|
|
Prověrka výpovědi na místě - problémy teorie a praxe
Händlová, Tereza ; Krupička, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou kriminalistické metody prověrky výpovědi na místě, konkrétně pak jednotlivými otázkami stran jejího teoretického vymezení a vybranými otázkami týkajícími se jejího praktického využití v rámci činnosti orgánů činných v trestním řízení. Cílem práce je především podat ucelený pohled na tento institut a předložit zevrubný rozbor jednotlivých aspektů této metody kriminalistické praxe, jakož i následná identifikace dílčích otázek, problémů a nejasností, které v těchto souvislostech vyvstávají. První část je zaměřena na obecně teoretická východiska prověrky výpovědi na místě jakožto specifické metody kriminalistické praxe. Pozornost je věnována zejména procesu jejího konstituování v československé kriminalistice, dále jejímu pojmovému vymezení a odlišení od jiných metod kriminalistické praxe, se kterými je nejčastěji zaměňována. Druhá část této práce se věnuje vybraným praktickým otázkám vztahujícím se k prověrce výpovědi na místě. Vedle základních taktických zásad, které pro její provádění vypracovala kriminalistické teorie, je podstatná část této kapitoly věnována právním aspektům prověrky výpovědi na místě, tedy její zákonné úpravě, jejímu zařazení v systému trestního práva procesního a možnostem jejího využití, jakož i rozboru recentní judikatury a způsobu,...
|
|
|
Prověrka výpovědi na místě - problémy teorie a praxe
Händlová, Tereza ; Krupička, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou kriminalistické metody prověrky výpovědi na místě, konkrétně pak jednotlivými otázkami stran jejího teoretického vymezení a vybranými otázkami týkajícími se jejího praktického využití v rámci činnosti orgánů činných v trestním řízení. Cílem práce je především podat ucelený pohled na tento institut a předložit zevrubný rozbor jednotlivých aspektů této metody kriminalistické praxe, jakož i následná identifikace dílčích otázek, problémů a nejasností, které v těchto souvislostech vyvstávají. První část je zaměřena na obecně teoretická východiska prověrky výpovědi na místě jakožto specifické metody kriminalistické praxe. Pozornost je věnována zejména procesu jejího konstituování v československé kriminalistice, dále jejímu pojmovému vymezení a odlišení od jiných metod kriminalistické praxe, se kterými je nejčastěji zaměňována. Druhá část této práce se věnuje vybraným praktickým otázkám vztahujícím se k prověrce výpovědi na místě. Vedle základních taktických zásad, které pro její provádění vypracovala kriminalistické teorie, je podstatná část této kapitoly věnována právním aspektům prověrky výpovědi na místě, tedy její zákonné úpravě, jejímu zařazení v systému trestního práva procesního a možnostem jejího využití, jakož i rozboru recentní judikatury a způsobu,...
|
|
|
Kriminalistický význam způsobu spáchání trestného činu
Pivná, Tereza ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Kriminalistický význam způsobu spáchání trestného činu Abstrakt Odraz osobnosti člověka je možné pozorovat v každé jeho činnosti, činnost trestná není výjimkou. Způsob spáchání trestného činu je v rámci odborné veřejnosti v současné době velmi opomíjené téma. Cílem této diplomové práce je podrobně popsat pojem způsobu spáchání trestného činu a vytyčit jeho kriminalistický význam. Vedlejším cílem práce je následně na praktických případech ukázat, zda předpoklad perseverance pachatele je pravdivý. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část se věnuje historii vnímání této problematiky kriminalisty napříč stoletími, samotným vymezením termínu způsobu spáchání trestného činu, jeho systematickým zařazením, jeho definicí a jeho možným chápáním v jiných oborech. Dále popisuje komponenty způsobu spáchání trestného činu a jejich možné rozdělení, pojednává o determinantech způsobu spáchání trestného činu, a to jak subjektivních, tak objektivních a mechanismech, které se podílejí na utváření způsobu spáchání trestného činu. Poslední kapitola, respektive čtvrtá kapitola, teoretické části se zabývá samotným možným významem způsobu spáchání trestného činu pro kriminalistiku, a to konkrétně významem pro tvorbu vyšetřovacích verzí, kriminalistickou identifikaci, kriminalistickou evidenci,...
|
|
|
Kriminalistické učení o oběti trestného činu
Valešová, Kristýna ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Kriminalistické učení o oběti trestného činu (kriminalistická viktimologie) Abstrakt Předložená diplomová práce na téma kriminalistické učení o oběti trestného činu (kriminalistická viktimologie) si klade za cíl své čtenáře seznámit s oborem viktimologie, jeho základními pojmy a právním vývojem postavení obětí v právu českém, evropském i mezinárodním. Dále má tato práce za cíl poskytnout náhled na obor kriminalistické viktimologie. Práce se člení na úvod, pět kapitol a závěr. V úvodních kapitolách se práce soustředí na vymezení základních pojmů viktimologie, neboť vymezení a pochopení těchto pojmů je nezbytné pro další text práce, jež s nimi pracuje. Prostor je zde věnován také stručnému popisu vývoje viktimologie. V práci je věnován prostor také rozebrání tématu viktimizace obětí a to primární, sekundární i terciární. Část práce dále stručně popisuje vývoj práv obětí u nás i na poli práva evropského a mezinárodního, neboť oběť byla pro právní řády dlouhou dobu pojmem neznámým. Pozornost ve druhé kapitole dostávají také zvláště zranitelné oběti a specifika zacházení s nimi. V kapitolách věnovaných kriminalistické viktimologii se práce zabývá nejprve obětí, jako původcem materiálních a paměťových kriminalistických stop. Kapitoly se věnují popisu vzniku věcných stop vytvářených obětí na těle pachatele a na...
|
|
|
Prověrka výpovědi na místě - problémy teorie a praxe
Händlová, Tereza ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou kriminalistické metody prověrky výpovědi na místě, konkrétně pak jednotlivými otázkami stran jejího teoretického vymezení a vybranými otázkami týkajícími se jejího praktického využití v rámci činnosti orgánů činných v trestním řízení. Cílem práce je především podat ucelený pohled na tento institut a předložit zevrubný rozbor jednotlivých aspektů této metody kriminalistické praxe, jakož i následná identifikace dílčích otázek, problémů a nejasností, které v těchto souvislostech vyvstávají. První část je zaměřena na obecně teoretická východiska prověrky výpovědi na místě jakožto specifické metody kriminalistické praxe. Pozornost je věnována zejména procesu jejího konstituování v československé kriminalistice, dále jejímu pojmovému vymezení a odlišení od jiných metod kriminalistické praxe, se kterými je nejčastěji zaměňována. Druhá část této práce se věnuje vybraným praktickým otázkám vztahujícím se k prověrce výpovědi na místě. Vedle základních taktických zásad, které pro její provádění vypracovala kriminalistické teorie, je podstatná část této kapitoly věnována právním aspektům prověrky výpovědi na místě, tedy její zákonné úpravě, jejímu zařazení v systému trestního práva procesního a možnostem jejího využití, jakož i rozboru recentní judikatury a způsobu,...
|
|
|
Kriminalistické učení o oběti trestného činu (kriminalistická viktimologie)
Kavková, Klára ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Kriminalistické učení o oběti trestného činu (kriminalistická viktimologie) Abstrakt Předkládaná diplomová práce staví do popředí osobu oběti a její význam v rámci kriminalistické viktimologie, učení o oběti trestného činu. Role oběti je významná jak při zrodu trestného činu, tak i během jeho samotného průběhu. Oběť ale zároveň vystupuje i jako důležitý činitel u oznámení tohoto činu, jeho vyšetřování a také u jeho soudním projednání. Do popředí jsme v této práci postavili vztah oběť - pachatel, který může existovat mezi dotyčnými v zcela povrchním rozsahu, anebo naopak si mohou být dotyční opravdu blízcí. Dále je zde přiblíženo, v jakém rozsahu se oběť podílí na vzniku stop, popř. zda je jeho nositelem. Práce se také zaobírá obětí jako oznamovatelem trestné činnosti - jaké důvody ji vedou k jejímu (ne)oznámení. Za stěžejní část této práce můžeme označit podíl oběti na vyšetřování trestného činu, zejm. její roli během výslechu jí samotné, ale také během konfrontace či rekognice. Dalším ne méně významným aspektem této práce je pomoc obětem trestného činu, a to jak pomoc finanční, sociální, tak i pomoc psychologická. V závěru je pak rozebrána právní úprava postavení oběti a dále poškozeného. Předkládaná práce je vytyčena pro odbornou veřejnost, zejm. pro pracovníky organizací, jež se soustředí na pomoc obětem...
|
|
|
Rekognice
Veselá, Veronika ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Rekognice Rekognice jako samostatná kriminalistická metoda slouží k identifikaci osob, věcí či zvířat v souvislosti s kriminalisticky relevantní událostí. Zároveň je ale také procesním úkonem upraveným v samostatném oddílu trestního řádu nazvaném Některé zvláštní způsoby dokazování. Toto zařazení, ke kterému došlo po novelizaci s účinností od roku 2002, napovídá, že důležitost a význam rekognice nelze podceňovat a kromě odborníků z řad teoretiků se jí nově zcela oprávněně dostalo větší pozornosti i ze strany zákonodárce. Diplomová práce je rozčleněna do šesti kapitol a každá z nich pojednává o rekognici z jiného hlediska, jež ve svém souhrnu pokrývají nejpodstatnější aspekty a skutečnosti s rekognicí souvisejících. První kapitola je věnována teoretickému úvodu do problematiky rekognice jako takové, její definici, vymezení její podstaty a rovněž jednotlivým druhům rekognice s vymezením základních odlišností, jež mezi jednotlivými druhy panují. V poslední řadě tato kapitola obsahuje také teoretické zasazení tohoto institutu do kriminalistické vědy. V kapitole druhé je zmapováno konstituování rekognice od nejstarších pramenů, jež se v minulosti o rekognici třeba jen zmiňují až po současnou právní úpravu v trestním řádu, která je podrobena podrobnější analýze. Zejména se jedná o § 104b TŘ věnovaný rekognici,...
|
|
|
Metodika vyšetřování trestných činů spáchaných mládeží
Doleželová, Michaela ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Štourač, Petr (oponent)
Metodika vyšetřování trestných činů spáchaných mládeží Metodika vyšetřování trestných činů spáchaných mládeží je určitý celistvý systém postupů, které využívají kriminalisté při vyšetřovaní trestné činnosti spáchané věkovou skupinou mládeže. Pro účely této diplomové práce je pod pojem mládež zahrnuta věková kategorie od dvanácti do dvaceti čtyř let. Kvalitně zpracovaná metodika má kriminalistům napomoci rychle a efektivně řešit situace, kde podle zjištěných stop a způsobu spáchání trestného činu vzniká důvodné podezření, že pachatelem byla osoba z této věkové kategorie. Práce seznamuje s typickými osobnostními a psychickými rysy mládeže. Je zde nastíněno, které trestné činy jsou touto skupinou páchány nejčastěji a které faktory způsobují delikventní chování mládeže. Představeny jsou typické stopy, které vznikají při trestné činnosti páchané mládeží a způsoby páchání, které poukazují na nízký věk pachatele. Dle těchto znaků je možné předpokládat, že čin byl spáchán pachatelem z řad mládeže a že je tedy na místě použít pro vyšetřování speciální metodiku. Samotné jádro práce je věnováno vyšetřovacím postupům, zejména následným vyšetřovacím úkonům a jejich specifikám. Největší pozornost je soustředěna na výslech pachatele, neboť jeho řádná příprava a důsledné dodržení všech výslechových pravidel je pro...
|
|
|
Kriminalistické učení o oběti trestného činu /kriminalistická viktimologie/
Konvičková, Hana ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Kriminalistické učení o oběti trestného činu (kriminalistická viktimologie) (abstrakt) V této diplomové práci se pokouším stručně nastínit některá základní témata, která se týkají kriminalistické viktimologie. Věnuji se v ní jak tomu, jak oběť ovlivňuje genezi trestného činu a jeho vyšetřování, ale také jak toto vyšetřování působí na oběť. Při vyšetřování konkrétního trestného činu narážíme na dva proti sobě stojící cíle; vyšetřit věc co nejpečlivěji a nejefektivněji, jak je jen možné, a uchránit oběť sekundární viktimizace. Profesionální a citlivý přístup je zásadní pro celou oblast kriminalistiky, nejen pro kriminalistickou viktimologii. Úspěšné vyšetřování záleží v mnoha případech značně na tom, zda a jakým způsobem oběť spolupracuje, a to zase záleží na tom, jak oběti (a veřejnost všeobecně) vnímají policii, soudy a jiné orgány činné v trestním řízení. Proto je nutné rozumět obětem, jejich roli ve vzniku trestného činu, a zajistit jejich důvěru v trestněprávní instituty. Tato diplomová práce začíná stručnou historií oboru a pak rozebírá základní koncepty a pojmy obsažené v ní. Poté se věnuje roli oběti při tvorbě a uchovávání kriminalistických stop a ohlašování trestného činu. Největší důraz je pak kladen na kapitolu zabývající se rolí oběti při vyšetřování samotném. Dle statistik se většina naší...
|
|
|
Kriminalistické učení o oběti trestného činu (kriminalistická viktimologie)
Fereš, David ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Resumé Cílem této práce je stručně představit kriminalistickou viktimologii a pojednat o oběti trestného činu. Práce je rozdělena do šesti kapitol, pohlížejících na související problematiku z různých úhlů pohledu. První dvě se zabývají samotnou kriminalistickou viktimologií. Následující dvě rozebírají roli oběti v trestním řízení pohledem kriminalistické viktimologie. Poslední dvě kapitoly odráží postavení oběti v současném českém trestním právu. První kapitola definuje základní pojmosloví používané kriminalistickou viktimologií, které se liší od pojmů trestního práva. Druhá kapitola se věnuje vzniku a vývoji kriminalistické viktimologie a jejímu postavení mezi příbuznými vědními obory. Třetí kapitola je zaměřena na předmět kriminalistické viktimologie, tj. roli oběti při vyšetřování trestného činu. Je rozdělena do devíti částí rozebírajících vztah oběti a pachatele, podíl oběti na vzniku trestného činu, vliv oběti na vznik stop, oběť jako zdroj stop, význam oběti pro vyšetřování, oběť jako oznamovatele a svědka trestného činu s důrazem na otázku věrohodnosti, účast oběti na jiných vyšetřovacích úkonech a nakonec oběť jako předmět odborného zkoumání. Čtvrtá kapitola pojednává o sekundární újmě způsobené oběti trestného činu nevhodným jednáním v průběhu vyšetřování. Popisuje konkrétní psychologická...
|
host ::
RSS.