|
|
Úloha rodinných pečovatelů v Domově se zvláštním režimem
Kastlová, Barbora ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Tollarová, Blanka (oponent)
Tématem této práce je úloha rodinné péče v Domově se zvláštním režimem pro lidi trpící demencí. Úloha rodinných pečovatelů v instituci je aktuálním tématem, neboť se díky stárnutí populace a prodlužování střední délky života zvyšuje podíl starých lidí ve společnosti a zároveň ubývá těch, kteří by o ně v případě potřeby mohli pečovat v domácím prostředí (např. z důvodu negativní populační bilance, rozpadu tradiční rodiny, ekonomické situace a vysokých nároků na péči). Mnoho seniorů závislých na pomoci druhé osoby (jako jsou lidé trpící demencí) bude trávit své stáří v institucionální péči. Z kvalitativního výzkumu vyplývá, že rodiny pokračují v péči i po umístění blízkého do rezidenčního zařízení. Cílem výzkumu bylo popsat současné zapojení rodin do institucionální péče o seniory trpící demencí a nalézt faktory, které mají na jejich zapojení vliv. Výzkum probíhal v zařízení, které poskytuje službu Domov se zvláštním režimem zaměřenou na seniory trpící demencí. Vzorek informantů se skládal z pěti profesionálních pečovatelů, kteří na oddělení pracují a ze čtyř rodinných pečovatelů, kteří sem pravidelně dochází za svým blízkým. Se všemi informanty byl veden polostrukturovaný rozhovor. Analýza dat probíhala pomocí metody zakotvené teorie. Výzkum přináší ucelený pohled na podobu rodinné péče v instituci....
|
|
|
Rodinná péče o seniory z pohledu vybraných skupin obyvatelstva
TOMKOVÁ, Hana
S rostoucím počtem starých a nemocných lidí se zvyšují nároky na ekonomicky aktivní část populace z hlediska morálního, finančního i sociálního. Rodinná péče o staré a nemocné již není tak samozřejmá jako v dřívějších dobách, odborníci mluví o odklonu od rodiny. Rodina hraje v životě každého člověka nezastupitelnou úlohu. Od nepaměti ve společnosti existuje ústavní péče, ale ukazuje se, že není nejlepším řešením pro podzim života. Cílem práce bylo zjistit postoj k rodinné péči u čtyř skupin obyvatelstva, kdy se dotazníkového šetření zúčastnili studenti Zdravotně sociální fakulty JU jako budoucí odborníci v sociální problematice, studenti Ekonomické fakulty JU jako jejich protiklad, zaměstnanci domova pro seniory, kteří jsou s nemohoucími denně v kontaktu, a skupina laické veřejnosti ve věku, kdy budou muset danou problematiku řešit. V práci byla použita metoda analýzy dokumentů s využitím techniky sekundární analýzy dat a kvantitativní metoda dotazování s použitím techniky dotazníku. Z výsledků šetření vyplynulo, že studiem různých oborů na rozdílných fakultách se u studentů liší i postoj k rodinné péči. Dále vyplynulo, že zaměstnanci domova pro seniory nejsou jednoznačně přesvědčeni, že institucionální péče je nejlepším řešením péče o seniory. Předpokladem výzkumu bylo tvrzení, že veřejnost z hlediska reality života inklinuje k rodinné péči. Toto tvrzení se potvrdilo. Postoj k rodinné péči byl zjištěn u všech dotazovaných skupin, proto cíle práce byly naplněny. Ačkoli jde současná společnost rychle dopředu a klade na jedince vyšší a vyšší nároky, stále je mezi námi dost těch, kteří se nezaleknou náročnosti péče v rodinném kruhu, protože v životě je normální péči dvakrát dávat a dvakrát přijímat.
|
|
|
Dopady současných legislativních změn na realizaci rodinné péče o osobu se sníženou soběstačností
EFENBERKOVÁ, Marcela
Rodinnou péči označujeme jako neformální péči, která uspokojuje potřeby nesoběstačné osoby v jejím přirozeném domácím prostředí. Ochota rodiny pečovat o osobu se sníženou soběstačností vyžaduje nejen časovou náročnost, ale i fyzickou a psychickou zátěž pečující osoby a odřeknutí vlastních priorit. Aby rodinní pečovatelé nebyli ohroženi na zdraví a mohli poskytovat kvalitní péči, je třeba jim poskytovat pomoc a podporu ? finanční, legislativní, institucí. V teoretické části práce se na základě metody analýzy dokumentů zabývám charakteristikou integrované péče pro rodiny pečující o nesoběstačnou osobu a její zapracování do Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje a Komunitního plánu sociálních služeb Písek na období 2008 - 2010, jež odpovídají za dostupnost sociálních služeb. V praktické části práce jsem na základě metody dotazování a analýzy dokumentů zjišťovala, jak jsou naplňovány integrované formy podpory vůči rodinným pečovatelům pečující o osoby se sníženou soběstačností na území samosprávného obvodu Písek. Výzkumný soubor, který tvořili rodinní příslušníci poskytující pomoc osobám, které pobírají příspěvek na péči z měst Písek a okolí, Protivínsko, Mirovicko a Miroticko, potvrdil, že ne ve všech městech a obcích lze si sjednat sociální službu. Na základě výzkumu jsem zjistila, že i když právní úprava umožňuje poskytovat celou škálu zdravotně sociálních služeb, existují v regionu velké rozdíly v zastoupení poskytovatelů. Zkvalitnění péče je třeba docílit rozvojem sítě sociálních služeb, kterými by byly uspokojovány potřeby každé komunity. Především je třeba se zaměřit na rozvoj pečovatelské služby, denních stacionářů, center denních služeb, odlehčovacích služeb, osobní asistenci, při kterých je zachována rodinná péče.
|
|
|
Kriminalita mládeže
DLOUHÁ, Miloslava
Bakalářská práce mapuje problematiku kriminality mladistvých z pohledu specifika období adolescence, analyzuje možné příčiny protiprávního jednání, hodnotí vývoj kriminality mladistvých s přihlédnutím k rozličným kriminogenním faktorům a současně hodnotí principy preventivní a trestní politiky v naší republice se zaměřením na specifika této skupiny obyvatel.
|
|
|
Péče o lidi s Alzheimerovou chorobou
TESÁRKOVÁ, Veronika
Obsahem mé diplomové práce je nastínění důležitosti správného porozumění potřebám jedinců trpících Alzheimerovou chorobou a zároveň správné péče o tyto pacienty. Úvodní část se zaměřuje na samotný popis Alzheimerovy demence spolu s příznaky, druhy, diagnostikou a možnostmi léčby. Pozornost je soustředěna na možnosti správné komunikace s těmito pacienty a na to navazující vhodnou rodinnou či ústavní ošetřovatelskou péči. Závěrečné část se zabývá nabídkou vhodných aktivit a různých druhů terapií, které mají pozitivní vliv na celkovou osobnost jedince s Alzheimerovou demencí.
|
|
|
Etika odpovědnosti v rodinné péči
TOMKOVÁ, Hana
Již ve starém Římě věděli, že rodina je základní jednotkou společnosti. Zdá se však, že postupem času svou důležitost ztrácí jak rodina, tak domácí péče o její nejstarší příbuzné. Dříve bylo běžné soužití dvou až tří generací, dnes odborníci hovoří o odklonu od rodiny a důrazu na individualitu každého člena. Cílem této bakalářské práce je především odpovědět na otázku, nakolik dnes ekonomická stránka života ovlivňuje, případně omezuje, možnosti rodinné péče o staré, nemocné a postižené. V práci byla použita metoda analýzy dokumentů s využitím techniky sekundární analýzy dat a kvantitativní metoda dotazování s použitím techniky dotazníku. Dotazníkové šetření probíhalo u 60 zaměstnanců Domova pro seniory Radkova Lhota. Předpokladem bylo, že každý z nich má v rodině nějakého seniora, o kterého se stará, nebo jednou bude muset postarat. Z výsledků výzkumu celkově vyplynulo, že lidé jsou ve většině případů schopni se o starého rodinného příslušníka postarat případně i na úkor zaměstnání jednoho člena rodiny, ale bez příspěvku na péči od státu by se neobešli. Za zmínku stojí i srovnání věkových kategorií. Nejvíce respondentů ve věku 18-25 let bydlí se svým (potenciálním) seniorem v jednom domě či bytě, péči by zvládli sami, nebo s s pomocí rodiny, ale otázkou výše příspěvku se zatím nezabývali. Naproti tomu generace ve věku 45-54 let bydlí od svého seniora 1 a více km, péči by zvládli výhradně s pomocí dalších rodinných příslušníků a současnou výši příspěvků na péči považují za vyhovující. Odpověď na otázku, která byla cílem práce, je nasnadě. Možnost rodinného pečování je vždy, když má člověk chuť pečovat a za zády mu stojí lidé, o které se v případě potřeby může opřít. Ačkoli jde společnost rychle kupředu, rodinná péče i přes snahu dřívějšího režimu nevymizela a nevymizí, naopak. Budeme se k ní vracet už proto, že jsme lidé.
|
host ::
RSS.