|
|
Agresivní chování osob s mentálním postižením v zařízeních sociální péče
ZEMANOVÁ, Martina
Agresivnímu chování lidí s mentálním postižením se v České republice věnuje stále málo pozornosti. Od roku 2007 dochází k významnému posunu v poskytování sociálních služeb. Služby se transformují a od restriktivních opatření se postupně přechází k podpůrným a preventivním postupům v přístupu ke klientům. První kapitola se věnuje charakteristice mentálního postižení. Druhá kapitola obecně popisuje sociální služby podle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách a vymezuje službu Domov pro osoby se zdravotním postižením. Ve třetí kapitole píši o problémovém chování, hlavně pak o agresi, jejích příčinách, průběhu, zvládání, prevenci a možnostech terapií. Čtvrtá kapitola popisuje význam komunikace jako prevence vzniku agrese. V páté kapitole se věnuji vzdělávání pracovníků v sociálních službách. Dalším tématem kapitoly je supervize jako pomoc a podpora pracovníkům při práci s lidmi s mentálním postižením a zvládání agresivního chování. V poslední kapitole teoretické části popisuji restriktivní opatření, což jsou následné postupy při zvládání agrese. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu, metodou dotazování, využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek byli zaměstnanci v přímé péči, kteří zde pracují alespoň pět let. Rozhovory s vybranými respondenty probíhalo od prosince 2012 do února 2013. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké mají zaměstnanci povědomí o příčinách agresivního chování, o prevenci a restrikci. Ze zjištěných poznatků vyplývá, že všichni dotazovaní pracovníci se setkali s agresivním chováním člověka s mentálním postižením a vnímají ho jako problémové. Agresi popsali jako fyzické či slovní napadení druhé osoby nebo majetku. Projev agresivního chování je i autoagrese. Je nějaká možnost, jak agresivnímu chování předejít? Všichni respondenti se shodli na tom, že příčinou agresivního chování lidí s mentálním postižením jsou nenaplněné základní potřeby člověka. Co se týká úlohy pracovníků v prevenci agrese, všichni respondenti si myslí, že důležitou roli hrají terapie, zaměstnání klientů a vhodná komunikace, kterou je třeba individuálně přizpůsobit. Všichni respondenti vnímají jako prevenci i supervizi, která je přínosem v jejich práci. Stejně tak vzdělávání, které je pro ně ze zákona povinné. Co jsou restriktivní opatření? Všichni respondenti odpověděli, že jsou to prostředky, které omezují pohyb člověka. Také prokázali znalost jejich použití. Respondenti se v rozhovoru nezmínili o tom, že tyto opatření se mohou používat jen na dobu nezbytně nutnou. Tento údaj, je ale nutné uvést v zápisu o použití restriktivních opatření, který jak uvedli všichni dotazovaní, vyplnili. Proto si myslím, že ve své podstatě, tuto informaci znají. Další věc o které se nezmínili, byla informovat samotného klienta o tom, že proti němu bude použito restriktivní opatření. To přisuzuji možnému stresu při rozhovorech na toto téma. Celkově si dovolím tvrdit, že zaměstnanci znají problematiku agresivního chování u lidí s mentálním postižením. Stejně tak ví, co agresi vyvolává, jak jí lze předejít a jaké jsou následné postupy, pokud k agresivnímu chování u klienta dojde.
|
|
|
Mobbing a bossing na pracovišti u pomáhajících profesí
PETRUŇOVÁ, Lucie Žofie
Mobbing a bossing je v současnosti stále aktuálnějším tématem a to nejen v pomáhajících profesích. Oblasti jako zdravotnictví a sociální práce jsou hodnoceny jako velmi rizikové oblasti. Cílem této práce bylo zjistit, zda se zaměstnanci v pomáhajících profesích setkali s projevy šikany na pracovišti. A pokud se s nimi zaměstnanci setkali tak v jaké četnosti. Dílčím cílem této práce bylo zjistit, s jakými nejčastějšími projevy mobbingu a bossingu se zaměstnanci setkali. Z výzkumu vyplynulo, že zaměstnanci v pomáhajících profesích mají s projevy mobbingu a bossingu zkušenosti. Mezi nejčastější projevy mobbingu patřilo: roznášení nepravdivých informací a lží o respondentově osobě; stěžování si na respondenta u nadřízených; respondenti myslí často na člověka i mimo pracoviště, postupná ignorace respondenta pracovníky, kteří s ním dříve komunikovali; veškeré respondentovy chyby se zveličovaly; respondent byl vyčleňován a ignorován z kolektivu; respondent nebyl zván na společenské akce, kam jsou zváni ostatní pracovníci nebo jsou mu takové akce zatajovány; respondentova práce byla neustále kontrolována a zpochybňována její správnost; respondent byl terčem neustálých posměšků a narážek (oblečení, handicap?); spolupracovníci odcházeli ze stejné místnosti, kde se nacházel respondent; vstoupil-li respondent do kolektivu, přestali ostatní komunikovat; bylo zpochybňováno respondentovo vzdělání a kvalifikace na pracovní místo; za neuspokojivou práci na pracovišti byla připisována vina respondentovi; kolegové posílali respondentovi nesmyslné vzkazy a informace; během respondentovy nepřítomnosti docházelo k výrazným změnám na pracovišti; ztrácely se respondentovy věci na pracovišti, respondent byl neustále přesouván do jiné kanceláře; respondent byl častován pohrdavými gesty a posměšky; respondent byl napadán od spoluzaměstnanců; bylo napadáno respondentovo náboženství, národnost nebo jeho politické názory případně měl respondent hanlivou přezdívku. Zaměstnanci měli zkušenost s projevy bossingu. Mezi nejčastější projevy bossingu patřily: přidělování práce, která nespadá do pracovních kompetencí; přidělování příliš jednoduchých nebo naopak složitých úkolů; vyhrožování výpovědí; nadměrné kontrolování docházky do práce; bezdůvodné odebírání pravomocí a úkolů; přidělování velkého množství úkolů, které není možné v určitém časovém limitu splnit; neakceptování osobního volna a dovolené; kontrolování pracovních úspěchů a neúspěchů; připravování nečekaných překvapení; neustálá kontrola práce větší než u ostatních; přemisťování do jiných kanceláří a odlehlých pracoven a v neposlední řadě kolektivní izolování a nezvání na pracovní porady.
|
|
|
Prevence šikany na středních školách
KAMIŠOVÁ, Jana
Šikana je velmi výrazným traumatem českého školství. Proto je třeba o této problematice stále informovat a snažit se tomuto sociálně-patologickému chování zamezit. Cílem této diplomové práce, jež má teoreticko-výzkumný charakter, je seznámit čtenáře s teoretickým výkladem problematiky šikany, možnostmi její primární, sekundární i terciární prevence a zmapování metod, které se využívají na různých druzích škol v různých krajích. Teoretická část se věnuje výkladu pojmu šikana a pojmu prevence šikany, jak primární, sekundární tak terciární. Za důležitý úkol si klade představení efektivních principů prevence a podoby (možnosti) prevence šikany, které snižují riziko vzniku a rozšíření tohoto sociálně-patologického chování. Dále také zmiňuje postupy při řešení šikany. Praktická část je věnována výzkumu, jehož úkolem je zjištění, zda se školy různých druhů věnují prevenci šikany, jaké metody k tomu využívají, jak často se prevenci věnují, a zda jsou s výsledky své práce spokojeny. Výzkum je prováděn pomocí dotazníkového šetření ve srovnání s informacemi, které o své škole uvádějí na svých webových stránkách. Dotazníky jsou vyplněny školními metodiky prevence nebo výchovným poradcem příslušné školy.
|
|
|
Diagnostika emocionálních problémů a chování dítěte předškolního věku
ŘÍHOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce se zabývá emocionálními projevy problémového chování u dětí předškolního věku. Teoretická část seznamuje s charakteristikou předškolního dítěte, vlivem normy na jeho projevy chování a možným problémovým chováním. Zabývá se hyperkinetickými poruchami ? problematikou ADHD, opozičním a agresivním chováním a často doprovázejícími specifickými poruchami učení. Dále popisuje projevy nadaného dítěte. Praktická část dále projevy zaznamenává u vytipovaných dětí. Dlouhodobý kvalitativní výzkum má potvrdit či vyvrátit stanovené výzkumné otázky a nabídnout možnosti adekvátního řešení pomocí konkrétních činností.
|
|
|
Agresivita dětí a mládeže vedoucí k trestné činnosti
ŠTEFFLOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá agresivitou dětí a mládeže, která je vede k trestné činnosti. Věnuje se příčinám vzniku agresivity, faktorům, které agresi ovlivňují, ale i druhům agrese. Praktická část obsahuje konkrétní kazuistiky jedinců, u kterých byla agresivita jednou z příčin páchání trestné činnosti.
|
|
|
Domácí násilí a jeho vliv na psychosociální klima rodiny
BÖHMOVÁ, Michaela
BÖHMOVÁ, M. Domácí násilí a jeho vliv na psychosociální klima rodiny. České Budějovice 2013. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra psychologie. Vedoucí práce: PhDr. Ing. Marie Lhotová, Ph.D. Práce pojednává o domácím násilí, je rozdělena do dvou teoretických částí. První z těchto dvou teoretických částí je zaměřena na vymezení pojmu rodina, jaké jsou její základní funkce a co všechno ovlivňuje rodinné klima. Druhá část se podrobněji zaměřuje na domácí násilí - jaké jsou jeho znaky, formy a fáze, charakterizuje osobnost pachatele a oběti a v závěrečné kapitole s názvem "Rodinné klima" jsou vyvozeny závěry, které z uvedené práce vyplývají.
|
|
|
Schopnost sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách pracovat s agresivitou u klienta s těžkým mentálním postižením
VLACHOVÁ, Lucie
Agrese a agresivní projevy chování klientů jsou běžnou součástí života v sociálním zařízení. Zaměstnanci jsou školeni na zvládání projevů nepřiměřeného chování klientů, mnohdy se v této souvislosti musí vypořádávat s velmi nepříjemnými situacemi a snažit se zabránit zvyšování jejich četnosti. V současné době je tato problematika velmi aktuální a je nutno říci, že ne vždy je pracovníky v sociálních službách zvládána tak, aby došlo k co nejmenší újmě jak na straně klienta, tak na straně sociálního pracovníka. V úvodu své práce jsem se zabývala osvětlením typů mentální retardace, podrobněji jsem se zaměřila na její stupně podle mezinárodní klasifikace nemocí. Dále zmiňuji nejčastější přidružená onemocnění a typy služeb a zařízení, která jsou v současné době lidem s postižením k dispozici. Protože bych čtenáři své bakalářské práce ráda poskytla co nejucelenější přehled o dané problematice, zabývám se zde nejen základními pojmy, které s ní souvisí (mentální retardace, autismus, sociální pracovník či zařízení sociální péče), ale snažím se i o její rozkrytí a přiblížení širšímu okruhu pracovníků v sociálních službách. Pro bakalářskou práci byly použity kvantitativní metody získávání dat. Tato data jsem získala prostřednictvím kvantitativního dotazníku, který jsem v tištěné formě rozdala zkoumaným osobám k vyplnění. Ze zjištěných dat vyplynulo, že se všech 42 dotazovaných pracovníků (100%) při své práci alespoň jedenkrát v životě s agresivním chováním klientů setkalo. V okamžiku, kdy došlo ze strany klienta k agresivnímu chování, ve většině případů také postačilo odvedení pozornosti klienta na jinou alternativní činnost, čímž se podařilo situaci zvládnout. Popřípadě postačila snaha klienta slovně uklidnit, nebo použít slovní uklidňování s použitím úchopových technik. Cílem mé bakalářské práce byla snaha objasnit příčiny vzniku agresivního chování klienta s těžkou mentální retardací, zmínit některé spouštěče tohoto chování a zaměřit se na konkrétní metody používané pracovníky v sociálních službách. Ať už se jedná o systematickou práci s jednotlivcem nebo ve skupině, či jedná- li se přímo o úchopové techniky. Faktem je, že pokud má klient naplněny jeho základní potřeby, pracovníci jsou pravidelně vzdělávání a dodržují strukturovaný režim, který se osvědčil pro klienta s těžkou mentální retardací jako velmi přínosný, je četnost projevů agresivního chování výrazně nižší.
|
|
|
Násilí mezi mladými páry
DOSTÁLOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá problematikou partnerského násilí mezi mladými páry. Sledovaným objektem jsou studenti ve věku 17-25 let v Pardubickém kraji. Teoretická část je rozdělena do 3 okruhů. Úvod je věnován změnám ve společnosti po roce 1989 ve vztahu k partnerství. Další část se zabývá objasněním pojmu agrese a partnerské násilí, a přiblížením specifik těchto jevů. Poslední okruh je zaměřen na některé psychologické aspekty jedinců v období adolescence a rané dospělosti, na něž je orientováno výzkumné šetření. V empirické části jsou vyhodnoceny výsledky. Je hodnocena informovanost respondentů a vliv mýtů o partnerství a partnerském násilí. Kvantitativní výzkum byl proveden metodou dotazování. Anonymní dotazník, byl rozdán mezi 119 respondentů a návratnost dotazníků činila 100 %. Cílem práce bylo zjistit, jaký je současný stav informovanosti studentů v období adolescence a rané dospělosti, o problematice partnerského násilí. Dílčím cílem bylo objasnit, zda rodinné a společenské mýty, vztahující se k oblasti partnerství a partnerského násilí, ovlivňují názory těchto jedinců. V souvislosti s cíli práce stanovená H1, která předpokládala, že dívky vykazují vyšší znalost o problematice partnerského násilí než chlapci, nebyla potvrzena. H2, která předpokládala, že jednotlivé rodinné mýty a společenské předsudky, týkající se partnerství a partnerského násilí, ovlivňují názory nadpolovičního počtu respondentů, též nebyla potvrzena. Předpokládané využití této práce je především pro zvýšení informovanosti pedagogů, speciálních pedagogů, vychovatelů a dalších odborníků pracujících s dospívajícími jedinci, o násilí mezi mladými páry.
|
|
|
Agresivita dětí a mládeže mladšího školního věku
RUIBAROVÁ, Soňa
Bakalářská práce se zabývá problematikou agrese a agresivity dětí mladšího školního věku. Teoretická část je zaměřena na vymezení základních pojmů a charakteristiku agrese a agresivity. Konkrétně se zaměřuje na projevy agrese a faktory ovlivňující agresivitu a konečně na prevenci a nápravu této problematiky. Praktická část analyzuje výskyt agrese mezi žáky 4. a 5. ročníků. Cílem práce bylo, na kolik děti mladšího školního věku vnímají tuto problematiku a na kolik jsou schopny jí usměrňovat.
|
|
|
Kriminalita dětí a mladistvých jako sociální jev moderní společnosti
KADLECOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá protispolečenským jevem kriminality dětí a mladistvých, jeho sociologickým i kriminologickým rozborem. Uvádí možné příčiny výskytu násilnického a delikventního chování dětí a mladistvých v naší společnosti. Práce poukazuje na negativní jevy a agresi v naší společnosti, která může být spouštěčem dalšího kriminálního a delikventního chování. Tato bakalářská práce se zamýšlí nad postojem naší společnosti k projevu násilí, uvádí možnosti represe tohoto chování a snaží se zjistit jak nejlépe tomuto nežádoucímu jevu předcházet.
|
host ::
RSS.