|
|
Spolupráce složek integrovaného záchranného systému při katastrofách a hromadných neštěstích
VYHNÁLEK, Jakub
Téma bakalářské práce je Spolupráce složek integrovaného záchranného systému při katastrofách a hromadných neštěstích. Práce má za cíl zmapování znalosti typové činnosti složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu u mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí s důrazem na práce Zdravotnické záchranné služby. Dílčím cílem je zjistit znalost komunikace v digitálním systému Tetrapol. Práce se dělí na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se práce věnuje Integrovanému záchrannému systému, jeho složkám a úkolům. Definuje pojmy používané ve spojení s hromadným neštěstím a dále zmiňuje dokumenty potřebné pro likvidaci mimořádné události. Popisuje také komunikaci v digitálním systému Tetrapol. V praktické části je zvolena metoda kvantitativního výzkumu formou anonymního dotazníku. Respondenty jsou pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Na základě stanovených cílů jsou vytvořeny dvě hypotézy. První hypotéza zní: ?Členové Zdravotnické záchranné služby umí komunikovat v digitálním systému Tetrapol?. Druhá hypotéza zní: ?Znalost typové činnosti složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu u mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí pro zdravotnickou záchrannou službu je lepší u služebně mladších pracovníků (do 5 let praxe) než u služebně starších pracovníků?. Výzkumné šetření obě hypotézy vyvrátilo a ukázalo nedostatky v teoretické připravenosti na likvidaci mimořádné události u zkoumaného vzorku. V rámci zlepšení povědomí o likvidaci mimořádné události by bylo vhodné věnovat více času dané problematice již během studia záchranářů, ale i následně v zaměstnání například formou interních seminářů.
|
|
|
Využití imobilizačních pomůcek v přednemocniční neodkladné péči
KOSTKOVÁ, Lucie
Téma práce {\clqq}Využití imobilizačních pomůcek v přednemocniční neodkladné péči``, bylo zvoleno z důvodu mého vlastního zájmu o tuto problematiku. Imobilizační pomůcky jsou velmi důležité při práci zdravotnického záchranáře. Cílem práce bylo zmapovat používání imobilizačních pomůcek při zásahu zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Cíl byl splněn. Pro výzkum byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1, že nejpoužívanější pomůckou jsou nosítka, se potvrdila. Výsledky zobrazuje Graf 16 a graf 14. Jako nejpoužívanější pomůcku označilo 62% respondentů nosítka, která používají za měsíc 21x a výše. Nosítka se nejčastěji používají při indikacích polytrauma (68), perforující poranění břicha (63), trauma hrudníku (65), poranění páteře (54). A konečně u Grafu 20 kde by nosítka zdravotničtí záchranáři použili ke transportu z těžko dostupného terénu (40). Hypotéza 2, že zdravotničtí záchranáři nejméně používají při zásahu scoop-rám, se také potvrdila, jak ukazují výsledky Grafu 8, kde četnost použití scoop-rámu byla nejvíce označena odpověď 0-3x do měsíce 87 (91%). Výsledky výzkumu poukazují na četnost používaní imobilizačních pomůcek v Jihočeském kraji, zkušenosti zdravotnických záchranářů s různými pomůckami k účelu imobilizace a jejich teoretické znalosti potřebné ke správnému použití dané pomůcky. Nelze opomenout praktické zkušenosti, které jsou velmi cenné a ukázaly, že záchranáři s víceletou praxí mají více zkušeností s imobilizačními pomůckami než záchranáři s krátkodobou praxí. Chtěla bych upozornit právě na vzdělávání záchranářů během výkonu svého povolání. Během výzkumu jsem narazila na celkem zajímavý výsledek. V Grafu 1 výsledky ukazují období kdy se záchranáři seznámili s imobilizačními pomůckami. Během studia 39 (41%) a během školení na ZZS 8 (8%). Myslím si, že řešením by bylo zavést na ZZS pravidelné školení týkající se imobilizačních pomůcek a jejich nastavení a využití. Výsledky mé práce by mohly být využity v oblasti vybavování sanitních vozů imobilizačními pomůckami a hlavně rozšiřování povinné výbavy. Dále mohou být využity ke vzdělávání studentů vysokých škol zdravotnických oborů.
|
|
|
ZZS LK a její propojení s leteckou zdravotnickou záchrannou službou
Michalíková, Hana ; Mervart, Michal (vedoucí práce) ; Jirsák, Petr (oponent)
Práce se snaží prozkoumat všechny stránky liberecké zdravotnické záchranné služby. Nejprve poukazuji na povinnosti, jež vyplývají ze zákona nejen pro libereckou ZZS, ale i pro všechny ostatní. Tuto část s legislativními požadavky mohu rozdělit dle toho, čeho se týkají. Hlavními tématy jsou charakteristika neodkladné první pomoci, typy zasahujících vozů, informace o hromadných neštěstích, telematika či integrovaný záchranný systém. Další části práce jsou zaměřeny již speciálně na Liberecký kraj a to především na pozemní zdravotnickou záchrannou službu a na leteckou zdravotnickou záchrannou službu společně se Skupinou speciálních činností. Jak v části pozemní, tak v letecké, jsou provedeny analýzy zásahů či jiných dat, které mapují chod ZZS (či alespoň jednotlivých středisek).
|
|
|
Logistické zajištění zdravotnického zásahu v místě hromadného neštěstí
KŘIVÁNKOVÁ, Petra
Tato diplomová práce je koncipována jako celkový průřez problematikou logistického zajištění zdravotnického zásahu v místě hromadného neštěstí. Po stručném přiblížení historie přednemocniční neodkladné péče se práce zabývá legislativní úpravou tohoto tématu včetně zpracování havarijních a traumatologických plánů, financováním krizové připravenosti, odbornou přípravou a cvičením a samotným postupem záchranných a likvidačních prací složek integrovaného záchranného systému v místě hromadného neštěstí. Logistické zajištění zdravotnického zásahu v místě hromadného neštěstí je jedním z prvořadých a nezbytných úkonů krizového managementu zdravotnické záchranné služby v rámci řešení následků mimořádných událostí a krizových situací. Zpravidla je zajišťováno přímým a kontinuálním prováděním záchranných prací v místě výskytu hromadného postižení osob prostřednictvím výjezdových skupin {--} řízených zdravotnickým operačním střediskem zdravotnické záchranné služby, jejich podporou zdravotnickým a ostatním materiálem, tzv. startovacími dávkami, popřípadě dalším materiálně technickým vybavením v podobě modulů (hromadného neštěstí, podpory traumatologického plánu, krizového plánu). Další nezbytností je spojení s místně příslušným správním úřadem a jeho orgánem krizového řízení (krizový štáb) a operačním a informačním střediskem místně příslušného integrovaného záchranného systému. Záchranné a likvidační práce končí z hlediska zdravotnické záchranné služby zpravidla předáním raněných do cílových zdravotnických zařízení. V práci je přiblížena i psychologická pomoc při mimořádných událostech. Tato práce současně obsahuje i výběr a rozbor několika aktuálních problémů vztahujících se k zpracovanému tématu (např. zpracování traumatologických plánů, financování krizové připravenosti, visačky hromadného neštěstí).
|
|
|
Základní klinické vyšetření klienta zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči v Jihočeském kraji
VIKTORA, Martin
Problematika klinického vyšetření je tématem, které se historicky řadilo spíše do práce lékaře. Pod vlivem vývoje obsazení posádek na záchranné službě se však tento stav mění. Tato bakalářská práce nazvaná Základní klinické vyšetření klienta zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči v Jihočeském kraji shrnuje základní vyšetření, které by měl každý zdravotnický záchranář teoreticky znát i prakticky používat. Cílem práce bylo zjistit, jaké mají současní zdravotničtí záchranáři pracující na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje znalosti a jestli dodržují postupy klinického vyšetření. Obsahem teoretické části je charakteristika záchranné služby, její poslední vývoj a trend, popsán je také stále mladý obor zdravotnický záchranář, tím se myslí možnosti studia, kompetence i pracovní náplň. V další části se práce věnuje klinickému vyšetření. Nejprve je probírán obsah klinického vyšetření, přístupu k němu a vysvětlil důležitost, poté začal rozebírat jednotlivé části vyšetření. V teoretické části je tedy možné najít informace o anamnéze, metodách fyzikálního vyšetření všech částí a orgánů těla. Nakonec je zmíněna základní přístrojová metoda, která klinickému vyšetření v přednemocniční péči napomáhá a také lidský přístup k pacientovi, který je důležitou částí i v tomto tématu. Z výsledků kvantitativního šetření vyplývá, že mezi různými stupni vzdělání jsou velké rozdíly. Absolventi středních zdravotnických škol, pomaturitního studia anesteziologicko-resuscitační a intenzivní péče a vyšších odborných škol mají nižší znalosti v této oblasti než jejich kolegové, kteří mají vysokoškolské vzdělání. Celkově, ale záchranáři častěji nedodržují postupy klinického vyšetření. Obě hypotézy se tedy potvrdily. Z práce je patrné, že je co dohánět. Na klinické vyšetření by se mělo během studia více dbát, nesmiřovat se jen se současným stavem. I po studiu oboru by mělo téma být opakováno na pracovištích, například pomocí teoretickým přednášek a praktických seminářů. Zdravotnický záchranář totiž v budoucnu bude muset zastoupit lékaře i v oblasti klinického vyšetření, ale zatím na to není ani zdaleka připraven.
|
|
|
Možnosti tlumení bolesti v přednemocniční neodkladné péči
GUIDA, Mario
Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybral téma Možnosti tlumení bolesti v přednemocniční neodkladné péči, neboť bolest patří k nejčastějším příznakům pacientů, kteří jsou v péči Zdravotnické záchranné služby. Cílem bylo zmapovat možnosti tlumení bolesti v přednemocniční neodkladné péči v Jihočeském kraji. Druhým cílem bylo zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů Jihočeského kraje o možnostech tlumení bolesti v přednemocniční neodkladné péči. V teoretické části jsem se zaměřil na současnost Zdravotnické záchranné služby, vzdělávání a kompetence zdravotnických záchranářů. V další části jsem se věnoval různým typům bolesti, hodnocení a následné léčbě bolesti. V poslední teoretické části popisuji ošetřovatelský proces v přednemocniční neodkladné péči u pacienta s bolestí. Výzkum byl proveden pomocí kvantitativní metody, v dotazníkové formě polootevřených a uzavřených otázek. Dotazníky byly rozdány na oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Z výsledků vyplývá, že bolest se v přednemocniční péči tlumí dostatečně. Dále se potvrdilo, že zdravotničtí záchranáři znají možnosti tlumení bolesti a k tlumení bolesti využívají více farmakologických postupů. Také bylo zjištěno, že nefarmakologické postupy jsou využívány v menším rozsahu, než by mohly být. Jedna z hypotéz byla vyvrácena a dvě hypotézy se potvrdily. Z výsledků kvantitativního šetření vyplývá, že v užívání nefarmakologických metod je ještě poměrně velká rezerva. Zdravotničtí záchranáři by jich tak mohli více využívat, a to hlavně v posádkách RZP, nebo u stavů, které nevyžadují bezprostřední farmakologickou léčbu. Lepšímu povědomí o technikách nefarmakologické léčby by mohly pomoci výukové semináře na jednotlivých pracovištích. Pacientovi v přednemocniční neodkladné péči, který trpí bolestí různé intenzity, by se primárně mělo dostat profesionální pomoci kvalifikovanými záchranáři.
|
|
|
Problematika zajištění periferního cévního vstupu zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči
BRATRÁNEK, Pavel
V dnešní době je pro zdravotníky absolutní nezbytností znalost způsobu přístupu do cévního řečiště jak v oblasti přednemocniční péče, tak ve sféře zdravotnické péče. Cévní řečiště je ideální volbou v případech, kdy hlavní roli hraje čas nástupu účinku léku. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na problematiku týkající se zajišťování periferního cévního řečiště zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči. Soustředil jsem se na zajišťování intravenózního přístupu a v současné době stále více diskutovaného intraoseálního vstupu. Nyní, kdy spousta zdravotnických záchranářů prahne po navyšování svých kompetencí, je třeba se zamyslet, zda opravdu znají a aplikují základní dovednosti při zajišťování periferního cévního řečiště. Cílem práce bylo zjistit, zda zdravotničtí záchranáři mají odpovídající teoretickou průpravu a znají zásady pro zajištění periferního žilního systému, zda tyto postupy v praxi také dodržují a zda existují rozdíly v problematice zajišťování cévního řečiště na vybraných oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje dané rozdílnou dojezdovou vzdáleností do nemocničního zařízení. Použitou metodou byl zvolen kvantitativní výzkum. Technikou sběru dat byl použit anonymní dotazník, který byl rozdán zdravotnickým záchranářům pracujícím na Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že zdravotničtí záchranáři nemají příliš hluboké znalosti v případě intravenózního vstupu, ale naopak u intraosseálního přístupu mají znalosti dobré. Vyplynulo také, že zdravotničtí záchranáři nedodržují předepsané postupy při intravenózní kanylaci a také, že ne všichni používají bezpečností pomůcky. Dalším výsledkem výzkumu je fakt, že zdravotničtí záchranáři sice teoreticky znají intraosseální kanylaci, ale nemají s ní dostatečné praktické zkušenosti. Posledním z nejdůležitějších výsledků výzkumu byl poznatek, že zdravotničtí záchranáři v Českých Budějovicích kanylují s menší frekvencí, než zdravotničtí záchranáři z ostatních oblastních středisek, kde již nejsou tak znatelné rozdíly. Na základě získaných dat si myslím, že výsledky výzkumu obsažené v bakalářské práci mohou být použity k prohloubení teoretických znalostí zdravotnických záchranářů v oblasti problematiky kanylace periferního cévního řečiště.
|
|
|
Ošetření popáleninového traumatu v přednemocniční neodkladné péči
HASMANOVÁ, Ilona
Závažných termických úrazů neustále přibývá. Jejich léčba vyžaduje rychlou, prvotřídní profesionální, dobře organizovanou, materiálně i kádrově zajištěnou službu, která bude schopna řešit i náhlý výskyt většího množství postižených na jednom místě. Jejich léčba vyžaduje týmovou mezioborovou spolupráci včetně péče ve specializovaných zařízeních. Téma Ošetření popáleninového traumatu jsem si vybrala, protože tato problematika je aktuální pro nás všechny a každého z nás se může, ať chceme či ne, týkat. Ošetření popálenin v terénu je mnohdy nesnadný úkol a má svá určitá specifika. Tyto problémy se týkají nejen ošetřovatelské činnosti somatické, ale především také psychické. Cílem práce bylo shrnout teoretické poznatky v ošetření popálenin v podmínkách přednemocniční péče a dále zmapování vědomostí a dovedností v této oblasti u zdravotnických záchranářů, pracujících na záchranné službě. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části je charakterizován pojem přednemocniční neodkladné péče, rozsah její působnosti a vykonavatele. Popáleniny jsou zde přehledně rozděleny dle mnoha aspektů, je zde popsána jejich incidence a v neposlední řadě také prevence. Práce se dále věnuje specifikám ošetřovatelské péče v podmínkách přednemocniční neodkladné péče z pohledu sestry a následně samotnou léčbou popáleninového traumatu v terénu. Praktická část byla provedena kvantitativní formou, metodou dotazování, prostřednictvím dotazníku. Z výsledků vyplývá, že zdravotničtí záchranáři jsou znalí postupů v ošetření popáleninového traumatu, dále je zřejmé, že spolupráce záchranné služby s popáleninovými centry je dostatečná a třetím bodem je, že intraoseálního přístupu u dětí se využívá nedostatečně. Všechny tři hypotézy se tedy potvrdily. Vzhledem k výsledkům výzkumu je patrné, že na ošetřování popálenin by měl být brán větší zřetel a to nejen v rámci teoretické výuky, ale hlavně také praktického nácviku. Vznik popáleninového úrazu totiž může zanechat následky na celý život a jeho ošetření v přednemocniční neodkladné péči musí být tím pádem té nejprofesionálnější kvality.
|
|
|
Termická poranění v přednemocniční neodkladné péči
PAJURKOVÁ, Romana
Obsahem mé bakalářské práce s názvem Termická poranění v přednemocniční neodkladné péči je stručné shrnutí teorie této problematiky s provedeným výzkumem, který má za úkol potvrdit znalost zdravotnických záchranářů v přístupu k těmto poraněním. Teoretická část se zabývá vybranými tepelnými traumaty: hypertermie, popáleniny, hypotermie a omrzliny. U každého z těchto stavů je popsána jednoduchá patofyziologie, rozdělení, příznaky, případně rizika, laická první pomoc a odborná přednemocniční neodkladná péče. Při práci s literaturou byla nejvíce využita technika obsahové analýzy odborných monografií a časopisů v elektronické podobě. Praktická část se pak zabývá výzkumem se záměrem zjistit úroveň znalostí zdravotnických záchranářů v této problematice z hlediska patofyziologie termických poranění a postupů při jejich ošetřování v přednemocniční neodkladné péči. K ověření hypotéz byla provedena metoda kvantitativního výzkumu. Sběr dat byl uskutečněn metodou dotazování technikou anonymního dotazníku a rozdán do oblastních středisek zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje. Z celkového počtu 100 rozdaných dotazníků jich bylo navráceno 82, návratnost tedy byla 82 %. Výsledky výzkumu jsou v této práci uvedeny prostřednictvím grafů s výsledky vyjádřeny v procentech. Hypotézy, které byly určeny na počátku výzkumu, se potvrdily. Praktické dovednosti i teoretické znalosti záchranářů Moravskoslezského kraje ve vysoké míře odpovídají odborným literárním pramenům a postupům. Samozřejmě se objevily i odpovědi nesprávné, ale jejich počet u žádné otázky nepřevyšoval 50 %. I přesto bych ale ráda uveřejnila obsah své teoretické práce například na internetových stránkách se záměrem stručného a jasného seznámení s touto problematikou tak, aby posloužila jako návod v případě malé nevědomosti. I my, zdravotníci, jsme přece jen lidé a občas chybujeme. Proto si myslím, že je důležité vědět, kde najít pomoc, když si nejsme úplně jisti.
|
|
|
Organizace neodkladné péče se zaměřením na medicínu katastrof a hromadných neštěstí
CHALOUPEK, Milan
Medicína katastrof a hromadných neštěstí je zdravotnická mezioborová odbornost, která využívá vědecké poznatky a zkušenosti ostatních lékařských oborů při mimořádných událostech v rámci záchranných, likvidačních i asanačních prací. Praktické postupy, které byly uplatněny při hromadných neštěstí, jsou analyzovány pro případ dalších mimořádných událostí, které lidstvo postihnou. S tímto faktem souvisí organizovanost neodkladné péče. Z důvodu názornosti typu spolupráce, k ukázce organizovanosti neodkladné péče u daných případů, k porovnání spolupráce zdravotnických zařízení se složkami IZS, k zjištění zabezpečení v případě rozsáhlých hromadných neštěstích byl proveden rozbor hromadných neštěstí České republiky. Došlo k hodnocení v daných případech zabezpečení České republiky v případě mimořádné události ? katastrofy, hromadného neštěstí. Došlo k porovnání spolupráce velkých zdravotnických zařízení se složkami IZS se zaměřením na triage postižených. Různé případy hromadných neštěstí ukázaly, že je uspokojivý stav zdravotnické pomoci při záchraně lidských životů a správně organizovaná neodkladné péče. Shromažďováním informací z různých zdrojů, dotazováním se kvalifikovaných osob byly získány informace o organizovanosti neodkladné péče se zaměřením na medicínu katastrof a hromadných neštěstí.
|
host ::
RSS.