|
|
Potravní a hostitelská specializace u žahadlových blanokřídlích (Hymenoptera: Aculeata)
Hochová, Veronika ; Policarová, Jana (vedoucí práce) ; Černá, Kateřina (oponent)
Žahadloví blanokřídlí (Aculeata) je skupina hmyzu, jejíž zástupci se mezi sebou výrazně odlišují ve využívání zdrojů potřebných pro své přežití a rozmnožování. Do této skupiny patří býložravci živící se částmi rostlin, masožravci lovící jiné druhy hmyzu a všežravci. V žahadlových blanokřídlých se však vyskytují i druhy parazitické, jako například kleptoparazité, hnízdní parazité nebo parazitoidi. Jednotlivé skupiny žahadlových blanokřídlých jsou na získávání zdrojů adaptovány, takové adaptace se vyskytují u dospělých i nedospělých stádií. Adaptacemi na zdroje může být uzpůsobení ústního ústrojí na lov kořisti nebo sběr nektaru, sběrné košíčky a specializované chloupky pro sběr pylu a oleje, nebo žihadlo k paralyzování hostitele nebo pro vlastní obranu. Žahadloví blanokřídlí se mezi sebou liší v míře, v jaké jsou na potravu a hostitele specializovaní. U žahadlových nacházíme jak druhy úzce specializované, tak druhy generalizované. V této bakalářské práci jsou shrnuté dosud známé poznatky o specializaci žahadlových blanokřídlých na potravu a hostitele.
|
|
|
Socialní monogamie a rodičovská péče u včel rodu Ceratina
Mikát, Michael ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Bryja, Josef (oponent)
Včely rodu Ceratina jsou vhodným modelovým taxonem pro studium evoluce péče o potomstvo. Již dlouho je u nich známa striktně mateřská péče i eusocialita, tedy situace, kdy pečují o potomky kromě matky i další příbuzné samice. V této práci pak představujeme druh tohoto rodu, který má jako první druh včely vůbec, péči obourodičovskou. Terénní výzkum byl prováděn v letech 2011-2013 v Národním parku Podyjí, především na lokalitě Havranické vřesoviště. Jako modelové druhy byly vybrány čtyři druhy rodu Ceratina vyskytující se na území České Republiky: C. chalybea, C. cucurbitina, C. cyanea a C. nigrolabiata. Byly rozmístěny hnízdní příležitosti a následně sledována a rozebírána hnízda. Byly také prováděny cílené experimenty zaměřené na efektivitu hlídání hnízd. Příbuzenská struktura hnízd druhu C. nigrolabiata byla zkoumána pomocí nově vyvinutých mikrosatelitových lokusů. Všechny studované druhy jsou solitérní a v práci je popsána jejich hnízdní struktura a fenologie. Pro včely rodu Ceratina je typické hlídání plného hnízda až do dospělosti potomků. Toto hlídání plného hnízda má zásadní vliv na přežití potomstva. Hnízda, v nichž byla odstraněna samice, často selhala kvůli predaci mravenci, parazitaci chalcidkami a usurpaci jinými včelami rodu Ceratina. U druhů C. chalybea, C. cyanea a C. nigrolabiata byla...
|
|
| |
|
| |
|
|
Blanokřídlí parazitoidi (Hymenoptera: "Parasitica") a jejich dopad na chování hostitelských organizmů
Stiblík, Petr ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent)
Ovlivňování hostitele parazitem či parazitoidem je v poslední době stále více středem zájmu mnohých vědců. Řada z nich se už neomezuje pouze na popsání změn v chování hostitele, ale zkoumá i jejich fyziologické pozadí. Mnoho prací se zabývá manipulací hostitelským prostředím parazitoidy ze skupiny parazitických blanokřídlých (Hymenoptera: Parasitica). Jedná se především o koinobionty, kteří jsou na své hostitele často silně adaptovaní a hostitelsky specifičtí, tudíž se u nich vyvinuly velice sofistikované způsoby, jak svého hostitele ovládat ku svému prospěchu. Tyto vosičky jsou nejen velice diverzifikovaná skupina, ale disponují i stejně rozličnými mechanismy manipulace hostitelem a jeho fyziologií. Někdy parazitoid svého hostitele ovládá téměř jako "vozidlo" se zásobami potravy, jindy pouze ovlivňuje poměry metabolitů v těle nebo potlačuje imunitní reakce hostitele. Při úspěšném životním cyklu těchto vosiček se však hostitel nerozmnoží a většinou je parazitoidem úplně zkonzumován. Má bakalářská práce je souhrnem informací o této problematice.
|
|
|
Význam hmyzu pro opylování plodin
RŮŽIČKA, Vít
Opylování je významnou ekosystémovou službou, na které se podílejí kromě přírodních vlivů také živočichové. Mezi nejvýznamnější patří blanokřídlý hmyz. Pro člověka je nejdůležitějším opylovačem včela medonosná (Apis mellifera), kterou chová po tisíce let, její stavy však v posledních desetiletích klesají. Důvody poklesu stavu včelstev hledejme v intenzifikaci zemědělství (použití pesticidů, herbicidů a jiných chemických prostředků) a rozšíření chorob (mor včelího plodu a varroáza). Dalším významným opylovačem, který by mohl případně včelu medonosnou nahradit, jsou samotářské, volně žijící druhy včel. I ty jsou však zasaženy intenzivním zemědělstvím. U těchto druhů se však nejedná pouze o masivní použití chemických prostředků, ale také o změnu struktury krajiny a tím úbytek přirozených lokalit k hnízdění.Důležitým krokem k ochraně včely (medonosné i divoké) je vyčíslení její ekosystémové služby. Na základě toho vlády států postupují při sestavování zákonů, ale jedná se i o ochranu na úrovni krajů.
|
|
|
Diverzita včel (Hymenoptera: Apiformes) na řepkovém poli
VYSKOČILOVÁ, Pavlína
Měření diverzity včel (Hymenoptera: Apiformes) probíhalo na dvou lokalitách (Dešenice a Miletice) s řepkovými poli v západních Čechách, kde byly odchytávány jednotlivé druhy včel na osmi různých stanovištích během dvou období (březen duben, květen červen). Pro odchyt včel byly použity Moerickeho misky (žluté pasti) s koncentrovaným roztokem vody a detergentu.
|
|
|
Rešerše ke studiu populační biologie rodu \kur{Rhytidoponera} (Hymenoptera: Formicidae)
BIZOS, Jiří
Mravenci z rodu Rhytidoponera jsou známi specifickou sociální organizací, která se vyznačuje schopností dělnic rozmnožovat se. Druhy tohoto mravence se běžně vyskytují v nížinném deštném pralese Nové Guineje, ale jejich biologie není téměř prozkoumána. Tato rešeršní práce shrnuje molekulární metody vhodné pro studium populační struktury a fylogeografie rodu Rhytidoponera v prostředí deštného pralesa.
|
host ::
RSS.