|
|
Právo na vstup a pobyt na území členských států Evropské unie
Vláčil, Jiří ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá rozborem unijních pravidel pro vstup a pobyt na území členských států Evropské unie. Tato pravidla jsou rozebrána z hlediska různých skupin osob, občanů Unie, občanů států ESVO, rodinných příslušníků či občanů Turecka, a také z hlediska členských států zapojených do Schengenu a členských států stojících mimo Schengen. Jádro práce tvoří rozbor čtyř hlavních unijních předpisů v této oblasti, Hraničního kodexu (nařízení č. 562/2006), Vízového kodexu (nařízení č. 810/2009), nařízení č. 539/2001 a směrnice 2004/38, včetně související judikatury Soudního dvora, která výklad relevantních pravidel výrazně ovlivňuje. Jednotlivá pravidla jsou hodnocena také z hlediska naplňování zásad právní jistoty a legitimity.
|
|
|
Pohledy rodinných příslušníků na péči o seniora s Alzheimerem
ŠOURKOVÁ, Kamila
Bakalářská práce se zabývá pohledy rodinných příslušníků na péči o seniora, který trpí Alzheimerovou chorobou. Práce je rozdělená na teoretickou a empirickou část. Teoretická část bakalářské práce se zabývá pojmy souvisejícími s tématem bakalářské práce. První kapitola je zaměřena na stáří a typy demence. Druhá kapitola popisuje Alzheimerovu chorobu. Ve třetí kapitole se nachází charakteristika domácí péče poskytované rodinnými příslušníky a několik zásadních rad pro pečovatele. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na péči v domově se zvláštním režimem, na pečující a aktivity, které se mohou v domově uskutečnit. Cílem práce bylo porovnat pohledy vybraných rodinných příslušníků na různé typy péče o seniora s Alzheimerovou chorobou. Cíl práce spočívá v zodpovězení stanovených výzkumných otázek. První výzkumná otázka je zaměřena na to, které projevy Alzheimerovy choroby jsou pro rodinné příslušníky nejkomplikovanější. Druhá výzkumná otázka zkoumá, jak se liší názory rodinných příslušníků na péči, když se senior nachází v jejich domácí péči nebo v domovech se zvláštním režimem. V empirické části bakalářské práce je využita metoda kvalitativního výzkumu ve formě dotazování v rámci polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří 8 respondentů pečujících o svého rodinného příslušníka s Alzheimerovou demencí. Výsledky jsou analyzovány pomocí otevřeného kódování. Z výzkumu vyplývá, že pohledy rodinných příslušníků se příliš neliší. Pečující se shodují na tom, že pro svého rodinného příslušníka chtějí zajistit tu nejlepší péči, ať už v domácím prostředí, nebo v domově se zvláštním režimem Co se týče vyhlídek do budoucnosti, lze v názorech respondentů nalézt jen drobné odlišnosti. I odpovědi na první výzkumnou otázku jsou téměř shodné. Respondenti uvádějí, že mezi nejkomplikovanější projevy nemoci patří nepoznávání, ztráta paměti, dezorientace a agrese.
|
|
|
Pohled rodinných příslušníků na možnosti péče o seniora s disabilitou
RAJCHOTOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá tématikou spojenou s výběrem péče o seniora. V teoretické části jsou vymezeny pojmy senior, disabilita, dále se zde věnujeme tématu senior a rodina a s tím souvisejícím vícegeneračním soužitím, v neposlední řadě rodinné péči o seniory, zdravotně sociální péči o seniory a poté typickým službám pro seniory. Empirická část byla realizována pomocí strukturovaného rozhovoru, v němž bylo osloveno 8 vícegeneračních rodin z oblasti Vltavotýnska, které žijí v jedné domácnosti. Ve výzkumu jsme zjišťovali názory rodinných příslušníků a seniorů na možnosti péče o seniora a následně jsme srovnávali jejich odpovědi. Bakalářská práce nahlíží na odlišnost názorů rodinných příslušníků a seniorů vzhledem k možnostem zajištění péče o seniora. Zajištění péče v přirozeném prostředí je většinou přáním seniora, ale ne vždy se toto přání shoduje s názorem rodinného příslušníka. Velká neinformovanost respondentů má za následek obavy z institucionálního zařízení, případně zkreslené informace a představy o pobytu v zařízení. Neinformovanost se projevila taktéž v případě možnosti poskytnutí rodinné péče o seniora, když rodinní pečující projevili ve většině případů spíše obavu. Respondenti by se tedy měli více orientovat v možnostech péče o seniora, aby jednou mohli seniorovi zajistit důstojné stáří, prožité podle jeho představ tak, aby to přineslo prospěch celé společnosti.
|
|
|
Péče o rodinné příslušníky umírajícího klienta v domově pro seniory.
ZIMOVÁ, Eva
V současné době umírají lidé většinou v nemocnicích, na odděleních následné péče a v domovech pro seniory. Nemocní umírají osamoceni, mimo pohodlí svého domova a v péči profesionálů, kteří jsou pro ně cizími lidmi. Umírání se stalo institucionalizovaným procesem. Umírání je především proces, jenž se skládá ze tří známých, nestejně dlouhých období, která na sebe navazují období pre finem, in finem a post finem. Jsou popsána ve druhé kapitole. Ve třetí kapitole jsou popsána stadia psychické odezvy dle Elisabeth Kübler-Rossové v obvyklém pořadí tak, jak většinou přicházejí. Čtvrtá kapitola zmiňuje potřeby umírajících a úlohu sestry v jejich uspokojování. Komunikace s rodinnými příslušníky je pro sestru zřejmě nejnáročnější činností. Komunikaci a jejím zásadám je věnována pátá kapitola.V šesté kapitole jsou popsány fáze truchlení dle Kubíčkové (2001), ale i nekomplikované a komplikované truchlení. I členové rodiny mají své potřeby, ačkoliv se pozornost zdravotníků zaměřuje více na nemocného. Podkapitola je věnována i poradenství pro pozůstalé. Na závěr kapitola osm zmiňuje zátěž sester v souvislosti s umíráním. Sestra musí zvládnout nejen péči o pacienta, nýbrž i péči sama o sebe. V poslední, deváté kapitole je popisován domov pro seniory a jeho služby.Prvním cílem bylo zjistit připravenost zdravotnického personálu ke komunikaci s rodinnými příslušníky umírajících klientů. Druhým cílem bylo zjistit oblasti, ve kterých rodinní příslušníci umírajícího klienta domova pro seniory potřebují radu. Třetím cílem bylo zjistit nabízené služby v péči o rodinné příslušníky umírajícího klienta v domově pro seniory.Výzkumné otázky:Jak všeobecné sestry zvládají komunikaci s rodinou umírajícího?Jakým tématům se všeobecné sestry v komunikaci s rodinou umírajícího vyhýbají?Jaké rady jsou všeobecné sestry schopny poskytnout pozůstalým?Jaké možnosti mají domovy pro seniory pro důstojné umírání?Jaké služby nabízejí domovy pro seniory? Pro zpracování empirické části bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní šetření formou polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny na základě předem připravených otázek a podotázek s všeobecnými sestrami ze dvou domovů pro seniory. Jeden domov je v Jihočeském kraji, druhý v kraji Středočeském. Soubor tvořilo osm všeobecných sester. Rozhovory byly zaznamenávány písemně a následně zpracovány do jednotlivých kategorií. S ohledem na zachování anonymity nejsou uvedeny názvy zařízení. Bakalářská práce nahlíží do dvou oslovených domovů pro seniory v různých krajích. Výzkum přinesl pohled na péči o rodinné příslušníky i cenné srovnání nabízených služeb a možností těchto domovů. Komunikace s rodinou je pro všeobecné sestry v domovech pro seniory při určitých situacích nepříjemná a stresující, avšak častá a nevyhnutelná. Z výzkumu vyplývá, že nepříjemné a stresující je především oznámení zhoršeného stavu a oznámení úmrtí klienta. Všeobecné sestry by se měly více orientovat ve fázích umírání dle Elisabeth Kübler-Rossové a uvědomit si, že stejnými fázemi procházejí i rodinní příslušníci. Dále bylo zjištěno, že pokud rodinným příslušníkům není pomoc a podpora nabízena, většinou o ni nežádají.Možnosti pro důstojné umírání se oba domovy snaží vytvářet dle svých možností. Je zde nabídka časově neomezených návštěv, duchovních služeb a dále také možnost posledního rozloučení se zemřelým, ta však není nabízena automaticky. Naproti tomu možnost výběru pohřební služby je nabízena vždy při oznámení úmrtí.Rozdíly mezi dvěma domovy jsou v prostředí, kde probíhá péče o mrtvé tělo, rozloučení i předávání pozůstalosti. Jeden domov má možnost pečovat o zemřelého ve speciální místnosti k tomu určené, zde také probíhá rozloučení i předávání pozůstalosti. Druhý domov tuto možnost nemá.
|
|
|
Pojetí smrti z pohledu odborné literatury, terminálně nemocných osob, jejich rodinných příslušníků a pracovníků hospicové péče
ČERNÁ, Pavla
Diplomová práce se zabývá tématem proměny ţivotních hodnot v kontextu smrti a umírání. Teoretická část je členěna do dvou hlavních oddílů. První z nich seznamuje čtenáře s pojetím smrti v pohledu různých disciplín, druhý oddíl se zabývá hodnotami v ţivotě člověka, specifiky a proţíváním procesu umírání ze strany terminálně nemocného člověka i jeho rodiny. Praktická část mapuje postoje ke smrti tří různých skupin, kterých se proces umírání velmi dotýká, a sice umírajících klientů hospiců, jejich rodinných příslušníků a zaměstnanců lůţkové i domácí hospicové péče a v Diskuzi jejich výpovědi porovnává s dalšími výzkumy a pracemi zaměřenými na obdobné téma. Hlavním výstupem diplomové práce se stává poznání, ţe hodnotami uznávanými v bezprostřední blízkosti smrti (blízké osoby nebo vlastní), nejsou hodnoty materiální (finance, vlastnictví movitostí i nemovitostí), ale hodnoty týkající se kvalitních mezilidských vztahů a rodinného zázemí, tedy úcta, láska, věrnost, oddanost, vděčnost.
|
|
|
Podíl sester a rodinných příslušníků při vyprazdňování imobilních pacientů
PŘIBYLOVÁ, Radka
Tato práce je zaměřena na problémy s vyprazdňováním imobilních pacientů. Přestože to je oblast velmi citlivá a intimní a lidé o ní neradi mluví, je nezbytné se touto problematikou zabývat. Při vyprazdňování imobilního pacienta je důležité dbát na zachování jeho intimity a ideálně předcházet případným problémům. Nejlepším způsobem prevence komplikací s vyprazdňováním jsou vhodné stravovací návyky, pitný režim, pohyb přiměřený možnostem a věku, odstranění stresu a nácvik defekačního reflexu. Méně vhodná je následná léčba již vzniklých komplikací laxativy. Předmětem výzkumného šetření bylo zmapovat podíl sester při péči o vyprazdňování u imobilních pacientů, identifikovat překážky při vyprazdňování imobilního pacienta z pohledu sester, zmapovat podíl rodiny při vyprazdňování imobilních pacientů a zjistit prostředky, které je rodina schopna investovat do péče o vyprazdňování imobilního pacienta. Výsledky našeho výzkumného šetření plně vycházejí z rozhovorů se šesti sestrami pracujícími na oddělení dlouhodobě nemocných, se šesti rodinnými příslušníky pacientů, kteří v období výzkumného šetření byli hospitalizováni v Nemocnici Jindřichův Hradec, a.s. na oddělení léčebny dlouhodobě nemocných, a současně bylo pozorováno šest pacientů tohoto oddělení. Souhlas s prováděným šetřením byl písemně poskytnut hlavní sestrou, staniční sestra byla o probíhajícím výzkumu informována ústně. Na základě analýzy pozorování a odpovědí respondentů byl vytvořen informační leták, který by měl pacienty vybízet k dodržování správných stravovacích návyků, díky kterým lze předcházet problémům s vyprazdňováním. Výsledky šetření budou poskytnuty vedoucím pracovníkům oddělení léčebny dlouhodobě nemocných, kde bylo šetření realizováno, jako možnost zlepšení péče o imobilní pacienty.
|
|
|
Spolupráce sestry s rodinnými příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení
JÍLKOVÁ, Veronika
Zdravotníci, pacienti a rodinní příslušníci - tyto tři skupiny se setkávají často společně v krizové, či náročné situaci, kterou navíc prožívají odlišně. Proto při ní může docházet k nechtěnému úniku informací, následně k nesplněnému naplňování základních potřeb (a to nejen klientů, ale i odborníků). Sestry by měly být otevřeny ke komunikaci s rodinou, pravidelně jim nabízet výměnu informací. Přichází - li rodina s novými podněty, měli bychom umět najít cestu k jejich využití. Měli bychom vědět a umět rodině poradit, kde najít pomoc či podrobnější informace, případně ji jemně usměrňovat. Spolupráce zdravotníků s rodinou vytváří bezpečné prostředí, v němž se nemocný i rodina cítí podstatně lépe než v někdejším ovzduší autoritativního přístupu profesionálů ve zdravotnictví. Téma bakalářské práce je spolupráce sestry s rodinnými příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení. Cílem je zjistit jak sestry vnímají rodinné příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení. Odhalit s jakými problémy se sestry potýkají při jednání s rodinnými příslušníky hospitalizovaného klienta. Zjistit jestli jsou rodinní příslušníci spokojení s ošetřovatelským personálem na interně zaměřeném oddělení. Informace potřebné pro výzkum byly získány pomocí dotazníkového šetření u sester pracujících na interně zaměřeném oddělení a rodinných příslušníků hospitalizovaných klientů na interně zaměřeném oddělení Nemocnice České Budějovice a.s.. Hypotéza č.1 ,,Sestry na interně zaměřeném oddělení vnímají přítomnost rodinných příslušníků klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení kladně`` byla potvrzena. Hypotéza č. 2 ,,Sestry se při jednání s rodinnými příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení potýkají s nedostatečným porozuměním podaných informací`` potvrzena nebyla. Hypotéza č. 3 ,,Rodinní příslušníci jsou spokojeni se spoluprácí s ošetřovatelským personálem na interně zaměřeném oddělením`` byla potvrzena. Doufám, že mé zjištěné poznatky otevřou a obohatí prostor pro spolupráci sester s rodinnými příslušníky klientů. Umožní kvalitní výměnu informací mezi rodinou a sestrami a které povedou k zlepšení péče o nemocné.
|
host ::
RSS.