|
|
Mezinárodní právo soukromé ve srovnávacím pohledu (srovnání vybraného úseku v českém právu a právu zvoleného státu)
Pračková, Naďa ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Mezinárodní právo soukromé ve srovnávacím pohledu (srovnání vybraného úseku v českém právu a právu zvoleného státu) Cílem práce je srovnání právní úpravy českého a italského mezinárodního práva soukromého v souvislosti s otázkou použitelného práva a uznávaní trustů a svěřenských fondů. Práce se skládá z šesti hlavních kapitol, úvodu a závěru. Druhá kapitola se věnuje historickému původu svěřenství a trustů s důrazem na historický vývoj svěřenství v českém právu. Třetí kapitola se zaměřuje na pojem svěřenských fondů a trustů v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a v Haagské úmluvě o právu použitelném pro trusty a jejich uznávání a její specifickou implementaci povolující vznik italských vnitřních trustů, tzv. trusts interni. Čtvrtá a pátá kapitola obsahují komplexní analýzu zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a zmíněné Haagské úmluvy. Konkrétně rozebírají rozsah aplikace, volbu a určení použitelného práva, štěpení práva a uznávání trustů a svěřenských fondů. Přehled relevantní evropské legislativy a nástin potenciálního směřování evropské judikatury jsou obsaženy v kapitole šesté. Sedmá kapitola rozebírá praktické aspekty rozhodného práva a uznávání trustů.
|
|
|
Určování rozhodného práva při absenci volby ve vybraných závazkových vztazích v České republice a USA
Chvosta, Ondřej ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
rigorózní práce v českém jazyce: Práce srovnává určování rozhodného práva v závazkových vztazích v České republice a ve Spojených státech amerických. Toto srovnání je činěno na pozadí dvou právních principů: právní jistoty (typické pro Českou republiku) a Equity (typické pro Spojené státy). První kapitola pojednává o odlišném pojetí mezinárodního práva soukromého v obou srovnávaných zemích a o rozdílu a vztahu mezi právní jistotou a Equity. Kapitola první se rovněž podrobně zabývá aplikovatelnými prameny práva v ČR a ve Spojených státech. Kapitola druhá srovnává odlišné přístupy k určování rozhodného práva ve smluvních závazkových vztazích. Podrobně jsou analyzovány kolizní normy obsažené v ZMPS, NZMPS, Římské úmluvě a nařízení Řím I. Rovněž jsou představeny americké přístupy k určení rozhodného práva: princip teritoriality Prvního Restatementu, Currieho Interest Analysis, přístup Druhého Restatementu, Better Law Approach a Significant Contacts Approach. Kapitola třetí s použitím metodiky kapitoly druhé se soustřeďuje na mimosmluvní závazkové vztahy. V evropském kontextu je tak kladen důraz na nařízení Řím II, v americkém kontextu především na erozi principu teritoriality a odlišnosti v aplikaci Interest Analysis a Druhého Restatementu oproti jejich aplikaci na smluvní závazkové vztahy. Závěr práce...
|
|
|
Společnosti v mezinárodním právu soukromém
Flutka, David ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
SPOLEČNOSTI V MEZINÁRODNÍM PRÁVU SOUKROMÉM - RESUMÉ Tato diplomová práce si klade za cíl seznámit čtenáře s úpravou společností v mezinárodním právu soukromém, především pak s úpravou osobního statutu společnosti. Jedná se o tematiku ovládanou především sporem mezi principem sídla a principem inkorporačním. Ten se promítá do úpravy společností v mezinárodním právu soukromém jak na úrovni národního práva, tak práva evropského. Zároveň je s ním spjata problematika soutěže právních řádů, o níž práce také pojednává. S přihlédnutím ke globalizujícímu se světu, v němž úspora nákladů hraje čím dál větší roli, jde o téma vysoce aktuální. Zároveň je podáván výklad jak úpravy současné, tak úpravy nové, která bude účinná od 1. ledna 2014. Práce je členěna do sedmi kapitol. První kapitola jako úvodní představuje téma a vytyčuje cíle práce. Ve druhé kapitole jsou vyloženy základní pojmy, s nimiž se bude pracovat, tedy pojem mezinárodního práva soukromého a společnosti. Třetí kapitola popisuje problematiku osobního statutu společnosti. Podává vymezení osobního statutu oproti státní příslušnosti společnosti, vysvětluje pojem uznání společnosti a poté popisuje jednotlivé teorie jeho určování, tj. teorii inkorporační, teorii sídla a některé méně používané teorie. Ve čtvrté kapitole autor obrací pozornost k české úpravě...
|
|
|
Mezinárodní právo soukromé ve srovnávacím pohledu: Určení rozhodného práva pro mimosmluvní závazkové vztahy v právu ČR a USA
Kadlecová, Kristýna ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
1 Abstrakt v českém jazyce Cílem této práce je porovnat určení práva aplikovatelného na mimosmluvní závazky v České republice a Spojených státech amerických. Na začátku poskytuji krátký přehled o mezinárodním právu soukromém obecně a poté o hmotném právu civilních deliktů v České republice a USA a dále o budoucích změnách v novém občanském zákoníku, který by měl platit od roku 2014. Pátá kapitola se zabývá právem aplikovatelným na mimosmluvní závazky v České republice. Na prvním místě je zákon (zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním), ale většina jeho ustanovení byla nahrazena nařízením Řím II, které sjednocuje mezinárodní právo soukromé v rámci států EU. Obecné pravidlo pro právo aplikovatelné na mimosmluvní závazkové vztahy vzniklé z civilních deliktů je dle nařízení lex loci delicti (právo země, kde vznikla škoda). Řím II dále stanoví speciální pravidla pro odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku, nekalou soutěž, škodu na životním prostředí atd. V České republice se nařízení neaplikuje na dopravní nehody, protože Česká republika je stranou Haagské úmluvy o právu aplikovatelném na dopravní nehody. Šestá kapitola se soustřeďuje na právo aplikovatelné na civilní delikty v USA. První podkapitola se věnuje vývoji amerického mezinárodního práva soukromého obecně, včetně procesu opouštění...
|
|
|
Budoucnost evropského mezinárodního práva soukromého
Johnová, Gabriela ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Grmelová, Nicole (oponent)
Evropské mezinárodní právo soukromé v posledních dvaceti letech prošlo dyna-mických vývojem, u kterého lze předpokládat, že bude nadále probíhat, a to zejména vzhledem k narůstající potřebě řešit právní vztahy s komunitárním prvkem vznikající mezi subjekty, které uplatňují svobodu volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu v rámci Evropské unie. Odborníci na evropské mezinárodní právo soukromé diskutují, zda se další vývoj má ubírat stejným či podobným směrem jako dosud, tzn. zejména prostřednictvím unifikace norem pro jednotlivé instituty a obory mezinárodního sou-kromého práva a cestou mezinárodních úmluv (i když tato oblast má ještě rezervy, neboť je do značné míry omezena pravomocemi Evropské unie), nebo cestou kodifikace evrop-ských kolizních norem a vytvoření jednotného kodexu evropského mezinárodního práva soukromého, který by v obecné části upravoval obecné instituty mezinárodního práva soukromého a v části zvláštní by se pak zabýval jednotlivými oblastmi, které potřebují úpravu. Poslední cestou, která je však spíš teoretickou úvahou než praktickou možností, je vytvoření evropského občanského zákoníku, tedy kodexu hmotných norem soukro-mého práva. Možnost přijetí evropského občanského zákoníku však naráží na rozdíly mezi právními kulturami a právními řády v rámci Evropské unie.
|
host ::
RSS.