|
|
Společenský tanec v českém prostředí 2. poloviny 19. století
Šámalová, Tereza ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se věnuje společenskému tanci v pražské měšťanské společnosti v 2. polovině 19. století. Téma je nejprve zasazeno do společensko-historického kontextu a soudobé politické situace. Druhá část se zabývá pražskými spolky, Tělocvičnou jednotou Sokola Pražského a sokolskými slavnostmi. Tato část textu vychází především z analýzy článků a příspěvků časopisu Sokol (ročníky 1871 - 1895). Následující oddíl o společenském tanci se snaží zaostřit na formy volnočasových aktivit spojených s tancem v prostředí česky mluvící pražské společnosti v 2. polovině 19. století a charakterizuje oblíbené dobové společenské tance v souvislosti se společenským a kulturním životem. Jedna z posledních kapitol se věnuje vztahu významné české osobnosti zkoumané doby, Jana Nerudy, k tanci. Tyto pasáže se opírají o vybrané ukázky Nerudových textů, převzatých především z Národních Listů. Pokouší se tak doplnit obraz společenského tance o osobní reflexi výborného tanečníka, znalce a umělce. Klíčová slova: 2. polovina 19. století, Praha, česká společnost, společenský tanec, spolky, slavnosti, šibřinky.
|
|
|
Doufali jsme, že nám bude líp. Život českého učitele v druhé polovině 19. století a v první třetině 20. století
Měřička, Matěj ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent)
Vycházeje z přesvědčení o nutnosti ohlédnutí se zpět v "dobách překotných reforem" představuji určitý typ učitele obecné školy v druhé polovině 19. století, v době ve školství přelomové právě v důsledku nových školských zákonů (Hasnerovy reformy). S pomocí Bourdieovy teorie kapitálu sleduji jednotlivé aspekty života vybraného učitele s cílem zjistit, v čem spočíval klíč jeho "úspěchu" a zda obraz, který okolo něj vznikl, se blížil skutečnosti. Řídící učitel v Chrasti, Vincenc Paulus (1840-1913), osvětový pracovník, amatérský historik a archivář, organizátor příprav na národopisnou výstavu, zakladatel místního muzea, aktivní funkcionář učitelského spolku Budeč chrudimská a člen obecního výboru naplňoval, zdá se, dobové představy o veřejně a především kulturně a osvětově činném učiteli, jenž vykonává všechny práce nezištně a s nadšením myslíce přitom především na prospěch učitelstva, svých žáků, místních občanů, obce, národa, státu a církve. Přesvědčen o důležitosti svého poslání snáší případné "ústrky" s trpělivostí a vírou v budoucí ocenění, dbajíce, aby zbytečnými konflikty nepřišlo vniveč jeho dílo nejdůležitější - vzdělávací. Ačkoli se jeho jednání může jevit jako konformní, jednalo se spíše o "strategii", která mu nakonec zajistila úctu i dobré společenské postavení.
|
|
|
Obřadnost spojená s narozením dítěte na Pelhřimovsku. Role porodní báby z hlediska etnologie.
Kubíčková, Kristýna ; Krupková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Ústředním tématem bakalářské práce je obřadnost související s narozením dítěte na Pelhřimovsku v období 2. poloviny 19. století a v počátcích století dvacátého. Samotným obřadním úkonům je věnována především její druhá část. Samostatné kapitoly jsou zaměřeny na pojetí těhotenství, porodu i šestinedělí v lidovém prostředí. Prostřednictvím dobové literatury a článků, archivních materiálů i matrik je tak pohlíženo na velmi intimní a doposud nepříliš zmapovanou oblast rodinné obřadnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že předními vykonavatelkami obřadních úkonů spojených s narozením dítěte bývaly zpravidla porodní báby, je první část textu určena právě problematice babictví. Zde je pozornost soustřeďována nejen na vzdělávání porodních bab a jejich kompetence, ale také na jejich postavení ve společnosti, finanční ohodnocení i kolegiální vztahy.
|
|
|
Mnichovo Hradiště 1866-1895. Každodenní život malého města ve druhé polovině 19. století.
Procházková, Lenka ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Práce nastiňuje historii malého okresního města ve druhé polovině 19. století z hlediska politického (státní správa, samospráva, modernizace), hospodářského (doprava, zejména železnice, rozvoj průmyslu) a kulturního (spolková činnost, divadlo, slavnosti). Pozornost je věnována sociální, národnostní, náboženské otázce a školství. Obsaženy jsou i portréty místních nejvýraznějších osobností. Výjimečnou událostí byl prusko-rakouský konflikt v roce 1866 a jeho dopad na obyvatelstvo a život v obci, proto je mu věnována zvláštní pozornost. Práce vychází z archivních materiálů uložených v SOkA Mladá Boleslav a Městském muzeu Mnichovo Hradiště, zohledněny jsou místní kroniky, rukopisné vzpomínky tamějších občanů a dobový regionální tisk v kontextu s historickými pracemi syntetického charakteru.
|
|
|
Čtenářské zkušenosti Karoliny Světlé
VONDRÁČKOVÁ, Monika
Předmětem disertační práce je výzkum čtenářských zkušeností Karoliny Světlé (1830- 1899), výrazné představitelky české literatury a ženského emancipačního hnutí druhé poloviny 19. století. Jedním z hlavních pramenů pro tento výzkum jsou její vydané memoárové texty a korespondence, kde můžeme nalézt konkrétní zmínky o jednotlivých autorech či autorkách i přečtených dílech, sledovat názory na ně a jejich proměny a zaměřit se na pasáže o četbě jako důležité součásti dívčího vzdělávání a výběru vhodné četby pro ženy. Druhým bohatým zdrojem informací k danému tématu je osobní fond Karoliny Světlé ve sbírkách Podještědského muzea v Českém Dubu, kde kromě souboru 366 svazků z majetku manželů Mužákových nalezneme také rukopisné památky dokládající její čtenářské preference (výpisky z četby, sešit opsaných německých básní nebo dochované knihkupecké účty). Cílem práce je vytvoření čtenářské biografie sledované autorky a prostřednictvím jejích čtenářských zkušeností a názorů na přečtené texty i konkrétní autory či funkci četby ve vzdělávacím procesu ukázat českou literární scénu a atmosféru druhé poloviny 19. století z jiného úhlu pohledu a nahlédnout do myšlenkového světa významné, kulturně i společensky aktivní osobnosti své doby.
|
|
|
Dějiny farnosti Hosín
KAFKOVÁ, Pavla
Diplomová práce se zabývá životem Římskokatolické farnosti Hosín se zaměřením na období druhé poloviny 19. století po období začátku 1. světové války. První dvě kapitoly se věnují náboženským událostem uvedeného období v Čechách a v Českobudějovické diecézi. Dále práce podává přehled událostí a poměrů ve farnosti Hosín v tomto období, ovlivňovaných zejména politickými změnami v naší zemi včetně významné události bourání starého a stavby nového kostela. Součástí práce je i obrazová příloha, která má doplňující charakter. Práce je založena na historických pramenech. Prezentuje jak práce renomovaných historiků, tak i prameny méně známé.
|
host ::
RSS.