Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  předchozí11 - 16  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Návrh technologie pěstování kotvičníku zemního (Tribulus terrestris L.) a jeho využití
BARTOŠ, Pavel
Kotvičník zemní (Tribulus terrestris L.) je jednoletá rostlina z čeledi Zygophyllaceae (kacibovité). Pro své léčivé účinky se již dlouho používá v tradiční čínské a indické medicíně k léčbě různých onemocnění. Bylo prokázáno, že účinné látky, mezi které lze zařadit steroidní saponiny, glykosidy, flavonoidy, fytosteroly a alkaloidy, vykazují účinky na reprodukci, účinky afrodiziakální, antibakteriální, antikarcinogenní, antioxidační, diuretické, antidiabetické, kardiovaskulární a mnohé další. Cílem této diplomové práce bylo ověřit vliv elicitorů na obsah vybraných účinných látek v kotvičníku zemním. Elicitorem v této práci byla kyselina acetylsalicylová o třech různých koncentracích (10-3 mol.l-1, 10-4 mol.l-1, 10-5 mol.l-1) aplikovaná postřikem. Pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie a hmotnostního spektrometru byl u plodů a natě stanoven obsah diosgeninu, protodioscinu, ruscogeninu. U všech třech sledovaných látek byl pozorován pozitivní vliv elicitoru na jejich obsah
Technologie pěstování a hnojení ječmene (Hordeum) s cílem maximální kvality produktu a jeho využití pro výrobu doplňku stravy "zeleného ječmene"
DARDOVÁ, Magdaléna
Cílem bakalářské práce bylo studium technologie pěstování a hnojení ječmene (Hordeum) pro výrobu doplňku stravy "zeleného ječmene". Hlavními účinnými látkami v zeleném ječmeni jsou enzymy superoxid dismutáza, kataláza, peroxidáza, transhydrogenáza a cytochrom oxidáza. Dalšími látkami jsou flavonoidy saponarin, glykosylisovitexin a lutonarin. Vypracováním rešerše byla zjišťována nejlepší technologie pěstování a hnojení zeleného ječmene. Nejvíce látek obsahuje ječmen pěstovaný v ekologickém zemědělství. Naopak tento ječmen má vyšší obsah dusičnanů v důsledku výhradního používání statkových hnojiv, která jsou dusíkato-draselná, a v takovém systému je fosfor faktorem v minimu. Podle Liebigova zákona dusík, který není v harmonickém poměru k prvku v minimu, není rostlina schopna transformovat na dusík organických látek. Z nutričního hlediska se jeví nejvýhodnější ekologické pěstování ječmene na vyschlých sladkovodních jezerech v USA. Půda v těchto oblastech obsahuje dostatek živin pro ječmen, což je dobrým předpokladem pro kvalitní výrobky. Pokud by se zelený ječmen pěstoval v České republice, bylo by nejvhodnější pěstování konvenčním způsobem. Půdy jsou zde chudé na živiny, a tak by pouze statková hnojiva nebyla dostačující. Ke zvýšení účinných látek je vhodné použít některý z několika druhů elicitorů. Nejvhodnější odrůdou by byla odrůda sladovnického ječmene Sebastian, která obsahuje nejvíce účinných látek.
Technologie pěstování Ostropestřce mariánského (Silybum marianum L. Gaertn.) a hnojení s cílem maximální kvality produktu a jeho využití
GUBIŠOVÁ, Jana
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum L. Gaertn.) je léčivá rostlina známá již tisíce let. V České republice byl záměrně pěstován od 70. let a v poslední době o něj zájem stále roste. A to zejména díky farmaceutickému průmyslu u nás i v zahraničí, který využívá pokrutiny po lisování nažek k izolaci účinných látek. Výhodou této rostliny je nenáročnost na prostředí, ve kterém je pěstována a v případě vhodně zvolené agrotechniky a kvalitní půdy také vysoké výnosy. Hlavním cílem bakalářské práce bylo shromáždit dostupné informace o technologii pěstování ostropestřce mariánského a seznámení se s jeho botanickou charakteristikou, chemickým složením a účinnými látkami, agrotechnikou, využitím, hnojením a ochranou před škůdci. Dále byla práce zaměřená na shrnutí metod pro stanovení některých účinných látek, objasnění farmakologických účinků látek a vlivu elicitorů a techniky pěstování na obsah účinných látek. V závěru práce byla shrnuta problematika pěstování ostropestřce mariánského a navržena technologie pro pěstování v praxi a jeho využití. A to zejména technologie přípravy půdy, zvolení vhodné předplodiny, setí, hnojení a sklizeň, která bývá u této léčivé rostliny nejnáročnější. Dále byl vytvořen návrh pro využití semen ostropestřce mariánského v potravinářství, kde byl jeho výskyt shledán nedostatečným. Potenciál této léčivé rostliny by byl např. ve využití při výrobě funkčních potravin.
Pěstování Ostropestřece mariánského (Silybum marianum L. Gaertn.). Obsah biologicky aktivních látek a jejich využití
HOFÍREK, Pavel
Ostropestřec mariánský [(Silybum marianum) L. Gaertn] patří mezi nejdéle známé léčivé rostliny, popisované již ve 4. stoletím před Kristem. V první části mé práce jsem se zabýval studiem technologie pěstování této léčivé rostliny. Ostropestřec mariánský obsahuje biologicky aktivní látky. Hlavními účinnými látkami jsou silybin, silydianin, isosilybin, silychristin, označované jako silymarinový komplex, a taxifolin. Tyto látky mají hepatoprotektivní vliv na jaterní tkáň. Charakteristice, některým metodám stanovení účinných látek a farmakologickým účinkům jsem se věnoval v druhé části mé práce. Obsah účinných látek lze ovlivnit jak technologií pěstování, tak aplikací elicitorů. Této problematice a současnému využití rostliny v humánní medicíně, potravinových doplňcích a krmivářství se věnuji v závěru.
Léčivé rostliny, jejich hnojení a ošetření elicitory s cílem maximální produkce některých účinných látek.
ŠRÁMEK, Jan
Echinacea purpurea patří mezi adaptogenní rostliny obsahující farmakologicky účinné látky. Hlavní částí rostliny pro medicinské použití je kořen, ale využívá se i nadzemní část rostliny. Rostlina byla ošetřována v tříletém přesném maloparcelkovém pokusu elicitorem kyselinou acetylsalicylovou s cílem zvýšení obsahu některých biologicky aktivních látek. V kořeni, nati a květu byl sledovány změny obsahu kyselin cichorové, kávové, chlorogenové a kaftarové. Opakovaná foliární aplikace elicitoru byla realizována ve třech různých dávkách nízké, střední a vysoké ve čtrnáctidenních intervalech. Etanolové extrakty rostlinných vzorků byly analyzovány pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Byl prokázán statisticky průkazný vliv elicitoru na obsah sledovaných látek. Optimální z hlediska obsahu účinných látek pro kořen je střední koncentrace elicitoru. Efekt elicitoru je ovlivněn ročníkem.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   předchozí11 - 16  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.