|
| |
|
|
Bezdomovectví z pohledu Policie ČR
PECKOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se zabývá komplikovanou problematikou bezdomovců, jejich vzájemným vztahem k Policii ČR a to z pohledu policistů, kteří jsou s lidmi bez domova v každodenním kontaktu. Bakalářská práce je rozdělena do dvou části, na část teoretickou a empirickou. Teoretická část formuluje bezdomovectví a uvádí faktory, které bezdomovectví vyvolávají. Dále se zaobírá organizacemi a státními orgány, jenž se věnují této problematice . V neposlední řadě se zabývá situacemi, ve kterých přicházejí policisté a bezdomovci nejčastěji do vzájemného kontaktu. Empirickou část, která navazuje na část teoretickou, tvoří výzkum. V této části jsou popsány předpoklady a cíle výzkumu, dále pak metody výzkumu, výzkumný soubor a výsledky průzkumu. V závěru bakalářské práce je diskuze, která je věnovaná zjištěným výsledkům výzkumu s následným potvrzením pracovní hypotézy, že "Základní odborná příprava" na policejních školách policisty dostatečně teoreticky nepřipraví na práci s bezdomovci a že veškeré své znalosti získávají až praxí, během výkonu služby. Provedený výzkum naopak vyvrací pracovní hypotézu, že vzájemné vztahy mezi policisty a bezdomovci, jsou z pohledu policistů špatné.
|
|
|
Možnost aplikace modelu Leiningerové v ošetřovatelské péči o bezdomovce
VLKOVÁ, Ludmila
Možnost aplikace modelu Leiningerové v ošetřovatelské péči o bezdomovce Práce se zabývá životním stylem bezdomovců a následně problematikou ošetřovatelské péče o ně specifickou právě pro jejich životní styl. Dále se práce zaobírá modelem Madeleine Leiningerové a modelem Joyce Newman Gigerové a Ruth Davidhizarové spadající pod transkulturní ošetřovatelství jako možné cesty překlenutí rozdílů mezi subkulturou ošetřovatelskou a subkulturou bezdomovců v ošetřovatelském procesu. Rozhodly jsme se v této práci zkoumat možnost aplikace modelu Leiningerové v ošetřovatelské péči o bezdomovce z pohledu sester, pomocí kvantitativní metody, techniky dotazníku. Pro výzkumné šetření bylo stanoveno 5 cílů: Cíl 1 - Zjistit, jaký mají sestry přístup k bezdomovcům. Cíl 2 - Získat informace od sester o tom, jak probíhá péče o bezdomovce. Cíl 3 - Zkoumat, zda sestry ve vybraných nemocničních zařízeních mohou používat model dle Leiningerové při ošetřování bezdomovců. Cíl 4 - Přesvědčit se, zda si sestry uvědomují odlišnosti životního stylu bezdomovců. Cíl 5- Pátrat kam, podle názoru sester, odcházejí bezdomovci při propuštění ? do domácího ošetřování?. Cíle byly splněny. Hypotéza 1 - Sestry hodnotí negativně životní styl bezdomovců - byla potvrzena. Hypotéza 2 - Ošetřovatelská péče o bezdomovce probíhá jako u jiných klientů - nebyla potvrzena. Hypotéza 3 - Sestry s vyšším vzděláním než středoškolským znají model Leiningerové - byla potvrzena. Hypotéza 4 - Sestry považují aplikaci modelu Leiningerové v ošetřovatelské péči o bezdomovce za přínosnou - byla potvrzena. Hypotéza 5 - Sestry zohledňují odlišnosti životního stylu bezdomovců - byla potvrzena. Hypotéza 6 - Sestry neví, kam bezdomovci odcházejí při propuštění ? do domácího ošetřování? - nebyla potvrzena. Z analýzy sebraných dat vyplynula Hypotéza 7 - Sestry užijí přednostně model Joyce Newman Gigerové a Ruth Davidhizarové před modelem Madeleine Leiningerové v ošetřovatelské péči o bezdomovce -, která se potvrdila. Doporučuji však pro její ověření cílenější výzkumné šetření. Výstupem práce pro praxi je možnost zjištěné poznatky aplikovat do ošetřovatelské péče o bezdomovce pro minimalizaci potencionálních konfliktů, pro důstojnější a cílenější práci s bezdomovci bez pocitů marnosti nad podanou péčí.
|
|
|
Přístupy veřejnosti k problematice bezdomovectví.
RUDOVÁ, Lucie
Abstrakt Problematika bezdomovectví se stala v posledních letech velice aktuální. V současné době dochází k nepřiměřenému nárůstu lidí bez domova a vzniká celospolečenský problém, který nesmí veřejnost přehlížet. Stejně tak jako jiné problémy dnešního světa i problematika bezdomovectví se zařazuje mezi oblíbená témata médií. Bezdomovectví jako extrémní projev chudoby a sociálního vyloučení je neustále opomíjenou záležitostí nejen ze strany odborníků a státu, ale také laické veřejnosti. Proto je nutné apelovat v řadách veřejnosti a především ji dostatečně informovat o daném problému. Pouze na základě poznání a pochopení budou lidé schopni problém promyšleně a cíleně řešit, nikoli se od něho odvracet. Cílem mé diplomové práce je zhodnotit přístupy veřejnosti k problematice bezdomovectví. V souvislosti s tím byly stanoveny dvě hypotézy: 1) Občané mladšího věku (15-30 let) přistupují tolerantněji k problematice bezdomovectví než občané věku staršího (31-70 let). 2) Ženy mají větší pochopení pro pomoc bezdomovcům než muži. Kvantitativní výzkum byl proveden u občanů ve věkové skupině 15-70 let s trvalým bydlištěm v Českých Budějovicích a okolí, formou řízeného dotazníku s použitím metody náhodného výběru respondentů. Celý výzkum byl realizován v nemocnici v Českých Budějovicích pod dohledem zdravotnického personálu a z části také prostřednictvím internetu. Výzkumný soubor tvořil 60% respondentů, z čehož vyplývá, že se nejedná o nikterak vysoký počet respondentů s ohledem na délku období sběru dat. Lze z toho vyvodit určitý nezájem veřejnosti o danou problematiku. Otázky v dotazníku byly směřovány ke zjištění přístupu veřejnosti na problematiku lidí bez domova. Na takto cíleně formulovaných otázkách byl zjištěn celkový postoj respondentů k lidem bez domova a také rozdíly v přístupu k bezdomovcům v závislosti na věku a pohlaví respondenta. Výsledky výzkumné části diplomové práce skutečně prokázaly vysoce negativní postoj občanů k bezdomovcům, avšak občané věku mladšího (15-30 let) prokázali vyšší míru tolerance než občané věku staršího (31-70 let). Ženy rovněž projevovaly vyšší míru altruismu než muži. Na základě těchto výsledků byly jednoznačně předem stanovené hypotézy potvrzeny a s nimi i cíl diplomové práce.
|
|
|
Specifika sociální práce v podmínkách azylových domů
VOCHOZKOVÁ, Markéta
Azylové domy pro bezdomovce začaly vznikat na území České republiky počátkem roku 1990. V současnosti se jedná o zařízení sociálních služeb, které poskytuje pobytové služby sociální prevence na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Cílem diplomové práce bylo charakterizovat azylový dům pro muže jako zařízení pomáhající v sociálním začleňování osob bez domova z pohledu odborného personálu a přiblížit životní osudy a zkušenosti vybraných uživatelů. Práce je pojata jako kvalitativní výzkum, který je prioritně zaměřen na problematiku sociální práce. Pro naplnění cíle byly použity tyto metody a techniky sběru dat: rozhovor pomocí návodu, narativní rozhovor, studium dokumentů a pozorování. Na základě údajů z rozhovorů s odborným personálem a jejich následné analýzy jsou podrobněji specifikována pravidla poskytování služeb, vnitřní pravidla zařízení, činnosti sociálního pracovníka, průběh služby a její plánování. Práce se zaměřuje také na nabídku aktivit s důrazem na možnosti pracovní rehabilitace uživatelů a dle určených kritérií srovnává jednotlivá zařízení. Nastíněny jsou životní zkušenosti vybraných uživatelů před pobytem v azylovém domě spolu s jejich očekáváním a plány do budoucna. Na základě výzkumu byly formulovány dvě hypotézy.
|
|
|
Sociální problematika mužského bezdomovectví
TICHÁ, Jana
Diplomová práce je zaměřena na mužské bezdomovectví v Českých Budějovicích. V teoretické části jsem se věnovala především obecným příčinám vzniku bezdomovectví a specifickým problémům, které jsou spojeny se životem bezdomovců. Zaměřila jsem se na překážky v návratu do běžného života, jako je obtížné hledání zaměstnání, zdravotní stav této populace a bariéry v komunikaci s organizacemi či institucemi, které by jim usnadnily návrat do běžného života. V další části jsem popsala služby, které mají bezdomovci k dispozici k zvládnutí jejich těžké životní situaci na území České republiky. V souvislosti se sociálními službami jsem popsala základní legislativu týkající se poskytování těchto služeb. V závěru teoretické části jsem okrajově použila statistické údaje ze sčítání bezdomovců v Praze a Brně. V praktické části jsem se soustředila především na užívání alkoholu a jiných návykových látek, prodělání výkonu trestu odnětí svobody v minulosti bezdomovců. Dále jsem se zaměřila na příčiny vzniku této těžké životní situace. Veškeré informace, které jsem získala pro svůj výzkum, jsem získala od klientů v Domu sv. Pavla v Českých Budějovicích, kteří využívají služby azylový dům.
|
|
|
Jak přežít na ulici - životní strategie uživatelů Domu sv. Pavla
KAISERŠOT, František
Práce s názvem {\clqq}Jak přežít na ulici {--} životní strategie uživatelů Domu sv. Pavla`` je rozdělena na dvě části, a to na část praktickou a část teoretickou. V teoretické části se zabývám vymezení pojmu bezdomovec. Uživatelé Domu sv. Pavla jsou z větší části jedinci v tíživé sociální situaci, kteří přišli o domov či střechu nad hlavou. Následující kapitoly mapují důvody životních strategií jedinců bez domova, dotýkají se příčin vzniku náročných situaci a s nimi spojenými mechanismy, které jedinci na ulici používají pro překonání či zmírnění dopadů jejich aktuální situace. V praktické části se zabývám popisem jednotlivých služeb Domu sv. Pavla a charakteristikou jejich uživatelů. Dům sv. Pavla je nestátní nezisková organizace, jejíž cílem je poskytovat sociální služby jedincům v tíživé situaci, zejména pak jedincům bez domova čipřístřeší. Součástí praktické části je výzkum. Tento se zabývá problematikou zaměstnanosti uživatelů Domu sv. Pavla, zejména pak druhem zaměstnání, které si uživatelé volí. Problémy, s nimiž se uživatelé Domu sv. Pavla setkávají, jsou mnohokráte velmi obtížné, uživatel je podporován k samostatnému řešení a výsledek úzce závisí na krocích, které jedinec pro svojí záchranu vykoná.
|
|
|
Bezdomovectví jako sociální fenomén naší doby
LANGEROVÁ, Lucie
Fenomén bezdomovectví je extrémním projevem chudoby a společenského vyloučení. S tímto problémem již mnoho let bojuje velká část světa a naše společnost není výjimkou. I v naší zemi existují osoby, které se dobrovolně nebo pod tlakem okolností stávají společensky vyloučenými. Jedná se o existenci osob bez domova, které nejsou schopny adekvátně řešit svou situaci bez pomoci druhých. Vyhledávají proto různé formy sociální pomoci. Termínem bezdomovectví je označen souhrn jednání a procesů, příčin a následků, které vedou ke ztrátě zázemí (domova), životních jistot. Ve své práci jsem se snažila objektivně přiblížit problematiku bezdomovectví a zjistit veřejné mínění na daný problém. Měla by sloužit jako podklad pro další výzkum v této oblasti a zvýšit míru informovanosti o problematice bezdomovectví.
|
|
|
Bezdomovectví jako viditelný sociální problém
Staviařová, Lucie ; Kubelková, Karina (vedoucí práce) ; Kotýnková, Magdalena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem bezdomovectví v české společnosti. Představuje definici bezdomovectví, historii a příčiny vzniku obecně. Konkrétně se pak zaměřuje na situaci a profil bezdomovců v Praze, kde je, v rámci České republiky, jejich koncentrace největší. Práce zároveň studuje postoj obyvatel České republiky vůči této skupině. Metodou zjišťování je dotazníkový průzkum u vzorku obou skupin a výzkum v terénu ve spolupráci s charitativní organizací Naděje. Na základě zjištěných informací a statistické interpretace průzkumů jsou dána doporučení pro další postup v této oblasti.
|
|
|
Vybraný sociální problém ve městě Jindřichův Hradec.
Kolářová, Pavla ; Sedláková, Jaroslava (vedoucí práce)
Cílem práce je formou ankety vytipovat sociální problém ve městě Jindřichův Hradec, zmapovat aktivity sociální politiky ve městě na různých úrovních sociální správy, analyzovat současný stav a navrhnout možná zlepšení. Práce je rozdělena na teoretickou část, která je zaměřena na bezdomovectví, a praktickou část, v níž je analyzována problematika bezdomovectví ve městě Jindřichův Hradec.
|
host ::
RSS.