|
| |
|
|
Přístup české zdravotní politiky ke strategii Zdraví 2020
Machová, Kamila ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Tušková, Eva (oponent)
Cílem práce je hodnocení vývoje přístupu aktérů české zdravotní politiky k "evropské" strategii Zdraví 2020 s využitím metody kritické diskurzivní analýzy a vyhodnocení vývoje agendy Zdraví 2020 v letech 2010-2012 v kontextu předchozích aktivit Světové zdravotnické organizace. Přístup aktérů české zdravotní politiky ke strategie byl hodnocen na základě programových prohlášení vlád od roku 1998, Národního programu reforem České republiky 2011 a rozhovorech s aktéry z české zdravotní politiky a českého zdravotnictví. Přístup aktérů české zdravotní politiky ke strategii Zdraví 2020 byl zhodnocen jako velmi problematický. Samotný průběh tvorby a projednávání Zdraví 2020 se pro české Ministerstvo zdravotnictví stal v roce 2012 kritickou bariérou. Z tohoto důvodu neexistuje širší povědomí v české zdravotní politice o této strategii ani její česká verze a samotné cíle české zdravotní politiky ani v jednom bodě nereflektují cíle Zdraví 2020.
|
|
|
Názory laické veřejnosti na problematiku péče o své zdraví.
Rákosová, Andrea ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Předmětem bakalářské práce na téma: "Názory laické veřejnosti na problematiku péče o své zdraví" je hodnocení postojů, přístupu a hodnotových preferencí laické veřejnosti ke svému vlastnímu zdraví, především vztahu laické veřejnosti ke zdravému životnímu stylu a přístupu k preventivní péči, která je nedílnou součástí péče o zdraví. Teoretická část předložené práce je orientována na základní teoretické pojmy, vztahující se ke zdraví, tedy k ústřednímu pojmu tématu. Po úvodním vymezení základního pojmu práce a stručném přiblížení historického vývoje tohoto pojmu, je práce zaměřena na základní determinanty ovlivňující zdraví. Dále se teoretická část práce zabývá systémem poskytování zdravotní péče v České republice, zaměřuje se také na systém veřejného zdravotního pojištění. Závěrečná kapitola je zaměřena na význam preventivní péče, seznamuje čtenáře s harmonogramem preventivních prohlídek, preventivními a screeningovými programy v rámci podpory zdraví. Empirická část předložené práce hodnotí úroveň péče laické veřejnosti o své zdraví. V rámci vlastního výzkumu, který byl realizován prostřednictvím dotazníkového šetření, sleduje názory laické veřejnosti na oblast zdraví, hodnotí, zda laická veřejnost přijala odpovědnost za své zdraví. Výzkum zjišťuje, jaký je přístup laické veřejnosti k preventivní...
|
|
|
Strategie podpory zdraví jako reflexe teorií determinant zdraví v současné společnosti
Strenková, Anna ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Kružík, Lubomír (oponent)
Bakalářská práce "Strategie podpory zdraví jako reflexe teorií determinant zdraví v současné společnosti" pojednává o problematice vysoké prevalence chronických onemocnění způsobených změnou společenské struktury při přechodu z tradiční formy společnosti na moderní a s tím spojené epidemiologické tranzice. Tyto problémy spolu s výzkumy determinant zdraví iniciovaly založení teoretické a praktické disciplíny podpory zdraví ("new public health"), jež má v aktivitách péče o zdraví doplnit již fungující veřejné zdravotnictví orientované medicínským směrem. Hlavním zjištěním teoretických výzkumů bylo, že zdravotnický systém má na zdravotní stav populace jen asi 15% vliv, zatímco zdraví významně ovlivňují faktory životního stylu a okolního prostředí. Sociální a ekonomické prostředí pak působí jako kontextuální determinanta zdraví, tj. ovlivňuje zdraví i další jeho determinanty skrze společenský rámec, ve kterém působí. Cílem podpory zdraví je ovlivňovat tyto sociální a ekonomické faktory tak, aby došlo ke zlepšení zdravotního stavu a redukci nerovností ve zdraví. Práce zkoumá strategie a programy podpory zdraví na úrovni WHO, EU a ČR a hodnotí míru reflexe teoretických poznatků v rámci realizovaných programů, jakožto i úspěšnost v nastolení agendy a implementaci podpory zdraví.
|
|
|
Health Systems in Transition: Priorities, Policies and Health Outcomes
Borisova, Liubov ; Tulejová, Henrieta (vedoucí práce) ; Bryndová, Lucie (oponent) ; Nivorozhkin, Eugene (oponent)
The dissertation deals with the links between health care systems and health outcomes in the so-called 'transition' countries. The main questions to be addressed are: ''Do health care systems and their transitions influence health outcomes in the transition area and i f they do - how?" The combination o f qualitative techniques and econometric methods allowed for a creation o f the structural classifications o f the health care systems in transition and produced important findings. Firstly, health care transitions, and especially their structural component, are found to be significant in determining health status in the CEE and CIS countries. Secondly, however, the socio-economic determinants o f health were established to also play a major role in determining health inequalities in the transition area. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vlastní chování jako determinanta zdraví u studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
FILIP, Lukáš
Bakalářská práce se zabývá životním stylem a vlastním chováním jako hlavní determinanta zdraví, je zaměřená na studenty Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích, konkrétně Zdravotně sociální a Pedagogické fakulty. Teoretická část se zabývá determinujícími (určujícími) faktory, které mají významný vliv na zdraví člověka, konkrétně se jedná o témata výživy, pohybu, psychické zátěže, návykového a patologického chování, dostatku spánku, sexuálně rizikového chování apod. Také popisuje životní styl obecně a v neposlední řadě je zaměřen na důkladnou analýzu jednotlivých determinant zdraví a prevenci civilizačních onemocnění. V empirické části práce shrnuje výsledky z dotazníkového šetření kvantitativní metodou, s cílem nalézt rozdíly životního stylu studentů mezi Zdravotně sociální a Pedagogickou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Podle zjištěných údajů je životní styl studentů obou fakult velmi podobný, avšak drobné rozdíly byly prokázány. Ze závěrů bakalářské práce usuzuji, že informovanost v oblasti praktikování zdravého životního stylu je u studentů těchto fakult dostačující.
|
|
|
Vědomostní úroveň o problematice zdraví u studentů, adolescentů na středních školách technického zaměření
BLÁHOVÁ, Věra
V diplomové práci je proveden rozbor literatury k charakteristice zdraví a zdravého životního stylu. Cílem diplomové práce je získat přehled o šíři vědomostí v oblasti zdraví a pohybové aktivity, o vědomostní úrovni o problematice zdraví ve vybrané skupině studentů středních technických škol. Teoretická část je zaměřena na vymezení termínů zdravého životního stylu. K danému tématu práce je zvolen kvantitativní výzkum, založený na vědomostním testu. V praktické části jsou prezentovány výsledky od 120 studentů a to jak z vědomostního testu týkajícího se problematiky zdraví a pohybové aktivity, tak i z dotazníku zdravého životního stylu. Výzkumem bylo zjištěno, že informovanost a znalost v dané oblasti u studentů SPŠ strojní a elektrotechnické je průměrná a významně se neliší od vědomostní úrovně studentů gymnázií. Práce může sloužit ke zvýšení nejenom vědomostní úrovně studentů v oblasti zdraví, ale i ve zvýšení motivace v aplikování a dodržování zdravého životního stylu ve svém životě.
|
|
|
Životní styl studenta PF JCU
BLÁHA, Martin
Tato bakalářská práce je zaměřena na životní styl vysokoškoláka JCU PF, oboru výchovy ke zdraví, prezenčního a kombinovaného studia v Českých Budějovicích. Z dostupných materiálu jsme se zaměřili na kvantitativní výzkum, kde hlavní metodou je dotazování. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Práce popisuje zdraví, determinanty zdraví, prevenci zdraví, pohybovou aktivitu, duševní hygienu aj. Líčí životní styl z obecného hlediska. Popisuje složky životního stylu (spánek, strava a pitný režim, volný čas, stres, alkohol, kouření, sexuální chování, užívání drog). Následně prostřednictvím dotazníkového šetření analyzuje postoje a zkušenosti studentů vysoké školy se svým životním stylem a vše co s životním stylem souvisí a náleží mu. Důležité bylo ze současných poznatků zjistit, zda lze životní styl studentů považovat za zdravý a jaký je současný životní styl studentů výchovy ke zdraví, prezenčního a kombinovaného studia.
|
|
|
Nezaměstnanost a její vliv na zdraví
PULTAROVÁ, Lucie
Diplomová práce ?Nezaměstnanost a její vliv na zdraví? se skládá z teoretické a empirické části. V teoretické části jsou shrnuty podstatné pojmy, které se váží k nezaměstnanosti a trhu práce. Dále je v textu věnován prostor definici pojmu zdraví, jsou zde uvedeny faktory a determinanty, které jej ovlivňují. Zmíněn je taktéž pojem nemoci a problematika psychosomatiky. Praktická část práce je soustředěna na zkoumání vlivu nezaměstnanosti na zdraví. Využit byl kvantitativní výzkum, metoda dotazování, technika dotazníku. Sběr dat probíhal na Krajské pobočce Úřadu práce v Českých Budějovicích, výzkumný soubor tvořili uchazeči o zaměstnání registrovaní na této pobočce. V práci byly zadány dva cíle. Zmapovat vliv nezaměstnanosti na zdravotní stav nezaměstnaných a zjistit působení nezaměstnanosti na vznik psychických a somatických onemocnění. V souvislosti s cíli práce byly stanoveny následující hypotézy: H1: Nezaměstnaní uvádějí zhoršení zdravotního stavu po dobu nezaměstnanosti, H2: Nezaměstnanost má negativní vliv na psychické zdraví nezaměstnaných, H3: Nezaměstnanost má negativní vliv na somatické zdraví nezaměstnaných. Hypotézy nebyly na základě statistického testování potvrzeny. Z uvedených výsledků se lze tedy domnívat, že délka nezaměstnanosti nemá vliv na subjektivní hodnocení fyzického a psychického zdraví, s narůstající délkou nezaměstnanosti se u respondentů nezhoršuje psychické ani fyzické zdraví. Závěry výzkumu však vzhledem k počtu respondentů a lokalitě nelze generalizovat. Statistické testování však odhalilo některé zajímavé výsledky. Jsou jimi například vztah mezi délkou nezaměstnanosti a hodnocením dopadu na jednotlivé oblasti života. Dále je to závislost mezi délkou nezaměstnanosti a hodnocením zdravotního stavu v průběhu posledního zaměstnání. Samotný výzkum by tak mohl sloužit jako podkladový materiál či východisko pro příští studie v této oblasti. Výše uvedená zjištění by po rozsáhlejším výzkumu mohla přinést poznatky uplatnitelné pro následnou praktickou činnost s nezaměstnanými osobami.
|
|
|
Kvalita života pacientů před a po totální endoprotéze kyčelního kloubu
ŠIDÁKOVÁ, Alena
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit kvalitu života pacientů před a po provedené totální endoprotéze kyčelního kloubu. A to pomocí standardizovaného dotazníku SF- 36 O kvalitě života podmíněné zdravím (HRQoL- Health Related Quality of Life), který hodnotí osm základních kvalit (domén) života. Tato práce je má 2 části: teoretickou a praktickou. V teoretické části byla popsána anatomii kyčelního kloubu, TEP, kvalita života obecně a při chronickém onemocnění pohybového aparátu. Praktická část byla zpracována za využití kvantitativního výzkumu, technikou anonymního dotazníku SF {--} 36. Výběrovým souborem respondentů byli klienti ortopedické ambulance Klatovské nemocnice a. s. V konečném souboru bylo 18 žen a 11 mužů. Vyhodnocení zajistilo Pracoviště klinické farmakologie českobudějovické nemocnice, a. s. Získaná data probandů byla porovnána s výsledky Oxford Healthly Life Survey a zároveň navzájem proti sobě. Výsledky byly přehledně zpracovány do grafů a tabulek. Uspořádání grafů je jednotné, vedle sebe byla uvedena vždy hodnota vlastního výzkumu a hodnota pro Oxford (vždy 100 %). Získané výsledky z praktické části mohou být použity k doplnění edukačních materiálů, které se vztahují k dané problematice. Výsledky jsou velice povzbudivé. Kvalita života se zlepšila. Zejména v doméně Bolesti (P) kde probandi dosáhli výsledku 86,79 % . Rozdíl oproti Oxfordu {--} 100 % (zdravé populaci) je tedy jen 13, 21 %. Nejlepšího výsledků dosáhli probandi v doméně Všeobecné vnímání vlastního zdraví (GHP) 141, 38 %. V úvodu byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza číslo 1 zněla: Kvalita života pacientů se po totální endoprotéze zlepší. Druhá hypotéza zněla: Spotřeba analgetik se po operaci sníží. Obě dvě hypotézy se potvrdily. Samozřejmě, že v některých doménách budou výsledky stále nižší oproti zdravé populaci, ale celkově ke zlepšení kvality života pacientů po TEP došlo. Domnívám se, že cíl práce byl splněn. V závěru práce byl přiložen seznam použitých zdrojů. Do přílohy byl dán např. dotazník SF {--} 36 či informační leták se zjištěnými daty, který bude použit k edukaci pacientů v čekárnách na ambulancích.
|
host ::
RSS.