|
|
Stanovení hladin mastných kyselin v tkáních zdravých, náhle zemřelých a polymorbidních pacientů
Novotná, Monika ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Bárta, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Kandidát: Monika Novotná Vedoucí diplomové práce: Mgr. Monika Kuchařová, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení hladin mastných kyselin v tkáních zdravých, náhle zemřelých a polymorbidních pacientů Cílem diplomové práce bylo stanovit hladiny 14 mastných kyselin v tkáních náhle zemřelých, jinak zdravých jedinců a ve skupině polymorbidních, dlouhodobě nemocných pacientů. Porovnávány byly hladiny mastných kyselin v sedmi tkáních lidského organismu: subendokardiální tkáni z levé komory, tkáni z parenchymu jater, korové části ledvin, tkáni nadledvin, kosterním svalu, břišní podkožní tukové tkáni a mozkové tkáni. Do každé skupiny bylo zařazeno 10 zemřelých. Teoretická část se věnuje mastným kyselinám, jakožto hlavní součásti lipidů. Zabývá se převážně skupinou polynenasycených mastných kyselin a jejich vztahu k patologiím v lidském organismu. Popsána je zde i plynová chromatografie, díky které jsme analyzovali spektrum mastných kyselin. Experimentální část se skládá ze základní charakteristiky výzkumného souboru, popisu pracovního postupu a výsledků. Statisticky zpracované údaje jsou rozděleny podle jednotlivých mastných kyselin a dalších sledovaných parametrů. Souhrn statisticky významných rozdílů je zhodnocen...
|
|
|
Stanovení spektra mastných kyselin u pacientů podstupujících léčbu taxany
Kuříková, Barbora ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Nováková, Veronika (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Autor diplomové práce: Bc. Barbora Kuříková Vedoucí diplomové práce: Mgr. Monika Kuchařová, Ph.D. Konzultant: prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc. Název diplomové práce: Stanovení spektra mastných kyselin u pacientů podstupujících léčbu taxany Diplomová práce se zabývá stanovením spektra mastných kyselin v erytrocytech u pacientů, kteří podstoupili léčbu taxany. Teoretická část se věnuje obecným vlastnostem mastných kyselin, jejich syntéze a degradaci. Dále je zaměřena na téma rakoviny prsu, na problematiku léčby za pomoci taxanů a na negativní účinky spojené s použitím taxanů, především polyneuropatii. Popisuje se zde i plynová chromatografie, která se v běžné praxi ke stanovení mastných kyselin využívá. Experimentální část je rozdělena na tři části. První část obsahuje popis pracovního postupu, chromatografické analýzy a vyhodnocení této analýzy. V druhé části porovnává spektra mastných kyselin u pacientů bez a s vyvinutou polyneuropatií. A v části poslední porovnává spektra mastných kyselin před začátkem léčby taxany, po podání a přibližně měsíc po podání taxanů. Výsledky experimentální části jsou zhodnoceny na konci práce. Klíčová slova: taxany, polyneuropatie, esenciální mastné kyseliny, omega-3 a omega- 6...
|
|
|
Stanovení hladin mastných kyselin v tkáních zdravých, náhle zemřelých a polymorbidních pacientů
Novotná, Monika ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Bárta, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Kandidát: Monika Novotná Vedoucí diplomové práce: Mgr. Monika Kuchařová, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení hladin mastných kyselin v tkáních zdravých, náhle zemřelých a polymorbidních pacientů Cílem diplomové práce bylo stanovit hladiny 14 mastných kyselin v tkáních náhle zemřelých, jinak zdravých jedinců a ve skupině polymorbidních, dlouhodobě nemocných pacientů. Porovnávány byly hladiny mastných kyselin v sedmi tkáních lidského organismu: subendokardiální tkáni z levé komory, tkáni z parenchymu jater, korové části ledvin, tkáni nadledvin, kosterním svalu, břišní podkožní tukové tkáni a mozkové tkáni. Do každé skupiny bylo zařazeno 10 zemřelých. Teoretická část se věnuje mastným kyselinám, jakožto hlavní součásti lipidů. Zabývá se převážně skupinou polynenasycených mastných kyselin a jejich vztahu k patologiím v lidském organismu. Popsána je zde i plynová chromatografie, díky které jsme analyzovali spektrum mastných kyselin. Experimentální část se skládá ze základní charakteristiky výzkumného souboru, popisu pracovního postupu a výsledků. Statisticky zpracované údaje jsou rozděleny podle jednotlivých mastných kyselin a dalších sledovaných parametrů. Souhrn statisticky významných rozdílů je zhodnocen...
|
|
|
The analysis of mechanisms associated with beneficial metabolic effects of marine Omega-3 polyunsaturated fatty acids in different lipid forms.
Pavlišová, Jana ; Rossmeisl, Martin (vedoucí práce) ; Maletínská, Lenka (oponent) ; Cahová, Monika (oponent)
Obezita, jakožto jeden z nejzávažnějších zdravotních problémů 21. století, vzniká často v důsledku nerovnováhy mezi příjmem a výdejem energie. Příjem tuků pak hraje v rozvoji obezity důležitou roli částečně proto, že tuky jsou ve srovnání s ostatními makronutrienty nejkoncentrovanějším zdrojem energie. Zdravotní dopady konkrétní diety však nezáleží pouze na absolutním množství přijatých tuků. Důležitá je také kompozice mastných kyselin, přičemž nasycené mastné kyseliny (SFA) jsou kvůli svým prozánětlivým a lipotoxickým účinkům obecně považovány za méně zdravé, zatímco mononenasycené (MUFA) a polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) představují zdravější alternativu, protože jsou v organizmu pohotově oxidovány a nenarušují fyziologické vlastnosti buněčných membrán. Zcela unikátní třídu lipidů pak představují n-3 polynenasycené mastné kyseliny (Omega-3), jejichž příjem v potravě působí u lidí jako ochrana proti rozvoji kardiovaskulárního nemocnění a dyslipidemie, zatímco u zvířecích modelů obezity zlepšuje, kromě výše zmíněných parametrů, také citlivost k inzulínů a glukózovou toleranci. Bylo již popsáno mnoho molekulárních mechanizmů, jakými mohou Omega-3 působit na metabolizmus. Omega-3 mohou modifikovat biochemické složení buněčných membrán, působit jako ligandy různých transkripčních faktorů či...
|
|
|
Stanovení spektra mastných kyselin u pacientů podstupujících léčbu taxany
Kuříková, Barbora ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Nováková, Veronika (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Autor diplomové práce: Bc. Barbora Kuříková Vedoucí diplomové práce: Mgr. Monika Kuchařová, Ph.D. Konzultant: prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc. Název diplomové práce: Stanovení spektra mastných kyselin u pacientů podstupujících léčbu taxany Diplomová práce se zabývá stanovením spektra mastných kyselin v erytrocytech u pacientů, kteří podstoupili léčbu taxany. Teoretická část se věnuje obecným vlastnostem mastných kyselin, jejich syntéze a degradaci. Dále je zaměřena na téma rakoviny prsu, na problematiku léčby za pomoci taxanů a na negativní účinky spojené s použitím taxanů, především polyneuropatii. Popisuje se zde i plynová chromatografie, která se v běžné praxi ke stanovení mastných kyselin využívá. Experimentální část je rozdělena na tři části. První část obsahuje popis pracovního postupu, chromatografické analýzy a vyhodnocení této analýzy. V druhé části porovnává spektra mastných kyselin u pacientů bez a s vyvinutou polyneuropatií. A v části poslední porovnává spektra mastných kyselin před začátkem léčby taxany, po podání a přibližně měsíc po podání taxanů. Výsledky experimentální části jsou zhodnoceny na konci práce. Klíčová slova: taxany, polyneuropatie, esenciální mastné kyseliny, omega-3 a omega- 6...
|
|
|
Determination of fatty acids in human tissues
Turňová, Ivana ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Nováková, Veronika (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Kandidát: Bc. Ivana Turňová Vedúci diplomovej práce: Mgr. Monika Kuchařová, Ph.D. Konzultant: prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc. Názov diplomovej práce: Stanovenie mastných kyselín v ľudských tkanivách Mastné kyseliny sú nezanedbateľnou súčasťou lipidov ako jednej zo základných živín. Táto práca v teoretickej časti približuje predovšetkým skupinu polynenasýtených mastných kyselín, ktoré sú dôležitou stavebnou jednotkou membrán buniek i prekurzormi viacerých významných biologicky aktívnych látok. Polynenasýtené mastné kyseliny sa takto v ľudskom organizme podieľajú na mnohých fyziologických i patologických procesoch, kde spôsobujú široké spektrum účinkov. Práca ďalej popisuje metódu plynovej chromatografie, ktorá sa v chemickej analýze lipidov používa pre stanovenie mastných kyselín ako zlatý štandard. Experimentálne bolo stanovené zastúpenie mastných kyselín v krvi, svale, srdci, pečeni a ľadvinách u 26 kadáverov, ktorí boli na základe predpokladanej prítomnosti/absencie zápalového procesu v čase úmrtia rozdelení do dvoch skupín. Získané údaje boli štatisticky spracované. Výsledky sú popisne zhodnotené a sú naznačené možné vysvetlenia zistených rozdielov v zastúpení mastných kyselín medzi oboma skupinami...
|
|
| |
|
|
Determination of fatty acids in human tissues
Turňová, Ivana ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Nováková, Veronika (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Kandidát: Bc. Ivana Turňová Vedúci diplomovej práce: Mgr. Monika Kuchařová, Ph.D. Konzultant: prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc. Názov diplomovej práce: Stanovenie mastných kyselín v ľudských tkanivách Mastné kyseliny sú nezanedbateľnou súčasťou lipidov ako jednej zo základných živín. Táto práca v teoretickej časti približuje predovšetkým skupinu polynenasýtených mastných kyselín, ktoré sú dôležitou stavebnou jednotkou membrán buniek i prekurzormi viacerých významných biologicky aktívnych látok. Polynenasýtené mastné kyseliny sa takto v ľudskom organizme podieľajú na mnohých fyziologických i patologických procesoch, kde spôsobujú široké spektrum účinkov. Práca ďalej popisuje metódu plynovej chromatografie, ktorá sa v chemickej analýze lipidov používa pre stanovenie mastných kyselín ako zlatý štandard. Experimentálne bolo stanovené zastúpenie mastných kyselín v krvi, svale, srdci, pečeni a ľadvinách u 26 kadáverov, ktorí boli na základe predpokladanej prítomnosti/absencie zápalového procesu v čase úmrtia rozdelení do dvoch skupín. Získané údaje boli štatisticky spracované. Výsledky sú popisne zhodnotené a sú naznačené možné vysvetlenia zistených rozdielov v zastúpení mastných kyselín medzi oboma skupinami...
|
|
|
Omega-3 nenasycené mastné kyseliny ve výživě
Hrušovská, Veronika ; Dlouhý, Pavel (vedoucí práce) ; Rambousková, Jolana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá omega-3 nenasycenými mastnými kyselinami ve výživě. Práce zkoumá informovanost studentů 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze o omega-3 mastných kyselinách a jejich spotřebu potravin bohatých na omega-3 mastné kyseliny. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na základní teorii mastných kyselin, obecnou charakteristiku omega-3 mastných kyselin a doporučený příjem polyenových mastných kyselin ve výživě. Zabývá se účinky omega-3 mastných kyselin v prevenci a léčbě chorob a vlivu na lipidové spektrum, kardiovaskulární systém, imunitní systém, centrální nervový systém a zrak, diabetologii, nutriční farmakologii a kůži. Pojednává o významu příjmu omega-3 mastných kyselin u těhotných a kojících žen, dětí, seniorů, veganů a specifikuje zdroje omega-3 mastných kyselin ve výživě. Praktická část bakalářské práce vyhodnocuje dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo 467 studentů ze všech ročníků a oborů 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze studujících v akademickém roce 2015/2016. Zahrnuje cíl práce, hypotézy, metodiku práce, výsledky a diskuzi. Výsledky praktické části práce jsou prezentovány formou grafů a tabulek s komentáři. Závěrem práce bylo doporučeno zaměřit se ve výuce o tucích více na omega-3 mastné kyseliny, jejich význam pro zdraví a vést zdravotníky k...
|
|
|
Diverzita, ekologie a ekofyziologie sněžných řas
Mikešová, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Kvíderová, Jana (oponent)
Trvalá i dočasná sněhová pokrývka polárních a horských oblastí je velmi extrémním habitatem. Přesto existují organismy, které toto prostředí obývají. Mezi významné zástupce kryosestonu patří zelené řasy z řádu Chlamydomonadales (Chlorophyta), které jsou známé z polárních a horských oblastí celého světa. Tyto organizmy, které obsadily sněžné prostředí pravděpodobně až sekundárně, dokázaly vyvinout různé ekofyziologické adaptace nezbytné k úspěšnému přežití v extrémních podmínkách. Nízké teploty a vysoká intenzita záření jsou hlavními faktory, kterým musí přítomné organizmy čelit. Mezi nejdůležitější mechanismy přežití patří přizpůsobení životních cyklů (například střídání odolných stádií a pohyblivých vegetativních stádií), syntéza a akumulace ochranných sekundárních karotenoidů, změna ve složení mastných kyselin membrán a u některých druhů snížení teplotního optima růstu. Právě tyto adaptace jsou v současnosti spolu se studiem diverzity hlavním předmětem výzkumu sněžných řas.
|
host ::
RSS.