|
|
Význam Rady bezpečnosti OSN a právní závaznost rezolucí při zajišťování mezinárodního míru a bezpečnosti
Urbanová, Petra ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
- Význam Rady bezpečnosti OSN a právní závaznost rezolucí při zajišťování mezinárodního míru a bezpečnosti Tato práce pojednává o historii předcházející vzniku, a o samotném vzniku OSN a Rady bezpečnosti, na který navazuje kapitola věnující se stálým a nestálým členům Rady s podkapitolou týkající se reformních návrhů z hlediska jejího složení. Podrobně jsou zde rozebrány funkce a pravomoci Rady bezpečnosti, obsahující také pasáž týkající se období ochromení činnosti Rady. V kapitole o způsobu usnášení Rady je věnována pozornost jak zásadní problematice rozlišení otázek procedurálních a neprocedurálních, tak institutu veta. Závěrečná kapitola se věnuje rozhodnutím Rady bezpečnosti se zaměřením na rezoluce a jejich právní závaznost.
|
|
|
Úloha generálního tajemníka v Organizaci spojených národů
Ouzká, Tereza ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Cílem této rigorózní práce s názvem Úloha generálního tajemníka v Organizaci spojených národů bylo zodpovědět otázky jaká je úloha generálního tajemníka v rámci Organizace spojených národů a jak byla funkce generálního tajemníka postupem času proměňována. Práci zahajuje kapitola zabývající se vývojem od Společnosti národů k dnešní podobě Organizace spojených národů s důrazem na roli generálního tajemníka. Následují kapitoly obsahující výčet pravomocí generálního tajemníka vůči vybraným orgánům OSN a reformního úsilí jednotlivých generálních tajemníků. Práce dále obsahuje sekce pojednávající o diplomatické roli generálního tajemníka v mezinárodním prostředí a jeho vztahu s nestátními aktéry a soukromým sektorem. Text je proložen příklady ilustrujícími dílčí úspěchy i selhání jednotlivých představitelů generálního tajemníka v konkrétních situacích. Z práce je dále patrné prohlubování pravomocí generálního tajemníka jednotlivými představiteli této funkce. Předkládaný text dokládá, že generální tajemník hraje v nynější globalizované společnosti důležitou roli, ale zároveň poukazuje na skutečnost, že jeho post je mnohdy marginalizován ostatními orgány Organizace spojených národů.
|
|
|
The legal nature and research of resolutions of the UN Security Council under Chapter VII of the UN Charter
Vneková, Monika ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Rada bezpečnosti OSN nesie podľa Charty OSN primárnu zodpovednosť za udržiavanie medzinárodného mieru a bezpečnosti. K naplňovaniu tohoto cieľa jej slúži právomoc prijímať záväzné rezolúcie podľa kapitoly VII Charty. S ohľadom na charakter situácií, na ktoré rezolúcie reagujú, vzbudzuje tento právny inštrument častokrát mnoho emócií hlavne medzi laickou verejnosťou. Čo však o rezolúciách prijímaných podľa kapitoly VII Charty hovorí právo? Aká je právna povaha a význam rezolúcií podľa kapitoly VII na poli medzinárodného práva verejného? Predkladaná práca prináša rozbor rezolúcií Rady bezpečnosti podľa kapitoly VII Charty, ponúka návrh akejsi definície rezolúcie podľa kapitoly VII a analyzuje zvláštne prípady rezolúcií, v ktorých sa Rada bezpečnosti správala skôr ako kvázi- súdny či kvázi-legislatívny orgán. Pomocou rozboru obsahových limitov právomocí Rady bezpečnosti sa práca snaží potvrdiť, že záväznosť rezolúcií ako aj povinnosť členských štátov prijať a vykonať ich majú svoje hranice a že aj napriek zvláštnej úlohe, ktorú Rada bezpečnosti na medzinárodnom poli zohráva, nemôžu mať jej rezolúcie podľa kapitoly VII neobmedzený obsah. Predovšetkým, nesmú byť v rozpore s normami medzinárodného práva verejného kvality ius cogens, ďalej, nesmú odporovať cieľom a zásadám samotnej OSN vyjadreným v jej...
|
|
|
Implementace mandátu mise UNPROFOR v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995
Lalić, Jan ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Neochota mezinárodního společenství zapojit se do bosenské občanské války v letech 1992- 1995 vojenskou intervencí, vytvořila z mise United Nations Protection Force (UNPROFOR) náhražku rozhodné akce. Absence jakékoliv naděje na dohledné příměří, které by mohly mírové jednotky svojí přítomností podporovat, vedla v první fázi války k vytvoření ryze humanitárního mandátu pro jednotky OSN. Ty měly ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zajistit chod sarajevského letiště pro humanitární účely a postarat se o bezpečnost UNHCR a jeho konvojů s humanitární pomocí. Práce "Implementace mandátu mise UNPROFOR v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995" se zabývá právě problematikou implementace tohoto čistě humanitárního mandátu. Pomocí deskriptivní analýzy nejdříve vysvětlí motivy, které vedly mezinárodní společenství k nasazení lehce vyzbrojených mírových jednotek s netypickým mandátem do oblasti, která se ukáže být naprosto nevhodnou pro působení mírových sil. Následně prozkoumá samotný průběh implementace a problémy, se kterými se jednotky OSN potýkaly. Cílem práce je dokázat, že mise UNPROFOR nebyla absolutním selháním, za jaké je pokládána, avšak prokáže se neadekvátnost jejího nasazení v daném prostředí a budou představeny příčiny neúspěchů.
|
|
|
Reasons for U.S. veto in the United Nations Security Council on behalf of Israel, 1972-1997
Hlaváčová, Lenka ; Přikryl, Pavel (vedoucí práce) ; Halás, Matúš (oponent)
Hlavným cieľom tejto práce je na základe predložených rezolúcií určiť a definovať príčiny, ktoré vedú Spojené štáty americké k používaniu veta v Bezpečnostnej Rade OSN v prospech Izraela. Autor predstavuje rezolúcie vetované USA v otázke Izraela v období rokov 1972 - 1997. Analýza sa sústredí na štyri oblasti: kto predkladá rezolúcie, o čom rezolúcie pojdenávajú, aký jazyk v nich je použitý a aké je vyjadrenie amerického vyslanca pri OSN. Autor stanovuje, že predkladatelia rezolúcie nie sú relevantným faktorom, ktorý by ovlyvňoval americké rozhodovanie. Prikláňa sa k názoru, že jazyk rezolúcie a riešenie Arabsko-Izraelského konfliktu Bezpečnostnou radou sú s najväčšou pravdepodobnosťou príčinami pre americké veto, rovnako ako nevyrovnanosť rezolúcií (podľa amerického chápania). USA odmieta odsúdenie Izraela v rezolúciách BR OSN a snaží sa, aby Arabsko-Izraelský konflikt bol vyriešený stranami, ktoré sú jeho aktívnou súčasťou a nie tretím subjektom, ktorý stanoví jeho podmienky.
|
|
|
Reforma Rady bezpečnosti OSN
Křesinová, Dominika ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Lehmannová, Zuzana (oponent)
Organizace spojených národů (OSN) byla založena v roce 1945. Mnohým je jasné, že původní status quo nemůže plně reflektovat potřeby dnešního světa. Je tedy nevyhnutelné přistoupit k reformě. Je nutné si však ujasnit, čeho by mělo být případnou reformou dosaženo a jakých otázek by se konkrétně měla týkat. Na půdě OSN se dnes hovoří o více možných reformních návrzích, které se týkají jednotlivých orgánů působících v rámci celé organizace. V práci se však zaměřím pouze na reformu Rady bezpečnosti OSN, neboť právě Rada bezpečnosti je klíčovým orgánem celé OSN, jež by měla být schopna reagovat na aktuální bezpečnostní hrozby pružně a rozhodně. Proveditelnost reformy závisí v první řadě na souhlasu stálých členů Rady bezpečnosti OSN, kteří mají díky svému právu veta možnost jakékoliv návrhy zablokovat. Doposud tak také činí, neboť přijmutí jakéhokoliv návrhu, by do jisté míry znamenalo oslabení jejich moci, čehož se do jisté míry obávají. Nestačí tedy jenom přijít s jasným návrhem jak reformovat, ale také zvolit řádné argumenty, které by získaly souhlas stálých členů. Hlavním cílem diplomové práce tak bude na základě zjištěných informací vyhodnotit, zda je reforma vůbec proveditelná, a to s ohledem na dílčí překážky a postoje stálých členů Rady bezpečnosti OSN, kteří se doposud staví k reformě spíše pasivně nežli aktivně.
|
|
|
Pohľad Spolkovej republiky Nemecko na reformáciu Organizácie Spojených národov
Pláteníková, Soňa ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Cieľom bakalárskej práce je objasniť úlohu Nemeckej spolkovej republiky v procese reformácie Organizácie Spojených národov. Práca je rozdelená do dvoch častí. Prvá z nich sa venuje reformným opatreniam navrhnutým v správe High-level Panel on Threats, Challenges and Change: More Secure World: Our shared responsibility, druhá analyzuje Nemeckú politiku vzhľadom na tieto opatrenia. Perspektíva Nemecka je podrobená analýze na základe tejto jeho politiky s navrhnutými opatreniami a podpory či opozície zo strany ostatných členských štátov OSN. Štruktúra oboch častí je totožná. Každá z podkapitol sa sústreďuje na konkrétny orgán OSN, posledná podkapitola na Chartu OSN.
|
|
|
Zapojení států do volených orgánů mezinárodních organizací
Bielyi, Stanislav ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Peterková, Jana (oponent)
Deset z patnácti členů Rady bezpečnosti OSN jsou nestálí členové, kteří se volí na období dvou let. Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda-li počet člentví určitých států v Radě bezpečnosti je závislý na vybraných kritériích (HDP, počet obyvatel, výše příspěvku do rozpočtu OSN). Práce také seznamuje čtenáře s hlavními tendencemi, jež se projevují při zapojení států do Rady bezpečnosti v rámci jednotlivých regionálních skupin podle OSN.
|
|
|
The role of the United Nations in resolving the Israeli-Palestinian conflict
Knížová, Jana ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Cílem této diplomové práce je zhodnotit úlohu Organizace spojených národů v izraelsko-palestinském konfliktu. Popisuje postaveni Izraele a Organizace pro osvobození Palestiny v OSN. Také ověřuje akceschopnost a objekitvitu OSN v řešení konfliktu. Izraelsko-palestinský konflikt byl nepochybně vždy v centru zájmu OSN. Význam organizace však od 70. let klesal. Práce by měla vyhodnotit zda dnes OSN ještě přispívá k řešení konfliktu a pokud ano, v jakých oblastech. V první kapitole se věnuji hlavním nástrojům OSN pro řešení konfliktů. Druhá kapitola popisuje vznik a průběh izraelsko-palestinského konfliktu počas 20. století až dodnes. Zbylé tři kapitoly analyzují tři úrovně aktivit OSN v konfliktu - úloha politická, bezpečnostní a humanitární.
|
|
| |
host ::
RSS.