipky vyplývající z pandemického plánu České republiky a stav informovanosti civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na epidemiologickou charakteristiku chřipkového onemocnění. V rámci tématu je objasněna problematika pandemií chřipky z hlediska jejich historie a další oblast diplomové práce je zaměřena na pandemické plány. Pro vypracování teoretické části byla použita rešerše dostupné literatury, internetových zdrojů a platné legislativy. Výzkumná část diplomové práce je zaměřena na řešení stanovených výzkumných otázek. Pro splnění definovaných cílů byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Jak se liší přístupy a opatření v pandemických plánech České a Slovenské republiky? Jaká je informovanost civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice? V rámci první výzkumné otázky ve vztahu k dané problematice metodika práce zahrnovala analýzu obsahu pandemických plánů České a Slovenské republiky a provedení metody checklistu k získání přehledu o přístupu, postupech a úrovni připravenosti na území obou států a možnosti jejich vzájemného porovnání. V rámci druhé výzkumné otázky pomocí dotazníkového šetření byla zkoumána informovanost civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice. K získání dat pro výzkumné šetření byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Vytvořen byl dotazník obsahující 20 otázek. V dotazníku byla první část otázek zaměřena na obecné znalosti o chřipce a druhá část otázek na pandemii chřipky a související opatření. Respondenti vybírali z předem definovaných odpovědí. Při výběru respondentů nebyl použit náhodný výběr. Dotazník vyplnilo 50 respondentů nereprezentativního vzorku k získání základního přehledu a zjištění teoretických znalostí o pandemii chřipky. Následně bylo provedeno statistické vyhodnocení získaných údajů pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Z výsledků rozboru dotazníku vyplývá, že znalosti o onemocnění chřipkou a pandemii chřipky u respondentů z civilního obyvatelstva tedy laické veřejnosti existují, ale jsou nižšího rozsahu a neodpovídají normálnímu rozdělení četností.
|
|
|
Informovanost dětí a mládeže v Namibii o problematice HIV/AIDS
REGULOVÁ, Kristýna
Předkládaná bakalářská práce se věnuje problematice onemocnění HIV/AIDS v Namibii, konkrétně v regionu Karas, ve městě Keetmanshoop, kde během tříměsíční pracovní stáže byla autorkou zjišťována míra informovanosti o HIV/AIDS u namibijských dětí a mládeže.Cílem práce bylo zjistit míru informovanosti dětí a mládeže ve vymezené oblasti v Namibii o problematice HIV/AIDS. Pro potřeby výzkumu byly stanoveny tyto výzkumné otázky:Jaká je současná úroveň znalostí o problematice HIV/AIDS u dětí a mládeže v Namibii? Jaké jsou nejčastější zdroje informací o HIV/AIDS, jaké preventivní programy se jeví jako nejefektivnější a jakou úlohu hraje rodina a škola v rámci osvětové činnosti? Výsledky výzkumu ukázaly, že informovanost dětí a mládeže o problematice HIV/AIDS je ještě uspokojivá, celých 62 % uvedlo dva až tři správné způsoby přenosu viru a současně také dvě až tři správné možnosti ochrany před nakažením nemocí HIV/AIDS. Znalost minimálně dvou správných odpovědí ze tří možných byla považována za kritérium optimální informovanosti respondentů. Ze sesbíraných dat se ukázalo, že valná většina uvedla školu jako hlavní zdroj informací o HIV/AIDS ? 77 %, další nejpočetnější skupinou jsou ti žáci, kteří získávají informace z domova ? 12 %,méně pak od kamarádů ? 4 % a od lékaře ? 2 %. 5 % poznamenalo, že informace nikde nezískává. Je vidět, že škola má nezastupitelnou úlohu pro děti a mládež v Namibii i v oblasti prevence HIV/AIDS, vyplývá to i z toho, že 80 % dotázaných tvrdí, že má ve škole preventivní programy proti HIV/AIDS. Rodina podle všeho zastává druhé místo v důležitosti pro mladou generaci. 32 % žáků se prý s rodiči baví velmi často o sexu a HIV/AIDS, jen občas 43 %, zatímco nikdy se o podobných věcech doma nebaví 25 % respondentů. Bohužel bylo též zjištěno, že 68 % dětí a mládeže zná ve svém okolí člověka, který je HIV pozitivní, a 69 % uvedlo, že znali osoby, které v důsledku AIDS zemřely. To, že je onemocnění HIV/AIDS hrozbou, dosvědčuje i 84 % respondentů, kteří odpověděli, že z HIV/AIDS strach mají, a dokonce 93 % si myslí, že jít na testy na HIV/AIDS je velmi důležité. Kvalitativního výzkumu se zúčastnili tři lidé žijící v Namibii v Keetmanshoopu, kteří jsou ve své profesi v přímém kontaktu s dětmi a mládeží a sami mají také děti. Rozhovor poskytl zdravotník pracující na klinice v chudé čtvrti Tseiblaagter a v terénu, ředitelka a zároveň učitelka na základní škole v Tseiblaagteru a sociální pracovnice. Rozhovory podle návodu byly uskutečněny v anglickém jazyce, ale pro účely této práce, jíž jsou součástí, byly přepsány do češtiny. Dotazovaným byly kladeny otázky na téma problematiky HIV/AIDS a efektivní primární prevence a osvěta pro děti a mládež zaměřená proti HIV/AIDS. Otázky se týkaly též jejich osobních zkušeností v rámci jejich profese. Odpovědi potvrzují více či méně výsledky sběru dat z dotazníkového šetření u žáků a rovněž odpovídají na část výzkumné otázky. Jako nejefektivnější preventivní programy se jeví interaktivní hry, debaty a peer programy, které jsou pořádané v rámci komunity. Výsledným zjištěním se ukázalo, že škola hraje nejdůležitější roli v prevenci HIV/AIDS pro mladou generaci. Její činnost by tedy měla směrovat mladé lidi tak, aby byli schopni se sami do budoucna ochránit před virem HIV. Evidentně méně jsou angažováni rodiče či širší rodina dětí. Důvodem může být jejich neznalost problematiky, nebo i chybění rodičů a rodiny, případně chybění příkladného chování dospělých. Zda se dnešní děti budou chovat zodpovědně, až dospějí, nyní tvrdit s jistotou nelze. Záleží na tom, jak budou do života motivovány svým okolím.
|
|
|
Analýza průběhu epidemie pandemické chřipky v Jihočeském kraji
HUDEČKOVÁ, Kateřina
V diplomové práci jsou pomocí sekundární analýzy dat chronologicky zpracovány údaje o výskytu chřipky Pandemic (H1N1) 2009 od jejího prvního objevu na jaře 2009 v Mexiku až do oficiálního ukončení 6. fáze pandemie WHO v srpnu 2010. Od potvrzení prvního případu nákazy chřipkou Pandemic (H1N1) 2009 v Jihočeském kraji je práce zaměřena na tuto oblast. Ve spolupráci s Krajskou hygienickou stanicí Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích byla získána potřebná data pro naplnění dílčích cílů a zodpovězení výzkumných otázek. Byla provedena analýza 3 úmrtí v souvislosti s onemocněním chřipkou Pandemic (H1N1) 2009 v Jihočeském kraji a zhodnocena protiepidemická opatření. Byly popsány rozdíly u 121 onemocnělých chřipkou Pandemic (H1N1) 2009 v Jihočeském kraji z hlediska věkové distribuce a pohlaví. U 52 onemocnělých osob z Jihočeského kraje byla zaznamenána cestovatelská anamnéza, přičemž nejvíce případů bylo hlášeno v souvislosti s pobytem v Německu. Rovněž byly zpracovány ukazatele nemocnosti ARI v Jihočeském kraji a celé České republice, které byly následně graficky porovnány.
|
|
|
Nová varianta chřipky typu A ("Pandemic H1N1 2009") - problematika informovanosti o očkování v seniorském věku
BEČKOVÁ, Věra
Téma mé diplomové práce představuje problematika nové varianty chřipky typu A (Pandemic H1N1 2009) a s ní spojená informovanost o očkování v seniorském věku. Práce je rozdělena na dvě základní části, část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsem se snažila komplexně zpracovat dostupné poznatky o původci, epidemiologii a prevenci chřipkového onemocnění s důrazem kladeným především na očkování, orientované na seniorskou populaci. Praktická část je zaměřená na zmapování informovanosti seniorů o problematice očkování proti chřipce a analýzu výsledků získaných průzkumným šetřením. K získávání dat jsem použila metodu kvantitativně orientovaného výzkumu pomocí anonymního dotazníkového šetření. Dohromady jsem distribuovala 350 dotazníků, konečný počet pro zpracování dat tvořil 191 dotazníků. V souvislosti s prací jsem stanovila 4 hypotézy: 1. Více než třetina respondentů byla očkována proti nové variantě chřipky typu A (Pandemic H1N1 2009), 2. Nejčastějším důvodem nevyužití očkování byl nedostatek informací, 3. Velikost místa bydliště se statisticky významně podílí na pocitu informovanosti respondentů o této problematice, 4. Více než polovina respondentů by si přála získávat více informací o problematice nové varianty chřipky typu A (Pandemic H1N1 2009). Formulované hypotézy jsem na základě vyhodnocení šetření potvrdila nebo vyvrátila. Výsledky šetření ukázaly, že většina respondentů se necítí být o problematice nové varianty chřipky dostatečně informována a z tohoto důvodu také odvrhuje využití očkování. Touto prací bych ráda zdůraznila význam informací, které mohou lidem pomoci zvážit riziko chřipkového onemocnění a motivovat je k využití očkování. Protože právě očkování je důležitým prostředkem v ochraně před chřipkovými viry, zvláště pro rizikové skupiny obyvatel, mezi které patří také senioři. Z tohoto důvodu považuji šíření informací za velmi důležité a doufám, že k tomuto účelu také poslouží má diplomová práce.
|
|
| |
|
|
Epidemiologická analýza incidence chřipky typu A v regionu Jindřichův Hradec s porovnáním výskytu v kraji Jihočeském pro rok 2009 A 2010
NOVÁKOVÁ, Petra
Převážná část práce je zaměřena na chřipku typu A. Shrnuji zde současné teoretické poznatky z virologické, klinické a epidemiologické oblasti. Akutní respirační infekce, mezi něž patří i onemocnění virem chřipky, mohou být způsobeny i jinými původci. Nejčastější původce snadno s chřipkou zaměnitelné ve své práci také zmiňuji, aby byl jasně viditelný rozdíl mezi těmito infekcemi, které bývají často nesprávně jako chřipka označovány. Vlastní výzkumná část práce se zabývá epidemiologickou analýzou výskytu onemocnění a jeho porovnáním na okresní a krajské úrovni. Pokusila jsem se o zhodnocení epidemiologické situace za dvouleté období. Pro srovnání incidence chřipky typu A jsem si stanovila oblast okresu Jindřichův Hradec v porovnání s výskytem v Jihočeském kraji. Obě oblasti lze z hlediska výskytu onemocnění srovnávat, jelikož veškerá hlášená data na Krajské hygienické stanici jsou standardizována a přepočtena na relativní počet 100 000 obyvatel. Materiál pro výzkum jsem získala na Protiepidemickém oddělení Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích, kde v programu EPIDAT, což je program k zajištění povinného hlášení, evidence a analýzy výskytu infekčních nemocí v ČR, jsem si vyhledala potřebná data pro sezonu roku 2009 a 2010. Hlášené údaje od praktických lékařů jsou rozděleny do kalendářních týdnů a do věkových skupin dle vzniklých nových onemocnění. Nejsou však zde uvedeny výskyty jednotlivých typů virů chřipky, protože ne každé akutní respirační onemocnění je virologicky ověřováno v příslušné laboratoři, popřípadě není provedená následná typizace v Národní referenční laboratoři. Tudíž z dostupných údajů nelze stanovit přesný počet chřipky v daném období a místě. Dalším důležitým zdrojem informací mi byla data o frekvenci a výsledcích laboratorních vyšetření biologického materiálu, které bylo provedeno ve sledovaném období v Národní referenční laboratoři pro chřipku. Z rozboru dostupných dat bylo možno učinit závěr, že ve sledovaném období nedošlo ve výskytu chřipky a chřipce podobných onemocnění k mimořádné epidemiologické situaci, i když v rámci kraje byl překročen práh epidemického výskytu, bylo toto překročení pouze krátkodobé.
|
host ::
RSS.