|
|
Využití entomopatogenních hub v biologické ochraně proti molici bavlníkové \kur{Bemisia tabaci}
ŘEHOŘOVÁ, Markéta
Práce se zaměřuje na zjišťování účinnosti vybraných druhů a kmenů entomopatogenních hub na synchronizovanou populaci molice bavlníkové (Bemisia tabaci) za optimálních i suboptimálních podmínek. V pokusech byly použity následující druhy entomopatogenních hub: Aschersonia aleyrodis, Lecanicillium lecanii (dříve Verticillium lecanii), Isaria fumosorosea (dříve Paecilomyces fumosoroseus) a Bauveria bassiana. U výše uvedených hub byla zjišťována mortalita v populaci po 7, 14 a 21 dnech. Pokusy byly prováděny za stejných podmínek (teplota, vlhkost) tak, aby jednotlivé výsledky mohly být navzájem porovnávány. U Isaria fumosorosea byl založen pokus i v suboptimálních podmínkách, díky čemuž bylo možné srovnat účinnost této významné houby jak v podmínkách optimálních (relativní vzdušná vlhkost 95-100 %, teplota 25{$\pm$}1°C), tak i suboptimálních (relativní vzdušná vlhkost pod 75 %, teplota 25{$\pm$}1°C). Větší pozornost byla také věnována A. aleyroides, jedné z nejvýznamnějších hub, jež je důležitým článkem v boji proti molicím (Aleyrodidae).
|
|
|
Dopad herbivorů na populační dynamiku rostlin: Význam pro biologickou kontrolu zavlečených rostlin
Šulcová, Hana ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Herbivorie je jedním z nejdůležitějších vztahů rostlin a živočichů. Herbivoři ovlivňují populace rostlin nejen přímo pastvou, ale i třeba sešlapem a vytvářením disturbancí v porostu. Mají také velký potenciál ovlivňovat populační dynamiku jednotlivých druhů rostlin. Cílem této práce je zhodnotit vliv herbivorů na populační dynamiku rostlin a interpretovat jej ve vztahu k biologické kontrole zavlečených rostlin. Při zhodnocování vlivu herbivorů je potřeba brát v potaz i skutečnost, že hebrivoři neovlivňují pouze rostliny, ale také působí na sebe navzájem, ať už přímou kompeticí či nepřímou. Při biologické kontrole proto nemusí být vhodné používat více druhů herbivorů k potlačení nepůvodního druhu. Míra vlivu herbivorů na populační dynamiku rostlin je také závislá na celkových podmínkách ve společenstvu. Málo disturbovaná stanoviště s vysokou mírou kompetice dávají vyšší šanci na úspěch biologické kontroly, protože tamní podmínky usnadňují kompetiční vyloučení cílového druhu. Velkou roli při biologické kontrole mají odlišné životní strategie rostlin, zejména délka života a vytrvalost semenné banky. Monokarpické druhy s přechodnou semennou bankou lze poměrně úspěšně redukovat konzumací semen, případně květů. Oproti tomu u vytrvalých polykarpických druhů je nezbytné redukovat přímo ustavené jedince. V takových...
|
|
|
Inhibiční účinky kmene B. velezensis na rostlinné patogeny rodu Xanthomonas
Švecová, Magdaléna ; Palyzová, Andrea (vedoucí práce) ; Jelínková, Markéta (oponent)
Biologická kontrola je metoda aplikované ekologie, která využívá jeden organismus, případně jeho produkt, k inhibici jiného, patogenního, organismu. Využití této metody v ochraně rostlin by měla být oproti běžně používaným pesticidům šetrnější k životnímu prostředí. Jako biokontrolní činidlo může být využívána rhizobakterie Bacillus velezensis FZB42, která disponuje schopností potlačit růst jiných mikroorganismů. Xanthomonas campestris pv. campestris je fytopatogen, který způsobuje značné ztráty v zemědělské produkci. Tato diplomová práce měla prokázat, že bakteriální kmen B. velezensis FZB42 působí antagonisticky na fytopatogenní bakterie Xanthomonas campestris pv. campestris SU ve směsné kultuře. Studie potvrdila, že antibiotický efekt kmene B. velezensis FZB42 proti X. campestris pv. campestris SU ve směsné kultuře závisí na počátečním množství buněk obou kmenů. Interakce dvou bakteriálních kmenů byla charakterizována prostřednictvím metabolomické analýzy, bylo potvrzeno, že B. velezensis FZB42 produkuje čtyři dominantní sekundární metabolity: lipopeptidy surfaktin, fengycin a bacillomycin a siderofor bacillibaktin, které vykazují antifungální a antibiotickou aktivitu. Inhibiční aktivita kmene B. velezensis FZB42 byla dále sledována SEM analýzou směsné kultury, kde bylo patrné poškození buněk X....
|
|
|
Role ploštic v životě člověka
CHALOUPKOVÁ, Věra
Tato bakalářská práce se zabývá rolí ploštic v životě člověka. Cílem této bakalářské práce je vytvořit stručnou rešerši, která se zaměřuje na ploštice jako parazity člověka a hospodářských zvířat, škůdce plodin pěstovaných člověkem, jejich funkci v biologické kontrole, jejich využití v laboratorních výzkumech a v potravě, a dále jejich výskyt v literatuře, televizních pořadech, hudbě a jako inspirace pro výtvarná díla a různé výrobky.
|
|
|
Biologie a taxonomie Anaphes flavipes (Hymenoptera: Mymaridae) a možnost jeho využití pro biologickou kontrolu
Samková, Alena ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Kamil (oponent)
V diplomové práci byla studována biologie a morfologie druhu Anaphes flavipes (Chalcidoidea: Mymaridae) za účelem jeho využití k regulaci mandelinkovitých brouků. Konkrétně bylo studováno fitness vosičky, kde byl zjištěn statisticky významný rozdíl v počtu parazitovaných hostitelských vajíček od spářených a nespářeným samiček. Vliv krmení rodičovské populace na počet parazitovaných hostitelských vajíček, počet potomků F1 generace nebo poměr jejich pohlaví nebyl prokázán. Studium hostitelské specifity A. flavipes naznačuje preference k hostitelským vajíčkům druhu Oulema melanopus. Preference k těžším hostitelským vajíčkům nebyla potvrzena. Nebyl průkazný ani vliv hmotnosti hostitelského vajíčka na počet v něm se vyvíjejících potomků A. flavipes. Byla měřena délka parazitace hostitelských vajíček, která byla shodná s dřívějšími studiemi. U hostitelského druhu Oulema gallaecina byla pozorována pasivní obrana hostitele vůči parazitoidům. Pomocí morfologických měření byla stanovená variabilita druhu v závislosti na lokalitě, hostiteli, výživě atd. Třetí část diplomové práce se zabývala populační hustotou A. flavipes a jeho hostitelů na lokalitách ekologického versus konvenčního zemědělství za účelem využití parazitoida pro biologickou kontrolu. Zde nebyl prokázán rozdíl ve velikosti populace škůdce i parazitoida...
|
|
|
Dopad herbivorů na populační dynamiku rostlin: Význam pro biologickou kontrolu zavlečených rostlin
Šulcová, Hana ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Herbivorie je jedním z nejdůležitějších vztahů rostlin a živočichů. Herbivoři ovlivňují populace rostlin nejen přímo pastvou, ale i třeba sešlapem a vytvářením disturbancí v porostu. Mají také velký potenciál ovlivňovat populační dynamiku jednotlivých druhů rostlin. Cílem této práce je zhodnotit vliv herbivorů na populační dynamiku rostlin a interpretovat jej ve vztahu k biologické kontrole zavlečených rostlin. Při zhodnocování vlivu herbivorů je potřeba brát v potaz i skutečnost, že hebrivoři neovlivňují pouze rostliny, ale také působí na sebe navzájem, ať už přímou kompeticí či nepřímou. Při biologické kontrole proto nemusí být vhodné používat více druhů herbivorů k potlačení nepůvodního druhu. Míra vlivu herbivorů na populační dynamiku rostlin je také závislá na celkových podmínkách ve společenstvu. Málo disturbovaná stanoviště s vysokou mírou kompetice dávají vyšší šanci na úspěch biologické kontroly, protože tamní podmínky usnadňují kompetiční vyloučení cílového druhu. Velkou roli při biologické kontrole mají odlišné životní strategie rostlin, zejména délka života a vytrvalost semenné banky. Monokarpické druhy s přechodnou semennou bankou lze poměrně úspěšně redukovat konzumací semen, případně květů. Oproti tomu u vytrvalých polykarpických druhů je nezbytné redukovat přímo ustavené jedince. V takových...
|
|
|
Účinnost entomopatogenní houby \kur{Metarhizium anisopliae} na vybrané druhy hostitelů
KONOPICKÁ, Jana
Entomopatogenní houba \kur{Metarhizium anisopliae} patří mezi nejrozšířenější druhy využívané v biologické ochraně rostlin. Práce se zaměřuje na účinnost původních a kontinuálně pasážovaných kmenů \kur{M. anisopliae} přes živné substráty a různá vývojová stádia potemníka moučného \kur{(Tenebrio molitor)}. U původních a kontinuálně pasážovaných kmenů byl také posuzován růst a výtěžnost spor při rozdílných teplotách kultivace. V této práci byla dále zkoumána účinnost původních kmenů \kur{M. anisopliae} na vybrané hospodářsky významné škůdce. Kmeny byly v laboratorních podmínkách testovány na populacích dospělců blýskáčka řepkového \kur{(Meligethes aeneus)} a krytonosce šešulového \kur{(Ceutorhynchus obstrictus)} a na vajíčkách mandelinky bramborové \kur{(Leptinotarsa decemlineata)}. Na vajíčkách mandelinky bramborové byly testovány i další významné entomopatogenní houby.
|
|
|
Potvrzení výskytu \kur{Beauveria caledonica} v NP Šumava pomocí metod molekulárních markerů
BINDER, Richard
Biologická ochrana rostlin proti hmyzím škůdcům představuje významnou alternativu vůči ochraně chemické. Jedna z velmi významných skupin, použitelných v biologické ochraně rostlin proti hmyzím škůdcům jsou entomopatogenní houby. Entomopatogenní houby jsou mikroskopické houby, které jsou schopny vyvolávat primární onemocnění hmyzích škůdců. Je to druhově velmi heterogenní skupina a celosvětově bylo izolováno a popsáno více než 750 druhů entomopatogenních hub. Mezi nejvýznamnější rody entomopatogenních hub patří rod Beauveria. V České republice byl zaznamenán výskyt rodů B. bassiana, B. brongniartii a nově, na základě této práce, B. caledonica. Tato studie je zaměřena na potvrzení výskytu B. caledonica v NP Šumava. K potvrzení výskytu byly využity analýzy založené na metodách molekulárních markerů. Molekulární markery jsou nepostradatelnou součástí vědy v oblasti mykologie zahrnující například popis kmenů, populační genetiku, detekci a identifikaci hub, fylogenetické studie a evoluční biologii. Pro tuto studii byly použity sekvenační analýzy regionů ITS, EF1- a LSU. Výstupní data těchto analýz byla použita na vytvoření fylogenetických stromů. Výsledkem je druhové zařazení zkoumaných izolátů.
|
|
|
Význam přírodě blízkých biotopů pro poskytování ekosystémových služeb střevlíky (Carabidae) na poli řepky ozimé
KDOLSKÝ, Tomáš
Tato diplomové práce se zabývá významem přírodě blízkých biotopů a přínosem společenstva střevlíků pro produkci na řepkovém poli. Zhodnocení proběhlo na základě změření diverzity společenstev střevlíkovitých brouků s následným porovnáním sledovaných ukazatelů celkové abundance, Shannonova indexu diverzity a Shannonova indexu vyrovnanosti v polích řepky a v přírodě blízkých biotopech navazujících na tyto pole. Diverzita byla měřena na dvou lokalitách (lokalita A, B). Sledovanými biotopy lokality A byly louka, pole, mez a les. Na lokalitě B byly sledovány biotopy louka a pole. Střevlíkovití brouci byli odchytáváni pomocí metody odchytu padacích zemních pastí. Za celé období měření diverzity, jež probíhalo v týdenních intervalech od května do září 2013, bylo odchyceno celkem 3076 jedinců 78 druhů střevlíků. Nejpočetnějšími druhy byly druhy Poecilus cupreus, Pterostichus melanarius, Poecilus versicolor, Pseudoophonus rufipes a Loricera pilicornis, tvořící dohromady 72 % z celkového počtu jedinců. Bylo zjištěno, že sledované biotopy lokality A se od sebe neliší z hlediska abundance (p = 0,13) ani vyrovnanosti společenstva (p = 0,43). Statisticky průkazný rozdíl byl zjištěn jen u diverzity (p = 0,03), jednalo se však pouze o rozdíl mezi biotopem mez a les (p = 0,04). Při porovnání sledovaných ukazatelů pro polní stanoviště a na ně přímo navazujícího biotopu (louka A/pole A1, les/pole A2) také nebyly zjištěny významné rozdíly (p < 0,05). Podobně, ani při porovnání biotopu louka a pole na obou lokalitách A a B v rámci jednoho modelu nebyl mezi těmito biotopy zjištěn rozdíl (p < 0,05). Z výsledků práce lze usuzovat, že efekt imigrace střevlíků na pole řepky z navazujících přírodě blízkých biotopů je významným faktorem pro udržení polní populace střevlíků a přispívá tak k poskytování ekosystémové služby biologického boje.
|
|
|
Entomopatogenní houba \kur{Metarhizium anisopliae} - biologická charakterizace
KONOPICKÁ, Jana
Entomopatogenní houba \kur{Metarhizium anisopliae} patří mezi nejrozšířenější druhy využívané v biologické ochraně rostlin. Druh \kur{M. anisopliae} se vyskytuje ve vlhkém a teplém prostředí, nejčastěji infikuje půdní hmyz nebo hmyz žijící na povrchu půdy. Houba je široce polyfágní a parazituje na široké škále hmyzu náležejících do více než 50 řádů: rovnokřídlí (Orthoptera), dvoukřídlí (Diptera), polokřídlí (Hemiptera), motýli (Lepidoptera) a brouci (Coleoptera). Bakalářská práce je zaměřena na podrobný popis houby \kur{M. anisopliae} a také charakteristiku dalších šesti významných rodů hub využitelných v biologické ochraně rostlin (\kur{Beauveria, Hirsutella, Isaria, Nomuraea, Paecilomyces, Lecanicillium}) včetně detailního popisu vývojového cyklu entomopatogenních hub. Práce obsahuje i podrobný popis čtyř komerčně dostupných biopreparátů na bázi houby \kur{M. anisopliae} (Met52, Green Muscle?, BioCane a BIO-Blast) a příklady praktického využití biopreparátu Met52 na vybrané hostitele.
|
host ::
RSS.