|
|
Výběr vhodných bioindikátorů pro stanovení reziduí xenobiotik
Musil, Jan ; Vondráčková, Ilona (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Bioindikátory jsou organismy, které můžeme použít k hodnocení kontaminace terestrického i vodního ekosystému xenobiotiky. Tato práce se zabývá především bioindikátory rostlinného a živočišného původu, které jsou schopny identifikovat a kvantifikovat kontaminaci persistentními organickými polutanty a jejich rezidui. Tato xenobiotika pochází z lidské činnosti, většinou ze spotřebního a automobilového průmyslu, nešetrného zemědělství. Díky jejich neuváženému používání a nakládání s odpady, které jsou jimi kontaminovány, dochází k zamoření ekosystémů a k přetrvávání perzistentních polutantů formou reziduí po dlouhá desetiletí. Pomocí bioindikátorů můžeme nalézt zdroj znečištění a posoudit rozsah kontaminace, můžeme pozorovat její vývoj a biologický účinek na organismy, které se v kontaminované oblasti vyskytují. V této práci je věnována pozornost zejména polychlorovaným bifenylům (PCB), polyaromatickým uhlovodíkům (PAH), organochlorovaným pesticidům (OCP), polybromovaným difenyletherům (PBDE) a PCCDs/Fs, účinkům kontaminantů na zdraví a jejich rozšíření v našich zeměpisných šířkách, zejména ve starých zátěžích.
|
|
|
Bioindikátory - jejich role při hodnocení stavu životního prostředí
Winklerová, Lucie ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá využitím rostlinných a živočišných bioindikátorů při hodnocení stavu životního prostředí. Bioindikátory jsou v práci rozděleny podle ekosystému, pro který jsou používány, na bioindikátory vodního a terestrického ekosystému. Dále jsou rozděleny podle skupin analytů, které jsou prostřednictvím nich indikovány. Pozornost v práci je věnována vybraným rizikovým prvkům, polycyklickým aromatickým uhlovodíkům a polychlorovaným bifenylům. Přítomnost těchto xenobiotik v životním prostředí je ovlivněná zejména lidskou činností. Především jednotlivá odvětví průmyslu a automobilová doprava jsou trvalými zdroji kontaminace ekosystému těmito xenobiotiky. Nemalý vliv na znečišťování ekosystému organickými a anorganickými kontaminaty měla také neuvážená aplikace některých hnojiv v zemědělské výrobě. Biondikátory jsou využívané pro krátkodobý i dlouhodobý monitoring těchto kontaminantů. Význam bioindikace a bioindikátorů je velký; s jejich pomocí lze nejen posoudit přítomnost xenobiotika v daném prostředí, vývoj jejího výskytu, zdroje znečištění, ale jsou nezbytné i při hodnocení jeho biologického účinku a jím vyvolaných reakcí a mechanismů u sledovaného organismu. Biomonitoring je dnes již nezbytnou součástí ochrany životního prostředí, právě z důvodu sledování přítomnosti a transportu kontaminantů.
|
|
|
Ryba jako indikátor zátěže vodního ekosystému rezidui farmak
Milatová, Martina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
V současné době nabývá na významu problematika reziduí léčiv v odpadních a následně povrchových vodách, neboť jejich spotřeba v lidské populaci neustále stoupá. Je proto vhodné monitorovat nejen tato farmaka, respektive jejich rezidua, ve vodách, ale je také velmi významné sledovat jejich rezidua ve vodních organismech. Tato práce je teoretického charakteru a zabývá se možností využití ryb jako bioindikátorů při hodnocení reziduí léčiv v akvatickém ekosystému. Jsou zde popsána léčiva nejčastěji se vyskytující ve vodách a uvedeny příklady léčiv. Jako nejrozšířenější skupina léčiv byly vybrány syntetické estrogeny, jejichž účinky na vodní organismy resp. ryby jsou prokazatelné v největší míře.
|
|
|
Vliv fluoranthenu na růstové a vývojové procesy okřehku menšího (Lemna minor L.)
Hrušková, Zuzana
Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) jsou považovány za perzistentní organické polutanty z důvodu dlouhodobého přetrvávání v životním prostředí. Na přítomnost PAU významně reaguje vodní rostlina Lemna minor L. svou redukcí růstu, a představuje tak bioindikátor organického zatížení vodního prostředí. Cílem diplomové práce bylo posoudit vliv fluoranthenu na růstové a vývojové procesy Lemna minor L. Během 21 dnů byly sledovány na několika koncentracích fluoranthenu (0,1; 0,5; 1 a 5 mg/l) růst a viabilita rostlin, morfologické a anatomické změny a růstové parametry. Dále byly sledovány produkční schopnosti rostlin a změny v obsahu fytohormonů (cytokininy, etylén, ABA). Z výsledků vyplynulo, že fluoranthen měl značný vliv na vzhled rostlin a produkci biomasy, specifickou listovou plochu a obsah sušiny listu. Na produkční úrovni nebyly zaznamenány významné negativní účinky. Vlivem fluoranthenu došlo ke zvýšení produkce etylénu a tvorby kyseliny abscisové u rostlin okřehku menšího. Po 21 dnech kultivace došlo u rostlin ošetřených nízkými koncentracemi fluoranthenu k syntéze iP, iPR a Z.
|
|
|
Možnosti zjištění zatížení lesních ekosystémů těžkými kovy pomocí jejich obsahu v parazitech zaječí zvěře
Štefek, Karel
V této diplomové práci se statisticky vyhodnocovaly koncentrace obsahů těžkých kovů získaných ze vzorků tenkých střev zajíce polního - Lepus europaeus a endoparazita tenkohlavce zaječího - Trichuris leporis (nalezeného promývací metodou) pomocí atomové absorpční spektrometrie - AAS a elektrotermické atomizace -- ETA-AAS (pro Cd, Cr, Ni, Pb) a pomocí atomizace v plamenu FAAS (pro Cu, Mn, Zn). Vývrhy zaječí zvěře byly získány ze společných lovů (honů) z lokalit České republiky zastoupených krajem Jihomoravským, Moravskoslezským, Olomouckým a Vysočinou. Odběr probíhal v letech 2008 až 2012. Byly nalezeny statisticky významné odchylky koncentrací těžkých kovů mezi jednotlivými lokalitami zastoupenými kraji ČR. Navíc byly zjištěny signifikantní rozdíly upřednostňující endoparazita jako možného bioindikátoru zatížení lesního prostředí těžkými kovy. Mimo to se zjistilo překročení hygienických limitů pro potraviny v endoparazitech. Na základě všech statistických analýz provedených v této práci lze usoudit, že tenkohlavec indikuje zatížení ekosystému širším spektrem těžkých kovů než tenké střevo a navíc ve značně větších koncentracích, lze jej tedy použít jako sentinelového organismu pro indikaci těžkých kovů v lesním prostředí, minimálně v rozsahu teritoria jedince zajíce polního.
|
|
|
Využití raků jako bioindikátorů kvality vody
KUKLINA, Iryna
Ekologické postavení raků se během posledních desetiletí zásadně posunulo od vnímání raků jako senzitivních indikátorů vodního prostředí po dnešní rozšíření řady tolerantních druhů schopných přežívat v širokém rozpětí nepříznivých podmínek prostředí. I přes diskuze, zda je či není rak správný bioindikátor, jsou ale raci stále považováni za neodmyslitelnou a klíčovou součást vodního ekosystému. Bez ohledu na to, jak jsou jednotlivé druhy raků vnímavé ke kvalitě vodního prostředí, všechny druhy mohou být velmi dobře využity v různých studiích zaměřených na biomonitoring. Hlavním cílem disertační práce bylo vyvinutí a inovace systému pro kontinuální monitorování kvality vody s využitím raků jako bioindikátorů. Tím, že nejsou raci tak vývojově složití ve srovnání s obratlovci (např. rybami), ale dostatečně komplexní ve srovnání s ostatními bezobratlými s pevnou tělesnou schránkou (např. mlži), reprezentují užitečný objekt pro biomonitoring s dobrou možností manipulace s relativně snadným získáním, analýzou a interpretací dat. První část práce je věnována vyhodnocení raků jako vhodných bioindikátorů. Potvrdili jsme, že při zjišťování akumulace těžkých kovů ve vodním prostředí mohou raci poskytnout dostatečné množství vhodných tkání a orgánů. Pro tento účel jsme analyzovali žábra, svalovinu a hepatopancreas. Primárně se většina těžkých kovů akumuluje v hepatopankreatu (chrom, kadmium, měď, nikl, zinek). Pro větší relevanci výsledků biomonitoringu byla data porovnána se vzorky odebranými z ryb ze stejných nádrží. Zvláštní pozornost je v práci (druhá čast) věnována vyhodnocení etofyziologických charakteristik, pohybu a srdeční činnosti k vyhodnocení kvality vody. Testována byla reakce na chloramín, chloridy a dusitany a později i na různé přirozené podněty (pachy potravy, jedince jiného pohlaví, dravce atd.). Tento přístup se svým způsobem ukázal jako na jednu stranu jednoduchý, ale v zásadě komplexní a sofistikovaný. Jednoduchost tohoto přístupu spočívá v jeho rychlém využití a snadnějším vyhodnocení změn srdeční a pohybové aktivity přímo v reálném čase, oproti dlouhým a složitým analýzám. Jisté komplikace mohou souviset s nepředvídatelnou reakcí zvířat, protože se měřené parametry mohou často navzájem ovlivňovat, což musí být řádně sledováno a eliminováno. Jedinečnost našeho vyvinutého systému spočívá právě v kombinaci vyhodnocování chování a fyziologických parametrů, což poskytuje možnost relevantního vyhodnocení reakcí zvířat na změnu prostředí. Na vyvinutý systém byla podána patentová přihláška a senzor bude ochráněn jako užitný vzor. Tento systém je využitelný i pro ostatní korýše s dostatečnou velikostí krunýře, stejně tak jako pro vodní mlže. Jedinou slabinou systému může být to, že živý organismus je sice schopný přímé reakce na změnu prostředí, ale není schopný přesně specifikovat příčinu. Nicméně k tomuto účelu mohou být následně využity přesné chemické analytické metody schopné dnes detekovat široké spektrum látek. Ačkoli je srdeční tep druhově specifický a závislý na kondici jedince a nemůže být tudíž jednoduše aplikován na všechny druhy, může být vizuální analýza primárních křivek srdečního tepu využitelná pro stanovení referenčních hodnot pro určité fyziologické stavy raků. Tomuto problému je věnována závěrečná část práce. Závěrem lze říci, že vyvinutý systém pro biomonitoring je velmi dobře využitelná neinvazní metoda ke studiu reakcí raků na specifické podněty v kontrolovaných podmínkách, s možností další aplikace ve více vědních oborech i praxi.
|
|
| |
|
|
Střevlíci (Coleoptera: Carabidae) jako bioindikátor přirozených a antropogenních stanovišť
SPITZER, Lukáš
Střevlíkovití brouci jsou jednou z nejužívanějších skupin jako bioindikátor pro vyhodnocování kvality zkoumaných biotopů. Jako modelová skupina pro užití v bioindikaci splňují základní nutné podmínky - v prostoru střední Evropy je dobře popsána distrubuce jednotlivých druhů, jejich životní nároky a jsou snadno determinovatelní. V této práci prezentuji a diskutuji výsledky užití skupiny střevlíkovitých při hodnocení kvality biotopů dvou základní typů: (1) světlé lesy venižších a středních nadmořských výškách a (2) potěžební biotopy, jako jsou lomy a černouhelné výsypky. Diskutuji taktéž možné omezení skupiny střevlíkovitých jako vhodných bioindikátorů a doporučuji multitaxonový přístup nutný k interpretaci výsledků.
|
|
|
Raci jako bioindikátory vlivu člověka na sladkovodní ekosystémy v ČR - citlivost modelových druhů na vybrané toxické látky a případová studie z vybraného povodí.
MAHOVSKÁ, Ivana
Práce se zabývá monitoringem výskytu raků ve vybraném povodí na území západních Čech s ohledem na vliv člověka na sladkovodní ekosystémy a jeho vlivu na raky a ostatní vodní organismy. Vybraným územím bylo povodí řeky Úhlavy, Úslavy a Otavy. Na lokalitách bylo sledováno početní a druhové zastoupení raků pomocí nálezových dat z databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Sledovány byly také charakteristiky toků a okolního prostředí. Diplomová práce se zaměřuje i na kvalitu vody v hlavních tocích vybraného povodí, tj. řeka Úhlava, Úslava a Otava v období od roku 2006 do roku 2011. Výsledky nálezů jednotlivých druhů raků ukazují na sympatrický výskyt původních druhů raků, raka kamenáče (Austropotamobius torrentium), raka říčního (Astacus astacus) a částečně původního raka bahenního (Astacus leptodactylus) s invazně šířícím rakem pruhovaným (Orconectes limosus) a rakem signálním (Pacifastacus leniusculus). Vzhledem k této skutečnosti je v práci zhodnocena citlivost raka pruhovaného (Orconectes limosus) a raka signálního (Pacifastacus leniusculus) v podobě vlastní výsledky z testů akutní toxicity vybraných cizorodých látek aplikovaných na těchto modelových organismech. V práci jsou srovnávány dosavadní výsledky výskytu a ochrany raků v ČR a v zahraničí. Závěrem práce je navržení systému biomonitorování sladkých vod pomocí raků.
|
|
|
Bioindikace antropogenního zatížení prostředí chemickými polutanty (těžké kovy) s pomocí včel a jejich produktů (včelí med)
KOS, Václav
Hlavním cílem mé práce bylo zhodnotit zdali je možné použít včelu medonosnou {--} Apis mellifera a její med jako bioindikátor znečištění životního prostředí těžkými kovy. Srovnávány byly dvě oblasti první byla emisně více zatížena (Praha) a druhá oblast byla emisně méně zatížena. Během tří let bylo z každé oblasti odebráno pět vzorků včelího medu. Analýzy byly provedeny na kadmium, olovo a rtuť. Ve většině vzorků byly naměřeny vyšší koncentrace v medu odebraném z více znečištěné oblasti. Avšak ne všechny koncentrace těžkých kovů v medu odrážejí emisní zatížení sledovaných oblastí. Pro potvrzení vhodnosti včelího medu jako bioindikátoru zatížení životního prostředí těžkými kovy by bylo potřeba odebrat vzorky z více oblastí.
|
host ::
RSS.