|
|
Aktuální diverzifikační scénáře Ruské federace na jedné straně a zemí V4 na straně druhé v oblasti dodávek zemního plynu na pozadí teorie vzájemné asymetrické závislosti
Záhradníková, Lea ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku aktuálních diverzifikačních scénářů v oblasti dodávek zemního plynu na pozadí teorie asymetrické vzájemné závislosti zemí Visegrádské skupiny (V4) a Ruské federace. Hlavním dodavatelem zemního plynu do tohoto regionu je historicky Ruská federace, která ale v důsledku plynových válek s Ukrajinou v roce 2006 a 2009, které negativně ovlivnily zásobování zemí EU zemním plynem, ztratila status důvěryhodného partnera. Výzkum je zaměřen na aktuální možnosti zemí V4 diverzifikovat dodavatele a trasy zemního plynu s ohledem na vztah s Ruskou federací a analyzovány jsou rovněž možnosti diverzifikace odběratelských trhů Ruské federace. Autorka mj. potvrzuje hypotézu, že energetické vztahy zemí Visegrádské skupiny a Ruské federace v oblasti dodávek zemního plynu jsou do velké míry řízeny asymetrickou vzájemnou závislostí, která v současné době zhoršuje napětí mezi aktéry. V práci jsou dále představeny a zhodnoceny aktuální diverzifikační scénáře, přičemž cílem bude posouzení významu zkoumaných projektů pro zvýšení energetické bezpečnosti jednotlivých aktérů. Klíčová slova: vzájemná závislost, energetická bezpečnost, diverzifikace, dodávky zemního plynu, přeshraniční propojení, V4, energetická unie, Ruská federace, Nord Stream II, LNG
|
|
|
Konkurenceschopnost automobilového průmyslu zemí V4
Frišaufová, Tereza ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Šaroch, Stanislav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konkurenceschopností automobilového průmyslu České republiky, Slovenské Republiky, Polska a Maďarska, tedy uskupení zemí V4. Hlavním cílem práce je zhodnotit vzájemnou pozici a identifikovat rozdíly automobilového průmyslu mezi jednotlivými zeměmi V4. Proto se teoretická rovina zabývá vymezením konkurenceschopnosti, jejím měřením, konkurenční výhodou, rolí státu, odvětví a firem a v neposlední řadě vymezením pojmu klastr. Praktická rovina práce pak vymezuje jednotlivé automobilové trhy zemí V4 za pomocí identifikace a rozmístění hlavních výrobců, struktury výroby a hrubé přidané hodnoty. Následně jsou země V4 za pomocí komparativní analýzy zkoumány na vybraných identifikátorech jako je například PZI, export a import, domácí a zahraniční přidaná hodnota, pracovní náklady a mzdy, zaměstnanost, produktivita, celková produkce a její hodnota a obrat, apod.
|
|
|
Srovnání ekonomického vývoje jednotlivých zemí V4 od roku 2000
Jansa, Michal ; Breňová, Lubomíra (vedoucí práce) ; Šumpíková, Markéta (oponent)
Cílem práce je srovnání ekonomického vývoje zemí Visegrádské čtyřky (V4) mezi lety 2000 až 2016 prostřednictvím makroekonomického ukazatele HDP. Text je rozdělen na teoretickou a praktickou část. V první části je charakterizováno zkoumané uskupení, ukazatel HDP a metodika Eurostatu, jehož data jsou v druhé části analyzována. Práce zkoumá ekonomický vývoj skupiny zejména skrze hodnoty meziročního přírůstku HDP a HDP na osobu. Makroekonomické souvislosti jsou zpravidla čerpány ze zpráv, dat či publikací národních institucí zemí V4. Syntéza poznatků ukázala, že ačkoli jsou v ekonomickém vývoji zemí V4 krátkodobé rozdíly, z dlouhodobého hlediska se sledované ekonomiky navzájem přibližují.
|
|
|
E-government států Visegradské čtyřky
Francová, Eva ; Luc, Ladislav (vedoucí práce) ; Lechner, Tomáš (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zhodnocení rozvoje eGovernmentu a jeho modernizace s využitím nových ICT technologií v zemích Visegradské čtyřky (V4). Získané informace jsou vždy porovnány s průměrem Evropské unie. Teoretická část obsahuje definici základních pojmů a charakteristik eGovernmentu. Práce popisuje dílčí projekty eGovernmentu jednotlivých zemí Visegradské čtyřky: Slovenska, Maďarska, Polska a České republiky, na kterou je v této práci brán větší zřetel. Další část práce je věnována současným strategiím a aktuální problematice v oblasti eGovernmentu. Jedním z hlavních předpokladů pro rozvoj služeb eGovernmentu je využívání ICT a internetu jednotlivci ve vztahu k úřadům a jejich internetová gramotnost. Konektivita a připojení k internetu, jako technologický aspekt je třetí hodnocenou oblastí. Velkou roli při dalším rozvoji služeb eGovernmentu hrají lidské zdroje - postsekundárně a terciárně vzdělaní ICT odborníci. Těm je věnována poslední kapitola. V praktické části je provedena analýza současného stavu těchto indikátorů s využitím volně přístupných dat ze serveru EUROSTAT. Tato data nám pomohou lépe interpretovat současný stav a nastínit předpoklad o tom, do jaké míry se budou schopné vybrané země přizpůsobit změnám trhu v oblasti služeb eGovernmentu.
|
|
|
The Establishment and Development of Asylum Policies in East Central Europe
Hoffstädt, Jord Malte ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Tato práce přispívá k širšímu porozumění slovenské, české, maďarské a polské politiky vůči uprchlíkům a jejich kritického postoje, který tyto středovýchodní evropské státy v rámci uprchlické krize zaujímají v Bruselu. Na základě zkoumání vývoje uprchlické politiky od 90. let 20. století až do prvního desetiletí 21. století tato práce ukáže, že státy aliance V4 v prvních letech transformace velkoryse přispěly k mezinárodní ochraně uprchlíků. Vyjednávací rozhovory těchto zemí s EU v pozdních 90. letech a prudký nárůst žadatelů o azyl v uprchlické politice vyvolaly četné změny, především přesnější definování práv žadatelů o azyl a uprchlíků, ale i snížení míry přiznání ochrany. Vstup do Evropské unie měl za následek přijetí úplnější a obsáhlejší azylové politiky v souladu se společným evropským azylovým systémem (SEAS). Státy V4 zastávaly spíše restriktivní výklad SEAS, což lze vysvětlit tlakem společného evropského azylového systému na státy na vnějších hranicích EU a nižší ekonomickou schopností ubytovat velké množství uprchlíků. Poslední vývoj je výsledkem politického zneužívání problému uprchlické krize v rámci euroskepticismu, jenž v regionu panuje.
|
|
|
Visegrad group V4: formation, results and perspectives for further cooperation
Bartalová, Edina ; Pejša, Robert (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Predkladaná bakalárska práca sa venuje sub-regionálnej spolupráce v strednej Európe v rámci Vyšehradskej skupiny. Cieľom práce je poukázať na rolu, ktorú Vyšehradská spolupráca zohrala počas demokratickej transformácie Česka, Maďarska, Poľska a Slovenska a integrácie štátov do EÚ a NATO. Práca sa venuje ekonomickej, politickej a kultúrnej spolupráce Vyšehradskej skupiny od jej založenia až do súčasnosti. V závere práce poukazujem na životaschopnosť Vyšehradskej štvorky v rozšírenej EÚ, keď spoločná reprezentácia strednej Európy zostáva naďalej dôležitá a skúsenosť vyšehradských štátov môže byť príkladom pre transformáciu bezprostredného susedstva EÚ.
|
|
|
Growing importance of energy and military security of the Visegrad Group
Kierczak, Natalia ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Práce zkoumá, zda v rámci Visegrádské skupiny vzrůstá význam energetické bezpečnosti a vojenské bezpečnosti a jestli nedávné krize vedou k prohlubování spolupráce. Práce také zkoumá, zda bezpečnost v těchto oblastech je sekuritizována a jestli je Rusko vnímáno jako hrozba. Práce používá metodu obsahové analýzy národních bezpečnostních strategií, strategií energetické bezpečnosti a vojenských nebo obranných strategií, a také diskurzivní analýzu oficiálních materiálů ministerstev a vlád států Visegrádské skupiny. Rovněž jsou analyzovány materiály zveřejněné samotnou Visegrádskou skupinou. Analýza diskurzu v případě států je zaměřena na krizová období. V oblasti energetické bezpečnosti byly vybrány tři krize: plynové krize v letech 2006 a 2009 a ropná krize z roku 2008. V kapitole o vojenské bezpečnosti byly vybrány dvě události: konflikt v Gruzii v roce 2008 a vojenské cvičení v roce 2009. Jak výzkum ukazuje, spolupráce v oblasti energetické bezpečnosti již probíhá a spolupráce ve vojenských záležitostech v podobě battlegroup je naplánována. Zejména v oblasti energetické bezpečnosti, může být na základě výzkumu nalezena souvislost mezi nedávnými krizemi, jejich sekuritizací a spoluprací států Visegrádské skupiny.
|
|
| |
|
|
Komparatívna analýza podmienok podnikateľského prostredia pre malé a stredné podniky v rámci krajín V4
Bača, Slavomír ; Svobodová, Ivana (vedoucí práce) ; Hančár, Matúš (oponent)
Hlavným cieľom tejto diplomovej práce je objasnenie problematiky malých a stredným podnikov (MSP), analýza relevantnosti a historického vývoja vyselektovaných ukazovateľov ovplyvňujúcich podmienky podnikateľského prostredia pre MSP, a určenie najlepšej krajiny v rámci V4 regiónu na základe priaznivosti vybraných podmienok podnikateľského prostredia pre rok 2014. Teoretická časť práce pojednáva problematiku MSP z rôznych uhlov pohľadu s dôrazom na prístup Európskej Únie. Na základe literatúry boli stanovené relevantné indikátory, ktoré boli prezentované pre každú V4 krajinu samostatne. Analytická časť práce analyzuje podmienky externého prostredia pre MSP v rámci V4 regiónu v roku 2014 prostredníctvom piatich skupín indikátorov: daňové zaťaženie, náklady na zamestnanca, korupcia a vymáhateľnosť práva, a jednoduchosť podnikania. Celá analýza je vytvorená na základe sekundárnych dát a metódy indexov. Všetky skupiny indikátorov sú analyzované samostatne a na základe týchto výsledkov je vytvorené konečné hodnotenie. Výsledky štúdie ukazujú relatívne podobné podnikateľské prostredie pre MSP v rámci V4 oblasti, s Poľskom ako krajinou s najlepšími podmienkami pre podnikanie pre rok 2014.
|
|
|
Komparace penzijních systémů visegrádské čtyřky se zaměřením na ČR
Hlavová, Kristýna ; Ježek, Tomáš (vedoucí práce) ; Damborský, Milan (oponent)
Země Visegrádské čtyřky byly demografickými fakty nuceny k přijetí rozsáhlé penzijní reformy, jejíž součástí bylo zavedení tzv. II. pilíře, kterým se tato diplomová práce zabývá. Tento fondově financovaný pilíř měl ulehčit financování I. pilíře, tj. průběžného systému, nicméně po několika letech jeho fungování od něho všechny země V4 včetně ČR upouštějí. Pomocí srovnávací analýzy odhaluji u většiny visegrádských zemí do značné míry shodné jak příčiny, tak i možné dopady této významné redukce. Detailněji se zaměřuji na argumenty vlády ČR pro zrušení II. pilíře v České republice, které považuji z velké části za neopodstatněné. Na základě dostupných dat lze usuzovat, že pozitivní efekty, plynoucí z ukončení fungování II. pilíře, mezi které patří zejména zlepšení neuspokojivé situace veřejných financí zemí V4, mají pouze krátkodobý charakter. Komparace dále odhaluje současnou zvýšenou podporu doplňkového III. pilíře u všech států V4, stávající podoba III. pilířů zemí V4 nicméně nepovede k záchraně systému PAYG, k jehož udržitelnosti je nezbytná jistá forma pilíře druhého.
|
host ::
RSS.