Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 331 záznamů.  začátekpředchozí148 - 157dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Příprava povlaku na bázi yttria pro zvýšení korozní odolnosti hořčíkové slitiny AZ31
Kolařík, Václav ; Buchtík, Martin (oponent) ; Doskočil, Leoš (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce byla příprava a charakterizace (morfologická a chemická) povlaků na bázi vrstvených podvojných hydroxidů (LDH) s yttriem na hořčíkové slitině AZ31 pro zlepšení korozní odolnosti slitiny. Povlaky byly připraveny za mírných a hydrotermálních podmínek a syntéza byla podpořena termodynamickými předpoklady. Korozní odolnost slitiny AZ31 s povlaky byla popsána potenciodynamickými měřeními a srovnána s čistou slitinou AZ31. Následoval popis morfologického a prvkového složení skrze SEM-EDS analýzu a potvrzení vzniku struktur, vypozorovaných touto metodou, bylo provedeno skrze FTIR analýzu. Nejlepším povlakem připraveným za mírných podmínek byl vzorek připravený při 90 °C po 24 h s koncentrací yttria 0,05 M a za hydrotermálních podmínek to byl povlak připravený při 120 °C po 30 h s koncentrací yttria 0,075 M. SEM-EDS a FTIR analýza neprokázala vznik MgY-LDH, nýbrž vznik Mg(OH)2. Yttrium bylo v povlacích minoritně zastoupeno, kde se mohlo nacházet, např. ve formě Y(OH)3. Bylo prokázáno, že yttrium má pozitivní vliv na přípravu povlaků ve srovnání se vzorkem připraveným bez yttria za stejných reakčních podmínek.
Příprava a charakterizace hydroxidu hořečnatého na povrchu hořčíkové slitiny AZ31 v závislosti na použitém kationtu hydroxidu
Bejček, Martin ; Hasoňová, Michaela (oponent) ; Doskočil, Leoš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací hydroxidu hořečnatého na povrchu slitiny AZ31 v závislosti na použitém kationtu hydroxidu. Teoretická část se zaměřuje na hořčík a rovněž i na jeho slitiny. Dále pak na korozi ve vodném a chloridovém prostředí. Poslední kapitola teoretické části je soustředěna na vznik a na přípravu hydroxidu hořečnatého na slitinách hořčíku. V experimentální části je popsána samotná hydrotermální syntéza ochranných povlaků na slitině hořčíku AZ31 a rovněž i jednotlivé metody, jenž byly v průběhu studie použity. Jako podmínky přípravy byla zvolena teplota 120 °C a různé časy syntézy (2h, 4h, 8h, 12h a 24h). Mezi použité metody patřila SEM-EDS analýza na dokumentování povrchu a tloušťky povlaku materiálu. Následovala metoda potenciodynamické polarizace, která sloužila na zjištění korozní odolnosti připravených vzorků v prostředí 0,15M NaCl. Poslední analýzou byla FTIR spektrometrie, jež posloužila k určení sloučenin, z nichž byl ochranný povlak složen. Výsledky ukázaly, že kationty použitých hydroxidů nijak neovlivňují morfologii ani množství připraveného hydroxidu hořečnatého na slitině AZ31. Výsledné povlaky se vyznačovaly dobrou korozní odolností ve srovnání s referenční slitinou AZ31. Nejlepší výsledky byly dosáhnuty u 24h vzorků. Tloušťka povlaků dosáhla 10 m při teplotě 120 °C a při době hydrotermální syntézy 24 h.
Příprava a charakterizace fluoridového konverzního povlaku na hořčíkovém materiálu
Šmíd, Jakub ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Březina, Matěj (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou fluoridových konverzních povlaků na hořčíkovém materiálu. Byl sledován vliv doby povlakování na tvorbu povlaku a měřena korozní odolnost vzniklých povlaků. Teoretická část je zaměřena na hořčík a jeho slitiny, metodu práškové metalurgie, korozi a ochranu proti ní. Dále jsou rozebrány konverzní povlaky, především fluoridové, a jejich využití. Rešeršní část se zaměřuje na současný stav výzkumu v oblasti fluoridových konverzních povlaků. Experimentální část popisuje postupy přípravy vzorků a tvorby povlaků. Je zkoumán vliv času na vznik povlaku sledováním mikrostruktury, a to především prvkovou analýzou povrchu vzorků v řezu. Dále je měřena korozní odolnost vzorků pomocí potenciodynamické polarizace v roztoku NaCl.
Využití technologie akustické emise pro hodnocení koroze materiálů
Procházka, Adam ; Vašíková, Simona (oponent) ; Binar, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá popisem akustické emise jako nedestruktivní metody testování a jejího použití při zjišťování koroze materiálu. V první části jsou popsány teoretické principy zabývající se vysvětlením, co je to akustická emise, jak je definovaná podle normy, jaké jsou druhy akustické emise a jak se testuje. Dále se rozebírá koroze, druhy korozního prostředí, kde ke korozi dochází a typy korozních zkoušek. Také je zde popsáno, kde už se akustická emise v praxi použila, k jakým experimentům z hlediska sledování materiálu sloužila. Další část práce se zabývá popisem experimentu měření akustické emise na vzorcích šedé litiny, popisuje výrobu vzorků, použití antikorozních ochran, umístnění vzorků do kondenzační komory ke kontinuálnímu testování. Poslední část je vyhodnocení výsledků.
Posouzení degradačního působení koroze v materiálech
Plichta, Lukáš ; Zimáková, Jana (oponent) ; Binar, Tomáš (vedoucí práce)
Práce popisuje princip degradačního působení koroze v materiálech, konkrétně kovech a jejich slitinách. Korozi dělí dle několika hledisek. Základní rozdělení dle vzniku člení tento jev na chemickou, elektrochemickou a biologickou korozi. Podle korozního poškození rozlišuje korozi rovnoměrnou, nerovnoměrnou, bodovou, selektivní, štěrbinovou, erozivní, mezikrystalovou a korozní praskání. Představuje také možnosti korozních zkoušek. V experimentální části popisuje výrobu vzorků z šedé litiny, jejich rozměr, aplikované povrchové ochrany, měření tvrdosti a měření drsnosti. Dále se věnuje elektrochemickým zkouškám a zkouškám v kondenzační komoře u vybraných vzorků šedé litiny GJL-250MnCuCr.
Využití zinkových povlaků pro antikorozní ochranu ocelových součástí
Straka, Dominik
Bakalářská práce „Využití zinkových povlaků pro antikorozní ochranu ocelových součástí“ charakterizuje korozi a její vliv na ocelové materiály působením korozního prostředí. Nabízí rozdělení koroze včetně možných způsobů ochrany, a to se zaměřením na ochranu kovovými povlaky s nižším elektrodovým potenciálem než má Fe. Dále stanovuje jednotlivé možnosti vytváření kovových povlaků v závislosti na druhu materiálu určeného k pokovení, zejména pak využití zinku metodami žárového a galvanického nanášení. Pro vyhodnocení kvality a odolnosti vytvořeného povlaku jsou zde uvedeny laboratorní zkoušky zrychlené, které jsou pro analýzu kovových ochranných vrstev vhodnou variantou. V závislosti na druhu prostředí, ve kterém dochází k expozici daného povlaku, je stanovena jeho životnost a korozní odolnost.
Metodika klasifikace korozní agresivity vnitřních prostředí znečištěných těkavými organickými kyselinami
Kouřil, M. ; Boháčková, T. ; Švadlena, J. ; Prošek, T. ; Strachotová, K. Ch. ; Kreislová, K. ; Fialová, P. ; Majtás, Dušan
Cílem metodiky je konkretizovat postupy určení korozní agresivity vnitřních atmosfér pro oblast památkové péče, zejména v objektech se zvýšeným rizikem výskytu těkavých organických látek, které mohou svou korozní agresivitou ohrožovat kovové i další objekty s kulturní a historickou hodnotou. Cílovými lokalitami tedy jsou například archivy, knihovny, výstavní prostory a depozitáře muzeí a kostely a cílovými předměty olověné pečetě, varhanní píšťaly obsahující olovo, vitráže, cínoolověné nádobí, technické památky s olověnými pájkami, liteřina, apod.
ELECTROCHEMICAL CHARACTERISTICS OF ADVANCED MAGNESIUM ALLOYS PROCESSED BY POWDER METALURGY
Minda, Jozef ; Nový, František (oponent) ; Stoulil, Jan (oponent) ; Hadzima,, Branislav (vedoucí práce)
The subject of the present dissertation is basic research in the field of advanced magnesium-based materials with high potential for medical applications prepared by powder metallurgy. These materials are evaluated in terms of corrosion behaviour in corrosive media by chemical composition and set conditions simulating the physiological environment of the human body (Hank's Balanced Salt Solution was used in this work). The aim is to analyze the influence of the processing parameters, chemical composition and structure on electrochemic characteristics of theprepared materials. For this purpose, a deeper of the the corrosion behavior, to obtain electrochemical characteristics and to investigate the degradation properties of the studied materials by means of electrochemical impedance spectroscopy (EIS), scanning electron microscopy (SEM), with elemental analysis by energy-dispersive spectroscopy (EDS) and other complementary methods. The materials for the experiments are prepared using powder metallurgy, which allows the formation of composites with compositions that do not match conventional manufacturing technologies. Thus, pure Mg samples were prepared at process parameters with pressing pressures of 100 and 500 MPa at 400 °C and also samples pressed at 500 MPa and room temperature were tested. Furthermore, MgZn composites prepared at a pressing pressure of 500 MPa and a temperature of 300 °C with a Zn content of 1, 5, 10 and 15 wt.% or MgZn composites pressed at a pressure of 500 MPa and a temperature of 400 °C with a Zn content of 1, 5 and 10 wt.%. Composites of the Mg-hydroxyapatite binary system pressed at 500 MPa and 400 °C with hydroxyapatite contents of 10, 20, 30 and 40 wt.% were also studied. The degradation mechanisms of these materials were investigated using the above mentioned methods and the basic electrochemical parameters and their evolution during the time of exposure were determined. From the results, the influence of process parameters, chemical composition and the corrosive environment itself on the studied materials is evaluated. Several materials that appear to be most suitable for the medical application are described and the causes of degradation behaviour at the level of the structure of the materials and their electrochemical interaction with the corrosive environment are also discussed in the dissertation thesis. Compaction and densification positively influenced pure Mg samples, where samples pressed at 500 MPa and 400 °C are further selected as reference material. Increasing Zn content positively electrochemically affects the corrosion resistance of MgZn series of samples pressed at 500 MPa and 300 °C, on the contrary, in the combination of electrochemical - microgalvanic and structural effects, low Zn content is optimal for MgZn composites pressed at 500 MPa and 400 °C. For Mg-hydroxyapatite materials, in agreement with the literature, it was shown that the most stable corrosion product layers with the best corrosion properties and evolution in time are formed for samples with hydroxyapatite content up to 10 wt.%.
Metodika klasifikace korozní agresivity vnitřních prostředí znečištěných těkavými organickými kyselinami
Kouřil, Milan ; Boháčková, Tereza ; Švadlena, Jan ; Prošek, Tomáš ; Strachotová, Kristýna Charlotte ; Kreislová, Kateřina ; Fialová, Pavlína ; Majtás, Dušan
Korozní napadení kovových historických artefaktů těkavými organickými sloučeninami (VOA – volatile organic acids) je běžné ve vnitřních atmosférách, v nichž se nacházejí zdroje VOA a kde nejsou přijímána dostatečná opatření pro eliminaci agresivního působení těchto látek na kovy. Postup pro stanovení korozní agresivity vnitřních atmosfér vůči kovům definují tři části normy ČSN EN ISO 11844 „Koroze kovů a slitin - Klasifikace vnitřních atmosfér s nízkou korozní agresivitou“. Třídy korozní agresivity (IC1 až IC5) jsou založeny mimo jiné na určení hmotnostního úbytku korozních kupónů ze stříbra, mědi, oceli, zinku a olovo. Olovo bylo do první části normy ČSN EN ISO 11844-1 zařazeno v roce 2021 na základě výsledků projektu NAKI II „Metodika klasifikace korozní agresivity vnitřních prostředí pro sbírkové předměty ze slitin olova“ (DG18P02OVV050), jakožto kov specificky citlivý na přítomnost těkavých organických kyselin. Cílem metodiky je konkretizovat postupy určení korozní agresivity vnitřních atmosfér pro oblast památkové péče, zejména v objektech se zvýšeným rizikem výskytu těkavých organických látek, které mohou svou korozní agresivitou ohrožovat kovové památky. Cílovými lokalitami tedy jsou například archivy, knihovny, výstavní prostory a depozitáře muzeí a kostely a cílovými předměty olověné pečetě, varhanní píšťaly obsahující olovo, vitráže, cínoolověné nádobí apod. Zdrojem těkavých organických kyselin je celá řada materiálů tvořících běžné vybavení v daných vnitřních prostředích – dřevěné obložení a stropy, nábytek, skříně, vitríny, ale i další vystavované nebo uložené předměty.
Plný text: Stáhnout plný textPDF; Stáhnout plný textPDF
Měření korozní odolnosti materiálu
ŠVARCOVÁ, Denisa
Cílem bakalářské práce je přiblížení pojmu koroze žákům druhého stupně základní školy. V teoretické části je shrnutí pojmu koroze, druhy koroze a ochrana proti korozi. V praktické části je provedeno měření korozní odolnosti martenzitické oceli v závislosti na teplotě a času. Didaktická část se skládá z laboratorního cvičení, kde si žáci vyzkouší sami provést měření korozní odolnosti materiálu v různých prostředích, a z pracovního listu, který slouží k zopakování a ucelení pojmu koroze.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 331 záznamů.   začátekpředchozí148 - 157dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.