|
|
Extreme precipitation in low mountain ranges in Central Europe: a comparative study between the Vosges and the Ore mountains
Minářová, Jana ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Žák, Michal (oponent) ; Caumont, Olivier (oponent)
disertační práce Silné srážky souvisí s povodněmi, tedy jedním z nejčastějších přírodních ohrožení ve střední Evropě. Podrobné pochopení silných srážek je předpokladem k účinnému řízení rizik a přesnějším projekcím srážek, které zvláště na regionální úrovni zahrnují nejistoty. Tato disertační práce se zabývá silnými srážkami ve dvou středně vysokých pohořích ve střední Evropě - v Krušných horách (OM) a Vogézách (VG), kde se projevuje orografický efekt na srážky. Na základě rešerše dostupné literatury o srážkách v OM a VG bylo před analýzou extrémů zapotřebí provést dosud chybějící analýzu časového rozdělení srážek ve VG. Původní soubor denních úhrnů srážek ze 14 meteorologických stanic byl rozšířen na 168 stanic, čímž bylo zahrnuto širší okolí VG. Analýza časového rozdělení srážek ve VG za období 1960-2013 vedla ke klasifikaci stanic na: (i) horské stanice se zimním maximem srážek a nejvyššími průměrnými ročními úhrny díky orografickému zesílení srážek, (ii) stanice na závětrných svazích se dvěma maximy (letním a zimním), (iii) stanice v závětří (Hornorýnská nížina) s letním maximem a nejnižšími průměrnými ročními úhrny vlivem srážkového stínu a kontinentálnějším rysům, (iv) stanice na návětrné straně s minimálním vlivem pohoří a rovnoměrným (oceánickým) ročním chodem a maximem na podzim. Analýza...
|
|
|
Vliv růstových stimulátorů a vybraných hnojiv na revitalizaci lesních ekosystémů ve stadiu kultur v oblasti skarifikovaných degradací Krušných hor (LS Klášterec n. O.)
Slivková, Tereza
Na skarifikovaných plochách 7. lesního vegetačního stupně v Krušných horách byla založena výzkumná plocha se 6 hnojenými parcelami. Na této ploše je zkoumán vliv jednotlivých hnojiv na výživu a odrůstání smrku ztepilého (Picea abies /L./ Karst.). Na jednotlivých přihnojených parcelách se k sazenicím a vyšším stromkům bodově aplikují tabletová hnojiva řady Silvamix (Silvamix R30S, Silvamix R50 + stimulátory a Silvamix Forte), Agluform 90S a organominerální stimulační přípravek Vermaktil stimul + Cu. Z těchto variant byly jednotlivě odebírány vzorky nejmladšího jehličí a to jednou ročně na konci vegetačního období. Dále byly jednou ročně měřeny vrcholové prýty na jednotlivých variantách. Na této výzkumné ploše se jednoznačně určil přínos hnojiv na podpoře výživy a odrůstání kultur smrku ztepilého.
|
|
|
Změny lyžařské infrastruktury a jejího využití v Krušných horách v posledním desetiletí
Peterka, Pavel ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Vágner, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na sjezdové lyžování, které tvoří společně s běžeckým lyžováním nejvýznamnější aktivitu zimní části turistické sezóny. Sjezdové lyžování má v Česku dlouhou tradici a nachází se zde velké množství lyžařských středisek. Jedním z významných regionů sjezdového lyžování Česka jsou Krušné hory. Vývoj cestovního ruchu v Krušných horách je oproti jiným pohořím Česka specifický. Po roce 1948 byly některé části území nepřístupné, jelikož se jednalo o příhraniční pásmo. V dalších letech byly poničeny vlivem těžby hnědého uhlí. Práce analyzuje změny, ke kterým v průběhu mnoha let v Krušných horách docházelo. Zvláště se práce zaměřuje na období posledních deseti let. Druhá část práce v rámci dotazníkového šetření ukazuje, zda je využit potenciál Krušných hor ústeckými školami. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, kde ústecké školy pořádají své lyžařské výcvikové kurzy a jaké jsou hlavní priority pro výběr lokality.
|
|
|
Vztah obyvatel k místu ve východní a západní části Krušných hor
Tichá, Kateřina ; Mikšíček, Petr (vedoucí práce) ; Braun Kohlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce Vztah obyvatel k místu 4 Abstrakt Diplomová práce "Vztah obyvatel k místu ve východní a západní části Krušných hor" zpracovává problematiku vztahu současných obyvatel dané oblasti k obývanému prostoru. Tento vztah je definován na základě vymezení několika teoretických oblastí. V první části proto práce nabízí teoretický vhled do základní terminologie, klíčové k pochopení vztahu obyvatel k místu. Zabývá se definicí pojmu "místo", jeho charakterem a způsoby, jakým může být vnímáno. Stejně tak nahlíží na pojem usídlení a zabývá se pojmem "identita", kterou dále definuje jako identitu biografickou a regionální. Identitu lze zkoumat z hlediska vztahu ke krajině, k místnímu společenství a historického vědomí. Práce také charakterizuje oblast Sudet a vymezuje historický kontext potřebný ke komplexnímu náhledu na zkoumanou oblast, přičemž neopomíjí problematiku nacionalismu. Praktická část pomocí kvalitativní metody zpracovává osmnáct polostrukturovaných rozhovorů, vedených se zástupci elit (starostů, podnikatelů, členů spolků) vybraných oblastí východní a západní části Krušných hor. Následné analýzy poukazují na shodné a rozdílné rysy vztahu obyvatel k místu a nastiňují okruhy témat, které se ve výpovědích jeví jako dominantní pro určení vztahu ke Krušným horám. V závěru práce shrnuje rozdílnosti...
|
|
|
Vliv vybraných fyzickogeografických faktorů na průběh akumulace a tání sněhové pokrývky
Pevná, Hana ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Langhammer, Jakub (oponent)
Vliv vybraných fyzickogeografických faktorů na průběh akumulace a tání sněhové pokrývky Abstrakt: Diplomová práce se zabývá problematikou vlivu fyzickogeografických faktorů na prostorové rozložení vodní hodnoty sněhu a její vývoj. V práci je kladen důraz na popis vlivu vegetace, expozice a nadmořské výšky. Měření proběhla v experimentálních povodích Zlatý potok a Bystřice v západní části Krušných hor v zimách 2008/2009, 2009/2010, 2010/2011 a 2011/2012. K hodnocení vlivu fyzickogeografických faktorů na vodní hodnotu sněhu byla použita metoda vícerozměrných statistických analýz - shluková analýza. Z výsledků výzkumu vyplývá, že největší vliv na rozložení a vývoj vodní hodnoty sněhu v experimentálních povodích má vegetace a jistá závislost se prokázala i mezi body jižní expozice. Výsledky měření prokázaly vhodnost použití shlukové analýzy pro analýzu bodových dat vodní hodnoty sněhu. Výsledky ale ukázaly také na hlavní limity této metody, především potřebu velkého počtu bodů s různými charakteristikami. Výsledky měření a statistické analýzy jsou porovnávány s výsledky publikovanými v odborné literatuře. Klíčová slova: sněhová pokrývka, vodní hodnota sněhu, shluková analýza, vegetace, expozice, Krušné hory
|
|
|
Dynamika a rozšíření recentních svahových pohybů na úpatí Krušných hor
Burda, Jan ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Kirchner, Karel (oponent) ; Šilhán, Karel (oponent)
Dynamika a rozšíření recentních svahových pohybů na úpatí Krušných hor | Abstrakt 1 ABSTRAKT Svahové pohyby v současnosti představují jeden z dominantních exogenních geomorfologických procesů v rozsáhlém antropogenním reliéfu úpatí Krušných hor a v závislosti na litologii, strukturně-geologických, hydrogeologických a geotechnických podmínkách vedou ve zkoumané lokalitě ke vzniku všech genetických typů svahových deformací. Tato práce prezentuje výsledky geomorfologického, geofyzikálního, inženýrskogeologického, dendro- geomorfologického a geodetického výzkumu, který byl v zájmové lokalitě aplikován s cílem analyzovat problematiku svahových deformací v okolí zámku Jezeří, tj. na styku Krušných hor a Mostecké pánve. Interdisciplinární přístup umožnil jak detailní studium dynamiky recentních svahových pohybů, tak podrobnou analýzu morfologie a struktury jednotlivých svahových deformací. Na základě geomorfologie a typologie svahových deformací a příčin jejich vzniku bylo zájmové území rozděleno na dvě dílčí oblasti - na jihovýchodní a jihozápadní svahy. V jihozápadních svazích jsou odlučné oblasti sesuvů vázány na rozhraní kvartérních sedimentů a zvětralých nadložních jílovců. Hlavními faktory, které ovlivňují jejich rozvoj, jsou srážkové kulminace a přítoky podzemní vody z údolí Šramnického potoka. Všechny zde...
|
|
|
Vliv vegetace na akumulaci a tání sněhové pokrývky
Pevná, Hana ; Kocum, Jan (oponent) ; Jeníček, Michal (vedoucí práce)
Vliv vegetace na akumulaci a tání sn hové pokrývky Abstrakt: Bakalá ská práce se zabývá problematikou vývoje sn hové pokrývky a analýzou vlivu fyzicko-geografických faktor na její fyzikální vlastnosti a charakteristiky. Výsledky publikované v odborné literatu e jsou porovnávány s výsledky získanými na základ m ení v experimentálním povodí horní Byst ice v Krušných horách b hem zimy 2009/2010. V práci je porovnáván vývoj sn hové pokrývky pro skute ný krajinný pokryv, les a otev ené plochy. Z rešerše odborné literatury a z výzkumu provád ného v Krušných horách vyplývá, že vegetace výrazn ovliv uje akumulaci a p edevším tání sn hové pokrývky. Proces akumulace je v lese ovliv ován intercepcí sn hových srážek v korunách strom . Tání sn hu je v lesním prost edí zpomalováno pohlcováním a odrážením slune ního zá ení v korunách strom . Práce na p íkladu vybraného povodí ukazuje, že na volných plochách roztaje sníh d íve než v lesním porostu. Klí ová slova: sn hová pokrývka, vodní hodnota sn hu, vegetace, Krušné hory
|
|
|
Revitalizace úseku Zalužanského potoka
Lašek, Jakub ; Kalibová, Jana (vedoucí práce)
V rámci této práce je vypracován projekt revitalizace vybraného úseku Zalužanského potoka v Ústeckém kraji. Projekt je zpracován na úrovni dokumentace pro územní řízení dle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. V teoretické části práce je provedena rešerše odborné literatury, která se věnuje problematice revitalizací vodních toků, tvorbě územního plánu a zpracování dokumentace stavby. Praktická část práce nejprve blíže vymezuje a charakterizuje zájmovou lokalitu, její stěžejní část však tvoří navržená revitalizační opatření ve formě odpovídající požadavkům na tvorbu dokumentace pro územní řízení dle vyhlášky. Přínos práce spočívá v možném využití výsledného projektu jako výchozího podkladu pro zpracování dokumentace autorizovaným inženýrem pro stavby vodního hospodářství a krajinných úprav.
|
|
|
Využití postupů biologické a chemické meliorace při obnově antropogenně degradovaných lokalit vrcholových poloh Krušných hor v oblasti Boleboře
Kouba, Martin ; Podrázský, Vilém (vedoucí práce)
V disertační práci byla vyhodnocena růstová dynamika a stav výživy výsadeb lesních dřevin po aplikaci biologické a chemické meliorace, vliv dřevin na stav půd a akumulaci nadložního humusu. Byly sledovány dřeviny: smrk ztepilý (Picea abies L.), smrk pichlavý (Picea pungens Engelm.), bříza (Betula spp.), modřín evropský (Larix decidua Mill.), olše šedá (Alnus incana Moench.), borovice pokroucená (Pinus contorta Dougl.), borovice vejmutovka (Pinus strobus L.) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia L.).
Na 4 výzkumných plochách v oblasti Boleboře v Krušných horách byla měřena výška, tloušťka kořenového krčku, výčetní tloušťka, vypočten přírůst, odebrány vzorky půd, buřeně a asimilačního aparátu. Bylo určováno žloutnutí, okus a mortalita výsadby a vypočtena akumulace množství nadložního humusu.
Aplikace hnojiva Silvamix Forte na rozhrnutých valech u smrku ztepilého snížila mortalitu a v prvních 3 letech zvýšila přírůst a efekt je patrný i po 10ti letech. Nebyla potvrzena vyšší atraktivita výsadby pro zvěř po aplikaci hnojiva. Aplikace hnojiva Silvamix Mg měla minimální vliv na růstovou dynamiku a obsahy živin v listovém aparátu. Pozitivně ovlivnila půdní charakteristiky, došlo k nárůstu hodnot kationtové výměnné kapacity, poklesu hydrolytické acidity, nárůstu sorpční nasycenosti bázemi, poklesu obsahu iontů hliníku Al3+ a poklesu obsahu Fe2O3. Na hnojených plochách se zvýšil obsah přístupného dusíku, fosforu, vápníku a hořčíku, celková zásoba dusíku, vápníku a hořčíku. Rapidní nárůst obsahu Ca a Mg souvisí s leteckým vápněním v roce 2002. Aplikace hnojiva významně podpořila rozvoj přízemní buřeně v porostu smrku ve směsi s břízou, naopak v porostu čistého smrku vedlo k redukci nadzemní biomasy.
V porostu břízy ve srovnání s čistým smrkem pichlavým byly doloženy příznivější vlastnosti půd, vyšší zásoba celkového dusíku, fosforu a draslíku. Jeřáb ptačí na intaktním povrchu vykazuje nejnižší reakci pH jak v humusu, tak v minerálu, vysokou hydrolytickou aciditu, extrémně sorpčně nenasycenou půdu, vysoký obsah hliníku Al3+ a nízký obsah přístupného vápníku, přestože porost byl vápněn. Technicko-biologická meliorace (Boleboř III.) má dlouhodobě pozitivní efekt na průměrnou výšku a výčetní tloušťku smrku pichlavého a borovice vejmutovky. Na růstovou dynamiku modřínu evropského a borovice pokroucené měla meliorace vliv jen zpočátku. Meliorovaný porost olše vykazuje velmi dobrou dynamiku růstu, srovnatelnou s modřínem a borovicí pokroucenou. Velkým problémem je vliv zvěře, zejména u borovice pokroucené, který vedl k likvidaci všech jedinců. Smrk pichlavý je z hlediska biologické meliorace naprosto nevhodný. Nevytváří zapojené porosty a má sníženou odolnost vůči abiotickým vlivů, kdy často trpí vývraty a zlomy. Během 21 let došlo v porostu smrku pichlavého s břízou k akumulaci 66,09 t.ha-1 nadložního humusu s příznivějšími pedochemickými vlastnostmi i v hlubším horizontu, neboť bříza prokořeňuje hlubší půdní profil. Smrk pichlavý akumuloval 54,11 t.ha-1 nadložního humusu. Jeřáb ptačí na intaktním povrchu akumuloval ze sledovaných dřevin největší množství nadložního humusu (194,98 t.ha-1), výrazně však okyseluje hlubší horizonty. V porostu smrku ztepilého došlo během sledovaného období k poklesu o 47% na 107, 03 t.ha-1. Pokles může souviset s výraznějším prosvětlením porostu a vlivem leteckého vápnění.
|
|
|
Struktura potrava sýce rousného (Aegolius funereus) v Krušných horách v letech 2014-2015: vliv načasování hnízdění na zastoupení myšic (Apodemus sp.) a rejsků (Sorex sp.)
Řánková, Kristýna ; Šťastný, Karel (vedoucí práce) ; Hanel, Jan (oponent)
Studie potravní ekologie sýce rousného probíhá na katedře ekologie FŽP ČZU
v Praze už od roku 1999. Potrava se zkoumá v loučenské části imisemi poškozené
oblasti Krušných hor v okolí Flájské přehradní nádrže s rozlohou 70 km2. Studovaná
oblast leží v severozápadní části České republiky.
Má část výzkumu potravy sýce rousného proběhla v letech 2014-2015 a byla
provedena metodou analýzy vývržků a pohnízdních zbytků pocházejících z hnízdních
budek. Celkem bylo analyzováno 1608 jedinců kořisti z 32 vzorků, z toho 1575 savců
(Mammalia) (97,9 %) a 33 ptáků (Aves) (2,1 %). V roce 2014 bylo analyzováno 6
vzorků. V těchto 6 vzorcích bylo determinováno 259 kusů kořisti. Následující rok to
bylo 26 vzorků, v nichž bylo determinováno 1349 kusů kořisti.
Zastoupení savců v letech 2014-2015 mělo složení: myšice (Apodemus sp.,
52,8 %), hraboš mokřadní (Microtus agrestis, 25,1 %), hraboš (Microtus sp., 8,0 %),
rejsek obecný (Sorex araneus, 3,0 %), norník rudý (Clethrionomys glareolus, 2,7 %),
hraboš polní (Microtus arvalis, 2,0 %), plšík lískový (Muscardinus avellanarius, 0,6
%), rejsek malý (Sorex minutus, 0,5 %), myška drobná (Micromys minutus, 0,1 %).
Zastoupení ptáků bylo následující: drozd zpěvný (Turdus philomelos, 0,4 %),
budníček (Phylloscopus sp., 0,4 %), sýc rousný (Aegolius funereus, 0,2 %), červenka
obecná (Erithacus rubecula, 0,2 %), hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula, 0,2 %), pěnkava
obecná (Fringilla coelebs, 0,1 %), sýkora koňadra (Parus major, 0,1 %), linduška lesní
(Anthus trivialis, 0,1 %), konopka obecná (Carduelis cannabina, 0,1 %), lejsek
(Ficedula sp., 0,1 %), sojka obecná (Garrulus glandarius, 0,1 %), králíček obecný
(Regulus regulus, 0,1 %), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla, 0,1 %), kos černý
(Turdus merula, 0,1 %). Hlavním cílem bylo vyhodnotit zastoupení rejsků a
myšic ve vztahu k načasování hnízdění sýce rousného. Byl zjištěn průkazný rozdíl v
podílu myšic i rejsků zastoupených v potravě sýce rousného ve sledovaných letech
2014 a 2015. V roce 2014 myšice tvořily 19,3 % potravy, zatímco v roce 2015
dosahovaly 59,4 %. V roce 2014 rejsci tvořili 18,8 % potravy sýce rousného, zatímco
v roce 2015 pouze 3,9 %.
Dále bylo zjištěno, že v roce 2014 se zastoupení myšic (Apodemus sp.), ani
rejsků (Sorex sp.) v potravě sýců v průběhu hnízdní sezóny významně neměnilo,
nebyl tedy doložen jejich vliv na načasování hnízdění. V průběhu hnízdní sezóny
2015 se podíl myšic v potravě sýce rousného signifikantně snižoval, to znamená, že
páry, které zahnízdily v sezóně dříve, lovily více myšic. Zastoupení rejsků se
neměnilo (vliv na načasování hnízdění se neprojevil).
|
host ::
RSS.