|
|
Možnosti konzervativních a operačních přístupů u Dupuytrenovy kontraktury
Klímová, Michaela ; Demeková, Júlia (vedoucí práce) ; Babková, Lenka (oponent)
Dupuytrenova kontraktura je onemocnění charakterizované pomalu se vytvářejícími flekčními kontrakturami prstů a je podmíněno patologickými změnami palmární aponeurózy. Bakalářská práce "Možnosti konzervativních a operačních přístupů u Dupuytrenovy kontraktury" se zabývá celkovou problematikou Dupuytrenovy kontraktury. Shrnuje poznatky o anatomii palmodigitální aponeurózy, klinickém obrazu, etiologii, epidemiologii, diagnostice, konzervativní a chirurgické léčbě a zdůrazňuje vliv fyzioterapie jako nedílné součásti léčby. Velká část práce je věnována fyzioterapeutickým metodám, které se nejčastěji využívají k následné léčbě této nemoci. V závěru práce stručně popisuje možnosti fyzikální terapie a ergoterapie. Součástí práce jsou kazuistiky 2 pacientů s Dupuytrenovou kontrakturou, kteří byli léčeni 2 různými způsoby léčby. Následně byl zhodnocen výsledný stav pacientů v závislosti na typu použité léčby. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Nové možnosti v prevenci karcinomu čípku děložního
Adámková, Jana ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Fanta, Michael (oponent)
Tématem bakalářské práce jsou nové možnosti prevence rakoviny děložního čípku. Práce je teoreticko-empirická. V teoretické části je stručně objasněna anatomie a fyziologie dělohy, další podkapitoly se potom již týkají samotného onemocnění, jeho výskytu, rizikových faktorů, příznaků, diagnostiky, v níž je podrobněji rozvedeno cytologické vyšetření stěru z děložního čípku, terapie, která sestává především z léčby chirurgické, a také možností jeho prevence, mezi něž patří v první řadě preventivní gynekologické prohlídky a nyní nově také očkování proti lidským papillomavirům (HPV), v této kapitole jsou podrobněji popsány vakcíny Silgard a Cervarix. Empirická část práce je vyhodnocením dotazníkového šetření, které bylo realizováno v privátní gynekologické ordinaci a které mělo za cíl zmapovat informovanost žen různých věkových kategorií o rakovině čípku děložního, o možnostech očkování a zda docházejí na preventivní gynekologické prohlídky.
|
|
|
Chirurgické řešení poporodní parézy plexus brachialis a možnosti fyzioterapie
Šolcová, Monika ; Zounková, Irena (vedoucí práce) ; Horáček, Ondřej (oponent)
Poporodní paréza horní končetiny je důsledek perinatálního poškození nervového svazku plexus brachialis. Incidence tohoto onemocnění se pohybuje v rozmezí 0,42 - 5,1 / 1000 živě narozených dětí. Pokud paréza není včas diagnostikována a adekvátně léčena, hrozí dítěti vážné pozdní následky. Práce seznamuje čtenáře se současným pohledem na operační léčbu u pacientů s poporodní parézou plexus brachialis. Podává ucelený přehled o časné neurochirurgické intervenci i ortopedických korekčních operacích. Předkládá názory na indikační kritéria. Popisuje základní charakteristiku operací a jejich výsledky. Zároveň poukazuje na fakt, že zvolení chirurgického postupu může být pro terapii zásadní. Snahou práce je také vystihnout hlavní aspekty pooperační fyzioterapie, která paralelně doprovází celý proces intervenční léčby. Praktická část této bakalářské práce obsahuje kazuistiku pacienta po neurochirurgickém výkonu. Popisuje předoperačních vyšetření, provedený zákrok a realizaci pooperační rehabilitace.
|
|
| |
|
|
Komparace nákladů na terapii zlomenin proximálního femuru
Železo, Eduard ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Mlčák, Jan (oponent)
Osteoporóza je v současnosti závažným medicínským problémem, neboť vzhledem k demografickému vývoji postihuje se všemi negativními důsledky stále větší podíl populace ve vyspělých zemích včetně České Republiky. Jedním z projevů osteoporózy jsou zlomeniny stehenní kosti u seniorů. V souvislosti s existencí účinné prevence jejich vzniku, je nutné zvážit, nakolik je významný její případný přínos pro pacienty a společnost. Práce se zabývá zhodnocením přímých finančních nákladů chirurgické léčby zlomenin krčku stehenní kosti u seniorů v porovnání s přímými náklady na prevenci. Oba tyto přístupy vzájemně porovnává v ekonomické realitě zdravotnictví v České republice na konci prvního desetiletí 21. století.
|
|
|
Nákladová analýza léčby výdutí břišní aorty ve Fakultní nemocnici Olomouc
Radmacher, Erich ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Střítecký, Rudolf (oponent)
Abstrakt Nákladová analýza léčby výdutí břišní aorty ve Fakultní nemocnici Olomouc. Aneurysma abdominální aorty je patologické rozšíření průměru této tepny. Jde o závažné onemocnění, které postihuje 2 -- 6 % mužů, a 1 -- 2 % žen nad 60 let. V případě ruptury je uváděná 80 -- 90 % úmrtnost. Pokud je výduť včas diagnostikována je nezbytné tento stav řešit adekvátní léčbou. Chirurgická léčba spočívá v náhradě postižené části tepny cévní protézou. Díky vývoji medicínských technologií je výduť aorty stále častěji řešena pomocí stentgraftu kterým je postižená část tepny vyřazena z oběhu. V teoretické (první) části práce je uvedena problematika výdutí břišní aorty a také jsou zde popsány metody jejich léčby. Dále jsou v práci popsány nákladové analýzy používané ve zdravotnictví. Praktická část práce je věnována analýze nákladů léčby pomocí metody minimalizace nákladů. V práci jsou zpracována data souboru pacientů léčených během sledovaného období ve FNOL na oddělení cévní chirurgie a na oddělení intervenční radiologie. Cílem této práce je objektivně vyčíslit a porovnat náklady léčby výdutí břišní aorty jednotlivými metodami a výsledky srovnat se zahraničními studiemi.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientek po rekonstrukčních výkonech po ablaci prsu
BOUŘILOVÁ, Hana
Abstrakt Ženský prs představuje jeden z nejvýznamnějších atributů ženské krásy. Proto také jakákoli vrozeně podmíněná odchylka ve velikosti a tvaru prsu bývá ženou vnímána velmi bolestně. Jaký dopad má potom na ženu ablační výkon, je více než jasné. Ztráta či deformace prsu z léčebných důvodů postihuje ženu ve dvou sférách. Vedle obav z dalších postupů léčby, vývoje zdravotního stavu a dalšího osudu, trápí většinu žen strach z toho, jak změní jejich život ztráta tak dominantního symbolu ženskosti. Pro postiženou ženu je snaha o vytvoření nového prsu často stejně důležitá jako exaktně provedená operace primární. Jde totiž o navrácení jistoty a sebedůvěry v osobním a společenském životě ženy. Rekonstrukční operace k vytvoření prsu patří mezi operace velmi náročné a bolestivé. Následné pooperační období je pro pacientku svízelné a pooperační režim přísný. Ošetřovatelská péče je dlouhodobě intenzivní a vzhledem k nezbytným lékařským ordinacím pro pacientku omezující a ztěžující. Přesto se žena odhodlá toto všechno podstoupit a trpělivě snášet veškerá úskalí s výkonem spojená. Taková změna fyzická, ale možná více psychická, kterou jí to přinese, jí za to bezesporu stojí. Cílem této práce bylo zjistit, jak žena, která přichází k operačnímu výkonu, vnímá ošetřovatelskou péči. Druhým cílem pak bylo zkoumat, jak ošetřovatelská péče ovlivňuje a působí na pacientku po operačním výkonu. Pro zjištění výsledků bylo osloveno šest žen hospitalizovaných na dvou různých chirurgických odděleních. Celkem s rozhovorem souhlasily čtyři pacientky, z nichž jedna byla přijata na chirurgické oddělení a zbylé tři na oddělení úrazové a plastické chirurgie. Výzkumnou otázkou zaměřenou na ošetřovatelskou péči vnímanou z pohledu pacientky bylo zjištěno, že se pacientky především soustředí na samotný chirurgický výkon a jeho úspěšnost a ošetřovatelské úkony pro ně představují spíše zátěž a postupem času jsou pro ně až obtěžující. Druhá výzkumná otázka měla za úkol zjistit, jak může ošetřovatelská péče ovlivnit průběh hospitalizace. Vzhledem ke zjištěným podmínkám, do kterých byly pacientky přijímány, pro ně ošetřující personál znamenal velké pozitivum. Jeho přístup a jednání pomáhalo pacientkám lépe snášet strasti spojené s pooperačním režimem a ony se v konečném shrnutí cítily v průběhu hospitalizace spokojené. Na základě zjištěného by tato práce měla osvětlit problematiku hospitalizace pacientek sestrám, aby pronikly a lépe pochopily pocity pacientek a jejich vnímání ošetřovatelské péče. Aby svou péči mohly v průběhu hospitalizace zaměřit účinněji a poskytovat ji se znalostmi, které jim pomohou v nesnadných podmínkách pečovat o pacientku jak po somatické stránce, tak jim být oporou v oblasti psychické. Více se zaměřit na komunikaci v těsném pooperačním období a na vstřícný přístup, který je pro pacientku velmi důležitý, a kde má sestra velkou možnost pocity pacientky ovlivnit pozitivním způsobem. Vzhledem k zjištěným skutečnostem můžeme vyslovit hypotézu, že nevhodnost prostředí negativně ovlivňuje psychiku pacienta. Druhou hypotézou může být vyjádření, že vhodná komunikace pozitivně ovlivňuje pacientovo prožívání za hospitalizace.
|
host ::
RSS.