|
|
Aktuální stav bekyně mnišky (Lymantria monacha) v Brdech v roce 2015
Vondřich, Vladimír ; Šrůtka, Petr (vedoucí práce) ; Nakládal, Oto (oponent)
Bakalářská práce se zabývá stavem bekyně mnišky (Lymantria monacha L.) v Brdech v roce 2015. Hlavním cílem bylo určit její populační hustotu. Pro výzkum bylo vybráno několik stanovišť, na kterých byly použity tři kontrolní metody: lepové pásky, kontrola opadu trusinek a feromonové pasti. Výsledky ukázaly, že se bekyně mniška vyskytuje v lese jen v minimálním množství. Dalším cílem bylo vyhodnotit barevné formy motýlů a zjistit souvislost mezi barevnými formami housenek a motýlů. Pro nedostatečný počet nalezených housenek nebyly získány žádné výsledky. Při kontrole motýlů na feromonových pastech bylo u většiny zjištěno šedé zbarvení. Poměrně malý počet motýlů (21%) měl pak základní (bělavé) zbarvení.
|
|
|
Stanovení početnosti volně žijících živočichů jako základ mysliveckého a lesnického hospodaření
Plhal, Radim
V této práci jsou souhrnně uvedeny výsledky několika studií, jejichž tématem byla populační denzita zvěře a možnosti jejího odhadu. Populační hustota je jednou z nejvýznamnějších charakteristik populací zvěře a to především ve vztahu ke správnému trvale udržitelnému hospodaření. První práce se zabývala ověřením technologie mysliveckého plánování u vybraných druhů spárkaté zvěře v ČR. V další práci se porovnávaly čtyři odlišné metody sčítání a jejich vhodnost použití na příkladu prasete divokého v lesním prostředí. Následující dvě práce ověřovali možnosti použití metody sčítání trusu pro odhad početnosti prasete divokého v lesním prostředí. Poslední práce se zabývala studiem distribuce trusu prasete divokého v závislosti na rozdílném mysliveckém hospodaření v honitbě. Výsledkem těchto studií bylo zjištění, že myslivecké plánování v ČR není vhodné pro všechny druhy zvěře. Fotopasti lze používat pro odhad početnosti prasete divokého jen v kombinaci s jinými metodami. Sčítání trusu je vhodnou metodou pro odhad početnosti prasete divokého. Sčítáním trusu lze kromě početnosti určit také prostorovou aktivitu prasete divokého v lesním prostředí.
|
|
|
Ověření početních stavů daňčí zvěře v zájmovém území Trojmezí
Kolář, Petr
Diplomová práce dokumentuje historii a současný stav chovu daňčí zvěře v zájmovém území sdružení uživatelů honiteb Trojmezí. Součástí práce jsou informace o původu daňčí zvěře v oblasti a podrobná evidence ulovených a uhynulých kusů, včetně údajů o věku, hmotnosti, bodové hodnotě trofejí, a fotodokumentace trofejí i nalezených shozů paroží. V práci je zdokumentován vývoj početních stavů daňčí zvěře od jejího vysazení v roce 2008 do roku 2014. Práce obsahuje porovnání údajů o početnosti, získané přímým sčítáním zvěře uživateli honiteb s modelem velikosti populace vypočítaným na základě změn v populaci. Na jaře 2014 byla početnost daňčí zvěře ověřena metodami sčítání hromádek trusu na transektech. Byla použita metoda FSC (bez čištění transektů) a CPM (s čištěním transektů), výsledky sčítání byly statisticky vyhodnoceny. Metodou FSC byla zjištěna populační hustota daňčí zvěře 4,59+-3,6 jedinců/km2. Metodou CPM byla zjištěna populační hustota 5,52+-5,1 jedinců/km2. Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi densitou zvěře zjištěnou metodami FSC a CPM. V porovnání s počtem zvěře, který vykazovali uživatelé honiteb, byl metodami sčítání trusu zjištěn přibližně trojnásobný počet daňčí zvěře. Výsledky práce jsou zpracovány pomocí tabulek, grafů a komentářů.
|
|
| |
|
|
Rozšíření a denzita chřástala polního (Crex crex) ve vybraných územích NP Šumava v závislosti na způsobu obhospodařování jeho biotopu
PEKSA, Martin
V západní části národního parku Šumava byla zkoumána početnost samců chřástala polního v závislosti na obhospodařování jeho biotopu. Bylo praktikováno noční sčítání volajících samců metodou bodového transektu s použitím teritoriální nahrávky. Výzkum probíhal od 9. 6. 2008 do 8. 7. 2008 na rozloze 598,3 ha a v průměrné nadmořské výšce stanovišť 877,7 m n.m.. Celkem bylo zjištěno 62 výskytů volajících samců. Průměrná populační hustota chřástala polního činila 0,07 ex./ha. Ze sledovaných 39 lokalit byly z 53,9 % zastoupeny trvalé travní porosty (TTP), dále z 23,8 % tzv. sukcesní lokality (ponechané přirozenému vývoji), z 11,9 % pastviny a nejmenší zastoupení měly plochy zařazené do agroenvironmentálního programu (10,5 %). Byl potvrzen pozitivní vliv lokalit zařazených do agroenvironmentálního programu pro výskyt chřástala polního. Přesto, že procentuální zastoupení těchto ploch je nejmenší, průměrný výskyt chřástala je zde největší. Z daných výsledků je zřejmá prospěšnost agroenvironmentálního programu s titulem "Ptačí lokality na travních porostech {--} hnízdiště chřástala polního".
|
host ::
RSS.