|
|
Celoživotní vzdělávání sester pracujících na JIP
KÖHLEROVÁ, Andrea
V naší práci jsme se zabývali celoživotním vzděláním sester pracujících na JIP. Cílem bylo zjistit specifika celoživotního vzdělávání sester na tomto oddělení. Práce je rozdělena do dvou částí, a to část teoretickou a výzkumnou. V teoretické části jsme zmínili počátky ošetřovatelství, ale více jsme se zaměřili na vzdělání sester, které v současné době potřebují pro svoji práci a zároveň možnosti dalšího vzdělávání, díky kterému mohou získat potřebnou specializaci pro práci na jednotce intenzivní péče. Ke zpracování empirické části jsme zvolili metodiku kvantitativního šetření, technikou sběru dat byl dotazník. Pro výzkumnou část jsme zvolili tři základní hypotézy: sestry pracující na JIP mají potřebu celoživotního vzdělávání; sestry pracující na JIP mají potřebu dalšího vzdělávání; sestry pracující na JIP mají motivaci k dalšímu vzdělávání. Dotazníky byly rozdány sestrám pracujícím na jednotce intenzivní péče v jedné nemocnici v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Rozdala jsem celkem 100 dotazníků, ale pouze 66 se mi jich vrátilo vyplněných. Tyto dotazníky tvořily výzkumnou část. Díky tomuto výzkumu jsme zjistili, že většina sester si myslí, že celoživotní vzdělávání má smysl, mají potřebu se dále vzdělávat i po zrušení kreditního systému, mají podporu od zaměstnavatele, ale přece jim chybí dostatečná motivace k dalšímu vzdělávání. Většina sester by se dále vzdělávala například za cílem lepšího finančního ohodnocení nebo možnosti kariérního růstu.
|
|
|
Vnímání hospitalizace na JIP u polytraumatizovaných pacientů a jeho proměny v čase
Haramijová, Eva ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Gigalová, Veronika (oponent)
Autor: Eva Haramijová Instituce: Karlova univerzita v Praze Lékařská fakulta v Hradci Králové Ústav sociálního lékařství Oddělení ošetřovatelství Název práce: Vnímání hospitalizace na JIP u polytraumatizovaných pacientů a jeho proměny v čase Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Počet stran: 132 Počet příloh: 6 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: polytrauma, vnímání pacienta, aspekty hospitalizace, JIP Bakalářská práce je souhrnem základních poznatků oboru obecné traumatologie s následným zaměřením na specifika péče o pacienta s diagnózou polytrauma. Popisuje systém péče o pacienta opírající se o principy ATLS, management péče, komplikace a psychosociální apekty. Empirická část se zaměřuje na popis kvalitativního výzkumu, který byl proveden metodou polostrukturovaných rozhovorů u pěti pacientů, a to dvoufázově z důvodu zjištění proměn ve vnímání v čase. Cílem bylo především objasnění negativně vnímaných jevů hospitalizace na JIP: omezování, spánek a odpočinek, chování personálu a psychické zvládání. Doplňující otázky se týkaly zjištění nejhůře vnímaného prožitku, pozitiva hospitalizace a případné životní změny následkem úrazu. Výzkum proběhl na jednotce intenzivní péče chirurgické kliniky fakultní nemocnice v Hradci Králové. Výsledkem práce bylo zjištění, že vnímání i významnost některých...
|
|
|
Míra stresové zátěže sester na standardních odděleních a jednotkách intenzivní péče.
Brzicová, Věra ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Ptáček, Radek (oponent)
Diplomová práce pojednává o stresu, stresové zátěži a o míře stresové zátěže. Zkoumá, co zatěžuje více všeobecné sestry na JIPu a co na standardním oddělení, jaká jsou specifika jejich práce. Porovnává práci a zatížení sester na standardním oddělení a JIPu. Zabývá se tím, jaké situace ovlivňují stresovou zátěž sester. Nastiňuje příčiny, projevy a dopady stresu na lidský organismus. Věnuje se také syndromu vyhoření, který se velmi často vyskytuje u pracovníků pomáhajících profesí. Diplomová práce je dále zaměřena na směnný provoz (především na noční směnu), vztahy na pracovišti (sestra-sestra, sestra-lékař), na agresivní chování pacientů, na dostatek či nedostatek času na péči o pacienta. Metodou výzkumu je dotazník distribuovaný všeobecným sestrám na interních a chirurgických standardních odděleních a JIPu, ARO. Vyhodnocením otázek dotazníku potvrzuji či vyvracím hypotézy, které jsem stanovila na začátku výzkumu. Ze stanovených hypotéz se potvrdily 2 hypotézy a 5 hypotéz nebylo potvrzeno. Potvrdilo se, že směnný provoz a přetěžování sester, agresivita pacientů, péče o zmatené pacienty a špatné interpersonální vztahy vysoce zatěžují zdravotnický personál a podílí se významně na stresové zátěži sester. Na závěr zmiňuji, že velkou úlohu v prevenci a zvládání určitých stresových situací má staniční...
|
|
|
Změna životního stylu sester pracujících na JIP
JENERÁLOVÁ, Andrea
V naší práci jsme se zabývali změnou životního stylu sester pracujících na JIP. Cílem práce bylo zjistit, zda pracovní zařazení sester na JIP ovlivnilo jejich životní styl. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsme se zaměřili na charakteristiku životního stylu, který zahrnoval zdravou výživu, pitný režim, pohybovou aktivitu, spánek a stres. Dále jsme charakterizovali JIP, kompetence sester na JIP a jejich vzdělávání. Výzkumná část je realizována formou kvalitativního přístupu, pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkumnou část jsme si zvolili tři následující výzkumné otázky. Jaký životní styl mají sestry pracující na JIP? Změnil se sestrám životní styl po nástupu na JIP? Ve kterých aspektech, a jak výrazně se změnil sestrám životní styl po nastoupení na JIP? Výzkumný vzorek tvoří osm probandů, kteří pracovali dříve na standardním oddělení a momentálně pracují na JIP. Probandy jsme vybírali na interní JIP, chirurgické JIP, urologické JIP a traumatologické JIP. v jedné z nemocnic Jihočeského kraje. Při rozhovoru jsme porovnávali životní styl sester na standardním oddělení a na JIP. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že sestry mají nekvalitní životní styl. Nepravidelně se stravují, mají nekvalitní spánek, který je příčinou směnného provozu, mají nedostatek pohybové aktivity, protože na ni nemají čas a přicházejí z práce unaveny. Dále výsledky výzkumného šetření odhalily, že se sestrám po nástupu na JIP jejich životní styl zlepšil a to v aspektech stravování a jeho pravidelnosti, v nižším výskytu stresových situací a v lepší atmosféře na pracovišti. Ostatní aspekty uvedené v teoretické části nebyly výrazně změněny.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o pacienty seniory po ortopedických výkonech na JIP ve Fakultní nemocnici Na Bulovce
ŠVECOVÁ, Markéta
Senioři jsou nejpočetnější skupinou pacientů vyskytujících se na pracovišti autorky této práce, oddělení JIP ortopedické kliniky Fakultní nemocnice Na Bulovce. Ošetřovatelská péče o seniory má svá specifika, plynoucí zejména z vyšších nároků stárnoucího organismu. Ačkoliv je na jejím pracovišti vyvíjena intenzivní snaha poskytovat kvalitní péči o tuto početnou skupinu pacientů, vždy je možnost zlepšení. Hlavním cílem práce se tedy stalo nalezení odpovědi na otázku, v jakých směrech se nachází nevyužitý prostor pro zlepšení kvality ošetřovatelské péče o seniory po ortopedickém výkonu. Pro získání potřebných informací o současném stavu této problematiky bylo využito kvalitativní šetření formou nestandardizovaného rozhovoru. Výzkumné šetření bylo provedeno na Ortopedické klinice JIP Fakultní nemocnice Na Bulovce. Výzkumný soubor tvořily sestry pracující na tomto oddělení a pacienti senioři zde hospitalizovaní po ortopedickém výkonu. Z výzkumného šetření jednoznačně vyplývá několik závěrů. Sestry disponují dostatečnými informacemi o problematice ošetřovatelské péče o seniory po ortopedických výkonech a mají i dostatek možností k poskytování kvalitní péče. Mezi faktory, které negativně ovlivňují poskytovanou péči lze zařadit především zastaralé technické zázemí JIP a nevyhovující stavební uspořádání sálu. Řešení této problematiky je však úzce propojeno s otázkou nedostatku finančních prostředků. V otázce personálního obsazení je problémem vysoký počet nedostatečně kvalifikovaných sester v poměru k sestrám, které kvalifikaci splňují. Závěr šetření poskytl odpověď na otázku, v jakých směrech se nachází nevyužitý prostor pro zlepšení kvality ošetřovatelské péče o seniory po ortopedickém výkonu, dle výsledků rozhovorů s pacienty a sestrami, především ve zvýšení informovanosti pacientů a investice do postupného zkvalitnění materiálního a technického vybavení JIP, které zajistí pacientům dostatek soukromí a zpříjemní jim náročný pobyt na jednotce intenzivní péče. V problematice informovanosti pacientů je možným řešením distribuce informačních brožur, kde bude mít pacient uvedena svá práva a povinnosti, včetně základních údajů o režimu na oddělení a pokynů, kde nalezne odpovědi na své otázky.
|
|
|
Ošetřovatelská bariérová péče na oddělení intenzivní péče
DUŠKOVÁ, Ludmila
Ošetřovatelská bariérová péče je jednou z důležitých metod spadající do prevence nozokomiálních nákaz, kterou by měly sestry znát a při výkonu práce dodržovat. Teoretická část práce se věnuje nozokomiálním nákazám, charakteristice intenzivní péče a vysvětluje zásady ošetřovatelské bariérové péče. Praktická část práce se zabývá znalostmi sester o zásadách ošetřovatelské bariérové péči, dodržováním těchto zásad a pomůckami potřebnými k ošetřování bariérovou technikou. Výzkumné šetření bylo prováděno metodou kvantitativního výzkumu. Sběr dat se realizoval dotazníkem. Byly stanoveny tři cíle. Cíl 1 Zjistit, znalosti sester pracujících na odděleních intenzivní péče o zásadách ošetřovatelské bariérové péče. Cíl 2 Zjistit, jaké zásady ošetřovatelské bariérové péče dodržují sestry pracující na odděleních intenzivní péče. Cíl 3 Zjistit, jaké problémy vidí sestry pracující na odděleních intenzivní péče v rámci dodržování zásad ošetřovatelské bariérové péče. K upřesnění cílů byly vymezeny čtyři hypotézy. Hypotéza 1 Sestry na odděleních intenzivní péče znají zásady ošetřovatelské bariérové péče, nebyla potvrzena. Jelikož sestry při výkonu práce zásady bariérové péče nedodržují, předpokládáme, že je neznají. Hypotéza 2 Sestry na odděleních intenzivní péče vyhledávají informace o zásadách ošetřovatelské bariérové péče, nebyla potvrzena. O vzdělávací akce týkající se zásad ošetřovatelské bariérové péče ve své nemocnici má zájem pouze 58,5 % sester. Zbývající sestry (41,5 %) by školící akce nenavštěvovaly. Hypotéza 3 Sestry na odděleních intenzivní péče pracují dle zásad ošetřovatelské bariérové péče, nebyla potvrzena. Ze sedmi otázek prověřující pracovní návyky sester při ošetřování podle zásad bariérové péče, jen v jedné odpovědělo správně více než 70 % sester. Hypotéza 4 Sestry na odděleních intenzivní péče nevidí problém při ošetřování dle zásad bariérové péče v nedostatku pomůcek, byla potvrzena. Většina (89,6 %) sester si myslí, že má na svém pracovišti k dispozici dostatek pomůcek k ošetřování podle zásad bariérové péče. Výsledky výzkumného šetření také poukazují na zásady, které sestry dodržují. Mezi ně patří používaní potřebných pomůcek k ošetřování bariérovou technikou a izolování pacienta na samostatném pokoji či uzavíratelném boxu. Akutní stavy související s intenzivní péči udávají sestry jako problém, který někdy vede k porušení zásad bariérové péče při péči o pacienta Výzkum odhalil potřebu sestry motivovat k prohlubování informací v této problematice a k dodržování zásad ošetřovatelské bariérové péče. Dále je nezbytné sestry při výkonu práce více kontrolovat a na jejich pochybení včas upozornit. Výsledky budou předloženy managementu nemocnice, ve které výzkumné šetření probíhalo. Vedoucím pracovníkům je možné navrhnout naše doporučení, které by měly u sester přispět ke zvýšení zájmu o problematiku nozokomiálních nákaz a o ošetřovatelskou bariérovou péči. Dalším námětem zkoumání by mohla být příčina neinformovanosti sester a jejich nízkého zájmu při získávání znalostí o ošetřovatelské bariérové péči.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s neinvazivní plicní ventilací
TICHÁ, Věra
Používání neinvazivní plicní ventilace souvisí s rozvojem ventilace pozitivním přetlakem. S nástupem endotracheální intubace byla tato metoda odsunuta do pozadí. V poslední době, ale její použití opět stoupá. Je indikována a pacientů s akutním respiračním selháváním, akutním srdečním selháváním charakteru plicního edému. Při neinvazivní plicní ventilaci není nutná sedace, odpadá riziko intubace dýchacích cest. Ke kontraindikacím patří akutní ischemie myokardu, nespolupracující pacient a nemožnost zajistit těsnost masky. K výzkumu je použita technika kvalitativního a kvantitativního sběru dat. Kvalitativní šetření probíhalo metodou rozhovoru a obsahové analýzy dat. Výzkumným souborem je šest pacientů z jednotek intenzivní péče Nemocnice Tábor a.s. Výzkumný soubor u kvantitativního sběru dat tvoří sestry ze čtyř nemocnic v České republice, které pracují na jednotce intenzivní péče a na anesteziologicko resuscitačním oddělení. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků, řádně vyplněných se jich vrátilo 84. Dotazník obsahoval 40 uzavřených otázek. Cílem 1 je zjistit, zda sestry znají a používají standard ošetřovatelské péče u pacienta s neinvazivní plicní ventilací. Cílem 2 je zmapovat aktuální stav ošetřování pacientů s neinvazivní plicní ventilací. Cílem 3 je zmapovat, jaké problémy mají pacienti s neinvazivní plicní ventilací. Cíle práce jsou splněny. Tato práce má stanovenu jednu výzkumnou otázku. S jakými problémy se potýkají pacienti, u nichž je aplikována neinvazivní ventilace? Výzkumem je zjištěno, že pacienti se nejčastěji potýkají s otlaky a erytémem v obličeji, s vysycháním v dutině ústní a potížemi se spánkem. Hypotéza 1 (sestry znají standardy ošetřovatelské péče u pacienta s neinvazivní ventilací) byla vyvrácena. Standard není v žádné dotazované nemocnici. Hypotéza 2 (sestry používají standardy ošetřovatelské péče u pacienta s neinvazivní ventilací) byla vyvrácena. Výstupem je vypracovaný standard na téma Asistence sestry u pacienta, kterému byla indikována neinvazivní plicní ventilace. Hypotéza 3 (způsob ošetřování pacientů s neinvazivní ventilací se ve vybraných nemocnicích liší) byla vyvrácena. Ošetřovatelská péče ve vybraných nemocnicích je poskytována na stejné úrovni. Ošetřovatelská péče o tyto pacienty je pro sestru velmi náročná. Velmi důležitým prvkem úspěšnosti léčby je dobrá psychologická příprava pacienta a téměř nepřetržitá přítomnost sestry u lůžka pacienta Doufáme, že některé výsledky z tohoto výzkumu upozorní na problémy při ošetřování pacientů s neinvazivní plicní ventilací a pomohou k jejich řešení. Také vypracovaný standard by se mohl stát součástí standardních ošetřovatelských postupů ve zdravotnických zařízeních.
|
|
|
Povědomí sester pracujících na odděleních ARO a JIP o kompetencích vyplývajících z vyhlášky č. 424/2004 Sb.
MARTÍNKOVÁ, Petra
V této práci jsme se zabývali kompetencemi sester, pracujících na anesteziologicko resuscitačním oddělení a na jednotkách intenzivní péče, stanovené vyhláškou č. 424/2004 Sb. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabýváme stanovením rolí sester a jednotlivými kompetencemi sester všeobecných a sester majících vystudované specializační vzdělání a to konkrétně, všeobecná sestra pro intenzivní péči. Taktéž je v teoretické části popsáno, jaký typ pacientů je hospitalizován na již zmíněných odděleních. Cílem práce bylo zjistit informovanost sester o kompetencích vyplývajících z vyhlášky č. 424/2004 Sb. Jako druhý cíl jsme si stanovili zjistit, zda sestry dodržují kompetence z již zmiňované vyhlášky. Dotazníkové šetření probíhalo ve Fakultní nemocnici Brno, Fakultní nemocnici Plzeň Lochotín, Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, a také byly dotazníky sestrám rozdány pomocí sociální sítě na internetu. Na začátku jsme si stanovili dvě hypotézy. A to, že sestry nejsou seznámeny se všemi kompetencemi a druhou, že sestry nedodržují své kompetence vyplývající z výše uvedené vyhlášky. Po vyhodnocení sestrami vyplněných dotazníků jsme si obě hypotézy potvrdily. Sestry opravdu nejsou seznámeny se všemi kompetencemi a taktéž neprovádějí všechny výkony, které jim vyhláška umožňuje. Předpokládáme, že by tato práce mohla napomoci ke zvýšení odborného vzdělání sester a následné zkvalitnění ošetřovatelské péče na odděleních anesteziologicko resuscitační a intenzivní péče.
|
|
|
Hodnocení stravovacích návyků sester na JIP a ARO programem NutriDan
EIGNEROVÁ, Anna
Výživa a stravovací návyky jsou jedním z bodů zdravého životního stylu, stejně jako psychická a fyzická pohoda. Stravování by mělo být pravidelné se zastoupením všech složek výživy ve správném poměru. Důležitý je poměr cukrů, tuků a bílkovin (55 - 60 % : 25 - 30 % : 10 - 15 %), dostatečný příjem obilovin (3-6 porcí za den), ovoce a zeleniny (3 - 5 porce za den), mléčných výrobků (2 - 3 porce za den), masa a masných produktů (1 - 2 porce za den). Dostatečný příjem tekutin, který by se měl pohybovat okolo 30ml na kg naší váhy, je významnou součástí naší výživy. Cílem této práce bylo zhodnotit kvalitu stravovacích návyků sester na JIP a ARO dle programu NutriDan. K dosažení tohoto cíle byly stanoveny 4 hypotézy, a to: H 1 Sestry na JIP a ARO se stravují pravidelně. H 2 Sestry mají v jídelníčku ovoce a zeleninu zastoupené doporučeným množstvím denně (4 x 100 g). H 3 Příjem tekutin v zaměstnání je menší než příjem tekutin mimo zaměstnání. H 4 Poměr cukru, tuku a bílkovin v jídelníčku odpovídá individuálnímu odhadu energetického výdeje. Výzkum byl koncipován jako kvantitativní, přičemž byl použit anonymní dotazník, který měl 3 části (obecnou, speciální a vzpomínaný jídelníček za 24 hodin). Rozdáno bylo 104 dotazníků, z toho 52 sestrám intenzivní péče na ARO a 52 sestrám intenzivní péče na oddělení JIP. Tyto dotazníky byly rozdány do 3 nemocnic, vrátilo se 73 dotazníků. Z toho bylo 43 sester pracujících na ARO a 30 na JIP. Ke zpracování dat výzkumu byl použit program Microsoft Excel a program NutriDan, výsledky pak byly upraveny do grafů. Cíl práce byl naplněn, přičemž hypotézy 1, 2 a 4 se byly vyráceny, a hypotéza 3 se potvrdila. Sestry intenzivní péče pracující na JIP a ARO se nestravují pravidelně, mají často snížený příjem energie, nemají správný poměr cukru, tuku a bílkovin. Příjem ovoce a zeleniny, masa, mléčných výrobků a vlákniny je rovněž snížený a nepravidelný. Příjem tekutin je dostatečný, jak v zaměstnání, tak i doma. S výsledky bakalářské práce bude seznámen management nemocnic a oddělení, kde byl výzkum prováděn. Práci bude možné použít jako podklad pro vytvoření přednášek a osvětového materiálu ke změně přístupu sester intenzivní péče k jejich stravování.
|
|
|
Využívání pomůcek při manipulaci s nesoběstačnými pacienty na odděleních intenzivní medicíny
JANTAČOVÁ, Dana
Na odděleních intenzivní medicíny jsou často hospitalizováni pacienti, kteří mají poruchu soběstačnosti v běžných denních aktivitách. Sestry, které pracují na těchto odděleních, jsou nuceny, v rámci poskytování kvalitní ošetřovatelské péče, s těmito pacienty každodenně manipulovat. K ulehčení jejich práce existují více či méně dostupné pomůcky, ne vždy se jich však plně využívá. Ať pro jejich složitost při použití, nedostupnost v nemocničních zařízeních, či pro ušetření času na jiné povinnosti. Tuto práci můžeme rozdělit na dvě části. První část práce je soustředěna na teoretickou stránku daného tématu. V této části je naše pozornost zaměřena na pacienta na oddělení intenzivní medicíny, který je odkázán na pomoc sestry. Sestra zde pak vystupuje především jako ošetřovatelka. Dále jsou v teoretické části popsány nejběžnější pomůcky, které se využívají při manipulaci s nesoběstačným pacientem. Druhá část této práce je část výzkumná. Šetření probíhalo ve vybraných nemocnicích ČR, na odděleních intenzivní medicíny. Výzkum probíhal pomocí anonymních dotazníků, určených sestrám, které pracují na některém z oddělení intenzivní medicíny. Cílem práce bylo: Zjistit, zda sestry na odděleních intenzivní medicíny využívají všechny pomůcky při manipulaci s nesoběstačnými pacienty. Dále zjistit, jaké pomůcky sestry na odděleních intenzivní medicíny využívají nejčastěji, při manipulaci s nesoběstačnými pacienty a zjistit, zda sestry na odděleních intenzivní medicíny umí správně používat dostupné pomůcky při manipulaci s nesoběstačnými pacienty. K těmto cílům byly také stanoveny hypotézy. H1. Sestry na odděleních intenzivní medicíny nevyužívají všechny pomůcky určené k manipulaci s nesoběstačnými pacienty. H2 Sestry na odděleních intenzivní medicíny nejčastěji využívají při manipulaci s nesoběstačnými pacienty polohovací podložku. H3 Sestry na odděleních intenzivní medicíny umí správně používat dostupné pomůcky při manipulaci s nesoběstačnými pacienty. Cíle práce byly splněny a všechny tři hypotézy byly pomocí výzkumného šetření potvrzeny. Tato práce může sloužit jako informační materiál pro sestry, které se zajímají o ošetřovatelství v intenzivních oborech. Dále může sloužit pro výrobce pomůcek k manipulaci s nesoběstačnými pacienty; možnost zlepšení nejvyužívanějších pomůcek a naopak, k zjednodušení práce s pomůckami, které sestry nevyužívají tak často.
|
host ::
RSS.