|
|
Sedlčansko a okolí v literárních pověstech (na základě vybraných děl)
MUSÍLKOVÁ, Michaela
Diplomová práce se bude zabývat literárními pověstmi tradovanými na Sedlčansku a v jeho blízkém okolí na základě kulturně-geografického vymezení daného regionu. Podkladovým materiálem budou čtyřdílné Pověsti Sedlčanska od regionálního autora Karla Bazala, zároveň se diplomová práce pokusí o stručný nástin jeho života a díla, resp. o jeho eventuální začlenění do dobového kontextu. Pozornost bude zaměřena nejen na interpretaci pověstí na základě rozmanitého heuristického materiálu, ale i na charakteristiku postav. Práce, která metodologicky využije teorii regionální literatury a genologické vymezení pověsti, bude doplněna fotografiemi daných míst a plánem projektového vyučování na základě interdisciplinárních vztahů (2. stupeň ZŠ).
|
|
|
Kótové z modrých hor: Mýty a pověsti
Bendíková, Soňa ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Oberfalzerová, Alena (oponent) ; Filipský, Jan (oponent)
Soňa Bendíková:Soňa Bendíková:Soňa Bendíková:Soňa Bendíková: Kótové zKótové zKótové zKótové z Modrých hor: mýty a pověstiModrých hor: mýty a pověstiModrých hor: mýty a pověstiModrých hor: mýty a pověsti AbstraktAbstraktAbstraktAbstrakt Předkládaná disertační práce s názvem Kótové z Modrých hor: Mýty a pověsti pojednává o etniku Kótů, kteří žijí v jihoindickém pohoří Nílgiri. Práce se zabývá kótskou orální tradicí tohoto kmene v kontextu změn regionu v posledních dvou stech letech. Kótové v minulosti žili v symbióze s několika dalšími místními kmeny, se kterými vytvořili unikátní systém výměnného obchodu a služeb. Až do příchodu usedlíků z údolí v počátku 19. století byl tento mikroregion izolovaný. V posledních dvou stech letech s příchodem obyvatel z údolí a Angličanů do regionu došlo k výrazné proměně oblasti Modrých hor ve všech sférách života: ekonomické, společenské, kulturní i ekologické. Cíle této práce jsou dva: a) interpretovat výsledky terénního výzkumu a analyzovat nahrávky pozůstatků orálního dědictví kmene čítajícího kolem dvou tisíc obyvatel v kontextu změn v oblasti, b) zjistit, zda a jak se tyto změny odrazily v kótské lidové slovesnosti. Práce je založena zejména na terénním výzkumu, který jsem prováděla mezi Kóty a dalšími nílgirskými etniky v letech 2001, 2003 a 2007. V roce 2007 se...
|
|
|
Poutní místo Křemešník. Proměny místa paměti v první třetině 20. století
CHALUPOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce je objasnit, jak se měnil obraz poutního místa Křemešník ve společenské paměti v první třetině 20. století. Nejprve je nastíněn vývoj církevních dějin v Čechách a na Pelhřimovsku a starší dějiny Křemešníku. Následně je sledované časové období rekonstruováno na základě analýzy pamětních knih, vedených křemešnickými expozity. Důraz je kladen na významné události a každodenní život, ale rovněž na osobnosti jednotlivých kněží a jejich vztah k poutnímu místu. Paměť místa utvářely především poutě, proto je další část práce věnována jim. Stranou pozornosti však nezůstanou ani pověsti a zázraky spojené s křemešnickou studánkou. Oblibu poutního místa pak dokládá část věnovaná sňatkům a křtům na Křemešníku a také pasáž pojednávající o dobových příručkách. Celou práci shrnuje závěr, který rovněž navrhuje další možnosti bádání.
|
|
| |
|
|
Epické žánry v Kosmově kronice
KONČELÍKOVÁ, Iveta
Tato práce si dává za cíl zmapovat epické žánry v Kosmově kronice. Největší pozornost je věnována pověstím, které jsou obsažené v 1. knize kroniky. V souvislosti s pověstí o kněžně Libuši zmiňujeme i Matyldu Toskánskou a anekdotu, která o této panovnici kolovala. V Matyldě se zároveň snažíme rozpoznat předobraz kněžny Libuše. Dále se pokoušíme rozklíčovat možný původ jmen bájných knížat, správně historicky zařadit látku o lucké válce, odhalit původ přemyslovské pověsti a vysvětlit důležitost dívčí války jako posledního motivu přemyslovské pověsti.
|
|
|
Podoba vybraných pověstí u Kosmy a Hájka
ČAPKOVÁ, Veronika
Účelem bakalářské práce je zachytit významové odstíny pověstí v Kosmově a Hájkově podání. Hlavní pozornost je věnována analýze hlavních dějových motivů v pověstech o Libuši, o Přemyslovi Oráčovi a o dívčí válce, přičemž si všímáme především způsobu podání u obou autorů a případných významových odlišností. S poukázáním na tyto odlišnosti si klademe za cíl ozřejmit především proměnu účelu, který měly pověsti plnit od doby Kosmovy do doby Hájkovy. Dále se pokoušíme zachytit vliv těchto pověstí na společnost, proměny jejich interpretace v průběhu let, metody jejich zkoumání a v neposlední řadě i poukázat na podobnost českých pověstí s některými světovými mýty a tím ozřejmit jednu z reálných možností jejich původu.
|
host ::
RSS.