|
|
Textual interpretation of the Song of Roland
Kolářová, Monika ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Kalfiřtová, Eva (oponent)
Píseň o Rolandovi patří k nejstarším literárním památkám francouzské literatury. Je to nejznámější hrdinská píseň z cyklu "Chanson de geste", a je datována do 11. století. Hlavními postavami tohoto hrdinského eposu jsou Karel Veliký, jeho synovec Roland, věrný přítel Olivier, zrádce Ganelon a pohanský král Marsile. Píseň o Rolandovi nám odkrývá nejen vztahy přátelské a rodinné, ale velkým tématem je také zrada, touha po bohatství a slávě. Píseň se zabývá otázkou víry a jejím prosazováním tak, jak je to pro středověk typické. Příběh, který se odehrává ve Španělsku, kde Francouzi obléhají již sedmým rokem pohanskou pevnost Zaragozu, je z historického hlediska jistě velmi zajímavý, ale nás zajímal hlavně z hlediska naratologicko - textového, kde jsme se snažili odkrýt jednotlivé vztahy mezi mluvčími. Zaměřili jsme se na jednotlivé promluvy, kdo s kým promlouvá a jakým způsobem. Položili jsme si 3 otázky, na které jsme postupně odkrývali odpovědi. Pro potřebu analýzy jednotlivých mluvních aktů a komunikačního rámce jsme si vytvořili vlastní jazykové schéma, podle kterého jsme dále Píseň o Rolandovi analyzovali. Jako první jsme si položili otázku, proč je text Písně o Rolandovi rozdělen do třech částí. Má to dějový či jazykový význam, nebo jde pouze o náhodné rozdělení? Dále nás zajímalo, jaké jsou velké opěrné...
|
|
|
Chivalry in Chaucer's "Canterbury Tales"
Malá Štěpánková, Jana ; Znojemská, Helena (vedoucí práce) ; Čermák, Jan (oponent)
1 Abstrakt práce Tato práce se zabývá odrazem rytířství a rytířské kultury v Chaucerových Canterburských povídkách a vztahem jeho výpovědi k pozdně středověké společenské realitě. Kapitola 1 představuje zvolené téma ve vztahu k specifickému charakteru povídek, kontextu doby a Chaucerova života. Vytyčuje cíl práce, vypořádává se s jejími omezeními a nastiňuje postup a strukturu analýzy. Kapitola 2 odkrývá původ a vývoj rytíře a utváření souboru rytířských ctností a literární složky rytířství do konce čtrnáctého století a identifikuje dva základní rytířské archetypy v postavách rytíře a panoše z Prologu. Kapitola 3 sleduje projevy rytířství v povídkách napříč žánry s výjimkou romancí a analyzuje jejich odraz se zřetelem k vypravěčům povídek. Analýza se zaměřuje nejprve na rytířskost postav rytířů (Povídka statkářova, Povídka doktora mediciny, Povídka kolejního správce, Vyprávění mnichovo, Povídka studentova, Povídka juristova, Povídka kupcova1 ) a poté na známky vlivu rytířských ctností a kultury na postavy nerytířské (Povídka mlynářova, Povídka kněze jeptišek, Povídka lodníkova, Povídka sluhy kanovníka). Kapitola 4 analýzu završuje reflexí rytířství v povídkách reprezentujících vrcholný žánr rytířské literatury, žánr romance. Kapitola se postupně zaměřuje na čtyři povídky (Povídku rytířovu, Povídku panošovu,...
|
|
|
Dvorská láska ve vrcholném a pozdním středověku
Salmonová, Blanka ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k sociálním dějinám středověku. Skrze analýzu artušovských románů Thomase Maloryho a Chrètiena de Troyes, korespondence Christine de Pisan a doplňkových pramenů, zkoumá fenomén zvaný dvorská láska, jenž se nejplněji projevil v prostředí šlechtického dvora. První kapitoly se věnují jejímu vzniku a projevům v dobové literatuře zejména jihofrancouzské geografické oblasti, inspiračním zdrojům a návaznosti na keltskou folklorní tradici. V další části je pozornost zaměřena na jednotlivé podoby a projevy dvorské lásky, které ovlivňovaly vzájemné vztahy mužů a žen rytířského stavu. Následující kapitoly uvažují nad reálnou aktivitou středověké ženy a jejími možnostmi prosadit se ve veřejném životě, sociálními rolemi jí přiřknutými a vývojem mužského pohledu na tuto problematiku. Závěrečná kapitola je pak věnována úpadku rytířského ideálu i významu dvojice rytíř-dáma.
|
host ::
RSS.