|
|
Zhodnocení zařazených plemenných hřebců v chovu českého teplokrevníka po roce 2000
Kotková, Simona
Cílem práce bylo vypracování literární rešerše plemene český teplokrevník (ČT), významných plemen podílejících se na jeho šlechtění a následná analýza plemenných hřebců schválených pro plemenitbu českého teplokrevníka od roku 2000 do současnosti. Základní databázi tvořilo 530 hřebců s plemennou příslušností 14 různých plemen. Z celkového počtu plemeníků bylo za celé období 22 let nejvíce zastoupeno plemeno ČT a to 31,13 %. Ze zahraničních sportovních plemen bylo nejvíce zastoupeno plemeno holštýnský kůň 15,28 %. Průměrný plemeník byl do plemenitby zařazen ve věku 7 let a v plemenitbě působil po dobu 11 let, přičemž za dobu své plemenitby v průměru zplodil 26,08 potomků. Z celkového počtu 530 koní tvořili 26,23 % plemeníci zemských hřebčinců a 73,77 % soukromí plemeníci (S). Z celkového počtu potomků (13 825) všech plemeníků tvořili potomci ZH 38,68 % a potomci S 61,32 %. Největší zastoupení vlastní skokové a drezurní výkonnosti byla ve skocích výkonnost S-ST** 26,98 % a v drezuře L 4,72 %.
|
|
|
Českomoravský belgický kůň a jeho využití v minulosti a současnosti
Bartoš, Michal
V rámci své bakalářské práce jsem se zabýval historií a výstavbou plemene českomoravský belgický kůň. Jeho vývojem, aktuálním chovem a oblastmi jeho využití. Toto plemeno je označováno také jako belgický kůň, anebo belgický tažný kůň je nejrozšířenějším plemenem chladnokrevných koní. Součástí bakalářské práce je analýza četnosti využívání hřebců v inseminaci. Byli sledování hřebci v hřebčincích Tlumačov a Písek. Sběr dat proběhl v případě Tlumačova mezi lety 2009 až 2020. V písku byla sbírána data za roky 2012 až 2019. Bylo hodnoceno procento zabřezávání po těchto hřebcích. V hřebčinci v Písku působilo 11 hřebců, kterými bylo zapuštěno celkem 176 klisen. Průměrné zabřezávání dosahuje v tomto hřebčinci hodnoty 58,86 %. V Tlumačově působilo 9 hřebců, kterými bylo zapuštěno 200 klisen, při průměrné hodnotě zabřezávání 68,90 %.
|
|
|
Věková struktura populace plemenných hřebců plemen chovaných v ČR
PÍCHOVÁ, Vladimíra
práce se zabývá věkovou strukturou hřebců vybraných plemen, kteří se využívají k plemenitbě. Jedná se o českého teplokrevníka, starokladrubského koně, čes-komoravského belgického koně, velšská plemena pony a cob, a shetland pony. Cílem bylo vysvětlit pojmy spojené s chovem koní a připouštěcí aktivitou hřebců. V samotné práci pak byla porovnávána věková struktura hřebců jednotlivých plemen, a to v kategoriích do 8 let, 8-15 let, a v kategorii 16 let a více. Vývoj těchto věkových kategorií se sledoval v letech 2005, 2010, 2015 a 2020. Dále byla sledována připouštěcí aktivita hřebců podle věku, počtu připuštění a narození hříbat.
|
|
|
Hodnocení plodnosti hřebců a klisen v podmínkách přirozené plemenitby
ZOUBKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce "Hodnocení plodnosti hřebců a klisen v podmínkách přirozené plemenitby" se soustředí na fertilitu koní po přirozené plemenitbě a výsledky reprodukce ve sledovaném období v rámci plemenné knihy anglického plnokrevníka. Zabývá se všemi podobami přirozené plemenitby, které jsou v chovu koní využívány, reprodukcí divokých koní, zkoumá výhody a nevýhody a rovněž využití této metody v České republice. Práce popisuje sexuální chování koní, které jim moderní metody reprodukce na rozdíl od přirozené plemenitby neumožňují projevit.
|
|
|
Dostupnost chladnokrevných hřebců pro zapouštění klisen v přirozené plemenitbě
BALOUŠKOVÁ, Lidmila
Diplomová práce se zabývá dostupností chladnokrevných hřebců pro zapouštění klisen v přirozené plemenitbě. V České republice se v současné době chovají tři plemena chladnokrevných koní. Je to plemeno norické, slezský norik a českomoravský belgický kůň. V roce 2020 byl celkový stav koní v České republice 92 172 ks, z toho bylo 1352 ks plemene norický kůň, 1365 ks slezský norický kůň a 1971 ks českomoravského belgického koně. Do vlastního sledování bylo zařazeno celkem 132 chladnokrevných hřebců a 532 chladnokrevných klisen, které byly mezi lety 2017-2019 reprodukčně aktivní. U hřebců byla sledována věková struktura, vývoj základních tělesných rozměrů, podíl původních genů, úroveň dosažené výkonnosti a místo, kde se hřebec nachází tj. připouštěcí stanice. U chladnokrevných klisen bylo sledováno především umístění klisny, které bylo důležité pro zjištění dojezdové vzdálenosti k vybranému hřebci. Na závěr bylo provedeno ekonomické zhodnocení.
|
|
|
Kvalita ejakulátu hřebců působících v inseminaci
VOKROUHLÍKOVÁ, Jana
Cílem této práce bylo pomocí Sperm Class Analyzer systému (SCA, MICROPTIC SL) stanovit semenné charakteristiky teplokrevných hřebců, posoudit vztah mezi parametry motility spermií a rozměry hlaviček spermií (experiment 1) a porovnat ochranný účinek tří mléčných ředidel na chlazené sperma (experiment 2). V experimentu 1 bylo od 10 klinicky zdravých a plodných hřebců (věk 3 aţ 22 let) odebráno 32 vzorků ejakulátu během připouštěcí sezóny 2016 a 36 vzorků ejakulátu během připouštěcí sezóny 2017. U odebraných vzorků byl sledován objem ejakulátu (ml), koncentrace spermií (M/ml), motilita spermií s jednotlivými kinematickými parametry, ţivotaschopnost (%) a morfologie spermií s morfometrickými parametry. V experimentu 2 bylo před začátkem připouštěcí sezóny 2018 odebráno celkem 21 ejakulátů od 11 hřebců. K ředění byla vyuţita ředidla Kenney, EquiPlus a INRA 96. U 63 vzorků ejakulátu byla hodnocena ţivotaschopnost spermií (VIT, %), celková motilita (MOT, %), progresivní motilita (PMOT, %) a vybrané kinematické parametry. Tyto parametry byly stanoveny 2 hodiny po zpracování spermatu a poté po 24, 48 a 72 hodinách skladování při 5 °C. U získaných vzorků ejakulátu byly za sledovaná období připouštěcích sezón 2016 a 2017 zjištěny následující průměrné hodnoty - objem ejakulátu 49,22 a 56,77 ml, koncentrace spermií 208,20 a 222,19 M/ml, MOT 82,44 a 81,38 %, PMOT 37,34 a 35,46 %, VIT 60,71 a 42,91 %, morfologicky normální spermie 75,00 a 64,50 %, rychlost na křivočaré dráze (VCL) 62,67 a 60,26 ?m/s, přímočará rychlost (VSL) 32,10 a 27,55 ?m/s, průměrná rychlost (VAP) 48,14 a 44,35 ?m/s, linearita křivočaré dráhy (LIN) 50,64 a 44,89 %, linearita průměrné dráhy (STR) 66,56 a 62,01 %, míra kmitání skutečné dráhy kolem průměrné dráhy (WOB) 75,74 a 72,12 %, amplituda bočního posunu hlavičky po její průměrné dráze (ALH) 2,59 a 2,90 ?m, frekvence bočních oscilačních pohybů hlavičky spermie kolem průměrné dráhy (BCF) 7,32 a 7,49 Hz, délka hlavičky (L) 6,33 a 6,41 ?m, maximální šířka hlavičky (W) 3,01 a 3,11 ?m, plocha hlavičky (A) 15,65 a 16,37 ?m2, obvod hlavičky (P) 16,26 a 16,55 ?m, prodlouţení (Elong) 0,36 a 0,35, eliptičnost (Elip) 2,11 a 2,07, drsnost (Rugo) 0,74 a 0,75 a pravidelnost (Regu) 0,96. Byl prokázán významný vliv hřebce ve všech hodnocených parametrech. Dále byl u sledovaných parametrů prokázán také vliv věku a fertility hřebců. Byla zjištěna významná pozitivní korelace MOT, PMOT, VCL, VSL, VAP, LIN a WOB s plochou, šířkou, délkou a obvodem hlavičky a významná negativní korelace těchto parametrů s prodlouţením a eliptičností hlavičky spermie. Spermie s většími rozměry hlaviček tak měly větší MOT, PMOT, VCL, VSL, VAP, LIN, WOB, STR a menší ALH a BCF. Naopak niţší motilitu a kinematické parametry měly spermie s větším prodlouţením a eliptičností. Byl prokázán významný vliv ředidla (P < 0,05) a doby skladování spermatu (P < 0,001) na hodnocené parametry. Průměrný ochranný účinek ředidla INRA 96 byl významně lepší po celou dobu skladování u všech sledovaných parametrů neţ u ředidla Kenney (P < 0,01) a neţ u EquiPlus (P < 0,05) u hodnot PMOT, VCL a VAP. Výsledky, dosaţené s ředidlem INRA 96 ukázaly, ţe kvalita chlazeného spermatu můţe být dostatečně udrţena nejméně během prvních 24 hodin skladování
|
|
|
Zhodnocení významu plemeníka Scyris v chovu českého teplokrevníka
Kubíková, Zuzana
Cílem naší diplomové práce bylo zhodnocení významu plemeníka Scyris v chovu českého teplokrevníka. Pro zhodnocení plemeníka jsme použili jeho potomstvo narozené v letech 2011 až 2016. Následně jsme vytvořili 2 podkladové databáze v programu Microsoft Office Excel 2007. První slouží k vyhodnocení lineární regrese a druhá k vyhodnocení korelace pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. Pro vyhrocení lineární regrese i Pearsonva korelačního koeficientu jsme použili statistický program UNISTAT 6.5. Všechna data zaznamenaná v podkladové databázi jsme získali na internetových stránkách Svazu chovatelů českého teplokrevníka. Z veškerých získaných informací o hřebci 6062 Scyris (POL) je zřejmé, že byl u chovatelů českého teplokrevníka nejvíce oblíben v roce 2013. Dále jsme zjistili, že v jeho potomstvu je větší procento hřebečků než klisniček. Při sledování variability exteriéru u 14 dcer, které mají přiřazenou třídu, a jejich matek, jsme zaznamenali číselně i graficky minimální, maximální a průměrné hodnoty základních tělesných měr. Na základě souhrnných statistik těchto měr můžeme konstatovat, že matky jsou exteriérově nevyrovnané a hřebci 6062 Scyris (POL) se tuto variabilitu nepodařilo u svých dcer vyrovnat. V dalším kroku jsme hodnotili korelační závislost jednotlivých tělesných měr u dcer a matek. Zjistili jsme, že mezi znaky KVP, KVH a Ohol je střední korelační závislost, takže lze říci, že vliv matek na kostnatost a kohoutkovou výšku dcer je pravděpodobný, ale není průkazný. U znaku OH jsme zaznamenali nízkou korelační závislost matek a dcer. Z toho nám vyplývá, že matky nemají takový vliv na mohutnost dcer a že hřebec 6062 Scyris (POL) zjemňuje konstituci svého potomstva. Při hodnocení lineární regrese jsme u třídy potomstva zaznamenali snižující se tendenci regresního koeficientu, jež vykazuje 16 % spolehlivost a dle testu nám vychází jako statisticky průkazný. Takže se hodnocená třída dcer po otci 6062 Scyris (POL) nezlepšuje, ba naopak mírně klesá. Vysokou hodnotu klesajícího trendu jsme zaznamenali u skokového indexu matek a je doložena 21,66 % spolehlivostí. Test nám vyšel jako vysoce statisticky průkazný a můžeme usoudit, že hřebci 6062 Scyris (POL) jsou připařovány výkonnostně méně kvalitní klisny. Naším posledním krokem byla analýza zbarvení potomstva, kde jsme zjistili, že 58 % potomků je bílého zbarvení. Na základě zhodnocení matek a potomků jsme usoudili, že hřebec 6062 Scyris (POL) je nositelem heterozygotní sestavy alel v genu G, který ovlivňuje bílé zbarvení koní.
|
|
|
Vyhodnocení vybraných hřebců českého teplokrevníka podle kvality dcer
Vlášková, Tereza
Diplomová práce se zabývá vyhodnocením vybraných hřebců českého teplokrevníka podle kvality dcer. Byl vybrán soubor 474 klisen, které jsou zapsané v plemenné knize českého teplokrevníka a absolvovaly základní zkoušku výkonnosti tříletých klisen. O jednotlivých klisen byly zjišťovány tyto informace: plemeno, rok narození, rok zařazení do plemenné knihy, otec, skokový index otce a dále body za třídu, typ, exteriér, výkon a skokový index. Získaná data byla zpracována v programu Microsoft Excel 2016 a v programu UNISTAT 6.5, kde byl použit obecný lineární model GLM s pevným efektem. Model GLM byl použit pro analýzu vlivu jednotlivých faktorů na závisle proměnné (třída, typ, exteriér a výkonnost klisen). Následně byly v případě statisticky průkazného vlivu sledovaného efektu určeny rozdíly mezi sledovanými jedinci, a to pomocí mnohonásobného porovnání dle metody Tukey – B a metody Scheffe. Za třídu a exteriér byly nejlépe ohodnoceny klisny po plemenném hřebci 2997 Aristo Z (x̄ = 7,78 bodů). Klisny, které získaly nejlepší známku za typ jsou také po otci 2997 Aristo Z (x̄ = 7,90 bodů). Nejvýkonnější a nejvyrovnanější potomstvo má hřebec 1028 Manillon Rouge (x̄ = 7,94 bodů). Nejlepší skokové indexy mají opět dcery hřebce 2997 Aristo Z (x̄ = 123,2 bodů). Prostřednictvím obecného lineárního modelu bylo zjištěno, že otec má statisticky vysoce průkazný vliv na třídu, exteriér a výkon dcer (klisen), jelikož P ≤ 0,01. Ostatní faktory nemají statisticky průkazný vliv na závisle proměnné.
|
|
|
Hodnocení životních projevů u koní
Suchánková, Klára
Bakalářská práce „Hodnocení životních projevů u koní“, se zabývá etologií koní. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola se věnuje základním denním aktivitám, jako jsou potravní projevy chování, vylučování, odpočinek, komfortní chování a pohyb. Druhá kapitola se soustředí na chování sociální, třetí sexuální a čtvrtá pak mateřské. Chování hříbat je popsáno v kapitole páté. Poslední kapitola se věnuje abnormálnímu chování. Součástí bakalářské práce je také dílčí etologické pozorování koní zaměřené na jednotlivce a na stádo. Nejčastějšími projevy chování byly projevy pasení, příjem potravy, který značil především konzumaci sena, a sociální chování.
|
|
|
Rozdíly v aktivitě spermií hřebců
NOVOTNÁ, Lucie
Jedním z hlavních předpokladů úspěšné umělé inseminace je kvalitní ejakulát. Tato diplomová práce se zabývá vlivem podílu rychlostních frakcí spermií na plodnost. Vzorky ejakulátu byly vyhodnoceny objektivní počítačovou metodou CASA, systémem SCA. Sledování motility spermií bylo provedeno u 75 vzorků získaných od 12 hřebců, zařazených do inseminace čerstvým spermatem v Zemském hřebčinci v Písku. U vzorků byla sledována celková a progresivní motilita, podíl rychlých, středně rychlých a pomalých spermií. Věk sledovaných hřebců se pohyboval v rozmezí 3-21 let. Průměrná plodnost dosahovala 56,19 %. Celková motilita měla průměrnou hodnotu 78,07 %, průměr progresivní motility byl 38,35 %. Dále byly spermie rozděleny na 3 rychlostní frakce a průměrné procentuální zastoupení jednotlivých frakcí ve vzorcích bylo následující: 27,30 % rychlých spermií, 21,27 % středně rychlých spermií a 29,50 % pomalých spermií. Dále bylo zjištěno průměrné procentuální zastoupení rychlých progresivních spermií (13,43 %), středně rychle progresivních spermií (24,92 %) a neprogresivních spermií (39,72 %). Byla prokázána kladná korelace mezi plodností a podílem rychle motilních spermií (r=0,34). Dále byl prokázán rozdíl mezi jednotlivými hřebci (p-hodnota < 0,01) v průměrném procentuálním zastoupení rychlých spermií v ejakulátu. Hřebec s největším podílem rychlých spermií v ejakulátu a nejlepší březostí byl hřebec plemene welsh part-bred. Naopak nejhorší výsledky březosti a jedno z nejnižších procent rychle motilních spermií měl norický hřebec. Největší úspěšnost zabřeznutí byla zjištěna po druhé inseminaci. Výsledky této práce dokázaly, že kvalita ejakulátu velice významně ovlivňuje dobré zabřeznutí, avšak je to jen jeden z mnoha působících faktorů.
|
host ::
RSS.