|
| |
|
|
Hodnocení celkového nutričního stavu a klinických projevů u kojenců s alergickou kolitidou
Weidenthalerová, Edita ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Frühauf, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením klinických projevů alergické kolitidy u kojenců, jejich celkového nutričního stavu, antropometrie, krevního obrazu a protilátek proti bílkovinám kravskému mléku. Alergická kolitida patří mezi nejčastější projev kojenecké alergie na bílkovinu kravského mléka s postižením gastrointestinálního traktu. Teoretická část zahrnuje antropometrické hodnocení růstu a vývoje kojenců, dále jejich výživu a nejdůležitější laboratorní ukazatele nutričního stavu. Část je obecně věnována potravinovým alergiím, převážně alergii na bílkovinu kravského mléka. Praktická část se zabývá hodnocením vyšetřených pacientů v gastroenterologických ambulancích a nutriční ambulanci Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Sledovaná skupina kojenců s alergickou kolitidou zahrnuje kojence výlučně kojené, kojené matkou dodržující bezmléčnou dietu, kojence na extenzivním hydrolyzátu nebo na aminokyselinové formuli. Hlavním cílem diplomové práce bylo vysledovat nejčastější klinické projevy a změny nutričního stavu u sledovaných kojenců. Celkem byla zpracována data 45 náhodně vybraných kojenců, kteří byli vyšetřeni v gastroenterologické ambulanci s již potvrzenou alergickou kolitidou. Část práce je věnována analýze...
|
|
|
Banky mateřského mléka a jejich význam
PODLAHOVÁ, Pavla
Tato bakalářská práce se věnuje problematice bank mateřského mléka a jejich významu. Práce je rozdělena na část teoretickou, která popisuje rozvoj laktace, složení mateřského mléka, techniky a výhody kojení a také historii bank mateřského mléka, jejich funkci a využití. Výzkumná část práce se skládá z kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Byly stanoveny dva výzkumné cíle, zmapovat specifika práce ošetřovatelského personálu v bankách mateřského mléka a zmapovat povědomí matek po porodu o možnosti využití služeb bank mateřského mléka. K prvnímu cíli byla stanovena výzkumná otázka. VO1: Jaká jsou specifika práce ošetřovatelského personálu v bankách mateřského mléka? K druhému cíli se následně vztahuje hypotéza H1: Existují rozdíly v povědomí matek nedonošených a donošených novorozenců v oblasti bank mateřského mléka. Výzkumné šetření kvalitativní části výzkumu probíhalo prostřednictvím dotazování, metodou hloubkových rozhovorů. Výzkumný soubor tvořil ošetřovatelský personál pracující v bankách mateřského mléka a rozhovor proběhl se čtyřmi pracovníky. Rozhovory byly přepsány a analyzovány metodou "tužka - papír". Dále byly zpracovány do třech kategorií a patnácti podkategorií. Výzkumná otázka zněla: Jaká jsou specifika práce ošetřovatelského personálu v bankách mateřského mléka? Z výzkumu vyplynulo, že pracovníci bank mateřského mléka pracují především s dárkyněmi mateřského mléka, s vedením jejich dokumentace, a právě s již zmíněným darovaným mateřským mlékem, které se před podáním cizímu novorozenci vyšetřuje, pasterizuje a zamrazuje. Kvantitativní část výzkumu proběhla formou dotazníkového šetření na sociálních sítích s celkovým počtem 1000 respondentek. Výsledky výzkumu byly graficky zpracovány a doplněny o slovní komentář. Ověření hypotézy bylo provedeno pomocí statistického chí-kvadrát testu. Nulová hypotéza byla testována proti alternativní hypotéze o hladině významnosti 5 %. Následně se s hladinou významnosti porovnala výsledná hodnota chí-kvadrát testu. U hypotézy H1 vyšel výsledek chí-kvadrát testu < 0,1 %. Z výsledku tedy vyplývá, že matky nedonošených novorozenců mají větší povědomí v oblasti bank mateřského mléka. Dostatečnou informovanost prokázalo 91,2 % respondentek. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační zdroj ženám, studentkám porodní asistence a k prezentaci na konferencích.
|
|
|
Problematika kojení a vývoje imunitního systému u člověka
SPĚVÁKOVÁ, Markéta
Cílem této bakalářské práce je zhodnocení kojení a načasování zavedení příkrmů do stravy kojence jako účinné prevence potravinové alergie. Práce zahrnuje vývoj imunitního systému dítěte a faktory, které se na jeho vývoji podílí. Následující část se věnuje kojení, popisuje složení mléka a jeho imunologický význam. Dále je přiblížena patofyziologie potravinové alergie a potravinové intolerance.
|
|
|
Tělesné charakteristiky dětí staršího školního věku ve vztahu k typu výživy v kojeneckém věku
REJTHAROVÁ, Denisa
Cílem této bakalářské práce bylo zpracování rešerše dostupné české a zahraniční literatury a provedení studie k posouzení tělesných rozměrů u věkové kategorie čtrnáctiletých. Měřeny a posuzovány byly tělesná výška, hmotnost, obvodové rozměry (pravé paže, břicha, boků, pravého stehna) a kožní řasy (nad tricepsem, subskapulární, suprailiakální a na stehně). Do sledování byly zahrnuty jednak děti výlučně kojené alespoň do 4 měsíců věku a dále kojené, jednak děti v kojeneckém věku uměle živené. Z porovnání průměrných hodnot všech měřených tělesných charakteristik dětí staršího školního věku s odlišným způsobem výživy v kojeneckém věku byly vypočteny statisticky významné rozdíly hodnot pouze v obvodu pravé paže a pravého stehna mezi dívkami ve prospěch kojených dívek. Ostatní rozdíly průměrných hodnot nebyly vyhodnoceny jako statisticky významné. Z porovnání dat předchozích výzkumů s průměrnými hodnotami naměřených probandů můžeme říci, že průměrné hodnoty BMI chlapců i dívek staršího školního věku se vzhledem k výzkumům z roku 1999 a 2001 zvyšují v důsledku výraznějšího zvyšování průměrných hodnot tělesné hmotnosti a méně výrazného zvyšování tělesné výšky. Z porovnání průměrných hodnot změřených probandů s daty referenčních souborů bylo u chlapců zjištěno, že od roku 1985 se postupně významně navyšují obvodové rozměry boků a stehna. Obvodové rozměry paže, boků a stehna našich kojených dívek se od roku 1985 navyšují, ale u obvodu břicha došlo k významnému snížení. Průměrné hodnoty všech kožních řas se vzhledem k datům z roku 1985 zvyšují.
|
|
|
Tělesné charakteristiky předškolních dětí ve vztahu k typu výživy v kojeneckém věku
ŤOUPALOVÁ, Lenka
Rešeršní část této bakalářské práce se věnuje popisu a porovnání mateřského mléka a umělé výživy. Jsou zde popsány i některé předchozí výzkumy týkající se kojení. Cílem této práce je posouzení vybraných tělesných rozměrů kojených a nekojených pětiletých dětí. Měřenými charakteristikami byly tělesná výška, tělesná hmotnost, vybrané obvodové rozměry (obvod pravé paže, obvod boků, obvod břicha, obvod pravého stehna) a hodnoty vybraných kožních řas (nad trojhlavým svalem pažním, pod dolním úhlem lopatky, nad předním horním trnem kyčelním a na stehně středním). Dále byla vypočítána hodnota Body Mass Indexu (BMI) a součtu všech čtyř kožních řas. Rozdíly průměrných hodnot tělesných charakteristik kojených a nekojených dětí nebyly Studentovým testem (t-testem) vyhodnoceny jako statisticky významné. Pouze kožní řasa na stehně středním byla na hranici významnosti v prospěch nekojených dívek našeho souboru. Naopak výsledky Mann-Whitneyova testu kojených a nekojených dětí byly statisticky významné pro kožní řasu nad předním horním trnem kyčelním, na stehně středním a součet kožních řas v prospěch skupiny nekojených dívek. Součástí práce je podkapitola, ve které byly rozdíly průměrů kojených a nekojených zhodnoceny pro soubor redukovaný o probandy s hodnotami BMI nad 97. percentilem. Porovnání pomocí t-testu ukázalo statisticky významný rozdíl jen u skupiny dívek, kdy měly nekojené dívky vyšší hodnoty kožní řasy pod dolním úhlem lopatky, na stehně středním a při součtu kožních řas. Výzkumná část práce zahrnuje také výsledky těsnosti vztahů mezi vybranými tělesnými charakteristikami. Nejzajímavějším výsledkem bylo zjištění, že v rámci jednotlivých obvodů má BMI nejtěsnější vztah s obvodem paže u všech skupin našeho souboru. Dále bylo zjištěno, že součet kožních řas u nekojených chlapců a obou skupin dívek našeho souboru má těsnější vztah s BMI než s tělesnou hmotností. Hodnoty pětiletých dětí byly porovnávány s hodnotami předchozích výzkumů. Statisticky nejvýznamnější výsledky se týkaly především porovnání tělesné výšky a tělesné hmotnosti, kdy měl náš soubor statisticky vysoce významně větší hodnoty těchto charakteristik.
|
|
|
Tělesné charakteristiky dětí mladšího školního věku ve vztahu k typu výživy v kojeneckém věku
VAŠKOVÁ, Iveta
Cílem bakalářské práce bylo zpracování tématu z dostupné české a zahraniční literatury a provedení studie k posouzení tělesných rozměrů dětí mladšího školního věku u věkové kategorie devítiletých vzhledem k typu výživy v kojeneckém věku. Sběr dat byl proveden autorkou práce v období od října 2017 do listopadu 2018. Celkem se měření zúčastnilo 136 dětí, 36 kojených dívek, 28 nekojených dívek, 36 kojených chlapců a 36 nekojených chlapců. Měření bylo provedeno na deseti základních školách Jihočeského kraje v obcích o počtu obyvatel 3 až 6 tisíc a městě s počtem obyvatel cca 100 tisíc. Pro posouzení byly vybrány základní somatické údaje, jako jsou tělesná výška, tělesná hmotnost a obvodové rozměry pravé paže, břicha, boků a pravého stehna. Dále byly měřeny kožní řasy nad tricepsem, subskapulární (pod lopatkou), suprailiakální (nad trnem kyčelním) a na stehně. Provedeným výzkumem se rozdíl v hodnotách tělesných charakteristik vzhledem k typu výživy v kojeneckém věku u dětí mladšího školního věku nepotvrdil. Z výsledků výzkumu našeho souboru vyplývá, že nekojené děti mají ve všech měřených parametrech vyšší průměrné hodnoty, ovšem rozdíly hodnot kojených a nekojených dětí nebyly vyhodnoceny jako statisticky významné. Přínos bakalářské práce lze spatřovat v reálném využití teoretických poznatků tématu a metod měření v pedagogické praxi. Pro odbornou i širokou veřejnost by mohly být zajímavé výsledky práce, které by mohly být podkladem pro další vědecké zkoumání.
|
|
|
Příjem bílkovin u kojenců
KYNCL, Tomáš
Cílem bakalářské práce s názvem "Příjem bílkovin u kojenců" bylo zmapovat příjem bílkovin u kojenců ve stravě. Byli vytvořeny dvě výzkumné otázky: Jaký je rozdíl v příjmu bílkovin u kojenců plně kojených a dětí užívající umělou kojeneckou výživu a dětí přikrmovaných? Jaký je příjem bílkovin u kojenců, jíž přikrmovaných vzhledem k výživovým doporučením? Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou část, která je zaměřena na definování základních pojmů jako jsou bílkoviny a kojenec, dále se zabývá problematikou výživy kojence ať už kojením, nebo umělou kojeneckou výživou a příkrmy. Praktická část byla zpracována kvalitativním výzkumem, propočtem tří dnů jídelníčků kojenců. Vyhodnocení dat probíhalo v programu Nutriservis Profesionál s využitím etiket výrobce pro určení výživových údajů u umělé kojenecké výživy. Výzkumný soubor tvořilo 12 kojenců rozdělených do 3 věkových skupin- 0-4 měsíce, 4-8 měsíců, 8-12 měsíců, v každé věkové skupině byli 4 kojenci. Výsledky byli v práci prezentovány ve formě propočítaných tabulek. Pro všechny věkové skupiny je stanovena referenční hodnota 10 g bílkovin na den (Referenční hodnoty pro příjem živin 2011). Z výsledků vyplývá že kojené děti ve skupinách 0-4 a 4-8 měsíců se této hodnotě více přibližují než děti užívající umělou kojeneckou výživu. U věkové skupiny 8-12 měsíců je to velice individuální kdy 2 kojenci se k této referenční hodnotě přibližují, jeden má příjem výrazně nižší a jeden naopak vyšší. Z těchto výsledků lze tedy říci že pro dosažení optimálního příjmu bílkovin je vhodnější kojení než umělá kojenecká výživa.
|
|
|
Srovnání jídelníčku kojenců při využití 4 formulí (Sunar, Nestle, Hipp, Nutricia)
KUBÁTOVÁ, Veronika
Bakalářská práce s názvem "Srovnání jídelníčku kojenců při využití 4 formulí (Sunar, Nestlé, Hipp, Nutricia)" je zaměřena na srovnání složení formulí a cílem bylo zmapovat jídelníčky kojenců. V bakalářské práci byly vytyčeny dvě výzkumné otázky: "Jak se liší složení uvedených náhradních kojeneckých výživ?" a "Která z uvedených náhradních kojeneckých výživ nejvíce odpovídá složením mateřskému mléku?" Tato práce je rozdělena na dvě části, část první je teoretická a část druhá je praktická. Teoretická část se zabývá problematikou výživy kojenců, kojení, mateřského mléka a v dalších kapitolách jsou objasněny také formule. Praktická část této práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu formou jídelníčků. Výzkumný soubor sestával z 12 kojenců užívající počáteční formule. Kojenci byli rozděleni do 4 skupin po 3, kdy každá skupina užívala formuli od jiného výrobce. Jednotlivé třídenní jídelníčky získané od matek respondentů byly zapsány a vyhodnoceny v programu Nutriservis Professional. Praktická část obsahuje také tabulku se složením užívaných formulí v této bakalářské práci. Informace o složení byly převzaty z etiket výrobků. Výsledky výzkumu jsou v práci prezentovány v tabulkách. Výsledky byly srovnány s výživovými doporučeními pro kojence uvedenými v publikaci Referenční hodnoty pro příjem živin (2011). Tabulka se složením užívaných formulí byla srovnávána se složením mateřského mléka, které je též uvedené v Referenčních hodnotách pro příjem živin (2011). U všech vybraných respondentů byly mnohonásobně překročeny doporučené denní dávky některých živin, z mých výsledků tedy vyplývá, že mateřské mléko zůstává nejvhodnější možností ve výživě kojenců. Bakalářská práce může být dalším zdrojem informací pro studenty zdravotních škol nebo nastávající matky a matky malých dětí.
|
|
|
Problematika kojení na novorozeneckém JIP.
Skuhrová, Kateřina ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Heczková, Jana (oponent)
v českém jazyce Bakalářská práce zabývající se problematikou kojení na novorozeneckém JIPu má teoreticko-empirický charakter. Kojení a krmení dítěte mateřským mlékem patří k nejlepším a nejpřirozenějším způsobům výživy po narození. Je nenahraditelné, velmi výhodné pro dítě i matku. Práce je zaměřená na problém odloučení matky a dítěte po porodu, kdy je novorozenec hospitalizován na novorozeneckém JIPu. Novorozenec tak nemůže být v neustálém kontaktu se svou matkou a nemůže být tedy pravidelně přikládán k prsu. V první kapitole teoretické části popisuji anatomii mléčné žlázy, fyziologii laktace a složení mateřského mléka. Nemalá pozornost je věnována v další kapitole problematice novorozeneckého JIPu, kde jsou přijímané děti nejen předčasně narozené, ale i donošené děti se zhoršenou poporodní adaptací, s hypoxií, s infekcí, s různými vrozenými vadami, děti drogově závislých matek. Poslední kapitola pojednává o významu a výhodách kojení, o odstříkávání a uchovávání mateřského mléka, alternativních způsobech krmení na JIPu. Závěr této kapitoly je věnována Laktační lize, laktačním poradkyním a mléčné bance. Dílčími cíli empirické části bylo, jak byly matky edukovány v prenatální poradně o významu mateřského mléka a kojení, jestli byly dostatečně informovány po porodu ohledně odstříkávání mateřského...
|
host ::
RSS.