|
|
Technologicky významné mikroorganismy v nápojovém průmyslu
Prokopová, Linda
Tato bakalářská práce byla vypracována v letech 2019 a 2020 na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Práce pojednává o rozdělení mikroorganismů, popisu jejich výživy a rozmnožování, významných druzích jak z hlediska pozitivního, tak i z hlediska negativního. Je popsán vliv mikroorganismů pro potravinářský průmysl a důležité fermentační děje pro průmysl nápojový. Jsou zde zahrnuty všechny důležité mikroorganismy pro výrobu vína, piva, lihovin a mléčných kvašených nápojů. Práce dále pojednává o mikroorganismech, které způsobují různé vady v daném nápoji.
|
|
|
Mikrobiologie syrového mléka a vybraných mléčných výrobků
BEZÁNYIOVÁ, Michaela
Mléko je díky svému složení významnou součástí stravy lidí. Cílem bakalářské práce bylo vypracovat literární rešerši zabývající se mikrobiotou syrového kravského mléka a mléčných výrobků. Práce shrnuje problematiku primární a sekundární kontaminace mléka mikroorganismy a zabývá se vnitřními i vnějšími faktory, které růst mikroorganismů ovlivňují. Zvláštní pozornost je věnována mastitidám, které jsou hlavním zdrojem primární kontaminace mléka. Důraz je kladen na nutnost dodržování přísných hygienických předpisů při manipulaci s touto surovinou. V poslední části je pojednáno o možných zdravotních rizicích spojených s konzumací mléka a mléčných výrobků.
|
|
|
Laktózová intolerance a zařazování mléčných výrobků do jídelníčku
KÁCHOVÁ, Nikola
Bakalářská práce s názvem "Laktózová intolerance a zařazování mléčných výrobků do jídelníčku" je rozdělena do dvou částí. Teoretická část se zabývá problematikou laktózové intolerance, vápníkem, pojednává o významu mléka a mléčných výrobků ve stravě a také se věnuje dietnímu řešení. Praktická část je zaměřena na všeobecnou informovanost osob s diagnostikovanou laktózovou intolerancí, zařazování mléka a mléčných výrobků do jídelníčku a jejich vyhodnocení. Cílem bylo zmapovat zařazování mléka a mléčných výrobků do jídelníčku u pacientů s laktózovou intolerancí a zhodnotit, zda je jídelníček pacientů s laktózovou intolerancí adekvátní z hlediska příjmu energie, makroživin a vápníku. Výzkum byl realizován kvantitativní metodou pomocí dotazníku. Respondenty, osoby s diagnostikovanou laktózovou intolerancí, jsem získala pomocí lékařů a nutričních terapeutů, ale i mnou osobně v průběhu praxí. Dále jsem vyhodnocovala týdenní zápisy jídelníčků pomocí programu Nutriservis Professional. Ze získaných dat jsem zjistila, že pacienti s laktózovou intolerancí zařazují do stravy mléko a mléčné výrobky ojediněle. Jejich bezlaktózové varianty jsou do jídelníčku zařazovány častěji, avšak z průzkumu bylo zjištěno, že více preferují rostlinné alternativy mléka a mléčných výrobků. U vybraných respondentů nebylo dosahováno doporučeného příjmu vápníku, pokud vápník nesuplementují. Příjem vápníku ze stravy dosahuje v průměru 394 mg/den. U více než poloviny respondentů není dosaženo požadovaného příjmu energie, makronutrientů ani vápníku. Tato bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací pro pacienty s laktózovou intolerancí, případně pro studenty zajímající se o tuto problematiku, odborníky i pro širokou veřejnost. Poukazuje na nedostatky v jídelníčcích pacientů s laktózovou intolerancí.
|
|
|
Obsah jodu v mléce z konvenčních a ekologických chovů
HOLÍKOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením a vyhodnocením obsahu jodu v mléce získaného z ekologických a konvenčních chovů. Šetření probíhalo od června do prosince 2021. Zjištěné výsledky obsahu jodu v biomléce byly porovnány se zjištěnými výsledky obsahu jodu v konvenčním mléce. Dále byl stanoven obsah jodu v mléčných výrobcích z biomléka.
|
|
|
Senzorické hodnocení a přijatelnost mlékárenských výrobků s náhradou mléčného tuku
DOUBRAVOVÁ, Kristýna
Senzorická kvalita mléčných výrobků, u nichž byl mléčný tuk nahrazen tukem rostlinným, může mít vliv na preference spotřebitelů. Cílem práce bylo posoudit senzorické vlastnosti mléčných produktů a produktů, u nichž byla část nebo celý podíl mléčného tuku nahrazena tukem rostlinným, a dále vyhodnotit preference u vybrané skupiny hodnotitelů. Za tímto účelem byla uskutečněna senzorická analýza tří párů výrobků (šlehačka ve spreji, sýr, čokoládový dezert) s využitím preferenčního testu, kterého se účastnilo 30 hodnotitelů, a dotazníkové šetření zabývající se frekvencí a preferencemi těchto produktů (n = 80 respondentů). Ze senzorického hodnocení vyplynulo, že jediný rostlinný analog, který byl hodnocený ve všech hodnocených senzorických znacích lépe než výrobek, u něhož mléčný tuk nahrazen nebyl, byla šlehačka ve spreji. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že sledovaná skupina respondentů preferovala výrobky, kde nebyl mléčný tuk nahrazen rostlinným. Nejčastěji konzumovaným mléčným výrobkem bylo máslo, které respondenti konzumovali denně či 1-2× týdně v 84 % případů. Z rostlinných výrobků pak starší skupina respondentů preferovala kokosový nápoj/krém (24 %) a mladší skupina rostlinné nápoje (32 %). Výsledky práce mohou přispět k lepší informovanosti o tom, jak jsou rostlinné produkty vnímány spotřebiteli.
|
|
|
Význam vitamínů a minerálních látek v mléce a mléčných výrobcích
ZÁMEČNÍKOVÁ, Marie
Bakalářská práce měla za úkol shrnout význam a zastoupení vitaminů a minerálních látek v mléce a mléčných výrobcích a porovnat, jakou měrou se podílejí na pokrytí doporučených denních dávek ve výživě člověka. Součástí práce bylo dotazníkové šetření, kterého se v období od února do března 2020 zúčastnilo 100 respondentů (68 žen a 32 mužů). V dotazníkovém šetření bylo zjištěno, že mléko pije denně 18 respondentů, zatímco denní konzumaci jakéhokoliv mléčného výrobku potvrdilo 50 osob. V otázkách vztahujících se k informovanosti měli respondenti téměř vyrovnané znalosti o vitaminech i minerálních látkách. Zařazení jednotlivých vitaminů dle rozpustnosti správně určilo průměrně 74 % respondentů a průměrně 80 % respondentů správně zařadilo uvedené minerální látky mezi toxické či prospěšné. Vitaminy, resp. minerální látky obsažené v mléce zvolilo správně 48, resp. 44 respondentů. Jeden litr mléka obsahuje 7,3 g minerálních látek, toto množství správně zvolilo 44 osob. Draslík, nejvíce zastoupenou minerální látku mléka, stanovilo správně 16 respondentů. Z výsledků vyplynulo, že informovanost ohledně vitaminů a minerálních látek v mléce má určité nedostatky, a proto by se mělo povědomí spotřebitelů o těchto významných látkách nadále zlepšovat pomocí různých informativních akcí.
|
|
|
Faktory ovlivňující výběr mléčných výrobků spotřebiteli
VAČLENOVÁ MACHÁČKOVÁ, Lucie
Cílem této bakalářské práce bylo pomocí vybraných faktorů (věk, pohlaví) zjistit preference ve výběru mléčných výrobků spotřebiteli. V literárním přehledu byly popsány druhy mléčných výrobků a faktory ovlivňující jejich výběr. Za účelem získání potřebných dat byl vytvořen jednoduchý anonymní dotazník, který byl předložen 101 respondentům. Zjištěné výsledky ukazují, že nejvíce oblíbeným mléčným výrobkem byl sýr, a to u mužů (45 %) i žen (53 %). Muži preferovali spíše mléko plnotučné (65 %), zatímco ženy polotučné (52 %). Věková kategorie 20 - 30 let preferovala polotvrdý sýr (58 %) před ostatními druhy. S přibývajícím věkem rostla oblíbenost sýra, zatímco oblíbenost jogurtů, jogurtových nebo zakysaných nápojů klesala. Zjištění výzkumu přinesl informace o oblibě vybraných mléčných výrobků, o oblíbenosti tučnosti těchto výrobků a velikosti balení.
|
|
|
Mléko a jeho alternativy
Pastorková, Eva ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Suchánek, Pavel (oponent)
Práce se zabývá mlékem a jeho alternativami, tzn. rostlinnými nápoji. Teoretická část shrnuje nutriční hodnoty mléka a jeho spotřebu ve světě i České republice. Mléko představuje nutričně hodnotnou potravinu, která je zdrojem tuků, bílkovin, minerálních látek a vitaminů. Dále se věnuje významu mléka v lidské výživě pro jednotlivé věkové skupiny. Představuje současná související výživová doporučení a důvody limitující konzumaci mléka. Mezi nimi zdravotní důvody jako je laktózová intolerance, alergie na bílkovinu kravského mléka či vzácně se objevující galaktosemie, ale také etické či ekologické důvody. V neposlední řadě jsou představeny alternativy mléka, tzn. rostlinné nápoje. Jedná se o nápoje na rostlinné bázi v podobě extraktů z luštěnin, obilovin, ořechů a/nebo semen, které jsou zředěny vodou a často ještě doplněny dalšími přídatnými látkami. Praktická část si kladla za cíl zhodnotit stravovací zvyklosti týkající se konzumace mléka a rostlinných nápojů u laické veřejnosti a lidí vzdělaných v oblasti výživy včetně jejich povědomí o významu těchto potravin v lidské výživě. Data byla sbírána za pomocí dotazníkového šetření. Dále byly také porovnány nutriční hodnoty vybraných rostlinných nápojů s nutričními hodnotami kravského mléka. Ve zkoumaném vzorku, bylo pozorováno, že mléko je častou součástí...
|
|
|
Mléčné výrobky ve výživě člověka, legislativní značení v ČR; informovanost a preference spotřebitelů
Dovolová, Barbora ; Kudlová, Eva (vedoucí práce) ; Dostálová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce hodnotí značení mléčných výrobků na našem trhu, a to na základě požadavků stanovených českou legislativou. Sleduje také chuťové preference spotřebitelů a jejich zájem a informovanost týkající se značení mléčných výrobků. V teoretické části je pojednáno o historii mlékárenství a o významu mléčných výrobků ve výživě člověka. Další kapitoly uvádí jednotlivé mléčné produkty, u nichž je vždy popsána výroba, rozdělení na druhy a značení. Praktická část odhaluje, zda jsou etikety mléčných výrobků označovány v souladu s českou legislativou. Výsledky jsou prezentovány formou obrázkovo-tabulkového atlasu. Dále práce zkoumá, zda se dospělá veřejnost zajímá o značení mléčných výrobků, jak se v sortimentu orientuje, a které mléčné výrobky lidé v konzumaci preferují. Hodnocení výrobků bylo provedeno ve 2 velkých obchodních řetězcích v Jablonci nad Nisou fotografickým zdokumentováním. Bylo zjištěno, že většina výrobců označuje mléčné produkty správným způsobem. Zjištěné odchylky se týkaly většinou výživových údajů nebo značení alergenů. Jedná se o poměrně novodobé požadavky, ale jistě velmi důležité. Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, že 68 % lidí dobrovolně čte údaje uvedené na mléčných výrobcích. Většina dotázaných konzumuje především mléko, jogurty a tvrdé sýry. Výzkum také ukázal, že orientace...
|
|
|
Marketing cílený na děti na příkladu mléčných výrobků
Slunečková, Karin ; Máchová, Eva (vedoucí práce) ; Hejlová, Denisa (oponent)
Bakalářská práce Marketing cílený na děti na příkladu mléčných výrobků popisuje specifika reklamy zaměřené na děti. Práce se věnuje jak právnímu prostředí reklamy v České republice, tak organizacím, které se zabývají etikou reklamy. Zohledňuje přitom fakt, že děti jsou specifická cílová skupina, segmentuje tuto skupinu podle věku a popisuje změny v chování, ke kterým u nich ve vztahu k reklamě dochází. Jelikož dítě od narození přejímá od okolí spotřebitelské návyky, v práci jsou analyzovány vlivy jak rodiny, tak marketingu na spotřebitelskou socializaci dítěte. Jádro práce tvoří kapitola věnovaná reklamě a jejímu působení na děti, rozebírá například psychologické a audiovizuální metody, kterých reklama využívá. Poznatky z odborných knih a elektronických zdrojů jsou implementovány na praktické příklady - komunikaci značek Pribináček a Kostíci. Práce také obecně charakterizuje základní mediatypy, které reklama cílená na děti využívá, a na nich popisuje a hodnotí komunikace výše zmíněných značek.
|
host ::
RSS.