|
|
Úloha vybraných podjednotek komplexu exocyst ve vývoji epidermis Arabidopsis.
Vojtíková, Zdeňka ; Žárský, Viktor (vedoucí práce) ; Soukup, Aleš (oponent)
Exocyst je bílkovinný komplex, evolučně konzervovaný u kvasinek, živočichů i rostlin, který hraje roli v řízení buněčné morfogeneze a polarity. Jedná se o poutací komplex, jehož funkcí je navázat sekretorický váček na správné místo na plazmatické membráně. Komplex exocyst je tvořen osmi podjednotkami. Podjednotka EXO70 je v genomu Arabidopsis thaliana kódována 23 paralogními geny. Mutace v paralogní podjednotce EXO70H4 způsobuje defekt ve fázi zrání trichomů. Mutantní trichomy mají slabou, nezesílenou buněčnou stěnu, díky čemuž jsou trichomy měkké a ohebné. Transkripce genu EXO70H4 je indukována UV zářením a proto byla provedena také pozorování rostlin pěstovaných na UV-B záření. Analýza mutantů pěstovaných na UV-B záření odhalila v cytoplazmě hyperakumulaci váčků pozorovatelných světelným mikroskopem. U kontrolních rostlin pěstovaných na UV-B záření k hyperakumulaci váčků nedocházelo, ale bylo indukováno tloustnutí buněčné stěny, které dosud nebylo jako reakce na UV u trichomů nikde popsáno. Analýza buněčné lokalizace pomocí YFP značených konstruktů ukázala, že EXO70H4 lokalizuje do mobilních tělísek asociujících s Golgiho aparátem. Pomocí dvouhybridního kvasinkového systému bylo zjištěno, že EXO70H4 interaguje s TRS120, podjednotkou jiného poutacího komplexu TRAPPII aktivního na Golgiho aparátu....
|
|
|
Mechanismy polarizace epidermálních buněk rostlin.
Vojtíková, Zdeňka ; Žárský, Viktor (vedoucí práce) ; Soukup, Aleš (oponent)
Buňky rostlinné epidermis společně vytváří kontaktní plochu rostliny a chrání ji před vlivy vnějšího prostředí a zprostředkovávají komunikaci s okolím. V epidermis je za pomoci polarizačních mechanismů rovnoměrně rozmístěno několik buněčných typů (dlaždicové buňky, trichomy a průduchy) s velice specializovanou morfologií. Svých tvarů dosáhnou díky polarizovanému růstu, který je zajištěn cytoskeletem a signalizačními molekulami z rodiny ROP GTPáz. Cytoskelet v odpovědi na signál ovlivňuje rozpínání buňky, napomáhá zacílit sekreci do míst aktivního růstu a polarizovaně zabudovávat nový materiál do buněčné stěny. Na svrchní straně epidermis se vylučuje kutikula a vrstva epikutikulárních vosků. Sekrece složek kutikulárních vrstev je baso-apikálně polarizovaná. V této práci jsou shrnuty doposud objevené mechanismy polarizace v buňkách epidermis rostlin.
|
|
|
Characterization of the role of SPINK 6 in the epidermis using transgenic models
Buryová, Halka ; Sedláček, Radislav (vedoucí práce) ; Entlicher, Gustav (oponent)
Epidermis tvoří bariéru mezi vnitřním a vnějším prostředím, přičemž celková homeostáze je závislá mezi jiným i na správné obměně keratinocytů. Podstatnou úlohu hrají v tomto procesu serinové proteázy a jejich inhibitory. Aktivované proteázy štěpí desmosomy ve svrchní vrstvě epidermis a umožňují tak odlupování keratinocytů. V nižších vrstvách epidermis jsou proto vylučovány proteázové inhibitory, jejichž funkcí je zabránit předčasné aktivaci proteáz, a tím rozrušení epidermální bariéry. Mezi nejznámější inhibitory v epidermis patří inhibitory serinových proteáz kazálního typu (SPINK). Tato práce je orientována na výzkum myšího SPINK6 in vivo. K tomu účelu jsme pomocí modifikovaného lidského involukrinového promotoru vytvořili transgenní myši exprimující mSPINK6 ve zvýšené míře, přičemž vyšší expresi mSPINK6 na mRNA a proteinové úrovni RNA vykazovaly dvě z pěti trasngenních linií. Ukázali jsme, že transgenní zvířata jsou životaschopní jedinci bez zjevného fenotypového projevu. Na makroskopické úrovni jsme pak popsali mírný fenotyp, který odlišuje transgenní mSPINK6 myši od normálních jedinců. Závěrem lze říci, že mSPINK6 hraje v homeostázi kůže nejspíš pouze minoritní roli, naproti tomu však může být velmi důležitý při specifické obměně epidermální bariéry. Námi připravené mSPINK6 trasngenní myši mohou být...
|
|
|
Snímač otisku prstu
Kovář, Martin ; Sekora, Jiří (oponent) ; Mézl, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou snímání otisku lidského prstu, která je v současnosti velmi aktuální a představuje nejrozšířenější biometrickou technologii. Teoretická část práce seznamuje čtenáře se základy daktyloskopie a biometrie a pojednává o technologiích využívaných ke snímání otisků, o metodách předzpracování pořízených obrazů a o komerčně dostupných bezkontaktních optických snímačích. Praktickou částí práce je realizace bezkontaktního optického snímače založeného na minipočítači Raspberry Pi, implementace algoritmů pro zpracování snímků v jazyce Python a testování zařízení z hlediska kvality získaných otisků.
|
|
| |
|
|
Revitalizační program Cellulite - dermopanniculosis deformans a jeho ověření v praxi
ŠPINDLEROVÁ, Martina
Diplomová práce se zabývá vytvořením a ověřením revitalizačního programu, který pozitivně působí na Cellulite - dermopanniculosis deformans. V teoretické části prezentujeme analýzu odborných termínů a pojmů, které s cellulitou úzce souvisí. Uvádíme zde názory českých i zahraničních odborníků, kteří se problematikou cellulity zabývají. Zaměřili jsme se také na aspekty vzniku cellulity. V závěru teoretické části jsme se věnovali dostupným revitalizačním metodám, které jsou zaměřené na eliminaci cellulity. Ve výzkumné části prezentujeme a vyhodnocujeme výsledky šestiměsíční aplikace revitalizačního programu. Experimentální šetření bylo prováděno na 60 ženách, které byly rozděleny na experimentální a kontrolní skupinu. Výsledky jsou statisticky zpracovány v podobě grafů, tabulek a doplněné diskuzí.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv faktorů prostředí na vývoj průduchů
HOŠTIČKOVÁ, Irena
Aby mohly rostliny růst a reprodukovat se, musí se přizpůsobovat měnícím se podmínkám prostředí, ve kterém žijí. Jedním z nejdůležitějších environmentálních faktorů je dostupnost vody. Hlavní úlohu při regulaci transpirace mají průduchy - drobné póry, díky nimž je umožněna řízená výměna plynů (zejména CO2, H2O, O2) mezi vnitřním a vnějším prostředím listu. Množství průduchů na listech rostlin ovlivňují vnější faktory prostředí, zejména koncentrace CO2 v atmosféře, ozářenost, vlhkost nebo teplota. Ve své práci jsem se zaměřila na výzkum vlivu koncentrace CO2 v atmosféře na vývoj průduchů u řeřichy seté (Lepidium sativum L.) a vliv ozářenosti na vývoj průduchů u ječmene setého (Hordeum vulgare L.).
|
host ::
RSS.