|
Jak zamezit množení Legionelly pneumophylis v rozvodech teplé vody v nemocnici Český Krumlov
TUREK, Jan
Diplomová práce se zabývá mikrobiologickou kvalitou teplé vody, stavem teplovodních rozvodů, ve vztahu k Legionelle pneumophylis v Nemocnici Český Krumlov a.s. a opatřeními, která jsou ve zdravotnickém zařízení podnikána, pro zlepšení kvality teplé vody. Podstatou a cíli této práce je zjištění těchto uvedených parametrů na základě vlastního pozorování, technické dokumentace a rozborů teplé vody, provedených akreditovanou laboratoří. Nemocnice Český Krumlov a.s., jejíž stavba byla zahájena v roce 1909, byla dostavěna v roce 1911 jako ,,Nemocnice Císaře Františka Josefa I.". Postupem času byly přistavovány další a další budovy. V roce 1942 byla nemocnice ustanovena jako ,,Všeobecná veřejná nemocnice". V následujících letech docházelo postupně k dalšímu rozšiřování, přístavbám a úpravám až do současné podoby. Kvalita vody a s ní spojený výskyt legionel, je celosvětovým problémem, se kterým je nutno bojovat. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První, teoretická část, zahrnuje všeobecné i konkrétní poznatky o Legionelle, jejích zdravotních rizicích, prostředí ve kterém se vyskytuje, možnostech jejího odstranění, o vhodnosti používaného materiálu k výstavbě teplovodního potrubí, získané z odborné literatury a také z české legislativy, zabývající se ochranou veřejného zdraví - zákon č. 258/2004 Sb. v platném znění a dále kvalitou pitné a teplé vody, která je zanesena ve vyhlášce č. 252/2004 Sb. a dalších předpisech. Ve druhé, empirické části, se podrobně zabývám situací v nemocnici Český Krumlov v období 2009 až 2015, týkající se nově vybudované kotelny a souhrnně celého rozvodného systému teplé vody ve vztahu k Legionelle. Konkrétně jsou v práci rozvedeny materiály, které byly použity jak při ekologizaci plynové kotelny, tak ty, ze kterých jsou provedeny rozvody teplé vody a stav rozvodů v jednotlivých budovách a v areálu zdravotnického zařízení. Dále jsou v diplomové práci uvedeny rozbory vzorků vody, provedené akreditovanou laboratoří, které byly i s potřebnou technickou dokumentací, týkající se rozvodné teplovodní sítě, poskytnuty zdravotnickým zařízením. Při vyhodnocování těchto dokumentů, bylo využito sekundární analýzy dat. Z výsledků, sledovaných za období let 2009 až 2015 vyplývá, že mikrobiologická kvalita teplé vody neodpovídá limitům stanoveným v příloze č. 3, vyhlášky 252/2004 Sb., v platném znění. Mezní hodnota tohoto limitu pro kolonie tvořící jednotky bakterie legionely , je stanovena na maximálně 100 KTJ. Ve většině odebraných vzorcích teplé vody došlo k překročení tohoto limitu a to od řádů jednotek až po statisíce. Výsledky z posledního analyzovaného roku 2015, vykazují zlepšení této nepříznivé situace. Za toto období byla analýza vzorků vody provedena celkem třikrát. První v únoru 2015. Výsledné hodnoty vykazovaly kolonie tvořící jednotky ,,jen" ve stovkách, s maximem 550 KTJ na oddělení následné péče. Druhá analýza byla provedena v červnu téhož roku. Výsledky byly velmi uspokojivé. Naměřená maximální hodnota Legionelly byla 64 KTJ. Poslední hodnocený odběr v tomto roce a jeho analýza, byly provedeny v prosinci. Zvýšená koncentrace Legionelly byla opět v budově chirurgie. Zde bylo stanoveno 1400 kolonií tvořících jednotky. Vzorek z LDN obsahoval 300 KTJ a sedmé patro interního oddělení dosáhlo hraniční hodnoty limitu, tedy 100 KTJ. Odpovědi na stanovené výzkumné otázky ,,Jak zamezit množení Legionelly pneumophylis v rozvodech teplé vody v nemocnici Český Krumlov" a ,,Jak zajistit dostatečné množství kvalitní teplé vody ve zdravotnickém zařízení" se nacházejí v závěru uvedených doporučeních. Velkým rizikovým faktorem, pro rozvoj Legionell v tomto zdravotnickém zařízení, jsou zastaralé rozvody teplé vody v téměř všech budovách a nízká teplota vody vystupující z ohřevu, která činí 55 °C. Všechny tyto uvedené výsledky a hodnocení jsou v této diplomové práci graficky zpracovány. Součástí této práce jsou také přiložené fotografie, které nastiňují prostředí a situaci ve zdravotnickém zařízení.
|
|
Veřejné zakázky na dodávky
Holzäpfelová, Vlasta ; Civínová, Denisa (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá tématikou veřejných zakázek na dodávky v ČR od počátků až po současnost z hlediska právně ekonomického vývoje. Současný stav je analyzován na základě zákona o veřejných zakázkách, v souvislosti s monitoringem přípravy a přijetím nové legislativní úpravy a dalších souvisejících právních předpisů. Práce předkládá vyhodnocení problematiky při vytváření zadávacích dokumentací na dodávky a posouzení plnění z rámcových smluv z hlediska dodržování zásad stanovených právním předpisem o finanční kontrole ve veřejné správě. Téma se v aplikační části dále profiluje na veřejné zakázky se zaměřením na rámcové dohody, jejichž předmětem je pořizování opakujících se dodávek. Námět diplomové práce je doplněn o praktické zkušenosti z oblasti zadávání veřejných zakázek na základě zadavatelem obecně nastavených podmínek a platně uzavřených rámcových smluv, přináší analýzu pozitivních a negativních stránek tohoto způsobu zadávání veřejných zakázek včetně navrhovaných řešení. Praktická část diplomové práce je zpracována na základě komparace konkrétní zadávací dokumentace s platnou legislativou, kvalitativního výzkumu a analýzy sekundárních dat ze zadávacích dokumentací k veřejným zakázkám na dodávky a platně uzavřených rámcových smluv vybranou organizací v letech 2012 - 2016.
|
|
Standardizace ošetřovatelské péče jako nedílná součást přípravy na akreditační šetření.
ŠIMÁČKOVÁ, Alexandra
Diplomová práce je zaměřená na standardizaci v oblasti ošetřovatelské péče v souvislosti s přípravou na akreditační šetření, což znamená vzájemný soulad mezi standardy vydávanými zdravotnickým zařízením a standardy vydávanými akreditační komisí SAK ČR. Standardizace je proces, spočívající kromě jiného v určení nutné, nezbytné a základní normy, která je potřebná pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. Znamená tedy vodítko, podle kterého můžeme hodnotit, jestli ošetřovatelské činnosti odpovídají požadované úrovni. Sestra by měla znát proces vytváření standardů, jeho jednotlivé kroky a aktivně se na něm podílet. Teoretická část popisuje koncepci českého ošetřovatelství v souvislosti s kvalitou ošetřovatelské péče, definuje kvalitu jako takovou, mapuje systémy určené pro její zvyšování ve zdravotnických zařízeních a popisuje vznik ošetřovatelských standardů. V rámci praktické části jsme si stanovily pět cílů: Zmapovat úroveň standardizace ošetřovatelské péče jako součást přípravy na akreditační šetření, zjistit, zda je ošetřovatelská péče v nemocnici realizována metodou ošetřovatelského procesu, zjistit, jestli je ošetřovatelská péče v nemocnici zajištěná řádně vedenou ošetřovatelskou dokumentací, zjistit, zda jsou u každého pacienta posouzeny potřeby edukace a zjistit, jestli si sestry uvědomují důležitost standardizace ošetřovatelské péče. Zvolily jsme kvantitativní metodu výzkumu, formou dotazování a sběrem dat za použití anonymního dotazníku. Bylo rozdáno 250 dotazníků a to tak, že v každé nemocnici 50 dotazníků. Vrátilo se 230 vyplněných dotazníků a výzkumný soubor nakonec tvořilo 204 respondentů pracujících v nemocnicích Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Tábor, Písek a Havlíčkův Brod. V rámci výzkumu jsme splnili určené cíle a potvrdily stanovené hypotézy. Hypotéza H1: Nemocnice splňuje všechny podmínky akreditačního šetření v oblasti standardizace ošetřovatelské péče, se potvrdila. Hypotéza H2: Ošetřovatelská péče v nemocnici je zajištěna prostřednictvím ošetřovatelských standardů metodou ošetřovatelského procesu, se potvrdila. Hypotéza H3: Ošetřovatelská péče v nemocnici je zajištěna řádně vedenou ošetřovatelskou dokumentací, se potvrdila. Hypotéza H4: U každého pacienta jsou posouzeny potřeby edukace a je o tom učiněn záznam do zdravotnické dokumentace, se potvrdila. Hypotéza H5: Sestry si uvědomují důležitost standardizace ošetřovatelské péče, se potvrdila. V kvantitativním šetření bylo zjištěno, že všechny nemocnice splňují podmínky akreditačního šetření v oblasti standardizace ošetřovatelské péče. Ošetřovatelská péče je v nemocnicích zajišťována prostřednictvím ošetřovatelských standardů metodou ošetřovatelského procesu, který je řádně zaznamenáván v ošetřovatelské dokumentaci. V šetření bylo dále zjištěno, že u každého pacienta jsou posouzeny potřeby edukace, což je řádně zaznamenáno ve zdravotnické dokumentaci. Sestry si uvědomují důležitost standardizace ošetřovatelské péče. Zjištěné skutečnosti dokazují, že kvalita ošetřovatelská péče v sledovaných nemocnicích je na dostatečně vysoké úrovni a koresponduje s požadavky akreditačních standardů. Výsledek výzkumu nabídneme vedení nemocnic jako edukační materiál pro sestry a porodní asistentky.
|
|
Individuální stavba obytného přívěsu
Kollar, Jan ; Lachnit, František (vedoucí práce) ; Kotek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá individuální stavbou obytného přívěsu kategorie
O1 na sériovém vyráběném podvozku nákladního přívěsu. Z důvodu jednodušší
administrativy bude celá stavba pojata jako přestavba silničního vozidla. Práce uvádí pracovní
postup stavby, potřebné legislativní požadavky a dokumenty které je potřeba předložit
příslušnému úřadu a stanici technické kontroly. V Práci je ideový návrh obytného přívěsu od
koupi nákladního přívěsu přes vlastní stavbu až po schválení vozidla po přestavbě aby vozidlo
splňovalo požadavky dle zákona 56/2001 Sb. - o podmínkách provozu vozidel na pozemních
komunikacích. V práci je uveden vhodný sériově vyrobený podvozek pro následnou
přestavbu, dále také materiály pro konstrukci obytné buňky a potřebné homologované prvky
pro splnění provozních podmínek pro provoz na pozemní komunikaci.
|
|
Chov koní plemene Appaloosa a možnosti jejich využití
Zuzjaková, Eva ; Neumann, Cyril (vedoucí práce) ; Starostová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce je souhrnem základních informací o chovu a využití koní plemene appaloosa. Charakteristickým znakem plemene je atraktivní zbarvení srsti, způsobené souborem genů označovaným jako leopard complex (Lp). Proto je nejprve zmapován výskyt tohoto barevného vzoru v populaci rodu equus. Přítomnost Lp byla prokázána již u pravěkých koní, jejichž portréty byly objeveny na mnoha jeskynních malbách. V době domestikace získala barva koní pro člověka zvláštní význam. Koně se stejným barevným vzorem, který mají dnešní appaloosy, jsou zobrazeni v hrobkách Keltů, Skýtů a Etrusků v Evropě, stejně jako na nádobách a nástěnných malbách čínské a egyptské kultury. Významný chov skvrnitých koní je také doložen ve Ferganském údolí ve východním Uzbekistánu. V 16. století se v celé Evropě velmi rozšířil starošpanělský typ koní, kteří byli hojně chováni i ve variantě strakošů. Tito koně se následně dostávali se španělskými osadníky do Ameriky, kde z nich indiáni kmene Nez Perce vyšlechtili dnešní appaloosy.
Dále je v práci věnován prostor organizaci chovu appaloos, která spadá kompletně do kompetence Appaloosa Horse Clubu v USA. Uveden je plemenný standart a charakteristické znaky, kterými jsou barevná srst, skvrnitá kůže, viditelná bělima očí a pruhovaná kopyta. Popsáno je též sedm jednotlivých typů zbarvení a tři varianty registrace.
Výrazným problémem chovu appaloos je výskyt dědičných onemocnění. Zde je uvedeno pět nejzávažnějších. Je to CSNB, noční slepota koní spojená s výskytem homozygotně dominantní varianty Lp. HYPP, hyperkalemická periodická paralýza svalů, která způsobuje svalové křeče postižených jedinců a do chovu se dostala prostřednictví zástupců plemene quarter horse. Stejně jako další uvedené onemocnění. HERDA, lokální kožní asténie koní, která způsobuje nevratné poškození namáhané kůže. Dalším závažným onemocněním je PSSM, polysacharidová myopatie koní, která je jednou z mnoha myopatií vyskytujících se u koní. Poslední popsané onemocnění je letální GBED, u kterého postiženým hříbatům chybí enzym GBE, který je nutný pro syntézu a skladování glykogenu. I přes zlepšující se opatření se tyto nemoci zatím nedaří z chovu odstranit.
Dále jsou v práci uvedeny možnosti využití appaloos jako koní sportovních, rekreačních a pracovních a popsán systém závodů a jejich hodnocení.
|
|
"Sie sind Aristokratin?" Urozené ženy ve 20. století na příkladě rodu Sternbergů
NEMRAVOVÁ, Lenka
Předkládaná diplomová práce pojednává o životě šlechtičen ve 20. století. Pozornost je zaměřena na jejich vnímání dobových politických událostí a proměny postavení ve společnosti a rodině. Daná problematika je konkrétně zkoumána na příkladu příslušnic aristokracie, které se přivdaly do starobylého českého rodu Sternbergů. Jedná se o tři generace žen Karolínu Sternbergovou, roz. Thurn-Valsassina-Como-Vercelli (1863-1944), Kunhutu Sternbergovou, roz. Mensdorff-Pouilly (1899-1989) a Alžbětu Sternbergovou, roz. Hrubou z Gelenj (*1929). Po kapitolách věnovaných obecně ženám ve 20. století a stručné historii rodu Sternbergů, následuje vylíčení jednotlivých životních osudů. Je kladen důraz i na prostředí, z něhož budoucí nevěsty pocházely. Vedle písemných pramenů osobní povahy jsou využívány i rozhovory s dosud žijícími představitelkami a představiteli tohoto rodu. Závěr práce obsahuje vzájemné srovnání všech tří dam navzájem i s většinovou společností.
|
|
Veřejné zakázky na dodávky
Holzäpfelová, Vlasta ; Civínová, Denisa (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá tématikou veřejných zakázek na dodávky v ČR od počátků až po současnost z hlediska právně ekonomického vývoje. Současný stav je analyzován na základě zákona o veřejných zakázkách, v souvislosti s monitoringem přípravy a přijetím nové legislativní úpravy a dalších souvisejících právních předpisů. Práce předkládá vyhodnocení problematiky při vytváření zadávacích dokumentací na dodávky a posouzení plnění z rámcových smluv z hlediska dodržování zásad stanovených právním předpisem o finanční kontrole ve veřejné správě. Téma se v aplikační části dále profiluje na veřejné zakázky se zaměřením na rámcové dohody, jejichž předmětem je pořizování opakujících se dodávek. Námět diplomové práce je doplněn o praktické zkušenosti z oblasti zadávání veřejných zakázek na základě zadavatelem obecně nastavených podmínek a platně uzavřených rámcových smluv, přináší analýzu pozitivních a negativních stránek tohoto způsobu zadávání veřejných zakázek včetně navrhovaných řešení. Praktická část diplomové práce je zpracována na základě komparace konkrétní zadávací dokumentace s platnou legislativou, kvalitativního výzkumu a analýzy sekundárních dat ze zadávacích dokumentací k veřejným zakázkám na dodávky a platně uzavřených rámcových smluv vybranou organizací v letech 2012 - 2016.
|
|
Schwarzenberský patronát v 18. století na příkladu fary v Němčicích
HOSPASKOVÁ, Eliška
Předkládaná diplomová práce se zabývá patronátem rodu Schwarzenbergů v 18. století nad farou v Němčicích, jež patřila do netolického panství, a zároveň se snaží o obecnější charakteristiku schwarzenberské patronátní správy. Pro základní seznámení s předmětem studia je práce uvedena oddíly věnovanými patronátu obecně a dějinám Němčic a tamější fary. Pak již na příkladu němčické fary představuje základní oblasti uplatňování patronátních práv Schwarzenbergů nad farami na jejich panstvích. Studuje patronátní práva především z hlediska správního, všímá si i symbolické roviny patronovy autority a věnuje zvláštní pozornost analýze a interpretaci stěžejních typů písemností patronátní agendy a vzájemné komunikaci příslušných patronátních úřadů. Další kapitoly se tedy věnují založení němčické fary jako příkladu farní fundace a jejím příjmům, dále pojednávají o udělování presentací, o instalacích farářů, o účasti patronátních úředníků na kanonických visitacích a o vyřizování pozůstalostí světských duchovních. Přílohy doplňují text práce prostřednictvím edice zakládací listiny němčické fary, přehledu tamějších farářů a reprodukcí některých pramenů.
|
|
Minimální standard pro zpracování územních plánů a jejich následné využití
Slánková, Pavla ; Zilvar, Josef (vedoucí práce) ; Radim, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou zpracování územního plánu jako jednoho z nejdůležitějších dokumentů, který upravuje stav užívání jednotlivých území v rámci Královéhradeckého kraje z pohledu zaměstnance Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, jež se v rámci své pracovní náplně zabývá územně plánovací činností. Úvodem této práce je popsán proces a samotná tvorba územních plánů s odkazem na platnou legislativu, která tuto problematiku upravuje v rámci České republiky. V úvodní části práce je také popsán projekt Minimální standard pro digitální zpracování územních plánu v GIS,MINIS, který je v rámci Královéhradeckého kraje uplatňován jako doporučená metodika pro zpracování územních plánů na jeho území. Druhá část diplomové práce je zaměřena na vývoj a hodnocení při zavádění výše uvedeného projektu,metodiky v Královéhradeckém kraji do praxe. V rámci vývoje a hodnocení bude zhodnocen dopad při zpracovávání územních plánů dle citovaného projektu,metodiky, týkající se všech dotčených subjektů zabývajících se problematikou tvorby územního plánu a jeho následného využívání. Na základě těchto hodnocení a analýz byl také proveden rozbor, zda byla ze strany Královéhradeckého kraje zvolena vhodná strategie týkající se podpory, která metodiku MINIS doporučuje při zpracování územních plánů na svém území.
|
|
Dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov
Kopecký, Tomáš ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Naučná stezka Pevnost Dobrošov leží ve stejnojmenné obci. Jedná se o předem určenou označenou trasu, která vede po stopách pohraničního opevnění z roku 1935 - 1938. Délka trasy je přibližně 4 km a návštěvníky seznamuje především s historickými zajímavostmi okolí a děním před druhou světovou válkou. Historické události jsou prezentovány na jednotlivých stanovištích formou informačních panelů. Panely informují návštěvníky nejen o historických vojenských faktech 20. století, ale i o výstavbě pevnostního opevnění Dobrošov.
Naučná stezka má 8 oficiálních zastavení. V průběhu trasy návštěvníci narazí na doplňkové tabule s popisem lehkého opevnění a dozvědí se zajímavosti z okolí.
Obsahem práce je stručná charakteristika dění v Československu před II. světovou válkou. Popsán fortifikační systém opevnění té doby v Evropě a v Československu. Dále se práce zabývá obecně naučnými stezkami z hlediska funkčnosti a jejich vybavenosti. Práce poukazuje na legislativu a dokumentuje nové trendy této formy turistiky.
Cílem práce byla dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov, se zaměřením na historické události výstavby opevnění v Československu před druhou světovou válkou. Byla zde provedena analýza stezky a dotčených informačních panelů. Dotazníkové šetření zjistilo potřeby návštěvníků a poukázalo na užitnost této stezky. Šetření formou dotazníku mělo další významnou roli na zjištění stanovených hypotéz. Byly stanoveny čtyři vědecké hypotézy.
Zdali se s přístupem do více objektů na stezce zvýší její atraktivita a návštěvnost. Zda jsou návštěvníci spokojeni s infrastrukturou naučné stezky. Dále, že informovanost o naučné stezce přispívá k její vysoké návštěvnosti a také, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů. Metodami k splnění cílů tak byla observace a dotazníkové šetření v lokalitě naučné stezky.
Závěr poukazuje na to, že přístupem do více objektů se zvýší atraktivita a návštěvnost stezky. S infrastrukturou stezky návštěvníci spokojeni rozhodně nejsou. Informovanost naučné stezky přispívá k její vysoké návštěvnosti. A byla vyvrácena hypotéza o tom, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů.
|
host ::
