|
|
Zajištění odborné první pomoci při motocyklových závodech v České republice a v zahraničí
SEJK, Lukáš
Tato bakalářská práce se zabývá zajištěním odborné první pomoci při motocyklových závodech v České republice a v zahraničí. Pojem motocyklové závody zde byl zúžen pouze na disciplínu sajdkárkros. Kde vzhledem k povaze trati, váze a vysokému výkonu strojů hrozí vysokoenergetická poranění vyžadující odbornou první pomoc. Tato poranění jsou nejčastější příčinou smrti lidí v produktivním věku. O osudu raněného mnohdy tedy rozhoduje právě přednemocniční neodkladná péče již v prvních minutách na místě nehody. Cílem práce bylo zmapovat tyto závody z hlediska zdravotnického zajištění a zjištění kvalifikovanosti zasahujícího zdravotnického personálu. Byl zde uplatněn kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů a zúčastněné pozorování přímo v místech konání sportovních podniků. Rozhovory byly prováděny se dvěma skupinami respondentů. První skupinou byli pořadatelé závodů na úrovni mezinárodního mistrovství České republiky a mistrovství světa. Druhou skupinou byli zdravotníci poskytující přednemocniční neodkladnou péči přímo v místě události. Zjištěné poznatky byly dále konfrontovány s poznatky zjištěnými zúčastněným pozorováním přímo v místech konání závodů. Provedený výzkum poukázal na chybějící legislativní oporu dané problematiky a z toho plynoucí nejednotnost při samotném zajišťování sportovních akcí
|
|
|
Vliv nutriční podpory na energetický výdej a oxidaci nutričních substrátů u polytraumatických pacientů.
Vlnová, Jana ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
Tato studie zahrnuje vyšetření šesti polytraumatizovaných pacientů z jednotky intenzivní péče Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Cílem této práce bylo kazuistické hodnocení pacientů a hledání statisticky významných souvislostí mezi nutriční podporou, oxidací substrátů a dalšími parametry. Pacienti byli vyšetřeni antropometricky a indirektní kalorimetrií. Ke statistickému zhodnocení naměřených dat byla použita Spearmanova korelační analýza. Kazuistické hodnocení pacientů demonstruje značnou individualitu jednotlivých pacientů. Byly prokázány statisticky významné korelace vztahů mezi enterálně podanou výživou a tvorbou/úbytkem svaloviny (sacharidy: P = 0,000189, tuky: P = 0,001284, proteiny: P = 0,000255), mezi oxidací sacharidů, resp. proteinů a počtem hodin strávených na ventilátoru (sacharidy: P = 0,041278, proteiny: P = 0,02185), mezi respiračními kvocienty a délkou trvání traumatu (respirační kvocient: P = 0,014695, nebílkovinný respirační kvocient: P = 0,027904), mezi oxidací sacharidů vztaženou na ideální tělesnou hmotnost a příjmem lipidů (P = 0,014085) a mezi oxidací proteinů a příjmem sacharidů (P = 0,012703). Klíčová slova: polytrauma, indirektní kalorimetrie, nutriční podpora, malnutrice
|
|
| |
|
|
Vnímání hospitalizace na JIP u polytraumatizovaných pacientů a jeho proměny v čase
Haramijová, Eva ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Gigalová, Veronika (oponent)
Autor: Eva Haramijová Instituce: Karlova univerzita v Praze Lékařská fakulta v Hradci Králové Ústav sociálního lékařství Oddělení ošetřovatelství Název práce: Vnímání hospitalizace na JIP u polytraumatizovaných pacientů a jeho proměny v čase Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Počet stran: 132 Počet příloh: 6 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: polytrauma, vnímání pacienta, aspekty hospitalizace, JIP Bakalářská práce je souhrnem základních poznatků oboru obecné traumatologie s následným zaměřením na specifika péče o pacienta s diagnózou polytrauma. Popisuje systém péče o pacienta opírající se o principy ATLS, management péče, komplikace a psychosociální apekty. Empirická část se zaměřuje na popis kvalitativního výzkumu, který byl proveden metodou polostrukturovaných rozhovorů u pěti pacientů, a to dvoufázově z důvodu zjištění proměn ve vnímání v čase. Cílem bylo především objasnění negativně vnímaných jevů hospitalizace na JIP: omezování, spánek a odpočinek, chování personálu a psychické zvládání. Doplňující otázky se týkaly zjištění nejhůře vnímaného prožitku, pozitiva hospitalizace a případné životní změny následkem úrazu. Výzkum proběhl na jednotce intenzivní péče chirurgické kliniky fakultní nemocnice v Hradci Králové. Výsledkem práce bylo zjištění, že vnímání i významnost některých...
|
|
|
Patofyziologické aspekty u kriticky nemocných pacientů a jejich ovlivnění hormonální a nutriční podporou.
Kafková, Anežka ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Kovařík, Miroslav (oponent)
Stav kriticky nemocných pacientů s polytraumatem nebo sepsí je doprovázen charakteristickými patofyziologickými procesy, při nichž dochází v organismu k zásadním změnám jak na úrovni lokální, tak i systémové. Akutní zánětlivá odpověď vzniká jako reakce na stresovou situaci. Primárně jde o ochranný mechanismus, avšak v určité míře může tento mechanismus i uškodit. Mezi hlavní kontrolní mechanismy během zánětlivé odpovědi patří hormony, cytokiny a růstové faktory. Mezi metabolické projevy při stresové situaci patří zvýšený obrat proteinů, lipidů a glukózy. Metabolické projevy mají za následek rozvoj klinických projevů. Mezi ty patří zánět, anorexie, imobilita, zvýšená cévní propustnost (vznik edémů), vazodilatace, tachykardie a zvýšený srdeční výdej. Existuje několik hlavních faktorů, které přispívají k zánětlivé odpovědi negativním efektem. Mezi tyto faktory patří: malnutrice, preexistence zánětlivé odpovědi, závažná infekce, obezita, proces stárnutí, genotyp a svou roli hrají i pohlavně-genetické vlivy. U kriticky nemocných pacientů dochází k významným hormonálním změnám. Tyto změny se týkají zejména katecholaminů, hormonů štítné žlázy, kortizolu, růstového hormonu, pohlavních hormonů a prolaktinu. Podstatnou roli hraje inzulín. Charakteristický je rozvoj stresové hyperglykémie. Vhodným výběrem...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou polytrauma
Hons, Ondřej ; Novotná, Irena (vedoucí práce) ; Křížková, Štěpánka (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou polytrauma. Souhrn: Obecná část bakalářské práce se zabývá problematikou polytraumatu. Pro lepší porozumění této problematiky zde bude stručně, chronologicky uveden způsob péče o takto postiženého pacienta. Dále jsou uvedena možná poškození jednotlivých tkání a jejich hojení. V teoretické části práce je zpracována zejména problematika kostních tkání s důrazem na kostní fraktury. Podrobně se věnuji anatomii kostní tkáně, funkci, cévnímu zásobení a hlavně samotným frakturám, jejich hojení a přestavbě. Dále se zabývám poruchami až selháním kostního hojení a dalším možným komplikacím spojeným s touto problematikou. V práci nakonec pojednávám o obecných fyzioterapeutických postupech a jejich využití u této diagnózy. V části speciální je popsána kazuistika pacienta po polytraumatu. Kazuistika obsahuje kineziologický rozbor, terapeutické jednotky a zhodnocení jejich efektu. Klíčová slova: polytrauma, kostní tkáň, kostní fraktura, kostní hojení, fyzioterapeutické metody, terapie
|
|
|
Problematika ošetřování pacienta s polytraumatem
DVOŘÁKOVÁ, Barbora
Polytrauma je poranění jednoho a více orgánových systémů nebo tělních oblastí, jejichž vzájemná kombinace a rozsah zranění může vést k bezprostřednímu ohrožení života. Polytraumata jsou v žebříčku úmrtnosti na prvním místě ve věku 1 45 let. Významnou roli u polytraumat hraje nejen včasná neodkladná péče, ale také kvalitní ošetřovatelská péče. Ošetřování pacienta s polytraumatem vyžaduje kvalitně provedenou fyzicky i psychicky náročnou ošetřovatelskou péči. Cílem práce bylo zjistit: 1. Zda mají sestry na ARO, JIP a standardním oddělení znalosti v ošetřování pacienta s polytraumatem. 2. Jaká jsou specifika práce sestry na ARO, JIP a standardním oddělení při ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem. 3. Jaký je rozdíl při ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem na ARO, JIP a standardním oddělení. Výzkumné otázky: 1. V čem vidí sestry ARO největší problémy v ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem? 2. V čem vidí sestry JIP největší problémy v ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem? 3. V čem vidí sestry standardního oddělení největší problémy v ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem? 4. Jak sestry ARO pečují o potřeby u pacienta s polytraumatem? 5. Jak sestry JIP pečují o potřeby u pacienta s polytraumatem? 6. Jak sestry standardního oddělení pečují o potřeby u pacienta s polytraumatem? 7. Jaké mají sestry ARO možnosti se vzdělávat v oblasti péče o pacienta s polytraumatem? 8. Jaké mají sestry JIP možnosti se vzdělávat v oblasti péče o pacienta s polytraumatem? 9. Jaké mají sestry standardního oddělení možnosti se vzdělávat v oblasti péče o pacienta s polytraumatem? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Technikou sběru dat byly nestrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, jednotce intenzivní péče úrazového oddělení a standardním oddělení úrazové chirurgie. Šetření bylo anonymní. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry na ARO, JIP a standardním oddělení mají znalosti v ošetřování pacienta s polytraumatem. Bylo vypozorováno, že pečují o potřeby pacienta a veškeré činnosti, které provádí, jsou v souladu se standardy ošetřovatelské péče. Mají přehled o komplikacích, které u polytraumatizovaného pacienta mohou nastat. Dále bylo zjištěno, že ke specifikům mezi jednotlivými, výše zmíněnými odděleními patří především rozdíl v komunikaci s pacientem. Také je z výsledků patrné, že na ARO a JIP je pacientovi s polytraumatem poskytována péče akutní, zatímco na standardním oddělení se jedná spíše o péči následnou. Zjistili jsme, že rozdílem při ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem na ARO, JIP a standardním oddělení je komunikace s pacientem. Na ARO je komunikace s pacientem minimální, převažuje práce s monitory. Na JIP a standardním oddělení se sestry potýkají s jinými problémy. Jedná se o nedostatek prostoru a přístrojového vybavení na JIP. Péče o pacienta s polytraumatem na standardním oddělení, který je například nesoběstačný, vyžadující neustálou péči a pozornost sestry, je tady fyzicky a psychicky náročná. Podle sester není úplně dostatečná. Jako důvody uvádí velké množství pacientů, nedostatek lůžek, zvýšený dohled u některých pacientů a v neposlední řadě přibývající sesterskou dokumentaci. Tím vzniká problém související s komunikací sestry s pacientem na standardním oddělení. Sestry tady si uvědomují, že efektivní komunikace pozitivně přispívá k uzdravení pacienta tím, že tlumí strach a zmatek, pomáhá při úzkosti a stresu, pomáhá zmírňovat bolest, snížit počet komplikací a urychluje rekonvalescenci. Na podkladě bakalářské práce by bylo zajímavé připravit seminář pro ošetřující personál ARO, JIP a standardního oddělení pro zdokonalení v návaznosti ošetřovatelské péče o pacienta s polytraumatem.
|
|
|
Dopravní nehody na ÚSL – případy z praxe
Ďatko, Miroslav ; Zelený, Michal ; Sedlák, Jaroslav
Autoři prezentují dva případy z praxe z poslední doby. V první kazuistice je popisován konflikt s agresivním řidičem, při kterém došlo po zastavení vozidel k poranění jednoho z řidičů a poškození jeho vozidla. Druhá kazuistika se týká neobvyklé smrtelné dopravní nehody cyklistky s dodávkou. K usmrcení cyklistky došlo až na konci nehodového děje, překlopením dodávky na boční stranu na tělo cyklistky.
|
|
|
Fyzioterapie u fraktur femuru po motonehodách
VOHRALÍKOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce nese název Fyzioterapie u fraktur femuru po motonehodách a zkoumá možnosti využití různých fyzioterapeutických metod u tohoto druhu diagnózy. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části se nachází shrnutí poznatků o anatomii kosti stehenní, kineziologii kyčelního a kolenního kloubu a jsou zde nastíněny fyzioterapeutické metody, které lze využít k ovlivnění fraktur femuru vzniklých po motonehodách v imobilní fázi pacienta a posléze i v době po jeho imobilizaci. V praktické části, která byla zpracována formou kvalitativního výzkumu, je pak vypracována kazuistika pacienta s danou diagnózou, uveden vstupní a výstupní kineziologický rozbor, rozepsány jednotlivé terapeutické jednotky a v závěru této části je popsáno zhodnocení efektu terapie. Cílem této práce je zmapovat fyzioterapeutické metody a postupy využívané při léčbě pacientů po zlomenině kosti stehenní a dále také vysvětlit problematiku těchto úrazů a jejich následné komplikace v léčbě. Použité metody přinesly pozitivní výsledky, neboť u pacienta došlo k výraznému zlepšení zdravotního stavu, především jeho kloubní hybnosti do všech směrů, svalové síly, postury a stereotypu chůze. Práce může být v praxi užitečná pro zdravotnické pracovníky především traumatologického oddělení nemocnic či na ambulancích, kde poté probíhá následná rehabilitace těchto pacientů. Dále vzhledem k sezónnímu typu zranění mohou práci využít i studenti zdravotnických oborů, kteří se s těmito pacienty setkají v rámci absolvování letní praxe.
|
|
|
Činnost radiologického asistenta na pracovištích urgentní medicíny
PIŠTĚKOVÁ, Martina
Pacient v urgentním stavu, akutně ohrožujícím jeho život či zdraví, vyžaduje speciální přístup radiologického asistenta k prováděným diagnostickým výkonům. V této bakalářské práci popisuji postupy u těchto stavů. Protože dané téma je rozsáhlé, upřednostnila jsem podrobný popis nejzávažnějších stavů. Téma jsem vybrala pro jeho aktuálnost. Počet pacientů v urgentních stavech má jistě vzestupný charakter, v důsledku zrychleného životního tempa a s tím souvisejících traumat i civilizačních chorob. Ve své práci provádím tři výzkumy. První zjišťuje podíl různých vyšetření na RDO u pacientů v urgentním stavu za jeden rok v rámci jedné nemocnice, druhý se týká doškolování radiologických asistentů ve vztahu k pacientům v urgentním stavu a třetí zkoumá algoritmy vyšetření na RDO v různých zdravotnických zařízeních. Práce je dělená na teoretickou a praktickou část. V teoretické části vysvětluji pojem "urgentní stav" a základní popis přístupu k pacientovi v dané situaci. Zmiňuji stručně zásady KPR. Rozebírám jednotlivé modality, používané na RDO. Další podkapitoly se věnují popisu konkrétních stavů a posloupnosti vyšetření. Praktická část začíná kapitolou s názvem "Cíle, Hypotéza". Zde přibližuji hlavní poslání své práce, což je zjištění přístupu radiologických asistentů k pacientům v urgentním stavu a situace ve vzdělávání radiologických asistentů v ČR. V některých pasážích porovnávám stav se situací v jiných státech EU. Kapitola "Diskuse" je věnována celkovému hodnocení výzkumů. Zmiňuje také důležitou úlohu radiologických asistentů při ošetření pacientů v urgentním stavu. V "Závěru" hodnotím naplnění cílů této práce a nastiňuji možná řešení.
|
host ::
RSS.