|
|
Vnitrodruhová variabilita živinové stechiometrie semen
Kesl, Tomáš ; Mašková, Tereza (vedoucí práce) ; Konečná, Marie (oponent)
Rostliny jsou hned po vyklíčení odkázány na živiny uložené v semeni, ze kterého vyklíčily, a to do doby, než příjem živin zcela nahradí vyvinuté listy a kořeny. Živiny v semenech jsou důležité pro raný vývoj vegetativních orgánů, jejich obsah a koncentrace v semenech mohou být ovlivněny různými faktory jako například dostupností živin v půdě, zeměpisnou šířkou, teplotou, fotoperiodou, granivorií a kompeticí. V této bakalářské práci jsou shrnuty současné poznatky o vnitrodruhové a mezidruhové variabilitě živinové stechiometrie semen, konkrétně o dusíku, fosforu a uhlíku, jelikož nejčastěji limitují růst rostlin. U všech tří prvků jsou sledovatelné společné i rozdílné trendy, a to jak na vnitrodruhové, tak i mezidruhové úrovni. Jediný trend porovnatelný mezi vnitrodruhovou a mezidruhovou variabilitou je korelace koncentrace uhlíku v semenech a zeměpisné šířky, přičemž se na mezidruhové úrovni objevuje i opačný trend negativní korelace zeměpisné šířky a koncentrace uhlíku v semenech. Ostatní sledované trendy nejsou srovnatelné mezi vnitrodruhovou a mezidruhovou úrovní. Porovnání těchto trendů není možné, jelikož je nedostatek studií zabývajících se variabilitou živinové stechiometrie semen. Proto je třeba se v budoucnu více soustředit na výzkum semen než na výzkum vegetativních orgánů, jež jsou oproti...
|
|
|
Molekulární taxonomie flebotomů (Diptera: Psychodidae) v Evropě
Grešová, Markéta ; Dvořák, Vít (vedoucí práce) ; Brzoňová, Jana (oponent)
Flebotomové (Diptera, Psychodidae) jsou drobní krev sající živočichové, kteří jsou dosud jedinými prokázanými přenašeči onemocnění zvaného leishmanióza. Ve Starém světě jsou do přenosu zapojeni zástupci rodu Phlebotomus, v Novém světě jedinci patřící do rodu Lutzomyia. Jen některé druhy těchto rodů jsou schopny onemocnění přenášet, přesné druhové určení a znalost aktuálního areálu výskytu jednotlivých druhů jsou tedy zcela zásadní pro pochopení přenosových cyklů leishmanióz. Tradičně používané morfologické znaky pro druhové určování flebotomů se v řadě případů ukazují jako nedostatečné, zejména kvůli vnitrodruhové variabilitě a možnému poškození při odchytu a preparaci. Navíc je hledání rozlišovacích znaků, zejména u samic, velmi obtížné a vyžaduje jistou míru praxe. Proto se v současnosti k identifikaci stále více využívají různé molekulární metody. Tato práce se věnuje použití molekulárních metod založených na studiu DNA i proteinů k rutinní identifikaci flebotomů odchycených v jihovýchodní Evropě a přilehlých státech, tedy v oblastech, kde znalost diverzity tamní flebofauny je nízká či neaktuální. Další část této práce je věnovaná bližšímu zkoumání vztahů mezi vybranými blízce příbuznými druhy v rámci druhových komplexů. Klíčová slova: Phlebotomus, molekulární identifikace, DNA barcoding,...
|
|
|
Morfologická variabilita kamerunských strdimilů
Bovšková, Denisa ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Chmelová, Eliška (oponent)
4 Abstrakt Morfologické znaky podávají informaci o adaptacích studovaného druhu, zdrojích, které využívá, a mohou obecně vypovídat o využívání ekologického prostoru. Vnitrodruhová variabilita znaků odráží různé adaptace lokálních populací, a tak poukazuje na rozdílný způsob života či preferovanou potravu. Předmětem této práce je ekologicky zajímavá skupina specializovaných tropických pěvců - strdimilů (Nectarinidae). Taxon vykazuje řadu přizpůsobení ke specifickému sběru potravy: kombinaci sání nektaru a lovu hmyzu. Předmětem zkoumání je vnitrodruhová variabilita tří habitatově odlišných druhů (Cyanomitra oritis, Cinnyris reichenowi a C. bouwieri) žijících v Kamerunu. Cílem této práce bylo zjistit, v jakých morfologických znacích jsou studované druhy pohlavně dimorfní. Dále zda se liší populace žijící na vzdálených lokalitách. V neposlední řadě pak, jestli lze u všech zkoumaných druhů nalézt podobný trend vnitrodruhové variability znaků, který by mohly mít společné ekologické příčiny. Měřeny byly následující znaky: délka křídla a ocasních per, rozměry zobáku, celková tělesná hmotnost i další znaky. Analýzy jsou založeny na terénních datech sbíraných mezi lety 2003-2015 a na muzejních sbírkách. Celkově se podařilo shromáždit informace o ca. 1200 jedincích, pro 5 lokalit v Kamerunu. Výsledky prokazují...
|
|
|
Význam stanovištních podmínek pro interakce rostlin a bezobratlých herbivorů
Kuglerová, Marcela ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Rostliny a herbivoři se navzájem ovlivňují již miliony let. Většina studií se věnuje mezidruhovým rozdílům v intensitě herbivorie, avšak málo se ví o vnitrodruhové variabilitě a o tom, co ji řídí. Právě stanovištní podmínky mohou určovat vnitrodruhovou variabilitu. Cílem této práce je prozkoumat význam stanovištních podmínek a mezidruhových rozdílů na preference bezobratlých herbivorů. Rostlinný materiál používaný v experimentech pochází z několika druhů z podčeledi Carduoideae. Preference bezobratlých herbivorů jsou testovány ve výběrových pokusech. Pro tyto pokusy byly vytvořeny plastové arény, do kterých byly do nádobek umístěny po obvodu listy rostlin. Po přidání herbivorů byly arény zakryty síťovinou, aby nedošlo k úniku herbivorů. Pokusy byly prováděny s rostlinným materiálem vypěstovaným v experimentální zahradě a s materiálem nasbíraným v terénu. Vypěstované rostliny se mezi sebou lišily v úživnosti substrátu a v zalévacím režimu. U pokusů s materiálem nasbíraným v terénu byly listy rostlin sebrány celkem na osmi stanovištích, na čtyřech polních a čtyřech lučních. Listy byly naskenovány před započetím pokusu a po jeho ukončení. Po zpracování scanů byl zjištěn podíl snědené plochy z jednotlivých listů. Pro zjištění vlastností rostlin byly změřeny ještě jejich funkční vlastnosti a to...
|
|
|
Geografická variabilita akustických projevů obratlovců
Cinerová, Michaela ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Turčoková, Lucia (oponent)
Velké množství živočišných skupin se projevuje zvukem, ponejvíce kvůli komunikaci s příslušníky vlastního či jiného druhu. Komunikace pomocí zvuku se uplatňuje především v situacích či prostředí, kdy živočich dobře nevidí toho, komu je signál určen (nepřehledný terén, noc, velká vzdálenost). Známou skutečností je, že jednotlivé druhy mají specifické akustické projevy. Ty se však mohou lišit také v rámci druhu, a to buď v čase nebo prostoru. Tato práce se zabývá právě prostorovou variabilitou vnitrodruhové zvukové komunikace u všech obratlovců. Jejím účelem je zmapovat, u kterých živočišných skupin se vokalizace různí v prostoru. Dále se zabývá příčinami vzniku této variability, jako jsou genetické rozdíly mezi populacemi, působení prostředí, učení, a podobně, u různých skupin živočichů. V poslední části se potom snaží odpovědět na otázku, zda může prostorová variabilita akustických projevů ovlivnit vznik nových druhů a mít tak evoluční význam.
|
|
|
Kraniometrická studie středoevropských populací bělozubek Crocidura suaveolens a C. leucodon (Mammalia: Soricomorpha)
Milerová, Petra ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Anděra, Miloš (oponent)
Mezidruhová a vnitrodruhová variabilita metrických znaků na lebce, spodní čelisti a zubech bělozubky šedé Crocidura suaveolens a bělozubky bělobřiché C. leucodon byla studována na materiálu 350 lebek a 465 mandibul bělozubek získaných rozborem vývržků sovy pálené ze čtyř oblastí ČR a jedné oblasti na jižním Slovensku. C. suaveolens byla přítomna ve všech studovaných oblastech, C. leucodon se s ní vyskytovala sympatricky pouze ve třech oblastech. Celkem bylo měřeno 21 rozměrů na kraniu, zubech a 4 rozměry na mandibule. Bylo zjištěno, že nejspolehlivějším znakem umožňujícím rozlišení lebek obou druhů je délka spodní řady zubů, v jednotlivých oblastech jejich sympatrického výskytu lze využít také vzdálenost mezi stoličkami M2 a šířku premoláru P4 . Lebky obou druhů lze také rozlišit pomocí bivariátních grafů s využitím délky a šířky premoláru P 4 a délky patra. Byla studována závislost lebečních rozměrů obou druhů na geoklimatických faktorech jako jsou zeměpisná délka, zeměpisná šířka, průměrná roční teplota, průměrný roční úhrn srážek. Bylo zjištěno, že variabilita menšího druhu bělozubky C. suaveolens je více ovlivněna geoklimatickými faktory, než variabilita větší C. leucodon. Velikost mandibuly i lebky a zubů C. suaveolens pozitivně koreluje s teplotou (což je v rozporu s Bergmannovým pravidlem) a...
|
|
|
Odlišná reakce inbredních a hybridních genotypů kukuřice na sucho: analýza listového proteomu a fotosyntetických procesů
Benešová, Monika
Sucho je jedním z nejdůležitějších stresových faktorů působících na rostliny. Zvyšování odolnosti k suchu pomocí šlechtění je hlavním přístupem pro vylepšení produktivity rostlin a snížení spotřeby vodních zdrojů. Jsou hledány různé možnosti, jak snadno určit stupeň odolnosti/citlivosti různých genotypů k suchu. K tomu je potřeba důkladně porozumět procesům, kterými rostliny na sucho reagují a brání se proti němu. Cílem mojí práce bylo v rámci širšího projektu zaměřeného na studium možných příčin odolnosti k suchu u hospodářsky významných druhů rostlin detailně analyzovat jednak fotosyntetické procesy, jednak celkovou reakci listového proteomu na nedostatek vody (opět zaměřenou zejména na proteiny spojené s fotosyntézou). Dalším cílem bylo analyzovat využitelnost vybraných fotosyntetických parametrů pro zjišťování citlivosti k stresu suchem a pro případnou predikci reakce na sucho u potomků na základě známé reakce jejich rodičů. Modelovým objektem byly mladé rostliny inbredních linií kukuřice a jejich F1 kříženců, vystavené mírnému nebo silnějšímu stresu suchem, přičemž detailní analýza byla zaměřená na dvě kontrastní rodičovské linie vybrané ze širšího genotypového souboru na základě stanovení indexů citlivosti/odolnosti k suchu, a na oba jejich reciproké křížence. Studované genotypy se významně...
|
|
|
Odlišná reakce inbredních a hybridních genotypů kukuřice na sucho: analýza listového proteomu a fotosyntetických procesů
Benešová, Monika ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Prášil, Ilja (oponent) ; Pospíšilová, Jana (oponent)
Sucho je jedním z nejdůležitějších stresových faktorů působících na rostliny. Zvyšování odolnosti k suchu pomocí šlechtění je hlavním přístupem pro vylepšení produktivity rostlin a snížení spotřeby vodních zdrojů. Jsou hledány různé možnosti, jak snadno určit stupeň odolnosti/citlivosti různých genotypů k suchu. K tomu je potřeba důkladně porozumět procesům, kterými rostliny na sucho reagují a brání se proti němu. Cílem mojí práce bylo v rámci širšího projektu zaměřeného na studium možných příčin odolnosti k suchu u hospodářsky významných druhů rostlin detailně analyzovat jednak fotosyntetické procesy, jednak celkovou reakci listového proteomu na nedostatek vody (opět zaměřenou zejména na proteiny spojené s fotosyntézou). Dalším cílem bylo analyzovat využitelnost vybraných fotosyntetických parametrů pro zjišťování citlivosti k stresu suchem a pro případnou predikci reakce na sucho u potomků na základě známé reakce jejich rodičů. Modelovým objektem byly mladé rostliny inbredních linií kukuřice a jejich F1 kříženců, vystavené mírnému nebo silnějšímu stresu suchem, přičemž detailní analýza byla zaměřená na dvě kontrastní rodičovské linie vybrané ze širšího genotypového souboru na základě stanovení indexů citlivosti/odolnosti k suchu, a na oba jejich reciproké křížence. Studované genotypy se významně...
|
|
|
Mezipopulační variabilita zpěvu ptáků
Bílková, Jana ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
Mezipopulační variabilita zpěvu je mezi ptáky velmi rozšířený fenomén. Ukazuje se, že u řady druhů se liší zpěv příslušníků populací z různých zeměpisných oblastí. V případě dialektů dokonce mezi jednotlivými formami neexistují přechody, ale jasně vymezené hranice. Přestože většina studovaných případů se týká pěvců, lze různé varianty zpěvu najít také v ostatních řádech. Studie prokázaly, že jedinci obývající lesy zpívají kratší, jednodušší zpěvy o nižší frekvenci než jejich soukmenovci z otevřené krajiny. Změny v časových a frekvenčních charakteristikách lze nalézt také v populacích žijících v hlučném prostředí měst. Avšak odlišné zpěvy produkují i jedinci pocházející z populací, jejichž habitaty nevykazují žádné výrazné rozdíly. Pokud se tyto skupiny liší i geneticky, mohla by za odlišnými variantami zpěvu stát dědičnost, zvláště u druhů s vrozeným zpěvem. Nicméně nalezená genetická variabilita může být následkem, nikoli příčinou nenáhodného párování, ke kterému v některých případech mezipopulační variabilita vede. U druhů s alespoň částečně naučeným zpěvem je pravděpodobnější, že výslednou podobu signálu více ovlivní sociální interakce - zvláště pokud samice dávají přednost samcům zpívajícím lokální dialekt nebo pokud sdílení zpěvů se sousedy umožní efektivnější obranu vlastního teritoria. Tato literární...
|
|
|
Explorace, neofobie a potravní konzervatismus u sýkor
Beranová, Eliška ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Fučíková, Eva (oponent)
V reakci ptáků na nové podněty se ve velké míře uplatňují procesy jako je neofobie a explorační chování. Míra, jakou se tyto dva procesy projeví, se liší jak na mezidruhové, tak i na vnitrodruhové úrovni. Porovnávaly jsme explorační chování a neofobii u dvou druhů sýkor. Dospělé sýkory koňadry (Parus major) a sýkory modřinky (Cyanistes caeruleus) se mezi sebou nelišily v exploraci nového prostředí ani nového předmetu a ani v neofobii vůči novému předmětu v blízkosti potravy. Velké rozdíly jsme však zaznamenaly mezi odchovanými mláďaty těchto dvou druhů. Juvenilní sýkory modřinky projevovaly vyšší míru vrozené neofobie vůči novému předmětu v domovské kleci i k předmětu v blízkosti potravy. Na vnitrodruhové úrovni se jistou mírou uplatnily věk, pohlaví i personalita jedince. Následně jsme testovaly, projeví-li se tyto mezidruhové a vnitrodruhové rozdíly také v reakci na novou potravu. Tu představovali: červeně nabarvený moučný červ (larva Tenebrio monitor), modrý cvrček (Acheta domestica) a aposematická ploštice (Pyrrhocoris apterus). Dospělé odchycené sýkory s bohatou zkušeností s různorodou potravou se v přístupu k výše zmíněným typům potravy nelišily. Naproti tomu ručně odchovaná mláďata se v reakci na jednotlivé typy nové potravy značně lišila. Juvenilní modřinky byly vůči všem třem typům nové...
|
host ::
RSS.